Historie moderní science fiction #9: 2003

2003

Za událost roku lze tentokrát označit návrat Dana Simmonse k inteligentní space opeře. V románu Ilium (Ilium) přepracovává motivy Homérova starořeckého eposu obdobným způsobem, jak tomu bylo v Hyperionu s dílem Johna Keatse. V důsledku ničivé virové epidemie zde na Zemi daleké budoucnosti žijí pouze potomci Židů s dosud neobjasněnou genetickou odolností. Akademický vědec původem z 20. století je znovu přiveden k životu jako pozorovatel nepochopitelného experimentu ve službách tajemných božských bytostí, které příznačně sídlí na marťanské hoře Olympus Mons. Civilizaci jen částečně organických umělých inteligencí, původně vytvořených člověkem za účelem průzkumu vzdáleného vesmíru, zaujme neobvykle silná kvantová aktivita na povrchu Marsu. To je jen nástin vrstevnatého děje rozsáhlé ságy, jejíž dokončení pod názvem Olympos (Olympos) hodlá Simmons vydat ještě letos.

Bylo jen otázkou času, kdy se i Neal Stephenson po řadě výjimečných samostatných románů pustí do série, v úvodním díle plánované trilogie Quicksilver (Rtuť) sleduje důležité okamžiky z historie barokního světa 18. století. Jde tedy o spíše historickou prózu spekulativního charakteru, která toho se science fiction nemá příliš společného. S přihlédnutím k dosavadní autorově literární tvorbě by však bylo hrubou chybou tento titul opomenout. Pokračování tvoří nedávno vydaný The Confusion (Zmatek). Kanaďanka Margaret Atwood je naopak váženou spisovatelkou mimo hranice fantastického žánru a k science fiction se uchyluje jen zřídka, v románu Oryx and Crake (Oryx a Crake) se s vervou pustila do kritiky současného kulturně-technologického vývoje. Budoucnost patří internetu, avšak jeho zcela dominantní úloha informačního média je snadno náchylná nejen k úpravám poskytovaných faktů. Geneticky upravení jedinci se rodí dokonale přizpůsobení k čekajícímu světu, ale i přes svou dokonalost se z nich vytratila tajemná jiskra sebeuvědomění lidské kultury. Sterilní svět propadl technologickým zázrakům, nadchází čas dystopické budoucnosti ekologických a vědeckých katastrof.

V románu Crossfire (Křížová palba) od Nancy Kressové se kolonisté vzdálené planety snaží odkrýt tajemství původu zdejší primitivní společnosti inteligentních bytostí, u nichž byl prokazatelně vyloučen domorodý původ. Na letošní rok je připravováno pokračování Crucible (Zkouška ohněm). Blízkou budoucnost na pokraji ekologické katastrofy předvídá román Nothing Human (Nic lidského), druhý loňský titul od Nancy Kressové, která zde nechá skupinu dospívajících procitnout z podivného kómatu, aby mohli ihned poté předpovědět blížící se příchod přátelských mimozemšťanů. Kladného přijetí se dočkal román Sister Alice (Sestra Alice) od Roberta Reeda, v němž se mladá členka rodiny Chamberlainů, jednoho z mocných klanů strážících po milióny let křehký mezilidský mír díky nadřazenosti propůjčené pečlivým výběrem předků a neustálými genetickými úpravami, snaží zvrátit destrukci vesmíru vyvolanou při nevydařeném pokusu o umělé vytvoření nové galaxie. Román vznikl spojením a částečným přepracováním oblíbené série povídek z magazínu Asimov´s SF.

Nový román Williama Gibsona Pattern Recognition (Rozpoznání vzoru) sleduje příběh ženy, která odkryje znepokojující tajemství, zatímco se z ryze komerčních důvodů snaží vypátrat autora internetových video klipů s až neuvěřitelně stoupající popularitou. Gibson se ani tentokrát nevzdal lyrických popisů a opět prokázal vysoce rozvinutý pozorovací talent moderního způsobu života. Titul románu Blind Lake (Slepé jezero) od Roberta Charlese Wilsona je krycím názvem tajného vládního projektu, během něhož se skupině vědců podařilo vytvořit teleskop s možností sledovat každodenní život inteligentních mimozemšťanů ze vzdálené planety. Venkovská laboratoř je záhy zcela odříznuta od okolního světa vojenskou jednotkou a pokus o útěk je nemilosrdně trestán smrtí.

