Jak je důležité míti Pevnost

V dosti pochmurném období počátku tohoto roku, kdy se nad Pevností stáhly mraky a vypadalo to, že její vydávání bylo ukončeno, jsem se často zamýšlel, co by se stalo s českou a slovenskou fantastikou, kdyby časopis opravdu definitivně zanikl.

Tom_1

Při vší úctě k žánrovým webům – mezi jejichž lídry řadím i Fantasy Planet – je čtenářský dosah Pevnosti (jako jakéhokoli jiného současného tištěného periodika v porovnání s elektronickým médiem) stále ještě dominantní. Z toho důvodu je pro spisovatele a publicisty mnohem zajímavější publikovat na papíře, než pouze elektronicky. Součtem těchto faktů získáme několik důvodů, jak je pro tuzemskou fantastickou scénu důležité míti Pevnost.

Tím nejzásadnějším je, že Pevnost funguje jako masivní informační kanál, který koncepčně referuje nejen o literatuře a filmu, ale v omezené míře také o hrách a dalších doprovodných fanouškovských aktivitách. K cílovým čtenářům (jejichž valnou většinu netvoří návštěvníci žánrových webů, conů či jiných akcí) se tak dostávají informace, které zpětně a poměrně významně ovlivňují samotný trh s fantastikou – přinejmenším s tou literární.

To, že Pevnost takto funguje, závisí na jedné důležité věci: soustřeďuje kolem sebe ty nejlepší autory publicistických i beletristických textů. Proč tomu tak je? Kromě zmíněného polechtání ega spojeného s publikováním v tištěném periodiku, dostávají dotyční – na rozdíl od žánrových webů – za svou práci honorář.

Jako velmi významný výhonek tohoto faktu se objevuje další důvod, proč je existence Pevnosti opodstatněná: všichni tito tvořiví lidé, autoři, ilustrátoři, publicisté, mohou na stránkách časopisu růst, posilovat svoje postavení, stávat se nositeli názorů, které jsou přijímány jako přínosné a zajímavé.

Pokud bych toto tvrzení omezil jen na tuzemské spisovatele, kteří se věnují fantastice, můžu neskromně říct, že bez Pevnosti by třeba kariéry Petry Neomillnerové, Františka Kotlety, Pavla Renčína, ale třeba i Juraje Červenáka, Vladimíra Šlechty či Jiřího W. Procházky vypadaly rozhodně jinak než nyní. Neříkám, že by se tito lidé neprosadili sami, to určitě ne – natolik jsou to vynikající spisovatelé a velmi silné osobnosti –, jen by třeba mnohé jejich literární kroky trvaly déle nebo by byly daleko složitější.

A to nemluvím o tom, že povídková sekce časopisu slouží jako líheň i pro řadu dalších autorů, kteří – než se prosadí na knižním trhu – potřebují projít několika nezbytnými tvůrčími mezifázemi, jimiž na sebe upozorní svoje budoucí čtenáře.

Pevnost – ať už jí čtete, nebo nečtete, ať už ji máte rádi, nebo jí opovrhujete – zkrátka funguje a vždycky fungovala jako tmel. A díky mnohokrát proklínaným fenoménům typu Harryho Pottera či Stmívání (bez nichž by nepřežila) se tak mohla významně podílet na kultivaci české fantastiky. A já jsem rád, že v tom bude pokračovat.

Pochmurné dvouměsíční období počátku tohoto roku totiž skončilo. Pevnost je nyní v rukou samotné redakce, která může konečně budovat časopis podle svých představ. Už nyní je zřejmé, že bude muset dojít k řadě dílčích změn, které budou reflektovat realitu současného trhu, proměnu společnosti a jejího vnímání informací.

Pevnost je životaschopné periodikum a mě osobně by velmi mrzelo (a berte to jako poslední, ryze sobecký důvod, „jak je důležité ji míti“), kdyby se jedenáct let práce několika desítek talentovaných a schopných lidí mělo jen tak – pouhým odmávnutím – definitivně pohřbít.

Takže pro ty z vás, kteří Pevnosti fandili a fandí, mám vzkaz: Jsme tady, žijeme a máme v plánu v tom pokračovat. Myslím, že je to pro tuzemskou fantastiku dobrá zpráva.

Tomáš Němec

fousatější polovina šéfredaktorského týmu Pevnosti

P.S. Rozhodně bych nechtěl, aby to vypadalo, že si nevážím názorů čtenářů Fantasy Planet, ale při mém současném pracovním vytížení není možné, abych reagoval na případné diskuzní příspěvky. Letošní rok se ale zúčastním spolu s ostatními členy redakce „pevnostní tour“ po českých a slovenských conech (prvním bude dubnový StarCon), kde se naopak na diskuze budu velmi těšit.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

240 komentářů

  1. Bez Pevnosti bylo pusto…
    Díky bohu/bohům a zejména obráncům Pevnosti za to, že se ji nakonec povedlo uhájit a znovu oživit dokonce pod stejným názvem. Bez ní by to v tom našem fantasy světě vůbec nebylo úžasně fantastické, ale naopak hnusně nudné a pusté žití – jedním slovem horor. Zkusili jsme si to ty dva měsíce a stálo to za… (dosaď libovolné velmi sprosté slovo dle vlastního výběru). Takže ještě jednou DÍKY!
    PS – Rychle sem s novým číslem, bo mám po té předlouhé dvouměsíčné abstinenci nechutný absťák 😉

  2. Při vší úctě k Fantasy Planet (ano, nelze začít jinak), ale i Sardenu, Fantasyii, MFantasy a pod. pokládám Pevnost za nenahraditelnou. Už jen z toho jediného důvodu, že je jediná. Pokládám ji za hlavní informační zdroj ve věci literatury a filmu. Se vší úctou k internetovým médiím je dostatečně známo, že při čtení v monitoru člověk udrží pozornost mnohem kratší dobu než v případě tištěného textu, tištěná média se proto můžou víc rozmáchnout (naopak internetová média jsou nezastuputelná v recenzní činnosti, neb holt vždy budou aktuálnější než měsíčník). Nezastupitelnost Pevnosti má pro mne i žánrové důvody. Protože se vší úctou k XB-1, jsem především čtenář fantasy, což je ovšem žánr, kterému se XB-1 věnuje už ze své podstaty menšinově. Zajímají mne také spíš informativní texty než povídky, takže i proto mne XB-1 míjí, jak bylo opakovaně experimentálně vyzkoušeno. Proto jsem za návrat Pevnosti rád a i když mne maličko straší věty o vnímání reality současného trhu, jsem odhodlán Pevnost podpořit, a to do doby, dokud mi bude obsahově alespoň něco málo dávat. Dodávám, že se Stmíváním či Harry Potterem jsem nikdy neměl problém. Stmívání jsem prostě přeskočil, Pottera jsem pak s chutí přečetl už proto že nejsem takový fanda, aby mi stálo za to si informace shánět prostřednictvím vlastních rešerší. Ve výsledku tak Pevnost rozšířila moje obzory 🙂

  3. Otázka předplatného…
    Nejsem návštěvníkem facebooku a tak by mě zajímalo, jak je to s předplatným.
    Může mi někdo zasvěcený odpovědět na tuto otázku? V listopadu jsem si předplatil Pevnost na celý rok 2013. Po následném oznámení o ukončení vydávání časopisu mi bylo přislíbeno e-mailem (a to několikrát) vrácení předplatného. Samozřejmě bych chtěl raději dál odebírat časopis a nepožadovat vrácení peněz, které bych stejně obratem použil na nové předplatné čísel 4-12/2013. Ten kdo je s tímto problémem obeznámen, nechť mi dá, prosím vědět v komentáři. Děkuji

  4. to Skočdolouky
    Kopírujeme vyjádření Pevnosti na Facebooku:

    Info pro stávající předplatitele:
    Vážení čtenáři, dlužíme vám ještě vysvětlení k předplatnému. V rámci převzetí Pevnosti jsme převzali i závazky za předplatitele. Tedy všem, kterým ještě nepřišly zpět peníze za předplatné, běží jim předplatné dále a mohou očekávat, že jim 15.3. přistane ve schránce dlouho očekávaná Pevnost č. 3/2013 novotou vonící, však tradičně oblíbená. Omlouváme se, že situace kolem časopisu byla tak dlouho nejasná, ale sami jsme nevěděli, jak boj o Pevnost dopadne a teprve nyní se můžeme o všechno postarat:-). Navíc místo původně plánovaného prázdninového dvojčísla dostanete dvě regulérní čísla, přitom nic nedoplácíte. Dárkovou akci s deskovou hrou Le Havre jsme rozšířili i na všechny stávající předplatitele, takže pokud jste ještě hru neobdrželi a máte o ni zájem, napište nám na redakce@pevnost.cz.

