Hrdinové I – Nekromantova jeskyně

Humorně psaná fantasy povídka na pokračování.

1. KAPITOLA
Z lesa se vracelo šest hrdinů a jedna hrdinka.Krvežíznivý a krutý barbarský válečník Donar,mocný čaroděj Edwin,hobití chmaták Ahmed, překrásná, spanilá, inteligentní a všehoschopná elfí mágyně Mbara,elfymilující hraničář Robin a jeho nerozlučný čtyřnohý přítel Andy a elfynesnášející trpasličí válečník Tran. Po tom boji s pumami toho měli akorát tak dost.

,,Vesnice”, zakřičel samou radostí Tran, ,,jest-li tam nebudou mít pivo, tak se poseru”. Po chvíli stanuli ve vesnici, dá-li se tomu tak říkat. Sedm polorozbořených domů a jeden sotva stojící hostinec opravdu není mnoho, ale ber, co je. Všichni teď velili směr hospoda. Jejich znavená těla se přesunula do hospody, jejíž název jako by vystihoval celé bohatství vesnice – U Rozstaveného měďáku. Usadili se všichni k jednomu z mála volných stolů, oni byly všechny volné, ale byly tam jen tři.
Sotva se tu rozhlédli, už tu byl obtloustlý hostinský a doslova na ně vyrchlil: ,,Co to bude, urození pánové a krásná dámo, chcete vodu pro toho milého psíčka?”Andy na něj zavrčel, ale po Robinově napomenutí dal pokoj. ,,Já si dám korbel piva, nebo ne, doneste mi celý sud chlastu”, řekl trpaslík. Všichni si objednali zhruba to samé a nějaké to jídlo. Když tu byl hostinský se vším, co si objednali, trpajzl neváhal a pivo chlastal rovnou ze sudu. ,,Notorik,” ušklíbla se Mbara.
“A co že jsme nepotkali žádného vesničana venku, je to tady celé takové mrtvé”, optal se hostinského Edwin. ,,No, raději vám to ani nebudu říkat”, unikal odpovědi hostinský. Ale po delším naléhání řekl pravdu. ,,Kousek odtud se nachází tajný vchod do podzemí, kde se před několika měsíci usadil nějaký nekromant, já jim vždy nevěřil, a on tam teď provádí ty svý divný experimenty, a tak je nebezpečné vycházet z vesnice i ve dne, natož pak v noci”.
,,A proč jste nevyslali někoho do města, kde by vám určitě pomohli”, optal se Edwin. ,,Těch už jsme vyslali nejméně 6 a zatím se nikdo nevrátil a pochybuji, že se vrátí.”.
,,Tak to jsi tady asi zbyl jenom ty”, usmál se Ahmed.
,,Kdepak, ještě nás tu je pět, ale každou chvíli vždy někdo zemře, když se vydá pro jídlo nebo dřeva do lesa”, řekl hostinský.
,,Tak jdeme do něj,” zařval Donar a začal točit svou obrovskou sekerou nad hlavou. ,,Toho si nevšímejte, to je důsledek úrazu z dětsví”, podal vysvětlení Robin.
,,Já ti dám úraz z dětství , ty budeš ten, kdo teď jeden úraz bude mít, a budeš rád, když zůstanu pouze u toho úrazu,”ozval se Donar.
,,No tak se uklidníme, shodneme se všichni na tom, že to nemáte v hlavě v pořádku oba dva a necháme toho”, snažil se je uklidnit Edwin.
,,Ale von to nemá v palici v pořádku víc než já,” bránil se Donar, ale to už byl Robin venku před hospodou a vydal se do lesů.
,,Však on se vrátí,” řekl Ahmed.
,,Ale otázkou je, po kolika kusech,” s úsměvem dodal Tran.
,,No, my bychom zaplatili a najmuli si na noc pokoj, zítra se tam vydáme na průzkum,” řekla Mbara.
,,Pokud byste nám opravdu chtěli pomoct, tak máte vše zdarma,”ochotně řekl hostinský.
,,Ale ne, vemte si zlaťák,” řekla Mbara a vtiskla mu do ruky zlaťák.
,,To, to, to, to, to je zlaťák, jednou jsem ho viděl na tržišti před 20 lety, ale nikdy by mě nenapadlo, že ho někdy budu mít v ruce. Děkuji, děkuji a hodně štěstí, pokoje jsou nahoře,” s úklony odkráčel hostinský. Když přišli nahoru, bez Robina, který stále ještě pobýval v lese, nebo již možná nepobýval, uviděli dva pokoje. Jeden byl obyčejný pokoj s jednou postelí a skříní, druhý se rovnal kvalitě holobytu před zbořením, ale byl zato alespoň dvakrát větší než ten první. ,,Takže my všichni půjdeme do toho většího a ty, Mbaro, si vezmi ten s postelí, řekl Edwin.
,,Ses posral, ne?” prohlásil naštvaný trpaslík. ,,Já mám jako spát na tý studeně shnilý zemi v plísni a ta děvka si klidně bude spát v měkké posteli? Na to ti seru, do postele jdu já a vy si spěte na zemi”. Donar trpajzla vzal a odnesl ho do holobytu. ,,Ty hajzle, pust mě, já chci spát v posteli, nebudu na tý posraný zemi,” řekl trpaslík, ale to už byl mrštěn na zem holobytu. Už se stmívalo, ale Robin stále nikde.
,,Nepůjdeme ho hledat?” navrhla se strachem v hlase Mbara.

“Ne, on se vrátí a stejně bychom ho asi teď nenašli, vždyť s sebou má Andyho”,utěšoval ji Edwin.Když byla půlnoc a všichni již tvrdě spali, někdo pomalu otevřel dveře od Mbařina pokoje.,,Sedni a čekej”,řekl tiše Robin Andymu a pomalu s rozsvícenou svíčkou vešel do pokeje elfky s nějakým roštím, které patrně mělo představovat květinu.Robin tiše přistoupil k posetli, kde teď ležela spanilá elfka.,,Paní elfová, spíte ještě”,zašeptal směrem k Mbaře.Ta otevřela oči, které se jí rozzařily, jako malému dítě ,když dostane svou oblíbenou hračku.,,Tak tobě se nic nestalo, měla jsem strach”,řekla ještě ospalým hlasem Mbara.,,Ne , nestalo a podívej ,co jsem ti přinesl”,ukázel jí Robin roští, který mělo být podle Robina květinou a podal jí ho.,,Jéé to je hezké”,řekla Mbara, ale více než nějaké roští ji zajímalo něco úplně jiného.Andy tiše zakňučel, jako by očekával ,že se něco bude dít.Robin si vlezl k elfce do postele a zhasl svíčku.K ničemu naštěstí nedošlo, ale ze dveří se ozývaly podivné  zvuky.Andy opět zakňučel a potom ulehl na zem před dveře.

