Robert V. S. Redick: Spiknutí Ryšavého vlka (PR)

Nakladatelství Argo si se svou edicí Fantastika stihlo za krátkou dobu vybojovat pořádné – a zasloužené – místo na slunci. Klasika se nám zde v rychlém sledu prolíná s knihami, z nichž klasika brzy bude, či ambiciózními a mimořádně zajímavými projekty. Mezi posledně jmenované patří i román Roberta V. S. Redicka, Spiknutí Ryšavého vlka.

Spiknutí Ryšavého vlka

Čtete rádi noviny? Jste rádi informovaní? Tak co říkáte na poslední vydání Etherhordského Marineru? Co říkáte na tu strašnou zprávu? Je to jako kdyby slunce nevyšlo. Pýcha Arqualu je pryč a nikdo neví, proč a jak…

V přístavech se šíří zprávy, dle kterých pětistěžňový Vzdušný palác, největší plavidlo, jež bylo postaveno od časů Jantarových králů před Světovou bouří, beze stopy zmizel na otevřeném moři. Panují obavy z tragického konce Velikého korábu a osmi set duší na palubě. Po měsících naděje přichází zpráva, že u břehu Talturi rybáři nalezli pozůstatky veslice z Chathrandu a z příboje vylovili mnoho mrtvých těl. O podivínském kapitánovi korábu Nilusi Roseovi není však žádné zmínky. Veškeré pátrání nepřineslo víc než několik ráhen, kusy lanoví a další plovoucí trosky. Záhada zůstává nerozluštěna, neboť dosud se nepodařilo nalézt vrak, jenž by potvrdil zvěsti o zkáze plavidla…

Robert Redick zatím není kdovíjak známým jménem, ale svým fantasy debutem se o pozornost přihlásil opravdu hlasitě. A to není v poslední době v žánru fantasy nic lehkého. Stará garda, která pomáhala žánru prosadit se i na českém trhu, už takřka vyklidila pozice, ale žádné vakuum nenastalo. Naopak povstala celá řada jmen, od kterých se dají očekávat velké, a především neotřelé věci.

Spiknutí Ryšavého vlka do této vlny dobře zapadá. Zavádí nás na mořské dálavy, na paluby lodí a především korábu všech korábů. Na legendární Chathrand. Přicházíme na něj společně s Pazelem Pathkendlem, jenž pochází z porobeného města a patří tedy spíše k vyvržencům než privilegovaným. Od začátku je ovšem jasné, že se v jeho životě skrývá nejen tragická minulost, ale i záhadné tajemství.

Jenže loď nebývá nikdy jen o jednom členovi posádky. A tak nám Redick představuje řadu dalších postav, z nichž někteří jsou sympaťáci, jiní kruťasové a další prostě šílenci. Což je logické, protože tahle plavba bude potřebovat více než jen hezká slova a námořnický um. Nehraje se o nic menšího než o samotný osud říše a možná i o něco víc, jak se na správnou fantasy sluší.

Redickův příběh si bere to nejlepší z námořnických románů a koření to nejen řadou fantastických motivů, ale především thrillerovou zápletkou, za níž by se nestyděl ani Thomas Harris. Tajné služby, lidé znající příliš mnoho a šílený zajatec, který může rozvrátit celý kontinent, tvoří opovážlivě třaskavou směs.

K tomu ještě připočtěme tíživé chvilky Pazelova dětství. Jeho otec se stal ze dne na den z hrdiny zrádcem a veřejným nepřítelem číslo jedna, rodina našla ochranu u lidí, z nichž se zanedlouho stanou dobyvatelé a otrokáři, Pazelova matka sama podrobí svého syna nebezpečnému experimentu… Pokud se někdy vysmíváte poznámkám o traumatech hlavních postav knih a filmů, tady buďte přesvědčeni o tom, že ta Pazelova jsou zatraceně skutečná. On sám se však nehodlá jen tak vzdát a podlehnout sebelítosti.

Ovšem hlavním hrdinou je především koráb Chathrand sám. Majestátný, tajemný. Opředený mýty i povídačkami. Symbol lidského odhodlání nesklonit se před dálkami a nepřátelstvím živlů. A jeho dost možná poslední plavba dá dozajista vzniknout dalším legendám. Okolní svět je rozhodně plný kouzel, ale zároveň respektuje moderní trendy – je tedy zatraceně realistický. Nečekejte Feista, ale spíše Martina nebo Eriksona. Tam, kde se střetnou říše, tam nelze spoléhat na spravedlnost. Rozhoduje právo silnějšího a kruté zvyky. Přesto se však Redick určité romantiky, ba až pohádkové poetiky nevzdává.

Daří se mu tak servírovat příběh, který se sice některým klišé tak úplně nevyhýbá, ale už jen svým zasazením děje do zcela specifického prostředí získává bodů více než dost. V něčem připomíná Lakeovo Srdce světa (to když vypráví o svém korábu), v něčem Eddingse na vrcholu sil (v Pazelových osobních trampotách), ale nakonec je to vždy Redick sám a zcela jistě jedna z nejzajímavějších fantasy letošního roku, to si buďte jisti. Těch opravdu zajímavých tu ostatně zase tolik nevychází, abyste tuhle mohli s lehkým srdcem pominout.

Nuže, vzhůru na palubu, vítr je příznivý a kapitán i posádka nedočkavá…

Císařský obchodní koráb Chathrand zmizel na otevřeném moři. Panují obavy o osud lodi i všech, kdo se nacházeli na palubě. Chathrand, který naposledy kotvil na Simje, vyplul před dvanácti týdny za mírné letní bouřky ke svému domovskému přístavu v Etherhorde se šesti sty námořníky, oddílem císařské námořní pěchoty čítajícím sto mužů, šedesáti dehtaři a rozličnými cestujícími od nejsprostších po nejurozenější. V dopisech odeslaných ze Simji jsou zmínky o klidu na lodi a velmi pohodlné plavbě. Záhada zůstává nerozluštěna, neboť se dosud nepodařilo nalézt žádný vrak. Šíří se spekulace a veřejnost chce vědět: Co zahubilo krále korábů? Úvodní svazek fantasy trilogie z paluby fascinujícího námořního korábu. (anotace)

Příští týden se můžete těšit na rozhovor s autorem.

  • Autor: Robert V. S. Redick
  • Překlad: Zdeněk Uherčík
  • Formát: hardback
  • Počet stran: 416
  • Cena: 398 Kč
  • Nakladatel: Argo
  • Datum vydání: 25. 11. 2010
Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

4 komentářů

  1. Taky ji mám na seznamu.Každý rok to je stejný.Na jedné straně poměrně obsáhlý seznam knih a na straně druhé nějaká finanční částka.A už teď je jasný,že se rozhodně na všechny nedostane,takže koukám do seznamu,čtu recenze,ohlasy a názory,měním pořadí.Prostě se chci rozhodnout co nejlépe.Jste na tom podobně?
    Jinak chválím výše uvedený PR příspěvek.Myslím, že je to nezbytné minimum, které by měl každý nakladatel podstoupit ve snaze upozornit na, podle jeho mínění, zajímavý titul.

  2. “Marineru”?!
    :-(((

    BTW, celý text je tedy “PR” zcopypastované z mailu od Arga, nebo ho “Napsal: Redakce”, případně nějaká kombinace obého (přece jen se mi nechce věřit, že by marketingová třetina zaměstnanců nakladatelství chválila vlastní ocas tak neobratně jako v úvodním odstavci)?

Zveřejnit odpověď