  5. to Schramm
    Přesně, je dobře, že Pevnost přežila, byť já jsem zase cílovou skupinou XB-1. Je skvělé, že dokáží ty dva časáky existovat **vedle** sebe. Jenom mne trochu mrzí, že při svém zamýšlení se Tom tu XB-1 jakoby pominul – zvláště když kariéra mnohých začínala… spíše u konkurence 😉 Tím neříkám, že všech. Zrovna před časem jsme na tohle téma vedli debatu s Tondou Kudláčem. Udělal jsem rozbor za první čtyři pět let existence Pevnosti – kolik autorů a jak opakovaně dostali tito autoři příležitost ve stejném období a vyšlo z toho, že z hlediska prostoru pro povídkáře jsou oba časopisy překvapivě zhruba na stejné úrovni (Ikarii/XB-1 zabírá navíc část prostoru zahraniční fantastika a neuchylovalo se k publikování PR ukázek z románů). U obou časopisů se vytvořila skupina autorů, kteří by dokázali v druhém periodiku suveréně publikovat (kdyby o to měli zájem), část autorů má jednu platformu jako dominantní a druhou využívá doplňkově.
    Docela zajímavé by bylo hledisko prostoru pro začínající autory a prostoru pro ty zavedené pro období po celou dobu existence Pevnosti. Z hlediska debutů stále vedla Ikarie (a to přesto, že byli později autoři spjati spíše s Pevností) – to přisuzuji tradici, zavedenosti a LS Ikaros. “Konzervativněji” a s větší sázkou na jistotu pak zase (pro mě stejně překvapivě) vystupovala Pevnost – jednoduše vybraní autoři publikovali výrazně častěji, než nejčastěji publikující autoři za totéž období v Ikarii. Ta byla naopak silnější ve skupině tuším 2-3 povídek.
    Člověk si samozřejmě musel pohlídat i to, že Pevnost akceptuje umělecká jména, takže tentýž autor se může zdánlivě jevit jako dva různí.
    Svérázné postavení měla samozřejmě Jana Rečková, ta se svou pílí zařadila mezi čsto publikované bez ohledu na médium.

    A proč to tady rozepisuji – hlavně proto, že ten předpokládaný dopad na domácí autory (a obzvlášť debutanty) by byl v případě zániku zhruba stejný, jako v případě zániku Ikarie / XB-1. A přiznám se, že to bych nečekal. Měl jsem za to, že Pevnost nabízí širší platformu, když nemá tu pravidelnou zahraniční sekci. Ale jednoznačně tento prostor zaplňuje těmi “fanovskými” věcmi. Spíš mě překvapila pozice těch “ostřílených starých psů” – skoro si říkám, že být debutantem v žánru je možná v XB-1 snazší, byť se tematicky odlišují, stejně jako vkusem redaktorů (což je také v pořádku)

  6. Oddechla jsem si
    V animaci na začátku starého filmu “Jak car Petr ženil mouřenína” je předvedeno, jak jednoho manžela zdrtila rána osudu, když mu žena porodila černouška (pozdějšího Puškinova dědečka). Tak asi takováhle rána palicí to byla, když Pevnost měla končit.
    Na tu novou jsem ohromně zvědavá. A nejen já, protože starší čísla syslím a v práci znovu a znovu dávám do oběhu. Pevnost má tudíž i čtenáře kolem devadesátky. Ne, že by šíleli po hrách, ale líbil se jim vždycky takovýhle normálnější (magazínovitý) časopis pro mladé, něco zajímavého tam najdou taky, včetně filmů, co vídají v televizi, a povídek.
    Takže přeju Pevnosti, ať se u nás líbí dál – a víc!!!

  7. Z FB stránek Pevnosti
    Jelikož ne všichni mají Facebook, dovolujeme si překopírovat:

    NAŠIM ČTENÁŘŮM
    PROVOLÁNÍ K PEVNOSTNÍMU „NÁRODU“

    Milé čtenářky, milí čtenáři,

    protože stále doháníme skluz, který jsme nabrali během dvouměsíčního vyjednávání o dalším fungování Pevnosti, budeme struční a věcní.

    V první řadě se omlouváme, že bylo z naší strany tak dlouho „ticho po pěšině“, ale byly to poměrně náročné dva měsíce, kdy mohl jakýkoli nesprávně učiněný krok veškeré snažení zhatit. Vězte jediné: bojovali jsme, seč to šlo!

    A nyní už konkrétně:

    1. Pevnost změnila vydavatele

    Součástí výše zmíněného vyjednávání byl odprodej Pevnosti od stávajícího majitele, firmy K4KPublishing. V současné době je časopis v rukou redakce, tedy v těch nejlepších 🙂

    2. Kdy vyjde Pevnost 03/2013

    Březnové číslo vyjde tento pátek, tedy 15. 3. 2013, a bude k dostání nejen na novinových stáncích, ale i v některých specializovaných knihkupectvích. Pevnost bude samozřejmě distribuována i na Slovensku.

    3. Zvýšili jsme cenu

    Doufáme, že tento krok pochopíte. Ono slovo „zvýšili“ není ani moc na místě, my jsme se pouze vrátili k ceně, za níž bylo možné pořídit Pevnost v roce 2002, tedy k 59 Kč. Pevnost Plus (tedy varianta s knižní přílohou) bude stát od čísla 03/2013 129 Kč. Možná by bylo lepší uvést: „udrželi jsme cenu“, ale nechceme vás zbytečně mást 🙂

    4. Jak je to s předplatným

    Stávající předplatitelé:

    S největší pravděpodobností nebyly peníze za pořízení předplatného vráceny nikomu, tzn. ti z vás, kteří si přejí předplatné časopisu zachovat, mají možnost. Jako bonus dostanou místo avizovaného letního dvojčísla dvě regulérní čísla, což od nás berte jako dárek za projevenou věrnost a trpělivost! Navíc ti, kteří k předplatnému nedostali slibovanou deskovou hru Le Havre, ať se přihlásí na redakční e-mail redakce@pevnost.cz – domluvíme se, jak to napravit.

    Noví předplatitelé:

    Nové předplatitele odkazujeme na toto sdělení:

    http://www.pevnost.cz/stranka/predplatne.aspx

    I pro vás jsme rozšířili akci s deskovou hrou Le Havre, kterou budeme dávat novým předplatitelům jako bonus a to až do vyčerpání zásob (případně hru nahradíme jiným benefitem).

    Tato dualita bude platit do konce roku 2013, pak už se zase rozeběhne klasické jednotné předplatné.

    Veškeré výše uvedené informace platí i pro předplatitele ze Slovenska!

    5. Pevnost s knižní přílohou + komiksový bonus

    I nadále bude Pevnost vycházet ve dvou variantách, tzn. o knižní přílohy nepřijdete. Kromě Edice Pevnost od Epochy najdete coby knižní přílohu Pevnosti i tituly jiných nakladatelství a plánujeme toto portfolio rozšířit rovněž o komiksové booky.
    Bez ohledu na to ale u každé Pevnosti Plus, tedy verze s knižní přílohou, budou vycházet jako bonus navíc komiksové a manga sešity z produkce nakladatelství Crew a to počínaje Pevností 03/2013.
    Za pouhých 129 Kč tedy získáte: 1) časopis, 2) komiks, 3 knihu. A to zní hodně dobře!

    6. Jak to bude s Pevností dál?

    V první řadě chceme dohnat skluz ve vydávání a to tak, aby Pevnost vycházela vždy první středu v měsíci. Do konce roku vyjde ještě deset čísel a to včetně Pevnosti 03/2013, tedy avizované letní dvojčíslo nahradíme dvěma regulerními čísly. Uvažujeme také o speciálu ke druhému dílu Hobita (zima 2013) a chystáme rovněž reprezentativní antologii nejlepších povídek, které v časopisu za 11 let jeho existence vyšly (září / říjen 2013).

    7. Jak můžete podpořit Pevnost?

    Rozhodně nám v tuto chvíli nejvíce pomůžete tím, když si časopis předplatíte. Ale chystáme i další alternativy a to stylové placky a trička, které bude možné zakoupit přes naše internetové stránky http://www.pevnost.cz, případně ve vybraných specializovaných knihkupectvích.

    I když ta první, nejdůležitější bitva o Pevnost byla vybojována, rozhodně nebyla poslední. Přeci jen skluz ve vydávání a změna majitele poměrně hodně zkomplikovaly situaci vašeho oblíbeného časopisu. A to v době, která není vůči tištěným periodikům zrovna příznivá.

    My jsme se ale přesto rozhodli tuto i nadcházející bitvy vybojovat a budeme velmi rádi, když v nich budete stát po našem boku!

