Fantasticky prostřeno – Lembas

Tato rubrika prostě nemůže dojít uznání, pokud se v ní neobjeví recept na lembas. Pokrm notoricky známý, výživný, trvanlivý a elfí. Slyšel o něm snad každý, a to leckdy ani nemusel přijít do styku přímo s dílem J. R. R. Tolkiena, potažmo Petera Jacksona. Lembas je prostě pojem a ti šťastnější už ho beztak dávno ochutnali nebo si ho doma sami pečou.

Představovat lembas na fantasy serveru je asi podobné, jako vysvětlovat Čechovi, co je vepřo-knedlo-zelo, ale asi by se přeci jen hodilo ho aspoň stručně popsat. A to nejlépe slovy samotného tvůrce, profesora Tolkiena:

Když ráno balili své skrovné svršky, přišli elfové mluvící jejich řečí a přinesli jim darem hojnost potravin a šatstva na cestu. Potrava byly především tenoučké oplatky z mouky vypečené do světle hněda a uvnitř do smetanova. Gilmi jednu oplatku uchopil a nedůvěřivě si ji prohlížel.

„Kram,“ řekl potichu, ulomil růžek a kousl do něho. Jeho výraz se rychle změnil a s chutí snědl oplatku celou.

„Už dost! Už dost!“ smáli se elfové. „Už ses najedl na celodenní pochod!“

„Myslel jsem, že je to jenom kram, jako si dělají na cestu lidé z Dolu,“ řekl trpaslík.

„To také je,“ odpověděli. „My mu ale říkáme lembas, neboli cestovní chléb, a posiluje víc než jakékoliv lidské jídlo, a pokud víme, je rozhodně chutnější než kram.“

„To tedy je,“ řekl Gimli. „Vždyť je lepší než medové koláčky Meddědovců, a to je co říct, protože Meddědovci jsou nejlepší pekaři, které znám; ale v dnešních dobách své koláčky pocestným příliš nenabízejí. Jste laskaví hostitelé!“

„Přesto s nimi, prosím vás, šetřte,“ řekli. “Jezte vždycky jen kousek a jen v nouzi. Dostáváte je totiž, aby vám posloužily, až selže všechno ostatní. Oplatky vydrží dlouho chutné, pokud nejsou polámané a zůstanou ve svém obalu z listí, jak jsme je přinesli. Jedna udrží poutníka na nohou po celý dlouhý a namáhavý den, i kdyby to byl veliký muž z Minas Tirith.

(Pán prstenů: Společenstvo prstenu)

Čili by to měla být štíhlá oplatka sladké chuti. Receptů na její výrobu je plný internet. S drobnými obměnami je to stále stejný jednoduchý recept a stejné ingredience, ačkoliv přesný postup výroby originálního lembasu samozřejmě neexistuje. Já osobně jsem se s prvním receptem setkal už před mnoha lety v premiérovém čísle Dechu Draka (1/1994) a ihned jsem si usmyslel, že si podle tohoto receptu lembas zkusím upéct. A vida, netrvalo mi to ani celých dvacet let a už jsem se (ve spolupráci s mou drahou polovičkou) směle pustil do díla. Jsem to ale šikula. A proto, především z čiré nostalgie, jsem jako základ použil toto nejstarší znění receptu, který byl tehdy převzat z věstníku holandské Tolkienovy společnosti, a dle vlastních zkušeností jsem ho lehce upravil.

5 dkg tuku, 1, vejce, 10 dkg cukru , 1 sáček vanilkového cukru (nebo lžíce medu), 15 dkg hladké mouky, 1 čajovou lžičku skořice, trochu silné kávy

Všechny ingredience smíchejte dohromady (podle konzistence přidejte buď tuk nebo mouku), těsto zformujte do koule a uložte asi na hodinu do ledničky. Následně těsto rozválejte na tloušťku několika milimetrů a nožem nebo vhodným vykrajovátkem vytvarujte samotné oplatky. Ty potřete zbytkem vejce, případně ozdobte rozinkami, mandlemi apod. Plátky rozložte na plech a nechte péct 10 – 20 min. v troubě, rozehřáté na 175 stupňů. Pozor, lembas by měl získat světle hnědou až zlatou barvu, nesmí v troubě příliš ztmavnout, chutnal by hořce. Po vytažení z trouby bude trochu měkčí, ale po vychladnutí ztvrdne.