2.KAPITOLA
,,Tiše, nebudeme ji budit, jdeme se dolu najíst a potom promyslíme, co bude dál, případně se vydáme hledat Robina”,prohlásil Edwin, když ráno stanuli před dveřmi do elfčina pokoje.,,Na tý zemi se spalo ohromně”,řekl ironicky Tran.,,Mám nápad, dáme jí na dveře kýbl s vodou a až půjde dolu, tak se to na ni vyleje”,napadlo Donara.,,Jasně ,jdeme do toho”,s radostí prohlásil trpaslík, jako by asi zapomněl, že ještě včera ho Donar mrštil o zem, ale když jde o to provést Mbaře nějakou zlomyslnost, tak vždy stojí na straně kohokoliv.Vypůjčili si od hostinského vědro s vodou a zavěsili ho na dveře tak, aby se vylil při prvním otevření dveří.Pak se šli oba najíst dolu.Zatím ostatní objevili Andyho, jak hryže pod stolem kost ,kterou mu dal hostinský.,,Takže Robin už tady je”,zauvažoval Donar.,,Jakej čůrák!!!!!!”,ozvalo se ze shora spolu se šplouchnutím vody.Podle hlasu to byl Robin.Všichni dole se mohli smíchy roztrhnou.I hostinský se mohl utlemit.Z obytné části nahoře přišel Robin, ještě z něho kapala voda a byl celý promočený.Za ním se opatrně objevila Mbara.,,Dneska jsme si přivstali?”,rýpnul si Tran.Ale oba dva se mlčky usadili ke stolu a vychutnávali snídani.Po jídle se řeči chopil Edwin.,,Takže,plán je následující,dvoučlenná hlídka se půjde podívat do lesa, zda-li se tam nějací nemrtví nepotulují.Robine, ty jsi tam večer byl,co jsi viděl?”,optal se Robina Edwin.,,Nic tam nebylo”,řekl Robin.,,To je blbost”,přidal se hostinský, který rozhovor poslouchal.,,Vždy,když tam někdo večer šel ,tak viděl alespoň tucet nemrtvých,zajděte se zeptat máti Kolozubé, která bydlí dva domy od hospody,ta je viděla na vlastní oči.Je to ale už dáma v letech, tak na ni moc neřvěte.,,Dobře,takže kdo se chce chopit doučlenné průzkumné hlídky?”Otázal se Edwin.,,My”,vykřikli téměř současně Robin s Mbarou.,,Tak dobrá ,ale upozorňuji na to, že se jedná hlavně o průzkum.Já se zatím vydám za paní Kolozubou a vy ostatní se vydejte sehnat od vesničanů to ,co by se nám do podzemí mohlo hodit”.ukončil svou řeč Edwin.Na ta slova se všichni odebrali z hospody za svými povinnostmi.,,Podívej,tady je mýtinka”,ukázal Robin na menší mýtinu v lese, kam se s Mbarou vydali.Mbara začala Robina objímat a líbat a Andy zatím hlídal.Náhle se Andy rozštěkal.Něco se v keři za mýtinou pohnulo.Keř byl veliký a hustý, takže co to bylo, nevěděli.Oba dva toho nechali.Robin tasil svůj meč a Mbara si přichystala kouzla.Náhle se z keře vynořila podivná bytost humanoidního tvaru.Byl to mrtvý člověk, hrozivě páchnul a v jedné ruce držel sekáček na maso.Mechanicky se pohyboval k těm třem.,,Neboj se, má Mbaro, já tě ochráním”,řekl Robin a zaujal bojový postoj.Zombie se ale již válela na zemi s propálenou hrudí od rudého blesku.Robin se cítil tak nějak trapně ,ale co mohl dělat.Elfka se na něj usmála a pokračovali dál.Mezitím ve vesnici probíhal Edwinův výslech paní Kolozubé.,,Tak ,paní Kolozubá, po půl hodině jste si vzpomněla na jednoho kostlivce a potom jste zase řekla, že tam nebyl, a pamatujete si vůbec ještě něco?”,netrpělivě so otázal starší paní Edwin.,,Nespěchej na mě,panáčku, já si vzpomenu ,jen to chvíli bude trvat, to už je tím stářím”,řekla babka a chabě se usmála.Po několika minutách to Edwin vzdal a odešel za přáteli shánět vybavení.,,Au”,upadla Mbara na zem a Robin k ní přispěchal.,,Co je ti?”,zeptal se.,,Tam v trávě určitě něco je, zakopla jsem o to”.Robin se podíval do trávy a zjistil ,že je  tam maskovaný vchod do podzemí, který byl přikryt trávou.,,Výborně”,řekl si sám pro sebe.,,Můžeš vstát”, zeptal se elfky.,,Jo ,ale docela to bolí”.,,Zlomené to není ,tak snad to nic nebude, pro jistotu ti na to natřu tuto léčivou mast”,Robin jí začal potírat nohu tou mastí.Když všichni tři došli zpět do vesnice, čekali na na ně všichni se zásobami a výbavou do podzemí.Zpráva o objevení vchodu do podzemí je velice potěšila, a tak se rozhodli vydat do jeskyně okamžitě.