    Vaše redakce Pevnosti

  8. Po zprávě o zániku Pevnosti jsem provětral svou databázi nesalónních výrazů-myslím, že by se červenali i skřítci z irských pohádek :-). Teď naopak vydávám vítězný ryk a těším se na 15.3. Vážená redakce, dobrá práce, velký dík a palec nahoru !

  9. to standa.e
    Díky za výstižnou analýzu rozdílu postoje k publikování českých začínajících autorů mezi Pevností a XB-1. Z mého hlediska začínající autorky je to jednoznačný rozdíl – kdyby to bylo na Pevnosti, nevyšlo mi dodneška nic.

    Jakožto občasný čtenář Pevnosti bych se přimlouvala k redakci za zvážení přístupu ke grafice. V některých číslech jsem nenašla stránku, která by nebyla psána světlým fontem na tmavém až černém pozadí (vyjma sporých dvou povídek české provenience), a to se pokoušet číst je akorát na bolehlav. Chápu, že to vypadá cool, ale mějte ohled i na čtenáře, kteří už začínají bojovat s presbyopií…:)

  10. standovi.e
    Jednou jsem do Pevnosti poslal povídku. Za 6 měsíců jsem tam zavolal. “Tom” mi řekl, že jí ještě nečetl, protože má moc práce… Za další 3 měsíce jsem tam zavolal znovu. “Tom” měl pořád moc práce… Tak už jsem nic neposílal…(Než jsem poslal povídku do Pevnosti, několik mi jich vyšlo v Ikarii).

  11. to Passa a Autor
    Pokud vím, tak ani Ikarie / XB1 ani Pevnost až na výjimky prakticky nepublikuje jiné povídky než ty, které prošly úspěšně literárními soutěžemi, takže v čem je ten rozdíl?

  12. Cítím se zodpovědný za směr debaty, který jsem vůbec vyvolat nechtěl. Budu tedy mluvit za sebe a přísně jenom za sebe, tedy za Standu Ertla (ml.), protože si myslím, že se debata dostala do fáze, kdy by měl člověk hrát s otevřenými kartami – anebo mlčet.

    Předně – jako autor jsem zavázaný za to nejlepší, co jsem kdy napsal (alespoň v mých vlastních očích, veřejnost to tak vidět nemusí) jak Jardovi Jiranovi, tak Tomáši Němcovi. A u Tomáše šlo přitom o pomoc veskrze nezištnou a ve věci, s níž není nikterak spojován – a i proto si ode mne zasluhuje respekt. Jednoduše odmítám volbu mezi “Tomem” nebo “Jardou”. Oba mají svou odpovědnost a oba dělají svoji práci podle svého nejlepšího svědomí. A každý z nich vidí stejné věci jinak. Na mně jako na autorovi je, abych to respektoval a měl, sakra, taky trochu pokory.

    Tvrzení, že “ani Ikarie / XB1 ani Pevnost až na výjimky prakticky nepublikuje jiné povídky než ty, které prošly úspěšně literárními soutěžemi” by si ovšem žádalo tvrdá data. LS Ikaros/Daidalos, při vší úctě k diplomu, sošce, ilustraci a věcným cenám, není v podstatě nic jiného, než “hromadný nábor povídek nabídnutých k otištění.”

    Mimochodem, než mi Jarda konečně přijal blahé paměti povídku, stihla mi (během těch šesti let) jinou přijmout Carola B’ v Nemessisu. Měla být v prvním čísle, které už nevyšlo. Tak to prostě chodí. Kdo říkal, že jsou nám, autorům, dlážděny cesty k vydávání zlatem a vstřícností? Ono i to odmítání může být nakonec mnohdy prospěšné – pro čtenáře i pro autora.

    Ano, teďka bych si nejraději nafackoval, že jsem se vůbec zmiňoval. Raději bych spojoval, nikoliv rozděloval. A pokud přijala redakce Pevnosti časopis do VLASTNÍCH rukou, tak si vážně zaslouží respekt – jak jinak dát víc najevo, že své práci věří?
    Jediné, co mi bylo líto, bylo prostě to zdání, že by bez Pevnosti česká fantastika snad “zemřela”. Nezemřela. Stejně jako by nezemřela při zániku Ikarie/XB-1. Jen by to měla hodně těžší. Ale možná by pak zůstávali vážně jen ti nejlepší z nejlepších.
    Být nadaný, talentovaný, nadějný a mladý… Neznamená nic. Bez dřiny. A bez štěstí. A bez náhody.

  13. standovi.e
    Povídka byla normálně nabídnuta. Normální by tedy bylo ji přečíst a pak přijmout/nepřijmout. Mimochodem, je to už několik let, a stále žádná odpověď, i přes “Tomovo” ujištění, že se do toho “koncem měsíce” pustí… Takové jednání mi přijde neprofesionální. A k tomu podepsání… Občas se zde začtu do některé z diskuzí, a jsem většinou zhnusen tím, jak je zde každý, kdo si dovolí mít jiný názor než “většina” urážen a zesměšňován. Toto nemám zapotřebí.

  14. to Autor
    Ovšem pak je třeba mít na paměti, že zde komentujeme konkrétní lidi pod konkrétními jmény – ve vašem případě Tomáše – a pak je trochu nefér schovávat se za “Autora”… V podstatě se dáváte na stranu právě toho “anonymního internetového zla”.

    (Jinak zápletka toho filmu je postavená na tom, že hrdina za žádnou cenu nemůže najít nabídnutý rukopis – a jelikož se autor stále dožaduje stanoviska, zvolí hrdina v dobré víře nejrychlejší cestu do pekel ;-))

  15. Joooo je tu koukám veselo – a tu tady už dlouho nebyl třeba tudlencten Kulagín 😀

  16. standovi.e
    Ten film znám. A žádného stanoviska se nedožaduji, pouze jsem popsal svou zkušenost s Pevností.

  17. to Autor
    Však proto říkám “přátelské popíchnutí”. Třeba Tomáš tu povídku založil a doufal, že ji najde 😉 A třeba měl prostě opravdu moc práce. Tak jste svou povídku stáhl a tím to bylo vyřešeno, ne?
    Mě třeba svého času docela dráždily ty naprosto stejné odpovědi z Ikarie (samozřejmě pokud člověk přiložil ofrankovanou obálku zpět) – “Děkujeme vám za váš zájem, ale…” – v podstatě to bylo podle jednoho mustru a byť to byla alespoň odpověď, často jsem si říkal: “Hm, četli to vůbec?”
    Carola naproti tomu vždycky na titulní list té povídky připsala věci jako “Slušná fanzinová práce” nebo “Slušný horůrek”… Někdy to pomohlo, byť redaktor není od workshopování… Miloval jsem ji za to, samozřejmě 😉

  18. to Anonym
    Snažíme se… Děláme to pro Pevnost, aby se vyšplhalo to oznámení co nejvýš 😉

  19. nabízené povídky
    Redaktor není povinen přečíst každou povídku, kterou mu někdo pošle.
    Čtení je pro něj práce a pokud po přečtení zjistí, že ten text nechce, jednalo se o zcela promarněný čas. Který nikdo nezaplatí.
    Bylo by tedy samozřejmě lépe odmítat některé autory rovnou, ale člověk může doufat, že se k textu časem dostane. Z tohoto úhlu pohledu byl Tomáš Němec asi trochu měkký, ovšem jinak vstřícný…

  20. to Michael Bronec
    Samozřejmě. Přiznám se dokonce, že jsem žil dlouho v představě, že se Pevnosti texty normálně nenabízejí, že Pevnost oslovuje sama. Ale to jsem měl z nějaké debaty na netu, má osobní zkušenost je mizivá.

  21. Michaelu Broncovi
    Tak teď jste mne dostal! A jak tedy redaktor zjistí, že povídku nechce/chce, když ji předtím nepřečte? To je logika z jiné dimenze :)))

  22. to Autor
    Například tak, že mu ten filtr jména “hodného pozornosti” provedli dříve jiní, třeba v rámci soutěží. Nebo na doporučení. Nebo od nich něco četl už dříve. Tím se ovšem do jisté míry relativizuje význam redaktora jako “objevitele talentu”. Ale komerční časák není od objevování, je od prodávání. A “nounejmové” nikdy nelákají tolik, jako ti, o “nichž se ví”. Spadněme z hrušky, tohle je skutečnej svět 😉

  23. nabízené povídky
    No, on redaktor povídku, kterou stále nečte a nečte, nejspíš moc nechce.

    Autor má vždycky možnost říct: “Text máte již jen do konce tohoto měsíce, pak jej nabídnu někomu jinému!” Tím si udělá zcela jasno.

