Historie moderní science fiction #3: 1992-1993

1992

Rok 1992 byl tentokrát mnohem bohatší než předchozí ročník, tím nejambicióznějším dílem byl zřejmě rozsáhlý román Red Mars (Rudý Mars/AFSF 1999) od Kima Stanleyho Robinsona, dosud nejpropracovanější popis kolonizace a následné terraformace planety Mars. Robinson po letech pilného studia plánů vypracovaných předními odborníky dokázal svému románu vdechnout místy až dokumentární realističnost, jedním z nejčastěji uváděných nedostatků je však značná rozvleklost textu. Klady i zápory románu lze zopakovat u navazujících románů Green Mars (1994, Zelený Mars) a Blue Mars (1996, Modrý Mars). Trochu ve stínu zmíněné trilogie vyšel tématicky obdobný titul Mars (Mars/Paseka 1995) od Bena Bovy. Neméně rozsáhlé dílo se tentokrát soustředí především na samotnou cestu k rudé planetě, politické intriky doprovázející nejen její vyslání a v neposlední řadě i na pátrání po známkách života na nehostinném povrchu Marsu. Román se rovněž dočkal pokračování pod názvem Return to Mars (1999, Návrat na Mars).

Neproniknutelná bariéra bez předchozího varování zcela odřízla planetu Zemi od okolního vesmíru v románu Quarantine (Karanténa/Návrat 2002) od Grega Egana, kde se autor dále soustředí na využití revoluční metody nahrávání softwarových „modů“ přímo do lidského mozku. Soukromý detektiv na stopě únosu pacientky z prestižního sanatoria odkrývá výzkum zaměřený na vývoj nového „modu“ s možností vlastního výběru z pole pravděpodobnosti, což pro uživatele odkrývá dosud netušené možnosti svobodného jednání. Fascinující zpracování kvantové mechaniky činí z románu nezvykle obtížné čtení, ale i tak ho lze zařadit mezi vrcholná díla daného ročníku.

V románu The Hollow Man (Prázdný člověk) se Dan Simmons pokusil zobrazit duševní stav telepaticky nadaného člověka poté, co ztratil svou podobně nadanou partnerku a s ní i schopnost účinně se bránit neustávajícímu myšlenkovému přívalu z okolí. Simmons se svého úkolu zhostil s podobným úspěchem jako předtím například Robert Silverberg nebo John Brunner. Rozpadající se impérium ze vzdálené budoucnosti Země se v románu Iana McDonalda Hearts, Hands and Voices (Srdce, ruce a hlasy), známém také pod názvem The Broken Land (Rozvrácená země), dostane do konfliktu dvou náboženských skupin, které naruší jinak poklidný život obyvatel využívajících darů bioinženýrství, včetně samostatně rostoucích domů organického původu. V románu A Million Open Doors (Milióny otevřených dveří) se John Barnes zamýšlí nad dopadem vynálezu okamžitého přenosu hmoty v lidmi kolonizovaném vesmírném prostoru, v němž jsou odlehlé planety až příliš náhle znovu sjednoceny. Volné pokračování tvoří tituly Earth Made of Glass (1998, Země ze skla) a The Merchant of Souls (2001, Obchodník z Duší).

Snad největší bouři ohlasů vzbudil román Snow Crash (Sníh/Talpress 2000) od Neala Stephensona, který mu záhy vynesl pověst jednoho z nejnadějnějších science fiction spisovatelů 90. let a věrozvěsta druhé generace kyberpunku. Román má rozhodně schopnost zaujmout široké čtenářské vrstvy nejen akčním dějem, ale také propracovanou kostrou příběhu, ve kterém se geniální hacker a znalec bojových umění snaží zamezit rozšíření viru schopného nakazit nové oběti nejen v reálném prostředí, ale i ve světě virtuální reality. Myšlenkově bohatá je rovněž space opera A Fire Upon the Deep (Oheň nad hlubinou/Fantom Print 2000) od Vernora Vingeho. Vesmír je zde rozdělen na technologické zóny umožňující dále od jádra například fungování nadsvětelné rychlosti kosmických lodí. Navíc je osídlen stovkami mimozemských ras, mezi nimiž zaujímají potomci pozemšťanů stěží viditelnou pozici. Lidé však při průzkumu prastarého archivu neuváženě probudí jednu ze zlovolných mocností a její šíření může zastavit pouze tajemství ukryté na lodi vyslané spolu s prchajícími dětmi průzkumníků na vzdálenou planetu osídlenou neobvyklou vlčí rasou. Osobnost a inteligenci zde získávají pouze jedinci sdružení do smeček, přičemž ztráta menšího množství členů nemusí mít smrtelné následky, ale po přijetí náhrady dochází ke změně charakteru celé smečky.