3.KAPITOLA
Před odchodem jim ještě hostinský popřál hodně štěstí a potom vyrazili do lesa.Robin s Andym je zavedl k místu, kde vchod byl.Vchod byl zajištěn železným poklopem se zámkem.,,Žádný problém”,řekl Ahmed a začal  do  zámku pronikat nějakými šperháky.Zanedlouho zámek cvakl a vstup byl volný.Edwin s Mbarou rozžehli lucerny a vstoupili do podzemí jako první, poté je následoval Robin s Andym a ostatní.Na stěnách byly vyryty různé ornamenty a chodby byly hodně úzké, ale nikdo z družiny obézní nebyl, takže nebyl problém.Jen Donar měl trochu potíže s výškou.Po několika sázích došli na rozcestí.Zleva byly dveře a zprava šla chodba dále.,,Jdeme doleva”,prohlásil Donar.Trpaslík chtěl neco namítnout ,ale pak si to radši rozmyslel.V místnosti byl kamenný stůl a na něm okovy.V okovech byl zakovaný muž a umíral, byl nějak divně namodralý, na jeho hrudi byl pavouk.,,Pavouk, jak já je nesnáším”, a aniž by se pořádně rozmyslel, udeřil pavouka sekerou Tran. po místnosti se rozstříkla krev, nejen pavoučí.,,TY DEBILE”,zařval na Trana Ahmed.,,Jsi ty vůbec normální”.Tran si uvědomil,co udělal, až teď.,,Jéé, nějak jsem se netrefil, ale stejně umíral”,bránil se trpaslík.,,To má z toho chlastu”,prohlásila Mbara.,,Alespoň nemusím každej den souložit”,bránil se trpaslík.Mbara zrudla, ale na další slova se už nezmohla.,,Tak jste se vykecali a můžeme jít dál”,prohlásil Edwin a vydal se dál chodbou.Zanedlouho stanuli ve větší místnosti, která byla zcela holá.,,Neslyšíte něco”,zeptal se ostatních Ahmed.,,A co jako”, optal se Donar.,,No, jako by k něm něco běželo z támhleté chodby”.,,Já sice nic neslyším, ale vidím 20 kostlivců”,prohlásil s ledovým klidem Tran.,,UUUUUAAAAAA”,zařval Donar a vrhl se na ně.Totéž učinili ostatní, a tak za chvíli po místnosti létali lebky ,kosti a blesky.Donarovi se dostalo nemilého dárku.Stehnem mu projel široký meč jednoho z kostlivců.,,Ty kurvo”,zařval Donar a urazil sekerou kostlivci lebku.Jeho kostra se sesunula k zemi, kde také zůstala.Andy jednomu z kostlivců ukousl nohu a šel si kost ohryzávat do rohu.Jednonohého kostivce pak Robin uzemnil rukojetí meče.,,Tož pěkná prácička”,pochvaloval si Tran,když na zemi zůstali ležet jen nehybné kosti.Robin ošetřoval Donarovi jeho zranění ve stehně a Andy stále ještě ohryzával kost.Po boji toho měli všichni tak akorát dost, proto se rozhodli, že tu zapáli oheň a přespí tu.Hlídku si vzal Robin a Andy.Ostatní spokojeně u ohně spali.Robin už byl také ospalý a málem by se sesunul k zemi a usnul ,nebýt však nějaké divné zářem, která se před ním objevila.Andy zakňučel a šel se schovat do rohu.Robin na tu záři hleděl.Pak se ale záře zformovala do krásné ženy, která se svou krásou mohla rovnat Mbaře.,,Pojď zamnou”,svůdně řekla žena.Robin byl jako zmámený a vydal se za září.Žena ho zavedla do rohu, který byl z dohledu družiny.,,Udělám ti to jako žádná jiná”,řekla mu žena.,,No…,když myslíš, tak teda asi….no …jo”,vysoukal ze sebe Robin.Ale pak vykřikl ,,Ne” a rozběhl se směrem k družině.Tam už čekala Mbara a rovnou při příchodu mu dala takouvou facku, až se otočil o 180 stupňů.,,Ty nevěrníku, děvkaři, já to věděla ,tím jsi u mě skončil,chodíš za cizíma ženskejma, ty parchante”.Mbara se rozbrečela a utekla na místo si lehnout.Donar s Tranem to všechno pobaveně sledovali ,ale nedali nic znát, jako že spí.,,Ale Mbaro, to byla nějaká záře a ona mě omámila a já jsem nemohl nic dělat”,snažil se to Mbaře vysvětlit Robin, ale Mbara jen tiše brečela a neposlouchala ho.

4.KAPITOLA
Když se všichni probudili, řekl Tran Donarovi:,,Ta mu dala,co?”,Donar se usmál. ,,To teda jo”.,,Teď se najíme a půjdeme dál, co je ti Mbaro”, optal se Edwin.,,Nech mě bejt”,řekla Mbara.,,To není tvoje věc”.,,Když myslíš”,dodal Edwin.,,Mbaro, neblbni ,to já bych ti nikdy neudělal, je to pravda s tou září”, pokusil se Robin říct Mbaře ,ale ta ho naprosto ignorovala.Po několika sázích chodeb došli do místnostti ,ze které bylo již z dálky slyšet hučení řeky.Napříč místností tekla podzemní řeka.Byla 3 sáhy široka,ale nebyla příliš hluboká, dala se normálně přejít, akorát Ahmed s Tranem budou mít menší problémy.,,Já jdu první”,řekl Donar a už vkročil nohama do řeky.,,AAAAAAARRGGGH”,zařval a ostatní ho rychle vytáhli z vody.Donarovi voda rozleptala kůži na nohou.Robin ho léčil nějakou mastí ,ale pálilo to dost.,,Ta voda je jen iluze”,prohlásil Edwin.,,Ve skutečnosti je to nějaké žíravina”.,,Mohli bychom rozmlátit dveře a stlouct z nich lávku a dát ji přes koryto řeky”,napadlo Trana.Jak řekli ,tak také udělali.Zanedlouho tam byla  lávka a všichni po ní přešli na druhou stranu.,,Jak ti je?”,optal se Robin Donara na jeho zranění.,,Jde to , už můžů vstát a jít, ale pořát to dost bolí, ale já to vydržím”, pousmál se Donar. Po několika sázích došli do chodby, ve které byly vetesány výklenky, a v každém výklenku byla postavena socha.Šli dále ,ale pak se ozval nějaký zvuk, jako by se pohnul kámen.,,Co to bylo”, optala se Mbara Edwina.,,Vypadá to na…”,ta slova už nedořekl, protože jedna ze soch ho praštila pěstí do hlavy a Edwin se sesunul s hlavou od krve na podlahu.Z dalšího výklenku vylezla také socha a obě dvě je sevřeli v chodbě do kleští.Přibližovaly se stále k sobě a tím zúžovali prostor, který obývala družina.Donar se pokoušel do sochy  řezat sekerou, ale žádný větší efekt to nemělo, možná tak na jeho sekeru, která byla čím dál tupější.Mbara mažila do jedné ze soch blesky, ale té to taky příliš nevadilo.Ostatní nemohli nic dělat, neboť byli v chodbě široké 1sáh zcela odříznuti.Donara chytl záchvat berserkra a začal řvát a mlátit do sochy holými pěstmi, bolest nevnímaje.Náhle podlaha začala praskat.,,Myslím ,že se propadáme”,zauvažoval Ahmed, ale to už se všichni koupali v jezírku, do kterého se při zborcení podlahy dostali.Sochy klesly ke dnu, kde už také zůstaly.Všichni vylezli na břeh ,akorát po Robinovi jako by se slehla zem.Všichni si všimli, že na jednom místě je jezírko zbarveno krví.,,Robine, to neeee”,rozplakala se Mbara a skočila do vody.Ale to už se  z jezera vynořil Robin a v náruči nesl Edwina.Sotva ho Robin položil na zem, Mbara se mu vrhla kolem krku.,,Měla jsem o tebe strach”,řekla elfka.Robin se jen usmál a políbil ji.,,Haló, nevyrušuji”,zle se na líbající se pár podíval Ahmed.,,Máme tady jednu maličkost,Edwin má rozbitou hlavu a je stále v bezvědomí”.Robin toho nechal a jal se konat léčení.Robin mu obvázal hlavu a dal mu napít nějakého lektvaru.,,Bude v pořádku, jen bude chvíli trvat, než se probere, ale rána to byla pěkná”,řekl Robin a potom se věnoval něčemu úplně jinému ,nebo spíše někomu jinému.