    Jinak prací redaktora je naplnit určitý počet normostran kvalitním čtivem. Ne přečíst všechno nabízené…

  24. Michaelu Broncovi
    Máte naprostou pravdu. Lidé jsou hrozní. Někdo si založí časopis, a oni, nezvedenci, mu tam posílají povídky! :)))

  25. Autorovi
    Časopis není nafukovací.
    Kdysi (hned po založení) jsem taky zastával místo povídkového redaktora Pevnosti, a pokud se pamatuji, rozsah na povídky byl tehdy asi 80 normostran. Což není zas tolik.
    Většinu místa a většinu čísel samozřejmě zaberou známá jména, která jednak čtenáři vyžadují, jednak mají standardně kvalitní výstup. Sem tam se najde místo i na něco jiného, třeba když je tematické číslo a povídka do něj náhodou sedne, ale to je spíš zřídkavé.

    Přetlak nabízených textů oproti vydaným je obrovský, redaktor se v té záplavě snaží neutopit. Dost mě štve, když na někoho s praxí a obrovským odvedeným kusem práce, co má Tomáš Němec za sebou, nadává někdo, kdo se neumí ani podepsat!

  26. Michaelu Broncovi
    Nikomu jsem nenadával. Popsal jsem svou zkušenost s Pevností. A že je přetlak textů obrovský, je přeci právě dobře. Alespoň je z čeho vybírat.

  27. Autorovi
    a co takhle zkusit soutěže? Žoldnéři, Vidoucí, Fantastická povídka – máme jich tu spousty….

  28. K textům… ono to “čtení povídek” není ani tak problém chuti, jako problém času. Pevnost už dlouho dělá na plný úvazek jen jeden člověk a věnovat se při tvorbě časopisu lektorování v podstatě není v jeho silách. V silách Tomáše, Bětky, kohokoli… objem práce je prostě příliš velký. Mít lektora znamená platit další osobu, jejíž práce by neměla téměř žádný ekonomický přínos.
    Ano, tohle je reálný svět a v reálném světě “zaslanou poštu” do nakladatelství zpravidla opravdu nikdo nečte.
    Pevnost teď jistě projde řadou změn, ale navýšení rozpočtu a rozšíření redakce zcela logicky není na pořadu dne. Teď se budeme snažit, aby Pevnost nespadla.

  29. petre neomi
    Pokud zaslanou postu nikdo necte, ma to vubec smysl delat literarni casopis? Kdo tedy v pevnosti publikuje? Kamaradi redaktoru? V tom pripade se jedna o fanzin, ne o literarni casopis.

  30. autorovi
    A byla ta povídka vůbec vyžádaná? Stále víc mi z toho totiž nějak vyplývá, že ne…

  31. michaelu broncovi
    Nevim, co tim myslite. Postupoval jsem stejne jako v Ikarii. Poslal povidku a cekal na odpoved. Z Ikarie vetsinou odpovedeli tak za dva mesice.

  32. autorovi 2
    Jinak po odborné stránce: Každé nakladatelství, i každý zaběhaný redaktor/editor má svůj okruh pravidelných přispěvatelů. To jsou vypsaní autoři, jejichž schopnostmi si je jist a ví, že nebude texty od nich číst zbytečně, a pokud je snad vrátí k přepsání, tak spíše kvůli kosmetickým úpravám. Zná u nich slabiny i silné stránky a umí s nimi “pracovat”. Často se mohou spřátelit, ale taky si mohou celé léta vykat, to je na nátuře.
    Tento kruh samozřejmě není neměnný, autoři odcházejí, z časových důvodů přestávají psát, případně vyhoří, případně je začně bavit něco jiného; průběžně se objevuje nová generace a pokud redaktor nechce brzy stát opodál, musí na to reagovat. Ale tahle generační výměna je opravdu “generační”, tj. pomalá.
    Chtít to všechno obejít je jako cpát se rovnou do mistrovství bez nějakých ostruh, co by k tomu člověka opravňovaly…

  33. Michaelu Broncovi
    A jak jsem to chtěl obejít? Poslal jsem povídku a čekal na odpověď, zda ji berou nebo neberou. To je podle mě standardní postup. V Ikarii to tak fungovalo. Předpokládal jsem tedy, že stejné je to v Pevnosti. Vaše názory mi připadají divné. Jak chcete získat nové autory, až vám ti staří vyhoří, když nebudete jejich práce číst?

  34. Autorovi autorka
    Jako člověk málo publikovaný v obou časopisech (v Ikarii nelze překročit pravidlo ne pseudonym) myslím, že mohu objektivně zasáhnout do debaty. Takže vzato z té méně vydávající stránky: Standa, Michael, Petra, ti všichni mají pravdu. Pokud Vás někdo osloví, ať něco zašlete, je to vyžádaný kousek, odpověď je rychlá. Pokud ne, je to věc štěstí, výpadku jiného textu a podobně.
    Soutěže dělají jméno, protože i u těch anonymních ví velká komunita lidí, o co šlo a na konci jsou všichni zvědaví, jestli se strefili odhadem autora nebo ne a kdože nový se to objevil. Že jsou na dlouhé lokte? No a co? Jsme prozaici, nám čas jenom svědčí. Po těch dlouhých loktech člověk velmi často ví, co by ještě vylepšil – a může mít i podněty od porotců. Mne blahé paměti seřval Martin Koutný (doufám, že mu všichni držíte palce), hlavně za způsob, jakým jsem vytiskla román. Dodnes slouží jako odstrašující příklad 🙂

  35. Autorovi
    S těmi “podivnými názory” už léta dělám redaktora vlastnímu nakladatelství, pomáhal jsem rozjíždět Pevnost a tak; takže spíše než názory je to pracovní zkušenost. Na hledání nových talentů mimo jiné používám soutěž Žolnéři fantazie (dříve Trollslayer), která funguje už patnáctý rok. Skrze literární soutěže se opravdu lze dostat ke čtenářům – je to jedna z cest.

    Podobné veřejné debaty k nim ale myslím nepatří; spíše jsou pro redaktory varováním, že spolupráce s dotyčným autorem nebude snadná…

  36. anne sochove
    Nevim, ale vas nazor je rovnez podivny. Ja nechtel posilat povidku do nejake souteze, ale do casopisu. Popsal jsem, jak to bylo v Ikarii a jak to bylo v Pevnosti. Zaver at si kazdy udela sam.

  37. Autorovi
    Jinak “vyžádaná povídka” je taková, kterou si redaktor od autora objedná. Nevyžádané rukopisy (jež se nevracejí, jak se psávalo v redakčním sloupku časopisů) jsou ty ostatní. U nich je to prostě otázka volného času redaktora, první věty, která zapůsobí či ne atd.

    Jelikož jsou stovky autorů a jedna Pevnost, dá rozum, že jediný redaktor se nemůže pročíst vším, co se mu kdo bez předešlého dotazu rozhodne poslat.

    Za dobu práce v oboru jsem se bohužel setkal jen párkrát s tím, že jsem někomu neznámému něco přečetl, aniž jsem to vydal, a dotyčný mi pak koupil na conu pivo nebo domů přinesl láhev. Častěji to proběhlo tak, že když jsem napsal, proč text nechci, přišel mi “fakt hustej mejl”, co si dotyčný myslí o mně a mých redakčních schopnostech. Člověka to k četbě neznámých tváří právě nemotivuje….

  38. To MB
    Já se musím přiznat, že autorovi celkem rozumím …. poslal povídku, po čase bez reakce zavolal co je a bude…může být. Bylo mu sděleno, že něco časem ano..po čase zavolal opět, a dozvěděl se to samé. Možná jsem moc starej, možná místy zbytečně slušněj, ale přiměřená reakce mi přijde dvojí…buď si to opravdu přečtu a pak sdělím názor, nebo navrdo řeknu, že materiálu mám na 10 čísel dopředu, čas na čtení žádný, takže šance, že bych si povídku mohl přečíst a vydat…minimálně v této pětiletce:-D…je nulová, a ať to autor zkusí jinde.

    ANO je odpověď, NE je odpověď, “možná+snad+třeba+jednou+si ještě zavolejte” je ale jednoduše na zabití.

    Beru to čistě obecně, sf-f čtu intenzivně přes 30 let, nicméně Ikarii již nečtu víc jak 10 let, a Pevnost jsem si koupil myslím 2x. Ač si na e-booky nijak nepotrpím, a jsem skalním příznivcem klasiky, tak časopisy jsem netem nahradil zcela, a k mé plné spokojenosti.

  39. michaelu broncovi
    kazdy ma svuj zpusob prace. ja napriklad kdyz neco slibim (napr. koncem mesice se na to podivam) tak to udelam. a huste maily neposilam, pro mne je psani konicek, takze z odmitnuti si nic moc nedelam. a pokud bych mel nekdy pocit, ze neco meho musi byt opravdu vydano a nenasel jsem vydavatele, tak si to muzu vydat na vlastni naklady. vam i pevnosti preji at se dari, ale vas ( a hlavne pevnostni ) zpusob vybirani textu mi prijde znacne excentricky.