Osobně jsem místo vanilkového cukru s úspěchem použil med, výsledek je v mnoha ohledech ještě lepší. Původní recept také uvádí plátky lembasu tlusté asi jeden cm, což mi přijde v rozporu s tolkienovým popisem „tenoučké oplatky“. Zhusta jsem použil rozinky a mandličky na ozdobení, ale pokud chcete dosáhnout naopak maximální podobnosti s originálem, placku nezdobte ničím. A jelikož není známo, jak přesně by měl lembas chutnat podle Tolkiena, určitě se nekladou meze v experimentování.

Výsledek chutná velmi dobře, něco mezi vánočním perníkem a tou mrňavou sušenkou, kterou obvykle dostanete ve slušné kavárně zadáčo ke kávě. Trvanlivě to vypadá taky, tak už jen zjistit, jestli to udrží na nohou velkého muže z Minas Tirith. Tedy dobrou chuť!

Přečtěte si i starší díly Fantasticky prostřena: zeměplošská vejce se slaninou dle Samuela Elánia a plomikovou polévku ze Star Treku

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

14 komentářů

  1. Ahoj, doufám že se neurazíš, ale tvůj produkt mi více evokuje trpasličí chleba, lembas jsem si představoval jako něco ve stylu Štramberských uší, jen nesvinutý do kornoutu.

  2. Co se týče kalorické výživnosti, tak nejlepší lembas jsou jisté holandské oplatky, samy o sobě příšerně sladké, a ještě lepené po dvou k sobě čímsi, co připomíná karamelizované salko. Sníte jednu oplatku (cca 7 cm průměr kolečko) a máte nejen zalepenou hubu na půl hodiny, ale žaludek na celé dopoledne.

    Ale uznám, že to není tvrdé, drobivé a trvanlivé, takže to není lembas:)

  3. Však ono to vlastně něco takového je. Ale podle popisu v knize by to mělo být asi ještě tenčí (ve filmovém PP to zas vypadalo jak lázeňské trojhránky). On ten popis v knize je natolik volný, že by se podle něho dal vyrobit lembas na X způsobů a každý by chutnal i vypadal trochu jinak. Ale mě to takhle přijde celkem dostačující.

  4. cestovní kuchyně
    co se týče cestovní kuchyně, tak maximálně pokrokoví v tom byli zejména kočovné národy, třeba arabská kuchyně – beduíni. Živil jsem se tím teď dva dny a musím poznamenat, že například falafel je perfektní alternativou k lembasu, bo je to malé, kalorické a nekazí se to (navíc to je mňamka) a dneska mám s sebou marockou kouli – rejže s jehnětem v těstovém obalu, takový malý bochník, cca 10 cm v průměru a nají se z toho dva velcí muží gondoru (soudě podle mé výšky a váhy 🙂 ).

  5. to passa
    mas pravdu, v nasi rodine dokonce temto oplatkam (sladove s medovo oriskovou naplni) uz dlouha leta lembas rikame. Jedno kolecko staci na slusnou svacinu.

  6. tak upečeno, sice výsledek spíš připomíná sušenky, ale to nic nemění na tom, že je to fakt dobrý 🙂

  7. Ahoj, chtěla jsem se zeptat, co používáš jako tuk? Máslo, sádlo, heru? Díky

  8. Sádlo bych tam nedávala, to používám, když chci, aby bylo těsto vláčné a dlouho měkké, což by byl u lembasu protimluv.

  9. Lebas
    ahoj. na první ochutnání mohu říct že udrží velkou ženu 😀 ne je velmi hutný a to kafe tomu dává grády. ale záleží na tom čemu kdo říká “trocha silné kávy” 😀

Zveřejnit odpověď