5.KAPITOLA
,,Zde u jezera se utáboříme, odpočineme si ,najíme se a potom budeme pokračovat”.prohlásil Donar.Rozdělali oheň a snědli, co měli.,,No to je dobré, kdybychom s sebou natáhli Donara, tak nám jídlo vystačí ještě na měsíc”,usmál se Ahmed.Mezitím se z bezvědomí probudil Edwin.Byl naštěstí zcela v pořádku ,ale ještě ho více bolela hlava.Přátelé mu řekli, co se vše stalo a on zase omdlel, ale po chvíli vstal.,,Nuže, je čas vyrazit”,chopil se opět iniciativy v družině Edwin.A směroval družinu k nějakým dveřím, které objevili.Náhle se dveře samy otevřely a z nich vystoupili 4 zombie a svými odpornými zjevy poháněly družinu směrem vzad zpátky k jezeru.Páchli tak ,že se jen našim hrdinům obraceli žaludky.Ahmed to odnesl nejhůže, neboť hobití čich je obzvláště citlivý ,a tak se hobit tiše vyzvracel do jezera.,,No na co čekáte?Do nich”,zavelel Donar a strhla se obrovská bitka.Ačkoli měla družina početní převahu, zombie nebyly tak slabé, jak se na prní pohled zdály.Naopak.Svými pařáty zahnali družinu do jezera a tam ji začali rubat.Nejdříve to odnesl Ahmed, kterého zasáhl pařát zombie do tváře, a hobit se jen silou vůle držel na nohách, neboť bolest to byla vskutku obrovská.Nyní se objevila Edwinova pravá tvář.Na jeho holi něco cvaklo a z obou stran mu z hole vyjely stříbrné čepele ostré jako břitvy.Oháněl se holí tak dobře, že za krátkou chvíli zbyla jen jedna ustrašená a ubohá zombie, a těla ostatních plavala ve vodě zády nahoru.Nad onou zombií se Edwin také neslitoval ,naopak, vychutnal si ji a s plným potěšením ji probodl skrz na skrz.Zombie se zapotácela a potom spadla ke svým kolegyním.,,No, netušil jsem, že jsi takový válečník”,pochválil Edwina Tran.Robin se zatím staral o Ahmeda, kterého zatím bolest skoro omráčila.,,Hmmm,bude to jizva jak stodolaL, řekl s lítostí Robin.,,To snad ne,vždyť já potřebuji svou krásu na své povolání”,opáčil mu Ahmed.,,Neboj ,na něco přijdeme”,řekla mu sladkým hlasem elfka a už se zdálo, že Robin bude mít konkurenci..,,Dobře, teď vejdeme do těch dveří, ze kterých ty karikatury vylezly”,prohlásil Edwin a vešel jako první.Na trůnu zde seďel nějaký vyzábly na kost hubený muž, v rukou svírajíc kostěnou hůl.Už, už se na něj chtěli vrhnou, ale nekromant kolem sebe vytvořil ochranné pole a po pronesení zaklínadla se před ním zhmotnilo 6 ghúlů.,,Tak to je v pr…”,prohlásil pesimisticky Edwin.Donar rychle vydal rozkazy.,,Všichni si vemete ghúly a já zabiju to vyzáblýho zmetka”.A už tu byla obrovská bitva.Družina ghúlům rány zasazovala ,ale zároveň je i příjímala.Donar se přiblížil k nekromantvoě ochranné bariéře ,ale když jí chtěl proniknout ,dostal ránu elektřinou a ocitl se v bezvědomí na zemi.Andy zahlédl nekromantovu hůl z kosti a vrhl se na jejího  vlastníka.Proskočil bariérou a zakousl se nekromantovi do krku.Nekromant se v kaluži krve ocitl na zemi ,kde také rychle zemřel.Náhle se všichni ghúlové rozpadli a bariéra zmizela.I Donar se probral.Radost všech byla opravdu veliká.,,Hodnej pejsek”, pochválil Andyho Robin.,,Tak jsme to nakonec zvládli”, oddychl si Edwin a Andy si spokojeně hryzal svou novou kost.Všichni se vrátili k jezeru a uvázali lano za výčnělek ve stropu.Po laně se všichni vyšplhali,Andyho potom uvázali za lano a vytáhli taktéž.Když vylezli z poklopu na čersvý vzduch, řekl Robin ostatním,já tu zatím chvíli budu s Mbarou a vy jděte již do vesnice a jděte všem oznámit, co se stalo a Andyho vemte s sebou, bude to asi trochu intimní”. Všichni pak odešli a Robin tam zůstal s elfkou sám.,,Miluji tě”,řekl jí Robin.Mbara se na něj usmála a svalila ho na mýtinu, kde strávili mnoho hezkých chvil.