  40. Znovu jsem si přečetl včerejší diskusi a kam se dostala dnes… A stále mám ten nepříjemný pocit. Protože v jedné věci s Autorem v rozporu zase nejsem. Totiž v tom, že úlohu Pevnosti jako “líhně autorů” zpochybňovat lze (a logicky právě i z důvodů, skrze něž byla vedena Tomova obhajoba). Reálným podkladem by pak mohla být i jasná data – kolik autorů v Pevnosti debutovalo vůbec? Pro kolik autorů byla Pevnost první platformou mimo rámec soutěžních sborníků? Důvod, proč jsem se u toho vlastně zastavil je čistě jen snaha o dosažení určité rovnováhy ve vyjádřeních. A ve snaze o jistou spravedlnost vůči “konkurenci”, kde, pokud je mi známo, drtivou většinu textů (i těch nevyžádaných) redaktor alespoň číst začne, protože “co kdyby…”
    O nic jiného my nešlo a ani nejde.

  41. “My” nešlo… Bože, už si nevidím do závitů… Omlouvám se.

  42. No, chlapci, ty hormonky
    jsou zbytečné. Sami přece víte, že bez fandů tenhle časopis zemře a že autorů je, a to NAŠTĚSTÍ, je pořád dost. Taky byste je někdy měli pohladit na duši, on každej nějak začínal, že. A těch fandů, co dělaj tu skvělou Pevnost je taky jen pár a taky maj jen málo času, taky musí kromě čtení jíst, spát, opíjet se a milovat, nebo se prostě snažit vydělat na chléb svůj vedlejší nebo na mlíčko pro vyzáblé děti(slovy pana Součka), neb z fantastiky vyžít nelze.. Takže, přátelé, trochu vřelých slov pro autory vč. doporučení co, jak, proč .. konec konců, Pevnost v tomhle oboru už dost udělala, že. Skoro by to vydalo na knížku…Co to třeba dát dohromady jako jednu z příloh? A bylo by dobré v tom pokračovat. No a autoři, oni nejsou Vaši nepřátelé, a svoji pozici si muste vybojovat.Ale, podle pravidel a na místech k tomu určených. Bohužel, jinak to nejde.
    A moc jste mi potěšili, Pevnostáci. Jděte do toho. Já se budu zase na toho 15. tého těšit.

  43. Ještě k autorovi
    Milý autore, možná je můj názor podivný, ale dost platný, řekla bych. Chci-li čtenáře, hledám různé cesty. Máme štěstí, že ve fantastice je velká možnost právě soutěží. A poté následuje zpětná vazba. Na conech s vyhlášením cen se dá setkávat, seznamovat, přímo jednat.
    Není pouze záležitostí Pevnosti, že jsou jí posílány povídky, které se v ní nikdy neobjeví. Uznávám, že by bylo lepší mít jasnou odpověď – ale ta se taky špatně dává v případě, že nechci jen tak odmítnout, ale čas prostě pádí. Proot se tu objevil i termín “nevyžádaná povídka”. Na tu je času ještě míň.
    Samozřejmě, že kdo píše, chce být vydáván. Jenže psavců je na trhu spousta a proto opakuji, že fantastika je v tom výjimečná, dává autorům mnoho příležitostí, o jakých si jiné žánry mohou jenom nechat zdát.
    Pokud se Vám soutěže zdají být nedostačující Vaší úrovně, jen podotýkám, že do nich celé roky píšou i hodně vydávající autoři. Ale mám podivné názory, tak se asi nijak neshodneme…

  44. Anně Šochové
    Vy o soutěžích, a já o své zkušenosti s Pevností. A o neobjevení nebo objevení povídky taky nejde. Jak napsal MichaelS – stačí jasné Ano nebo jasné Ne.

  45. No, každopádně jak jsem napsal výše – je skvělé, že máme časopisy DVA a zaslouží si respekt, pokud si redakce Pevnosti stojí za svou prací až tak, že se ji rozhodla vydávat sama. A u XB-1 je zase skvělé, že ukázala, že přežití možné je.

    Každý z časopisů je trochu jiný, v každém jsou jiní lidé, každý má jiná pravidla a jiný styl práce. Buďme za tu pestrost vděční. Bylo by tragické, kdybychom se začali požírat navzájem.
    Jasné Ano a jasné Ne je samozřejmě ideální. Ale jsme velký kluci a holky, abychom se nerozplakali. Tímto prohlašuji jménem mezinárodního remcalského výboru za uzavřené a až do Kulaginova příchodu se smí veřejně vyjadřovat jen nadšení, přízeň a obdivné “Óóóch!” 😉

  46. diskuze
    tahle diskuze mi přijde už kapku mimo téma článku – namísto Pevnosti se tu diskutuje o tom, zda se Tomáš Němec autorovi ozval či neozval. Milý autore, co to takhle zkusit vyřešit v soukromí přes email? A jinak při pracovním vytížení Tomáše Němce (krom Pevnosti pracuje pro Fantom Print a Epochu) se není čemu divit, že si prostě nenajde jen tak čas na rukopis, který prostě nemá žádnou prioritu. A z toho důvodu vám ani neodpověděl ano či ne. Podtrhuji to co, co tu bylo už řečeno – pokud chcete psát a dočkat se své otištěné práce (povídky či knihy) a je fakt jedno, že to berete jako koníčka, protože 99% autorů české fantastiky chodí do práce a psaní bere jako zálibu, to budete muset udělat klasickou cestou. Tedy poslat povídky do soutěží, udělat si jméno a pak buď sám dostanete nabídku nebo se pokusíte někoho oslovit… takhle to prostě chodí.

  47. Prosím prosím, a můžu přidat i nadšené a importované JOOOOOOOOOOOOO! ? 😀

  48. richardu zamkovi
    necetl jste pozorne. tahle vec se udala pred nekolika lety :))) a podle mne je klasicka cesta poslat povidku do casopisu, ne nekam do souteze.

  49. autorovi
    ano? tak proč to najednou vytahujete? Opravdu je to podle vás klasická cesta? Ve snu možná, ale určitě ne ve skutečnosti – ta je totiž jiná a bez toho aniž byste byl alespoň trochu známý se s vámi prostě nikdo bavit nebude ani na vás čtenáři nebudou zvědaví a časopis si raději koupí kvůli Šlechtovi než kvůli Pepíkovi Dvanáctému…

  50. Lidi,
    už jsem na to přišla! Autor je ve skutečnosti velký fanda Pevnosti a rozhodl se ji díky rozpoutané diskuzi vytáhnou v žebříčku sledovanosti i diskuzních příspěvků! Povedlo se. Pokud nááááhodou nikoliv, stejně zvítězil – patří k nejčtenějším tady v těchto chvílích a už mu to nikdo nevezme. Nebyl-li čten v Pevnosti, je velmi čten va FP! A kdo to má?

  51. Autorovi
    V Pevnosti publikují ti, o jejichž texty má Pevnost zájem, to je celkem obvyklý postup. Povídek, kteří nabízejí renomovaní autoři, je dostatek, pokud redakce sahá po mladé krvi, tak většinou také po těch kteří už nějaké jméno mají. Proč tomu tak je, jsem už vysvětlovala, mimochodem, jsem členka redakční rady, takže opravdu vím, o čem píšu.

  52. Standovi Ertlovi
    Když do toho ještě započítáš Edici Pevnost, tak Pevnost rozhodně JE líhní nových autorů, neboť v těch knížečkách vyšlo nových tváří hodně!

    Sama Pevnost jako časopis rozhodně pomáhá vejít ve známost autorům, kteří mají na kontě jednu/dvě knihy; sem tam uveřejní i někoho nového.

  53. Tohle jsou ta obdivná “Ooooch!” a povolené “Jooooo!”?! 😉

    To Michael: I tak se to dá samozřejmě brát.