Slušnou pozornost si získal Scott Westerfeld s barvitou space operou Succession (Následnictví). Vzhledem k rozsahu byla rozdělena na svazky The Risen Empire (Impérium na vzestupu) a The Killing of Worlds (Ničení světů), v nichž je mezihvězdná říše pod vládou nesmrtelného tyrana napadnuta fanatickou skupinou teroristů uctívajících umělé inteligence.

Thomas Harlan si odpočinul od psaní epické fantasy v románu Wasteland of Flint (Pazourková pustina). I on zasadil svůj příběh do vesmírného impéria daleké budoucnosti, tentokrát jde však o alternativní historii, v níž byla vedoucí úloha při rozvoji lidské civilizace přisouzena Aztékům. Ti se při kolonizaci vesmíru musí vypořádat s varovnými pozůstatky kdysi rovněž mocné říše. I u nás známou povídkovou sérii shrnul Robert Silverberg do románu Roma Eterna (Věčný Řím), v němž se Řím, neoslabený náboženskými spory díky neexistenci křesťanství, ubrání invazi barbarských kmenů. Jeho vliv nadále narůstá a jako celosvětové impérium již ovládl zemi od Británie až po Indii a Čínu, vzdoruje mu jen odlehlá říše Aztéků. Z římské historie částečně vychází také Stephen Baxter v úvodním díle zcela nové trilogie Coalescent (Koalescent), jehož životem znavený hrdina odhalí rodinné tajemství existence dvojčete, sestry jménem Rosa, která ho uvede do řad tajného podzemního Řádu, založeného pradávným předkem na sklonku starověkého impéria.

Nezaháleli samozřejmě ani ostatní britští autoři, asi největší úspěch slavil román Singularity Sky (Neobyčejnost na obloze) od Charlese Strosse, kterým autor i přes některé drobné nedostatky ve stavbě příběhu plně potvrdil reputaci jednoho z nejžhavějších hlasů současné science fiction. Represivní režim lidmi obydleného vesmírného impéria zahájí za pomoci cestování v čase válku proti tajemné inteligentní entitě, která se z neznámých důvodů objevila u jedné z planetárních kolonií, zaostalé vzhledem k přísnému zákazu využívání rozvinutých technologií. Celkem zajímavý, i když nepříliš pravděpodobný koncept rozvinul Adam Roberts v alternativním světě románu Polystom (Polystom), kde je vesmír místo vakua naplněn dýchatelnou atmosférou, která tak umožňuje meziplanetární lety s pomocí obyčejných vrtulových letounů. Svůj prozatím zřejmě nejlepší román publikovala Justina Robson pod titulem Natural History (Přirozená historie), biologicky upravená část lidstva v něm dokázala osídlit i životu nepříznivé oblasti vesmíru, včetně nehostinných hlubin oceánů. Zdá se, že lidská schopnost podmanit si přírodu dosáhla nového zenitu, ovšem nález kousku mimozemské technologie prokáže, že tento proces nebyl ve vesmíru ojedinělý a už vůbec ne nejúspěšnější.

Liz Williams vypráví v románu The Poison Master (Pán jedů) příběh alchymistky toužící vykoupit sestru ze služeb Nočních pánů, nadřazené rasy tyranizující nejen lidstvo. Nehoda vedoucí ke smrti jednoho z klientů ji však uvrhne na cestu vesmírem ve službách záhadného cizince, který hledá prostředek ke svržení krutovlády. V románu Memory (Paměť) popisuje Linda Nagata život na prstenci kolem Slunce, kde se lidští kolonisté marně pokoušejí vzpomenout na tajemství svého původu. Následuje kvalitní, ale v základní zápletce přeci jen poměrně otřepaný příběh dospívající dívky, snad předurčené při pátrání po dávno ztraceném bratrovi odkrýt veškerá tajemství uměle vytvořeného světa. Tricia Sullivan nechala v románu Maul (Maul) podlehnout téměř celou mužskou část populace vražedné epidemii, budoucnost tak patří čistě matriarchální společnosti.

