Christopher Nolan. Jméno, ze kterého se stala značka. Každou „nolanovku“ doprovází nesnesitelný hype, vysoká očekávání a přesto se celému týmu (včetně Nolana) podaří film obestřít rouškou tajemství. V případě Inception ani Interstellaru nikdo do poslední chvíle netušil, o čem film bude. Dunkirk je na tom podobně. Trailerová kampaň příliš neodhalila a své hvězdné obsazení šetřila do samotného filmu. Podařilo se Nolanovi ustát nátlak ze strany fanoušků a natočit si další „svůj“ film?
Samotná synopse filmu vydá na pár vět. Roku 1940 (přesněji na jaře) byli vojáci britské, francouzské a belgické armády v ostrém sevření německých vojsk na plážích severofrancouzského Dunkirku. Jediné, na co čekají, je evakuace, kterou znemožňuje neustálé bombardování a zuřící válka na všech frontách. Čekání na Godota se zdá být tím nejvhodnějším přirovnáním.
Dunkirk je bezpochyby filmovou událostí roku, která nebude po chuti každému. Film hodí diváka přímo do centra dění. Žádný úvod. Žádné představování postav. Žádné postupné budování atmosféry. Žádné mazlení s divákem. Film jede na plné obrátky od první scény a z tempa nesleví. Naopak. S přibývajícími minutami ještě přikládá pod kotlem a divákovy nervy šponuje k prasknutí. Hlavními hvězdami filmu nejsou Tom Hardy ani Cillian Murphy, Kenneth Branagh či Mark Rylance (ač všichni hrají skvěle), ale napětí, atmosféra, hudební podkres (Hans Zimmer ve svém experimentování s mícháním hudby s ruchy patrně dosáhl svého maxima) a akce. Nolanovi se nikdy nedala upřít práce s napětím a gradací, ale akce byla jeho slabší stránkou. Dunkirk nabízí špinavou, dusivou, až realisticky bolestivou akci, při které zadržujete dech, zatínáte nehty do sedačky a nevěřícně hledíte na plátno. O postavách se nic nedozvíte a jejich charakterizace by se dala shrnout jednou větou. Přesto s nimi prožíváte každý nádech při potápění lodi, každou kulku zabořenou do těla nebo strach a zoufalství ze smrti všude kolem.
Po technické stránce se jedná o jeden z „nejšpinavějších“ a nejrealističtěji nasnímaných filmů roku. Kameraman Hoyte Van Hoytema po Interstellaru dokazuje, že si s Nolanem dokonale rozumí. Způsob, jakým pracuje s 65mm formátem, bere dech a IMAX plátno je v tomto případě povinností. Scénář naštěstí pracuje s patriotismem poměrně minimalisticky a v emočně vypjatém finále na tom nic nemění. Žádné přehnané vlastenectví jako v případě Hacksaw Ridge tedy nehrozí.
Shrnuto, podtrženo: Nolan si po komorním thrilleru, komiksové trilogii a rozmáchlé sci-fi troufl na válečný opus. Válečné inferno nikdy nebylo tak hmatatelné, dusivé a bolestivé. Budete zatínat pěsti, zarývat nehty do sedačky, místy zapomenete dýchat a v duchu nepřestanete fandit postavám – “to vydržíš”. Dunkirk nebude každému po chuti, protože se nejedná o příběh epických rozměrů, ale působí spíše jako chytře napsaná novelka. Právě dějová semknutost a práce s napětím dělá z Dunkirku filmovou událost léta.
Dunkirk / Dunkerk
Režie: Christopher Nolan
Scénář: Christopher Nolan
Kamera: Hoyte Van Hoytema
Hudba: Hans Zimmer
Délka: 107 min
Hrají: Tom Hardy, Cillian Murphy, Kenneth Branagh, Mark Rylance, James D’Arcy, Harry Styles, Fionn Whitehead
Hodnocení: 90 %
No – v nějakém americkém plátku už si nějaký multikulti kritik stěžoval, že tam nejsou černoši a žádné ženské ve velících funkcích. Bolševikům se vyčítalo prznění historie, ale poslední dobou se zdá, že po otevření hranic se ta nákaza přesunula za velkou louži a tam rozkvetla jako bolševník. Nejen tlaky na politicky korektní obsazování filmů, ale už i boření “nevhodných” pomníků a pronásledování za nehodící se názory se rozjely jako multikulti forma normalizace.
Ten kritik asi moc obeznámený s historií nebyl. A o takových platí i tvrzení výše, že námět filmu jménem “Dunkirk” (Nebo Dankerk či Dunkergue, chcete-li) je obestřen tajemstvím. Kdo si přečetl aspoň jeden článek či knížku o WW2 asi moc netápal. Otázkou bylo jen pojetí (epický velkofilm, romantické drama dvou osamělých duší na pozadí válečného konfliktu či niterně rozervané drama bytostného jsoucna kraba na pláži, na kterou padají bomby). A že to bude nářez se dalo tušit, protože Nolan.
A o tom se přesvědčím v úterý, už mám i koupený lístek. Sice “jen” 2D, ale podle ohlasů na MZ i to stojí za shlédnutí…
kragh – ne měl by stát ve 2D za to, protože 3D se nedělal.
No, měl jsem na mysli, že se na to oproti většině neženu do IMAXu…
Shlédnuto a první dojem zní: “Ku**a, to byl nářez”. Takhle mě v kině nějaký film nerozsekal už hodně dlouho. Jasných 10/10.
Mně nějak nevyhovovalo to střídání dějových linek, takže zas tak super mi to nepřišlo.
Já jsem se původně těch “flashbacků” a “forwardbacků” taky docela bál, ale kupodivu se mi nějak podařilo se v tom neztratit 🙂
Pánové já byl zklamán. Mám raději westernovější filmový pohled na druhoválečnou problematiku. Viz ono klasické:
“…Bůh i já jsme Skoti!” .-)
Co je to proti utrpení sovětského lidu na východní frontě!
Ba, kdyby sovětského lidu nebylo, tak by již žádné Česko, ani žádní Češi neexistovali! To mějte na paměti, holoubkové, až vám bude z televize znít merkelovsko – fašistická propaganda, kterou nám večer co večer servírují vlastizrádní novináři a politici! Inu, jak se říká: Není většího zla, než z německého jha!
Ten film nicméně velice trefně ukazuje, že až do Dunkirku neměla Británie ani nejmenší představu proti čemu vlastně stojí. Potom přišlo drsné vystřízlivění. A jenom skutečnost, že se Hitler v té době stále ještě domníval, že by se s Británií dokázal diplomaticky dohodnout, zabránila totální katastrofě. Bez USA by Británie padla na kolena a Stalin by se slunil v Portugalsku.
to KarelC: To jsou prostě Evropané. Vše zlehčují, pošklebují se, na rady a varování nedbají. Pak nastane krvavá lázeň a oni se podivují. Teď to bude zrovna tak. Však si na má slova holoubkové vzpomenete, až budete v ulicích svých měst bojovat s vojáky německého chalifátu! Inu, jak se říká: Němec se spojí klidně s Turkem, chce li Slovana napojit krvavým truňkem!
to Podchaljuzin: No, abys neměl pravdu… Teď co je chtěj pumpnout Poláci o válečný reparace… já bydlet v Gliwicích, tak se kolem té dřevěné vysílačky raději moc neochometám…
to KarelC: Na má slova opět došlo. To co se v posledních dnech stalo, jde opět na vrub Němčíkům. Snaží se další válku rozpoutat, v níž by Slovany konečně vyhladili! Inu, jak se říká: Horšího nad Tatařína najdeš sedět u Berlína!