  54. To Petra
    Ehm, nic ve zlém, ale pokud vím, o tom řeč nebyla:-DDD
    Řeč byla o tom, že poslat do háje je zcela ok, ale sluší se udělat to jasně a korektně …. platí u vydavatelů i partnerů:-DDD

    Jinak abych tu byl trochu(no, asi to bude trochu dost:-) za kverulanta…nových autorů vychází v Pevnosti opravdu dost…rozhodně na naše poměry…otázka je, co je s jejich tvorbou dál. Za sebe se musím přiznat….A DO MĚ:-DDD….že ty knížečky kupuji zásadně sólo, v Krakatitu ve slevě za dvacku. Obvykle se tam toho válí hromady. Všechny po přečtení skončily grátis v antiku. Na druhou stranu ale musím uznat, že to bylo pořád mnohem lepší počtení…a hlavně levnější:-)…než takové “fláky” jako Údolí žalozpěvu nebo Iustus. Jedinou výjimkou byl Kulhavý bůh, jenže to je pro změnu kniha, která je klasickým dokladem totálního amatérismu všech zúčastněných… Kdo je u nás renomovaný autor je taky otázka, ale nebudu ještě víc provokovat:-D

    Zkrátka a dobře, nic proti proti Pevnosti, je evidentní že příznivce má, a tím samozřejmě i jednoznačné právo na existenci. Ale opravdu si nemyslím, že kdyby se po ní jednou slehla zem, tak by to pro celou komunitu čtenářů sf-f v ČR, nejen její skalní a věrné příznivce a redaktory, bylo něco zásadního a tragického. Je fajn mít něco rád a něčemu fandit…a nenechat se do toho od nikoho kecat:-)…ale jak říká Logen “Člověk musí být realista.”:-D

  55. apokalyptické vize
    Pokdu by Pevnost zanikla bez náhrady, nejspíš by to nebyla rána pro část konzumentů fantastiky, ale pro český literární život kolem ní určitě ano…

  56. MichaelS
    Ale jo, jenže to většinou prostě není v lidských silách. Nebo psát jasné a rozhodné NE na všechny nevyžádané rukopisy a je klid.

    A pokud jde o to, komu by Pevnost chyběla, nejspíš by to nebyla žádná “komunita”, ale prostě ty tisíce děcek, co ji čtou. Pevnost není fandomový časopis, navíc je to časopis s cílovkou cca do pětadvaceti let, nemá ambice obsáhnout celé spektrum, nakonec, to není ani možné.

  57. No, dědci pravda nejsou primární cílovkou, ale to neznamená, že v Pevnosti nemohou nalézat zalíbení 🙂 Koneckonců, i redakce má starší a pokročilé členy. 🙂

  58. Debutanti
    Ještě se vrátím k té diskusi o podpoře (či spíše nepodporování) začínajících autorů: právě Pevnost, a zvláště prostřednictvím Edice Pevnost silně zvedla počet debutů v české fantastice, podle mého odhadu jen v letech 2005-2010 převýšil počet debutů veškeré prvotiny v celých devadesátých letech. Tolik jen pro doplnění těch údajů, které žádal Standa Ertl…

  59. to AKKK
    Tak předně jsem vyloženě nežádal – a zadně, kdybych žádal, odhad by mi nestačil 😀 Ale – nevylučuji, vy víte, že ve svém vlastním přehledu jsem končil právě rokem 2005 a debuty jsem nesledoval ;-).
    K té edici Pevnost – přiznám se, že nemám úplně jasno jak ji vnímat. Jako plnohodnotné knihy nebo jako balíček Maggi přibalený k velikému balení jíšky za výhodnou cenu? (přijdou mi hrozně nevyrovnané) A je to produkt Pevnosti nebo produkt Epochy? A jaká je její dramaturgie, je-li nějaká? Ale že je to relativně zajímavý počin nezpochybňuji. I když i zde by mne zajímalo, jak probíhá výběr 😉

    (Jenom tedy doufám, že z toho nebude další kolo debat na dané téma)

  60. to standa.e
    Ha! Tak to je opravdu na delší debatu, o které si nejsem jist, jestli by zajímala zdejší publikum 🙂 Proberem to jindy soukromně, jo?

  61. to AKKK
    Paralelně jsem tak učinil nezávisle na vašem postu. Hlavní ale je, že je tahle debata už nad Parovodem. Myslím, že můj příspěvek na téma “Pomožme Pevnosti” je splněn 😀

  62. Richardovi Zámkovi
    Přečtěte si to všechno ještě jednou. Nic jiného vám poradit nedokážu.

  63. to standa.e
    Přesně tak, mise splněna 🙂 Teď ještě poslat hochy ze zásahové jednotky Pevnosti na Autora, až zjistíme kdo to je :-))

  64. Pro AKKK
    Naopak, hájit náš Autor potřebuje! Je to pevnostní vlastenec a pokud by tu někdo plnil vlasteneckou funkci “podpořme sledovanost článku a debatění”, potom je to, (promiň, Stando e.ml.) jen a jenom on! 😉

  65. to Anna Šochová
    Dobře, tak mu to komando přijede dát medaili 🙂

  66. Edice Pevnost
    Pro pořádek, v té bylo “nových tváří” minimum, naopak zejména v začátcích řada reedic (logicky, požadavky na úroveň vypsanosti, eventuálně i komerční potenciál jména, byly srovnatelné, ne-li vyšší než na povídky v časopise). Pokud budeme chápat AKKKovu formulaci “debut” jako “první samostatné knižní vydání”, počet se poněkud zvedne, ale rozhodně ne tak groteskně, jak tvrdí.

  67. Anna Šochová
    No, popravdě, já se sice hájil Tomáše, ale cítím potřebu se Autora také zastat. Ve své podstatě řekl jen: “Já měl špatnou zkušenost a u konkurence jsem ji měl lepší a myslím, že by to mělo fungovat jinak.” Ta další debata (profesionalismus/neprofesionalismus/realita/ideál) už byla odvozená a myyslím, že se trochu zveličuje. Prostě – do určité míry oprávněně cítil obavy prozradit své jméno, protože ten “masou a elitami povolený internetový odstřel” se zde (byť v míře zatím velmi mírné) nakonec doopravdy konal. Druhou věcí je, zda by se nedočkal jiné reakce, kdyby se nebál odmaskovat. Ale jelikož zazněla i úvaha na téma “zda vůbec číst nabídnuté texty od někoho, kdo veřejně vystoupil proti někomu jinému”, váhám. A to je asi tak vše co k tomu dokáži (a chci) říct.

  68. to Vaněk jr.
    O tom, o čem píšete můžeme polemizovat, navíc nemáme-li “tvrdá data”, jak o nich psal Standa Ertl, bude to všechno spíše dojmologie. Mám ještě jen stylistickou poznámku: počet se obvykle nezvedá “groteskně”, ale řekněme třeba “dramaticky”. Při Vašem vzdělání, pane Vaňku.

  69. natvrdlá data
    Osobně mě tvrdá data moc nezajímají; prostě jsem si všiml, že vedle reedic tam za ta léta vyšlo nemálo jmen, u nichž jsem ještě nezaregistroval knihu.

  70. Standovi
    Netrap se tím, stejně je to pseudonym Kyši 🙂

  71. to Petra N.
    Aha, a já myslel, že je to Tomáš Němec při pokusu to tady trochu rozpohybovat 🙂

  72. Odmítnutý Autor je horší než třídní nepřítel..
    v tvém případě evidentně “neschopný blbec”, který se…
    a) neumí ani podepsat (furt žiješ v komunismu, viď, trotle)
    b) neumí ani psát – jinak by už dávno vycházel a vystupoval pod svým jménem
    c) a je to navíc evidentně mindrák jak hovado…

    howgh

  73. A není nutno někoho urážet-jsme tady všichni pacienti se stejnou diagnózou, tak si nedělejme pakárnu. Dost na tom, že těmi “seriózními” čtenáři “seriózní” literatury platíme za pošuky, čtoucí “fantasmagorie”. Nebo se nikoho z Vás nikdy nikdo nezeptal “Ty čteš fantastiku ?” stejným tónem, jako by se ptal “Ty se ještě počůráváš ?”. Mě teda už párkrát ano. Jsem dědek ročník 1955, tak věřte zkušenému 🙂 .

  74. Není to Kyša, je to Pavel Urban.
    V Ikáriji už má dvacet povídek, což ho vede k přesvědčení, že umí psát.

  75. to Autor
    Jasně, vidím to. Na druhou stranu si ale říkám, že vystoupit pod pravým jménem,reagovali by lidé také trochu jinak. Chci tomu věřit.

  76. to Autor
    Ano. A chci takovým zůstat. Protože vím, že drtivá většina těch, kteří “podlehli” i pod svým jménem, JSOU slušní lidé.

  77. Alespoň vím, komu se jako redaktor radši vyhnout… 🙂

  78. Michaelu Broncovi
    Opravdu vám přijde tak divné, že někdo chce na svůj dotaz ( zdůrazňuji že slušný), slyšet jasné ano nebo jasné ne?

  79. Vlastně je mi to dost fuk, ale netoužím, aby autoři propírali mé domnělé viny po letech někde na internetu. Navíc jsem byl svědkem už jedné Vaší debaty na Legii.info a vcelku mi to jako návodná informace stačilo….