Poměrně dlouho se čekalo na debutový román držitelky ceny J. W. Campbella pro nadějného nováčka žánru Cory Doctorow, která pod názvem Down and Out in the Magic Kingdom (Na cestách v království kouzel) vypráví příběh více než stoletého mladíka ve světě, kde byl odstraněn veškerý nedostatek a smrt je jen drobnou nesnází pro lidi, jejichž vědomí lze zálohovat. Sledujeme boj o udržení umělecké čistoty oblíbené atrakce v Disney Landu, jenž je pokládán za jeden z nejdůležitějších historických pozůstatků z 20. století. Mark Budz popisuje v románu Clade (Plášť) planetu Zemi jako místo zdevastované rozsáhlou ekologickou katastrofou. Lidstvo žije uzavřeno v přísně oddělených komunitách a veškeré obyvatelstvo je prostřednictvím biologického inženýrství upraveno k životu v rozmanitém prostředí, to však v důsledku vede k nemožnosti přestěhovat se do komunity založené na odlišných biologických pravidlech. Hlavní hrdinka románu Spin State (Odstředivý stav) od Chrise Moriartyho se v mírových službách Spojených národů pokouší vyšetřit vraždu vlastního klonovaného dvojčete na bývalé domovské planetě, která je jediným zdrojem podivné krystalické substance. Využití této látky otevřelo lidstvu cestu ke hvězdám v lodích rychlejších než světlo, cena ze pokrok je však vysoká, vykoupená nekončící řadou bezejmenných hornických životů.

Audrey Niffengger přilákala čtenáře jemným humorem prodchnutou milostnou romancí The Time Traveler´s Wife (Žena cestovatele v čase)  i mimo tradiční žánrovou oblast, láska se zde ukáže být silnější než neobvyklá choroba hlavního protagonisty, jenž se nekontrolovatelně a bez varování pohybuje v čase. Útlý debutový román Veniss Underground (Pod povrchem Venissu) od Jeffa VanderMeera popisuje budoucí svět roztroušených městských aglomerací pod nadvládou tzv. Umělců života, mistrných řemeslníků se schopností libovolných úprav lidského genomu. Cesta do podzemí Venissu, kde lze potkat pokroucené tvory mnohdy zbavené veškerých známek lidství, připomíná noční můru či mýtickou Orfeovu pouť podsvětím. Australan Jay Caselberg zaujal románem Wyrmhole (Wyrmhole), drsným detektivním příběhem z ulic přelidněného, bio-organického města, v němž soukromý vyšetřovatel pátrá po tajemství náhlého zmizení těžařské posádky z neobyvatelné planety. Jako významnou pomoc využívá vlatních snů, v nichž se mu obvykle zjevují důležitá vodítka k vyřešení případu. Nyní jsou však prostoupeny tajemnými symboly a navíc se zdá, že jeho klient vlastně po objasnění záhady nijak zvlášť netouží. Pokračování tvoří připravovaný román Metal Sky (Kovová nebesa).

Od zasloužilých mistrů žánru zbývá jmenovat Heinleinovský příběh Red Thunder (Rudá bouře) od Johna Varleyho či poslední román For Love and Glory (Pro lásku a slávu) již zesnulého Poula Andersona. Z různých pokračování pak s radostí připomenu román The Return of Santiago (Návrat Santiaga) od Mika Resnicka, jenž rozvíjí barvitý mýtus daleké budoucnosti.

Seriál bude pokračovat!

(P. S. – tentokrát byl překlad některých originálních názvů zjevně nad mé síly, za jakékoli připomínky budu opět velmi vděčný.)