6.KAPITOLA
,,Vy jste to dokázali”,začal řvát hostinský, když je spatřil.,,Hej, lidi ,vstávejte, jsou tady, jsou tady”.Lidé vylezli ze svých domovů a když se o novině dozvěděli, nemohli tomu uvěřit.,,Jsou to hrdinové, já jim věřil”výskal radostí hostinský.,,Bude oslava a prochlastáme si játra”.Všichni včetně obyvatel vesnice se přesunuli do hospody U Rozstaveného měďáku.,,A dnes je vše zdarma,berte si, jak je libo”,mohl se radostí zbláznit hostinský.Tran si nechal nanosit několik sudů s pivem a začal to rozjíždět ve velkém, až se pivo lilo po podlaze.Korbele létaly vzduchem a bylo veselo, jako nikdy předtím.,,Byl jsi úžasný, promiň, že jsem tě podezřívala z té nevěry, ale cítím k tobě takovou lásku, že bych si snad i vzala život pro tebe”,řekla Mbara Robinovi.,,Vždyťjá vím”,pohladil ji po tvářích Robin a oba se vydali do vesnice.Byla již tma, když z dálky viděli siluety popíjejících lidí ve vesici.Z hospody se ozývaly nechutné zvuky.Oba vstoupili do hospody.,,Můžu po..prosit krásnou elfku o ta..nec?”.Postavil se k Mbaře jeden z opilých vesničanů.,,Kliď se ,ožralo”,poslal ho zpátky Robin.Viděli, jak u stolu sedí ,válí se pod stolem,dokonce i leží na stole všichni z jejich ružiny opilí do němoty.Pod stolem leží Tran v záplavě piva.Dokonce i Andyho ožrali.Robin ji vybídl k cestě do pokoje a tam si to tu noc pořádně užili.

Únos

1.KAPITOLA
Když se následující den probudili všichni z opice ,každý na jiném místě,vydali se naši hrdinové pryč od vesnice Agama.,,Tak kam půjdeme?Já bych navrhoval jít do Zürku, tam se pro nás jistě něco najde”,prohlásil při cestě lesem Edwin.,,Jo, do Zürku”souhlasil Tran ,a tak se všichni lesem vydali do  města Zürk.Šli celý den ,až v noci stanuli před obrovskými městskými hradbami Zürku.U brány hlídala jedna stráž.,,Prosím vás,mohl byste nám otevřít bránu , potřebujeme se dostat do města”,pronesla sladkým hlasem Mbara ke strážcovi.,,Jo ,ale zaplatíte mi stříbrňák za to,že jdete v pozdních hodinách”.řekl strážce a již nastavoval dlaň.,,Hned to bude”,řekl Edwin a sahal do měšce.,,Co to,vždyť včera jsem měl ještě v měšci 4 zlaté a teď zeje prázdnotou”řekl Edwin.Ostatní si téže zkontrolovali obsahy svých měšců a shodli se na jednom závěru-,,V té hospodě nás ty vesnický parchanti okradli”,pronesl rozčíleně Donar.,,Až se tam vrátím, tak je všechny vyvraždím” dodal.,,No, vidíte ,že peníze nemáme, ale co takhle něco jiného”,začala Mbara svůdně mrkat na strážce.,,No, možná, že bychom se mohli dohodnout”,řekl přímo nadrženě strážce.,,Pojď se mnou, elfko, a za malé potěšení ,kterému se mě od tebe dostane, vás všechny pustím do města”.,,Ale Mbaro”,udiveně vykřikl Robin, ale Mbara už zmizela v přístavním domku strážce.Pak se z domku ozvala tupá rána a z domku vyšla Mbara a v ruce držela houpající se klíče od brány.,,Dobrá práce”,pochválil Mbaru Edwin.,,Už jsem se lekl, že mu to chceš opravdu udělat”,řekl Robin.Otevřeli si bránu a klíče vrátili zpět omráčenému strážci a vydali se do města.,,Teď si najdeme hostinec, kde přespíme, a zítra uvidíme, co dál”.řekl Edwin.Tran objevil hostinec U Tří kotlíků, kde prý měli pivo za poloviční cenu.,,Ale my nemáme žádné peníze ani na pivo, ani na nocleh”,upozornila Mbara.,,Ale máme tebe ,ty jim zase dopřeješ potěsení a my budeme za to mít pivo a nocleh zdarma”,zauvažoval trpaslík.Mbara mu dala facku.Potom se oba chvíli hádali ,ale pak je to přešlo.,,No nic, jdeme dovnitř”,řekl Edwin a všichni vstoupili do hospody U Tří kotlíků.Ač byla hluboká půlnoc, v hostinci to žilo.Byl tu pouze jeden volný stůl, u kterého seděl nějaký žebrák.,,Dobrý večer, pane, mohli bychom si přisednout”,zeptala se Mbara žebráka.,,Ale jó, sedněte si u mě”,zachraptěl žebrák a i z jeho oblečení bylo znát, že na tom nebude zdravotně dobře.Potom k nim přišel hostinský.,,Tak co to bude” otázal se.,,My bychom potřebovali pokoj a nocleh a večeři”chopil se slova Edwin.,,Jistě a máte čím zaplatit”.,,Nemáme, ale mohli bychom dát jako vyměnou něco z našeho vybavení”,řekl Edwin.,,O vybavení nemám zájem, ale protože mám dneska dobrou náladu, máte to zdarma”,usmál se hostinský.,,Děkujeme a slibujeme, že vám to v nejbližší době vrátím”,řekl radostně Edwin.,,Však vy mi to vrátíte dříve , než si vůbec myslíte”,řekl si pro se hostinský.Než však družina odkráčela do svých pokojů, konal se zajímavý rozhovor mezi hostinským a nějakým otrhaným chlapem.,,Drako, tu elfku chci, ale dávej si pozor, je to mágyně”,řekl tiše hostinský,,Jistě, pane, ještě zítra ji budete mít”,řekl Drako.,,Dobře, ale udělej to nějak bezbolestně”,dokončil svá slova hostinský.Drako pak odešel neznámo kam a hostinský se vrátil ke své práci.Mezitím se družina uložila ke spánku, spali všichni na zemi,byl to takový pokoj spíše pro žebráky, dá-li se tomu pokoj tak říkat.Všichni dobře spali a Andy hlídal u dveří.Ráno vstali a rozhodli se prozkoumat město nebo najít nějaký job.Když procházeli hostincem, Drako seděl u stolu a pil víno.,,Má paní, mohla byste se sem podívat, našel jsem nějakou knihu, asi bude nejspíše magická”.Mbara se podívala na ostatní a se slovy, že to bude trvat chvilku, se vydala k Drakovi.,,Já znám to její chvilku, to si ještě počkáme, jdeme ,Mbaro ,najdeš nás na tržnici, je to kousek od této hospody, ale nebuď tu dlouho”řekl elfce Robin.Ta už ale byla u knihy a napjatě naslouchala Drakovým slovům.Ostatní mezitím odešli na tržnici.Po chvilce rozhovoru k Mbaře přistoupil muž obrovský jako hora a udeřil ji obuškem do temena hlavy.Mbara se v bezvědomí skácela na zem.Ač tu bylo relativně dost lidí, u nikoho to nebudilo nějaké podezření, asi na to již byli zvyklí.Drako Mbaře nasadil nějaký železný obojek a odnesl ji do sklepa hospody, kde v nějaké zahnilé místností bylo pět klecí a ve čtyřech byly také nějaké ženy, ty však obojek neměli.Drako ji zavřel do poslední volné klece a potom zavřel dveře od místnosti, teď tam byla naprostá tma.,,Líbíš se mi ,chlapče, zde máš svůj díl”,hostinský podal Drakovi měšec a potom Drako odešel z hostince.