  80. Michaeli Broncovi
    Ano, to byla debata se squire, tu máte také na svém seznamu :))) Historku s odpovědí/neodpovědí jsem sem dal pro pobavení, nečekal jsem, že několik lidí dostane hysterický záchvat :)))

  81. to Pavel Urban
    Aha, takže jste. Upřímně, tou debatou se squire jste si fakt dobré jméno neudělal. Bylo to celé takové – dětinské a trucovité. Omlouvám se za ten výraz. Faktem je, že takové věci si člověk zapamatuje, i když se přímo netýkaly jeho. Ale je také pravda, že bych následně, jako redaktor, vaši povídku četl s o dost větším zaujetím (a říkal si: “Tak se předveď, hochu!”) 😉

  82. Stando, ne v případě, že děláš deset let časopis deset hodin denně a na legii nevlezeš, jak je rok dlouhý. Já myslím, že tady dochází k zásadnímu nedorozumění. Z hlediska autora je samozřejmě jeho text důležitý, z hlediska redaktora je to jeden ze stovek textů, které zavalují redakce, nakladatelství, atd. Není v lidských silách je číst a být redaktorem je pořád práce, ne náboženské vyvolení.

    Jestli diskusi čtou nějací autoři, tak pro jejich zábavu a poučení… pro nakladatele je mezi vaší důležitostí a prodejem vašich knih přímá úměra. Pro trenéra fotbalu je taky důležitější reprezentant, než nadějná posila z Horní Dolní, je to tak všude, a literatura se v tomhle od ostatních odvětví nijak neliší.

  83. standovi.e
    S tím hodnocením začala ona. Když může ona, proč ne já? Ale zase – já beru takové vzájemné popichování jako legraci. Udivuje mě, že se kvůli počtu hvězdiček někdo tak rozčiluje 🙂

  84. Dokážu pochopit, co Tomáše Němce vedlo k tomu, aby povídku neodmítl okamžitě. Protože co kdyby se k ní přece jenom dostal? Myslím, že takhle měkký už nebude a příště vás, vážený Autore, pošle do háje rovnou. Přece jen, už je to několik let a Tomáš se za tu dobu odnaučil být zbytečně hodný.

    Netvrdím, že nemáte pravdu. Jenom jsem se pokusil vžít do pocítů T. Němce, o Vašich pocitech už víme dost. Mám pochopení pro oba a nemyslím tím nic zlého, naopak. Jen mi celá ta debata přišla jako zbytečná ztráta času.

    (A že je JWP hulvát? To víme všichni a máme ho za to rádi, je to jeho trademark. 🙂 Ovšem z toho, že neumí číst, bych jej nepodezíral…)

  85. Petra
    No, mě ten pohled možná deformuje vlastní povolání 😉 Každopádně s tím fotbalem se mýlíš.

    Tam je rozhodující sportovní cíle (stačí nám hrát střed tabulky, nebo chceme titul?), provozní finanční rozvaha (reprezentant je zákonitě “provozně” dražší, nadějná posila hraje “za klobásu” – budou tyto náklady kompenzovány třeba vyšší návštěvností či zájmem sponzorů?) a konečně i ten výhled do budoucna – reprezentant už bude jenom starší (a dražší), talent z Horní Dolní koupený za babku může však budoucím přestupem zabezpečit klub na další rok – a bude-li ve smlouvě i klauzule o podílu na přestupu dalším, může se zaplatit i dvakrát.

    U nás mi to v tom SF/F spíš připomíná tu hypermarketovou kulturu. Lidi, kteří koupit chtějí, koupí a “sežerou” prakticky vše – jen ten managerskej cynismus nesmí být až příliš okatej. Takže sem tam nějaká ta slevová akce, kartička zákazníka, soutěž o ceny. Jsme prostě “jedna parta, bojujeme za NÁS!, VÁŽENÝ zákazníku! Bez nás by vás ti hokynáři už dávno zruinovali!” a podobné PR. A podobně, jako v těch hypermarketech, i v tom SF/F převažuje nabídka dodavatelů nad poptávkou prodejce (ovlivněnou poptávkou zákazníka, ať už přirozenou či “vyhypovanou”). Prodejce vážně potom nemá jiný důvod hledat, zkoušet a riskovat, než vlastní potřebu “být u zrodu něčeho/někoho”, přidělávat si práci, “kterou mu nikdo nezaplatí”.

    Já samozřejmě realitu současného českého trhu chápu a nedělám si iluze. Jestli jsou redaktoři opravdu jen zaměstnancem u pásu s texty, kuchařem ve velkovýkrmě pracujícím s polotovary, OK. Nic proti tomu. Jen se to pak musí také jasně takto deklarovat a ne hrát si na michellinské hvězdičky. Jen se pak musí otevřeně přiznat: “Ano, můj podíl na tom a tom autorovi opravdu spočívá jen v tom, že mu dávám z nějakého důvodu důvěru a prostor k tomu, aby se dostal ke čtenářům”.

    Ale fakt to nechápej jako útok na redaktory a vydavatele. Naopak vím, že ta důvěra a prostor důležité jsou. A pokud to takto redaktorovi či vydavateli stačí – nic proti tomu.

  86. souhlas s Robertem Pilchem s tím, že se k tomu mohl Tomáš Němec třeba jednou dostat a proto se nevyjádřil. Autore, vám prostě chybí jedna ze základních vlastností každého člověka, který by chtěl psát – trpělivost.

  87. A co si představuješ, že redaktoři a nakladatelé jiného dělají? 🙂

  88. Richardovi Zámkovi
    Já mám trpělivost. Vždyť na odpověď čekám trpělivě už několik let :)))

  89. ne, nemáte 🙂 kdybyste měl, tak mlčíte, píšete další texty a nezpůsobíte flame.

  90. Richardovi Zámkovi
    Při troše dobré vůle se dá stihnout všechno 🙂

  91. to Petra
    No znáš to, aktivně vyhledávají talenty, z nichž by jim jednou mohl kápnout peníz či zmínka v autorově biografii a jeho vděčnost, pomáhají autorům odstraňovat chyby, zvláště cítí-li, že tito mají potenciál, pomáhají autorovi umělecky růst a kultivují tak své čtenáře a zajišťují jim kulturní i zábavní hostinu. Hlídají, aby autor nezakrněl v jediné poloze a nestagnoval, nenásilně vrátí autora zpět, sklouzne-li tento na scestí avantgardy (nejde-li tedy o autora avantgarních magazínů).

    Jo a ještě padají před autory na zem a bijí čelem o koberec, zatímco tento před jeho kroky rozvinují. Prostě normálka, nic velkého ;-D ;-D Jako v amerických seriálech. Tam to přece tak funguje, ne? 😀

  92. imro: Je to myslím celé velmi názorné. 🙂
    Obecně: jakékoli redakce či nakladatele je dobré se nejprve zeptat, zda má vůbec zájem, a pak cokoli teprve posílat. Mohou totiž třeba chtít napřed nějaké stručné shrnutí obsahu textu nebo tak něco…

  93. ten AKKK (plete hodinky s holínkami)
    standa.e psal (11. 3. 22:56) o nedostatku tvrdých dat v souvislosti s povídkami v Pevnosti, kterých vyšly stovky a jen sestavit úplný seznam autorů by vyžadovalo hodně hledání. Následující den ovšem Michael Bronec změnil téma na knižní edici, jejíchž přehledných seznamů je na webu několik a roztřídění nových tváří od starých není příliš obtížné, pokud jeden má povědomí o žánru nebo aspoň internet a čas. Podle mého v průměru připadají na rok nanejvýš tři, čtyři nováčci. I kdyby jich bylo dvakrát tolik, označit představu, že “jen” za pět let a pět měsíců “převýšil počet debutů veškeré prvotiny v celých devadesátých letech”, za dramatickou, by byla urážka každé zaslepené hysterky.

  94. to Vaněk jr.
    Welcome back, Mr. Anderson! 🙂 Ono se příliš nevyplácí koukat do počítače pozdě v noci místo posilujícího spánku. Podívejte se prosím na seznam svazků Edice Pevnost ještě jednou – 3-4 nováčci ročně? To vskutku nikoli, ten počet je vyšší. A Vy máte k dispozici přesný počet debutů v 90. letech? Pokud ano, jest k dispozici? To by byl totiž pro historika materiál nedozírné ceny…

  95. žblept
    Tak jsem sem nakoukla ze zvědavosti, Pevnost jsem čítala od prvního čísla, někde tu mám první tři nebo čtyři ročníky, ale teď už nějak není financ (holt jsou zatím důležitější plíny, bez urážky :D)… každopádně se snažím zase trochu dostat do obrazu, po celkem dlouhém výpadku, jak to vlastně na té české fantasy a sci-fi scéně vypadá…
    No, a dostalo se mi neméně zajímavé debaty o vydavatelské praxi. Ne že bych si stěžovala. Spíš se tu, trochu zlomyslně, bavím… 🙂

  96. Mít Pevnost je obrovsky důležité, jak v posteli, tak ve fantastice 😉

  97. nováčci
    Nechci se plést mezi debutantky a subrety, ale přijde mi, že 25-33% nováčků v edici je až až, aby se vůbec udržela. 🙂
    Samozřejmě se můžeme bavit, zda je vydávání nových tváří přínosem, ale já to tak vnímám.