K mimořádně kvalitním titulům patří také román Doomsday Book (Kniha soudného dne) od Connie Willisové. Studentka historie je zde v rámci projektu s cestováním v čase vyslána do minulosti, omylem se však dostane do roku 1348, kdy byla Anglie zachvácena morovou epidemií. Nákaza se rozšíří i do přítomnosti roku 2054 a Oxford je uvržen do karantény. Willisové se podařilo čtenářům realisticky přiblížit nejen blízkou budoucnost, ale po důkladném studiu i středověkou Anglii. Výrazným románovým debutem se pod titulem China Mountain Zhang (Čínská hora Zhang) představila americká spisovatelka Maureen F. McHughová. Nadmíru zde zúročila svůj dlouhodobý pobyt v Čínské lidové republice. Budoucnost nechala ovládnout bouřlivým rozvojem komunisticky orientované Číny, jejíž totalitní společnost donutí homosexuálního hrdinu Raphaela Zhanga ukrývat svou sexuální orientaci před nekompromisní hrozbou trestu smrti. Z pokračování čtenářsky atraktivních cyklů ještě uveďme Steel Beach (Ocelová pláž) od Johna Varleyho, Worlds Enough and Time (Dostatek světů a čas) od Joa Haldemana a Anvil of Stars (Výheň hvězd) od Grega Beara.

1993

Od starších autorů stojí v daném ročníku za zmínku romány Hard Landing (Těžké přistání) od Algise Budryse, Harvest of Stars (Sklizeň hvězd) od Poula Andersona a The Hammer of God (Kladivo boží/Baronet 1995) od Arthura C. Clarka. Výlety na planetu Mars neztratily oproti minulému roku na popularitě, což využil Greg Bear v románu Moving Mars (Mars v pohybu), kde se kolonisté terraformovaného Marsu snaží sjednotit rozdílné názory rodinných frakcí a společně se tak oprostit od svazující pozemské nadvlády. Revoltující Mars je rovněž prostředím románu Red Dust (Rudý prach) od Paula J. McAuleyho, tentokrát se však hlavní hrdina Wei Lee zaplete do pečlivě připravované vzpoury proti čínské nadvládě nad chřadnoucí planetou.

Román Virtual Light (Virtuální světlo/Návrat 1998) od Williama Gibsona je prvním dílem volně propojené trilogie z Ameriky blízké budoucnosti. Nevinná krádež brýlí uvrhne dívku Chevette do prudkého víru událostí poté, co se brýle ukáží být supermoderním vynálezem schopným přímého kontaktu s virtuální realitou. Ve světě založeném na vzrůstající ceně aktuálních informací je cena podobného přístroje nevyčíslitelná. David Brin neváhal v románu Glory Season (Slavné časy) vstoupit na území vyhrazené spíše ženským autorkám žánru a vytvořil svět ovládaný feministicky založenou kastou řídící rozsáhlý sociální a biologický experiment. Dívka Maia se blíží k důležitému životnímu zlomu, tradičnímu vyhnanství z bezpečí klanu a nutnosti najít si své místo v klony ovládané společnosti planety Stratos. Nedlouho poté se však setkává s cizincem z vnějších světů, jenž může spolu s obnovením kontaktu s ostatními kolonizovanými světy ohrozit křehkou stabilitu sociální struktury planety.

Heinleinovu tvorbu pro mládež připomíná román Growing Up Weightless (Dospívání v beztíži) od Johna M. Forda, který v něm věrohodným způsobem popisuje příběh dívky Matt, která spolu s kamarády sní o opuštění sterilního prostředí lunární základny vstříc zářivé budoucnosti v kosmických lodích putujících do otevřeného vesmíru. Dospívající dívka je také hrdinkou románu The Iron Dragon´s Daughter (Dcera železného draka) od Michaela Swanwicka, jenž v něm vytvořil dosud nevídanou směs fantasy a science fiction tak zdařile, že přinutil teoretiky žánru vymyslet zcela novou kategorii – hard fantasy. Mladá Jane se zde po únosu z domova dostane do zvláštního paralelního vesmíru, kde je přinucena k podřadné práci v továrně na výrobu inteligentních válečných draků. Poté co najde knihu s technickými specifikacemi draků se jí s pomocí jednoho z nich podaří utéct do krutého magického světa elfů, trpaslíků, nymf a podobných bytostí.