2.KAPITOLA
Mezitím si všichni na tržišti skvěle užívali, prodali nějaké vybavení, takže konečně měli něco málo peňez, pro každého tu měli něco.Edwin si prohlížel nějaké svitky,Donarovi se líbily meče,Ahmed si našel skvělé dýky a trpajzl vytipoval, kde prodávají soudek piva za poloviční cenu.Jen Robin byl nějak zamlklý.,,Už tu jsme 2 hodiny a ona pořád nikde”,strachoval se Robin.,,Máš pravdu, půjdeme se tam podívat”,souhlasil Edwin.,,Edwine, vytáhni peníze a kup mi sud piva, maj ho jenom za 9 stříbrných”,řekl Tran a dožadoval se od Edwina peněz”.,,Je mi líto ,ale na tohle teď peníze opravdu nemáme”,usmál se Edwin.Robin s Edwinem se vydali ho hostince U Tří kotlíků a ostatní se zatím dále rozhlíželi po tržnici.V hostinci ji však nespatrili.,,Hej ,hostinskej, s náma šla ta elfka, jistě jsi ji viděl, když jsme odcházeli ,tak tu byla s nějakým chlapem”,řekl ustaraně Robin.,,Jó, to byla, ale potom někam odešla, prý vás hledat”,.,,Díky”,řekl Robin a oba dva se vydali zpět do Tržnice.,,Tak Mbara tam nebyla, prej nás šla hledat”řekl všem Robin.,,Je to tupá děvka, já věděl, že s ní budou jen problémy”,zařval Tran.,,Je nadmíru divné ,že nás šla hledat ,a přitom ví ,kde jsme”,prohlásil Edwin.,,Možná ji někdo unesl”,řekl vážně Ahmed.,,Hovno ,ta je někde v hospodě a balí chlapy”,pronesl Tran a už to vypadalo, že ho Robin zabije.,,Teď se po ní všichni podíváme a večer se sejdeme U Tří kotlíků”,pronesl Edwin.Všichni souhlasili a vydali se ji hledat po rozlehlém městě.Mezitím se Mbara probrala z bezvědomí a snažila se dostat z klece,marně.,,Klídek, holka, tady ti stejně nikdo nepomůže, když budeš mít štěstí ,tak si tě koupí nějakej pasák, ostatně teď už jednoho máš.Vždy sem dovede nějakýho chlapa, on si vybere jednu z nás a my se s ním pak musíme pomilovat”,řekla nějaká žena ,ale v té tmě Mbara nic neviděla.Zkusila se i teleportovat, ale něco jí bránil kouzlit.Zauvažovala, že by to mohl být ten obojek a začala se ho pokoušet sundat, ale nepodařilo se jí to.,,Kdybych teď byla Ahmedem, tak jsem odtud dávno pryč”,pomyslela si Mbara.Nyní se dveře otevřely, do místnosti vešel hostinský s pochodní, vedl s sebou nějakého urostlejšího muže.,,Tak která pak to bude, pane”.Mbaře hned svitlo, o co se jedná.,,Ty proklatej hajzle rozkopu ti tvoje nic, co máš mezi nohama, ty děvkaři jeden”,začala řvát Mbara.,,Hmmm, ta se mi líbí, tu chci”,ukázal muž na elfku.Hostinský odeml Mbařinu klec a elfka ho okamžitě  uvítala pěstí do obličeje.Muž ji popadl a držel jí ruce za zády.,,Ona je tu nová, takže ještě nachápe, že tohle nemá naprosto žádnou cenu”,řekl hostinský a někam odešel.Za chvíli ty byl s provazrm a svázal Mbaře ruce.,,Radši vám ji dám takhle, ještě by vám něco udělala”.,Ona?”,pobaveně se zasmál muž.,,Bude to dělat rovných dvacet zlatých”,nastavoval hostinský dlaň a muž se podivil:,,Dvacet zlatých?A není to trochu moc?”.,,Není, je to elfka, drahé zboží ,a ještě k tomu mágyně, takže bych nedoporučoval jí sundávat ten obojek, tady máte od něj klíč”.,,Tak ještě mágyně, no, nevadí”,muž nasázel hostinskému na dlaň dvacet zlaťáků a odkráčel se spoutanou Mbarou do hostince.,,Dobrej výběr”,pronesl nějaký ožrala směrem k muži.,,Muž se usmál a vedl Mbaru z hospody, o jeden blok dále zabočili do jednoho z větších domů.,,Tak, elfko, tady se mnou prožiješ zbytek života, ale jak na tebe koukám, budeš tu opravdu dlouho”,muž se usmál a pohladil krásnou elfku po vlasech.