Román Beggars in Spain (Žebráci ve Španělsku) od Nancy Kressové předvídá vznik geneticky upraveného druhu lidstva, jehož členové se musí vypořádat s odmítavou reakcí okolní společnosti žárlící na jejich zvýšenou inteligenci, život beze spánku a úspěch plynoucí ze zdokonalených schopností. Úspěch románu vedl ke vzniku pokračování pod názvy Beggars and Choosers (Žebráci a ti, co mají na výběr) a Beggars Ride (Žebráci v pohybu). Odhodlání k vybudování nové společnosti na troskách lidské civilizace zničené ekonomickým a ekologickým kolapsem zobrazila Octavia E. Butlerová v kvalitním románu Parable of the Sower (Podobenství o rozsévači). Rovněž tento román se dočkal rozšíření na trilogii tituly Parable of the Talents (1998, Podobenství o hřivně) a dosud nevydaným Parable of the Trickster (Podobenství o šejdíři).

Zajímavou verzi alternativního světa představuje román Aztec Century (Aztécké století/Votobia 1995) od britského autora Christophera Evanse, ve kterém se díky technologické převaze stane hlavní světovou velmocí impérium Aztéků, které si podrobí i vlast hrdinky pocházející z britské královské rodiny. Britské impérium se v románu Anti-Ice (Anti-led) od Stephena Baxtera dostane díky dopadu komety k jedinému známému zdroji vzácné látky umožňující doslova technické zázraky, přísun nové technologie je však až příliš velkým lákadlem k zneužití ve vojenském průmyslu. Baxter dále vydal román Flux (Proud/Laser 2001), v němž vytvořil pozoruhodnou společnost žijící v horním plášti neutronové hvězdy. Zvyšující se kvalitu britské science fiction potvrdil také Colin Greenland v románu Harm´s Way (Strastiplná cesta), ve kterém mladá dívka pátrá po svém původu ve světě, kde místo tradiční kosmických lodí plují mezi světy dřevěné plachetnice poháněné slunečním větrem.

V debutovém románu Virtual Girl (Virtuální dívka/Talpress 1998) od Amy Thomsonové se geniální syn bohatého průmyslníka, ve snaze uplatnit svůj talent pro programování umělé inteligence, rozhodne překročit zákon přísně zakazující podobnou činnost. Vytvoří Maggie, na první pohled běžnou ženu obdařenou uměle vytvořeným vědomím, ale překvapivě i schopnostmi stát se nezávislou osobností. Debutujícím autorkám se v tomto roce mimořádně dařilo, cenu Locus pro nejlepší debut získal román Cold Allies (Chladní spojenci) od Patricie Anthonyové, v němž se svět procházející vlnou vážných ekonomických i ekologických katastrof rozdělí na dvě frakce, jejichž zoufalý vzájemný boj naruší příchod energetických bytostí zjevně mimozemského původu.

Nadějná autorka Mary Rosenblumová publikovala hned dva nové tituly, nejprve v románu The Drylands (Suchopáry) popsala svět stižený ničivým suchem, po kterém následuje katastrofální neúroda, vznik uprchlických táborů a vzrůstající sociální nepokoje. V podobné situaci je životně důležité zajistit ochranu a spravedlivou dělbu tenčících se zásob vody, což nemusí být jednoduché tváří v tvář zoufalému davu. Ve svém druhém románu Chimera (Chiméra) zkoumá Rosenblumová hranice skutečné a počítačově vytvořené reality v příběhu dívky Jewel Martiny, která se po náhodné záchraně neznámého cizince dostane do smrtelného nebezpečí, z něhož vede cesta pouze nepřehledným labyrintem virtuální reality. Té se věnuje rovněž Jeff Noon v románovém debutu Vurt (Vurt/Návrat 2004), kde se mladý Scribble pokouší zachránit svou sestru Desdemonu z části virtuální reality, odkud není pro běžného uživatele cesty zpět. Manchester blízké budoucnosti je v tomto díle přímo zahlcen technologických zázraky, které na každém kroku ovlivňují život dospívající generace. Čtenářsky náročné literární dílo se krátce poté dočkalo rovněž dvou volných pokračování pod názvy Pollen (1995, Pyl) a Nymphomation (1997, Nymfomatizace).

Pokračování příště