3.KAPITOLA
,,Hmmm, tak nevím, ale zdá se, že se po ní asi slehla zem”,pesimisticky řekl Ahmed.,,Máš pravdu, teď v noci ji nemá cenu hledat, přesuneme se ke Třem kotlíkům a ráno uvidíme, co dál”,rozhodl Edwin.,,Já se po ní ještě podívám”,řekl Robin a odkráčel neznámo kam.,,Všichni kromě Robina s Andym se přesunuli do hostince.Bylo to tu jako,když sem poprvé přišli, spousty lidí, většinou tváře, které tu viděli již včera.,,Pane hostinský, najmeme si dva pokoje a něco pojíme”,řekl Edwin.Všichni se usadili ke stolu a po chvíli tu byl hostinský s chlebem a vodou.,,To má bejt jako jídlo?”rozčíleně se otázal Tran.,,To má bejt jako jídlo”, řekl hostinský a požadoval čtyři stříbrné za jídlo a pokoje.Edwin mu je dal.Všichni se najedli a odešli potom do svých pokojů.
,,A hele, copak to tu máme tak pozdě večer?”,řekl jeden ze dvou patrně lapků, kteří  měli v rukou nože.Andy výstražně vrčel ,ale nemělo to žádný efekt.Robin znejistěl , sáhl po meči a vyndal ho z pochvy.,,Mladíček se chce patrně prát”,zasmál se jeden.Ale to už se na ně Robin s Andym vrhli.Jeden z lapků hodil nůž po Andym, který se v bolesti svalil na zem.Nůž mu trčel z boku.Druhý hodil také nůž, ale po Robinovi ,kterému nůž probodl skrz na skrz ruku.Robin upustil meč a svali se na zem.Lapkové mu rychle meč vzali a obrali Robina o vše cenné.Potom zmizeli někde za rohem.Robin potom vstal ze země.Přiběhl k Andymu a vytáhl mu nůž trčící z boku.Pes zavyl bolestí a zůstal ležet, stále ale dýchal.,,Co se ti stalo?”Uslyšel za zády ženský hlas.Stála tam pohledná dívka ,přiběhla k němu a potřela mu ruku nějakou mastí.,,Pes”,vykřikl Robin a zdravou rukou ukázal na Andyho.Dívka k psovi přispěchala a něco mu na ránu natřela, potom Andy jako zázrakem vstal,  nevnímaje bolest.,,Pojďte oba se mnou, jmenuji se Fínien a ty jsi?”, optala se dívka Robina.,,Já jsem Robin a tohle je Andy”,ukázal na psa.Fínien je zavedla do nějakého menšího domku.Uvnitř to vypadalo útulně.Byl tu i krb, dvě postele a různý nábytek.Posaď se, vybídla ho Fínien.Robin uposlechl a řekl:,,Děkuji ti za to, že jsi mě zahránila a také mého psa”.,,To nic nebylo”,řekla skromně Fínien.,,Živím se tady jako léčitelka, moc za to není ,ale alespoň mohu pomáhat lidem ,kteří to potřebují.Jestě si chvíli povídali a potom všichni tři usnuli.

4.KAPITOLA
Mbara se probudila,byla ještě svázaná.,,Á,moje otrokyně se vzbudila”,řekl muž Mbaře.Rozvázal ji a pak řekl:,,Jdi mi udělat snídani , suroviny tam máš”.Mbara raději odešla do kuchyně.Zanedlouho se vrátila s tácem ,na kterém byl chléb s masem a zeleninou.,,Polož mi to na stůl a sedni si na zem”,řekl muž a vzal si tác.,,Hodná holka, jen tak dál a nebudeš se mít špatně”,hodil ji na zem kus salátu.Mbara měla obrovský hlad, neboť už dlouho nejedla.,,Poděkuj, děvko”,obořil se na Mbaru muž.,,Děkuji vám, pane”,řekla ve strachu Mbara.,,Velmi dobře”,pochválil ji muž.,,Já teď odcházím, budu muset udělat menší zaopatření.Svázal Mbaru a hodil ji do sklepa.Dveře samozřejmě zamknul.Jakmile Mbara uslyšela ,že muž odešel, snažila se vyprostit z pout, marně.Začala volat o pomoc, ale sotva ji někdo uslyší.
,,Myslím ,že bychom se k sobě skvěle hodili”,řekl Robin Fínien.,,Oba umíme skvěle léčit”.Fínien se usmála.:,,Možná, že ano”,.,,Ale už mám jinou, ale teď se někde ztratila a my ji nemůžeme najít”.,,A jak vypadala?”,zeptala se Fínien.,,Elfka s blond vlasy, všiml jsem si, že tady ve městě moc elfů nežije”.,,To je pravda, ale včera jsem jednu viděla, byla také blonďatá a vedl ji spoutanou nějaký muž, ale v té tmě jsem mu neviděla do tváře”.,,Ty jsi ji viděla???”,zpozoroval Robin.,,Ano, oba zašli do nějakého většího domu a poto jsem přece nalezla tebe”.,,Rychle, musíš mě tam zavést”.,,Ale co tvoje zranění?”,,Jde to, jen už mě tam, prosím, zaveď”,byl celý nedočkavý Robin.Robin šel s Fínien a Andyho nechal raději uvnitř.,,Tak tady to je”,řekla fínien a ukázala na větší dům.,,Díky,díky, Fínien, ani nevíš, jakou jsi mi prokázala službu”,Robin ji políbil na tvář a rozběhl se ke dveřím domu, dveře byly dubové a vypadaly bytelně.,,Hej, je někdo uvnitř”,zakřičel Robin a začal bouchat na dveře”.,,Robine, pomoz mi, jsem ve sklepě”,ozývalo se tichým hlasem.,,Mbaro, vydrž, hned sem u tebe”.Robin se oddálil od dveří a pak se rozběhl, chtěl je vyrazit ramenem ,ale skončil na zemi v bolesti.Fínien k němu přispěchala a řekla mu:,,Takhle to asi nepůjde, budeme se muset porozhlédnou po jiném vchodu”.,,Copak máte na srdci”,ozvalo se pár sáhů od nich.Stál tam Mbařin pasák.,,Braň se”,rozzuřil se Robin a chtěl sáhnout po meči ,ale pak si uvědomil, že vlastně žádný nemá.,,Chytej”, hodila mu Fínien dýku.,,Aha, asi příbuzní tý elfky, chci vám jen říct, že jsem si ji poctivě koupil a patří tedy mně, takže nemáte právo…,,Ale máme právo”,skočil mu do řeči Robin a přistoupil k němu s dýkou.,,No dobrá, jak chcete”,muž tasil svůj meč a začal boj.Byl bílý den ,takže kolem procházelo několik tuctů lidí.Všichni se dívali na zajímavou podívanou.Muž zuřivě sekal mečem kolem sebe a Robin měl co dělat, aby se všem útokům mohl vyhnout, neboť dýkou by útoky asi neodrazil.Robinovi se podařilo několikrát chlapa lehce zranit,ale ten to nevímal a hlasitě se smál.,,Hej ty, chytej”,jeden z přihlížejích hodil Robinovi meč.Robin se obrovsky napřáhl a setnul chlapovi hlavu.Krev postříkala většinu přihlížejích a bezhlavé tělo pasáka se zhroutilo na zem.Lidé tleskali.Robin hrdě zvedl hlavu a odhodil meč.Potom prohledal pasákovo tělo a našel tam klíče.Byly tři, dva patrně od dveří a druhý byl docela malý.Robin se neobtěžoval dveře otevřít a s rozběhem je vyrazil.Dveře se rozletěly na třísky.Robina by teď nezastavila ani smečka rudých draků.Přišel ke dveřím do sklepa a vykopl je.Uvnitř na něj čekala svázaná Mbara.Robin k ní došel a políbil ji.Potom ji rozvázal a oba vyšly pře dům.Fínien se a Robina usmála a zmizela v davu.Dlouho před publikem se oba dva líbali, jako by tam stáli sami.Zanedlouho se v davu ojevili i všichni z družiny včetně Andyho.,,Necháme je být”,řekl Edwin, ,,Ať si to pořádně užijí”.

5.KAPITOLA
,,Tak a jdem do Tří kotlíků,mám tam ještě nevyřízené účty”,prohlásila Mbara a už si to kráčela ke Kotlíkům.Uvnitř seděl Drako s hostinským u jednoho ze stolů a počítali peníze, patrně za tržbu s otroky.,,Dobrý den, můžeme si k vám přisednout”,řekla se škodolibým úsměvem na rtech”.To…..to…..to…..to je ta elfka, jak jsem ji prodal”,vykoktal ze sebe hostinský.,,Ty elfí děvko”,zařval Drako tak, že se všichni v hostinci otočili právě na něj, a to tam lidí nebylo málo.,,Zemřeš čepelí mého meče”,řekl a výtáhl s pochvy meč, ale potom zjistil, že všichni z družiny také vytáhli zbraně.Draka s hostinským přepadl strach.Drako odhodil meč a padl před nimi na kolena.,,Ó, mocní hrdinové, nechte mě, prosím, žít, já se polepším, opravdu”.,,Polepšíš se, to jo, ale maximálně v base nebo na šibenici a teď pusť ostatní z těch klecí ve sklepě”.prohlásila Mbara.,,Já půjdu s ním a jeden z vás ať skočí pro stráže a ostatní hlídejte toho tlusťocha, ukázala na hostinského.Ahmed odešel pro stráže a ostatní hlídali hostinského.Lidé to pobaveně sledovali, jak z čela hostinského stéká pot a je rudý jak prase před porážkou.Mezitím Mbara s Drakem odešla do sklepa.,,A teď odemkni všechny ty klece”,nařídila Mbara Drakovi.,,Jak si přejete”odvětil a vytáhl svazek větších klíčů.Náhle hodil klíče Mbaře na hlavu a ta se skácela na zem.,,Čím to je, že jsou ti elfové tak naivní”.,,Nech ji bejt, ty hajzle”,řekla jedna z dívek ve kleci, ale to už se Mbara probrala a ocitla se svázaná v objetí Draka s dýkou u hrdla.Drako vystoupal ze sklepa do hostince.,,Tak, kreténi, podívejte se”.Všichni se otočili na Draka ,který měl svázanou Mbaru a držel jí dýku u hrdla.,,Pokuste se o něco a je po ní “,řekl.,,Tohle se může stát jenom jí”,prohodil tiše Tran.Mezitím se dveře od hospody rozrazily a do hospody napochodovalo tucet stráží s vytasenými meči.Kapitán stráží promluvil k Drakovi:,,Drako, nech tu elfku jít a nic se ti nestane”.,,Jistě, pustím ji a vy mě pak rozsekáte meči, to známe, tak blbej nejsem.Teď všichni táhněte z hospody ,nebo se jí něco stane”.Všichni radší odešli z hospody a čekali před ní.,,Tak co, děvko, hrála jsi si na hrdinu, tak se vrátíš zpátky do klece”.Náhle se dveře od hospody otevřely.Stál v nich Robin s mečem v ruce.,,Drako, jest-li nejsi srab, tak se mi postavíš.Vyzývám tě na rovný souboj”,řekl Robin odhodlaně.,,A když mě porazíš, všihni odtáhnou, je to již domluvené”.Drako se chvíli rozmýšlel a pak kývnul hlavou, Mbaru svázanou ostrčil do rohu a sebral si z podlahy meč.Mbara zatím vyběhla z hostince.Drako zahájil souboj výpadem, ale Robin se mu vyhnul a sám ho sekl do ruky.Drako zařval bolestí.,,Já tě zabiju”,zařval Drako a seknutím meče způsobil Robinovi hlubokou ránu v břišní oblasti.Robin upustil meč a s obrovským řevem se sesunul k zemi.Z úst se mu řinula krev.Drako se rozesmál a přistoupil k polomrtvému Robinovi.,,Nebojoval jsi špatně, ale byl jsem lepší”.Napřáhl meč a chystal se na zasazení poslední rány.V tom se dveře otevřely a v nich stála Mbara.Z ruky jí vyšlehl blesk a rozmetal Drakovo tělo po hospodě.,,Mbara přispěchala k Robinovi.Mezitím do hostince vkráčeli i ostatní a začali Robinovi poskytovat lékařskou pomoc.Zanedlouho dorazil i městský lékař a konstatoval, že si bude muset několik týdnů poležet, ale nezemře.Mbara byla po této zprávě celá šťastná a políbila Robina.Potom obsadili hospodu stráže a propustili z klecí otrokyně.
Na náměstí to vřelo.Tisíce lidí stálo před šibenicí, kde měl být každou chvíli pověšen hostinský.Hostinský stál na židli a hlavu v oprátce s rukama svázanými za zády.K šibenici vystoupal kat s nějakým úředníkem.Úředník rozvinul nějakou listinu a začal číst:,,Ehm,ty ,hostinský Eldere, byl jsi shledán vinným ze zločinu otroctví, jako trest a pro výstrahu ostatním budeš oběšen na šibenici.Kate, konej svou povinnost.Nééé, to nemůžete”,začal řvát hostinský.Kat podkopl židli a hostinský měl tu smůlu, že ho nezabilo první zhoupnutí, teď se tu bude muset nějakou chvíli dusit.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Nedočetl jsem to. Už v první kapitole mne zarazil ten přebytek nadávek a všelijakých jiných patvarů, který do libovolného druhu literatury nepatří. TO není humor, to horor! Neříkám, kdyby tam bylo jedno, ale napočítat v jedné větě čtyři? Není to moc i na opilého trpaslíka?

  2. Slusny
    Pobavil jsem se a doufam, ze vyjdou nejaky dalsi pribehy.
    Dotaz : Toho Edwina sis vymyslel nebo okopcil z Baldurs Gate?

  3. Spíše vymyslel, ale jméno je z BG.Další příběh jsem sem už poslal, snad tam zanedlouho bude.

Zanechat odpověď