  98. edice Pevnost
    PS: Jinak pro Straky na vrbě a edici Česká fantastika je edice Pevnost poměrně drtivým konkurentem (nízká prodejní cena, pravidelný přísun), přesto ji považuji za velmi užitečnou. Naštěstí pro mě má omezení rozsahu; jinak by tu cenu ostatně ani neudržela.

  99. To AKKK
    Spíš je otázka co je s těmi novými autory dál … tj. zda jim vyjde ještě něco poté, a hlavně v jakém nákladu. Protože ona knižní příloha Pevnosti je celkem fajn …. jako kniha na zaplácnutí času v tramvaji nebo vlaku v pohodě a za pár šupů(tj. původní koncept JFK). Otázkou je, zda jsou čtenáři ochotno “jít dál” a koupit si sólo knihu za běžnou cenu. A kolik jich je.

    Ostatně…věčná škoda že nikde nejde dohledat, v jakých nákladech knihy nejen našich autorů vychází. Nebo jsem jen blbej a neumím hledat?

  100. to MichaelS
    Náklady knih se už dávno neudávají, z různých důvodů (technologických i ekonomických), většina nakladatelů považuje tento údaj za “obchodní tajemství”. Jinak za podstatnou u začínajících autorů považuju především schopnost pracovat na sobě a stále psát – pro koho je první kniha hlavnou metou, budiž mu to přáno, ale je to na nic, je třeba stále makat 🙂 Nářky o odmítavých nakladatelích a šéfredaktorech nikam nevedou.

  101. To AKKK
    Tak zde je řeč o jiném, protože první kniha je díky příloze Pevnosti zdárně “venku”:-)))). Jde o to co bude pak, tj. jak úspěšní jsou ti autoři sami za sebe. A to mám tedy pocit, že zrovna velká hitparáda není. A ať se to někomu líbí nebo ne, zájem o dílo autorovo:-) je jedním z hlavních kriterií jeho kvality. Takže lze díky němu celkem dobře usoudit, jak moc autor čtenáře oslovil….bez dumpingové ceny, a bez toho, aby kniha byla přídavkem k prášku na praní…ehm, pardon, Pevnosti:-DDD. Je mi jasné že teď bude následovat řada postů jak jsou naši spoluobčané tupé stádo neschopno ocenit nabízené mu skvosty, ale na tohle fakt nehraju. Nakonec…podle všeho se nej prodává Kulhánek a Žamboch. A co si budeme namlouvat, přes fakt, že ne vždy je zrovna posvícení, z našich autorů psát umí oba s přehledem nejlépe.

    BTW … Pevnost měla jaký náklad? Pokud to tedy také není tajné:-)?

  102. Prostě mi to nedá napsat jednu poznámku. Mám zkušenost z Německa, že tam redaktor takového magazínu mrkne na seznam předplatitelů a pokud jde o dlouholetého předplatitele, tak je přeci jen vstřícnější, než u zcela neznámého individua, které si mysl že bude objeveno aniž by pustilo chlup na předplatném. Takže tam přihodí i nějaké to hodnocení a nebo to třeba i přihodí do nějakého speciálu – vem to čert – je to sice pitomost, ale u toho člověka máme super reklamu zadara a ten nás bude chválit kde všude a můžeme se tím sami holedbat jak jsme supr a tak.
    U nás se stálé zákaznictví moc nenosí. A to bohužel nikde. (Kupujete v tom kšeftu deset let a oni vám klidně řeknou, že teď nemají drobný za tisícovku, ať si jdete někam rozměnit, pane! Nebo nedej bože jdete něco reklamovat – to jste skoro zločinec a podvodník určitě. Co na tom, že jste tam za těch posledních pár let nechal dobrejch padesát táců… mám na mysli různé hobby prodejny a speciálky a podobně)
    Při tom předplatitelé jsou základ na kterém stojí každé periodikum. A co z toho mají? O něco levnější čásák, ovšem dodaný o týden dva později, než je v trafice a když napíšete do redakce dopis, třeba jenom pochvalu, že se vám to líbilo, tak se vám kolikrát ani neuráčí napsat do toho mailového okýnka “díky” 🙁 A v poslední době nemáte ani tu jistotu, že dostanete všechna čísla co jste si zaplatili. A prachy vám pochopitelně taky nevrátí nikdo. Zkrátka snažit se být víc individuální a neházet všechny do jednoho koše.
    To je vážně takovej problém říct :”Hele je to nuda, nebo teď jsme zavalení pošli nám to znovu za půl roku a hlavně to zkrať tak o polovinu. Čau!”

  103. to MichaelS
    Nevím, jestli jsem pochopil přesně oč jde, ale knihy jako příloha časopisu jsou prostě jednou z forem publikování, která určitě umožní začátečníkovi jednorázově lepší prodej než samostatné vydání, ale i tak záleží na zájmu čtenářů. Celkově je knih na trhu dnes tolik, že i poměrně známí autoři prodávají relativně malé množství výtisků. Úspěch je často věcí náhody a souhry určitých tržních okolností, autor může prodej trochu podpořit svou pílí a nasazení při vlastní propagaci, ale ani to mu často moc nepomůže. Většinou toto vše nesouvisí s literární, řemeslnou kvalitou jeho děl – myslím, že zrovna Kulhánek a Žamboch jsou toho dobrým příkladem 🙂
    Co se týče nákladu Pevnosti, platí totéž co jsem psal výše o nákladech knih.

  104. ….
    Je mi to jasné ….. čtenáři, minimálně ti kupující a platící, jsou trubky co se nechají oblbnout jakýmsi flujdem:-), a proto kupují Kulhánka a Žambocha po paletách, zatímco díla mnohem lepších a kvalitnějších autorů se prodávají po pár stovkách kusů…za pětiletku:-D. Já to psal, já to čekal:-D.

    S tou Pevností a jejím nákladem je to nemlich to samé …. tady se z toho dělalo neštěstí, a teď pro změnu štěstí:-), přinejmenším celonárodního významu, a když se člověk jednoduše zeptá, aby měl nějakou představu o jakých číslech je vůbec řeč, tak …. figu borovů.

    Aby bylo jasno, je samozřejmě právem autorů i nakladatelů nesdělovat veřejnosti náklady jednotlivých publikací, ale ať dělám co dělám, tak mi to přijde jako připosranost. To by jako “velikáni” naší sf-f nerozdýchali přiznat, že ať dělají co dělají, a ať píšou jak píšou, víc jak tisíc či dva(asi zlatý voči, co????) výtisků nejsou těm milionům gramotných spoluobčanů schopni prodat? Nebo jsou to taková čísla, a z nich plynoucí “vata”, že se bojí závisti nás ostatních, netalentovaných a chudobných:-DDD?

  105. Ehm.
    Především záleží na tom, co je bráno jako kritérium kvality, respektive co je chápáno jako ta mystická “kvalita” – zrovna u obou zmíněných pánů mám pocit, že časy jejich nejkvalitnějších knih jsou za nimi, píšou tak nějak standardně a v současnosti spíš věci, které
    a) umí psát a prostě je mají v brku
    b) jsou poměrně jednoduché odreagovávací počtení si
    c) jejich čtenáři vyžadují s důrazem na “dalšího Žambocha”/”dalšího Kulhánka”.
    To z nich nedělá kvalitní literaturu jako takovou (ani brak jako takový), pouze autory, po jejichž příbězích je poptávka po paletách.

  106. Náklady a remitenda jsou čísla, která nesděluje žádná časopis nikomu jinému než inzerentům (a i těm většinou kecá :D)

  107. Karle opravdu si myslíte, že nějaký redaktor časopisu porovnává jména zasilatelů textů s databází předplatitelů? To už opravdu patří do říše horečnatých představ.

  108. Zajímavá diskuze, fakt. Pevnosti do dalšího fungování vše nej, máte můj obdiv. Ad autor: ono je třeba počítat i s tím, že do Pevnosti nebo XB píšou i lidi, kteří třeba nemusí vědět, jak funguje SFaF komunita, vydávání a to všechno kolem, taky jsem kdysi takhle tápala, než mi lidi kolem řekli co a jak. 🙂

  109. Tuším J.K. Rowling jednou napsala, že když chcete jako autor vydat knihu, máte smůlu a nikdo se s vámi nebaví. Když je to bestseller, najednou chce kdekdo být vaším agentem, ovšem to už žádného nepotřebujete. Celá debata mi hlavně názorně ukázala, že měla naprostou pravdu.

    Autorovi fandím, držím palce, aby ho psaní dál bavilo a vůbec projevuji sympatie 🙂

  110. Petro potom opravdu nechápu v čem je výhoda předplatného, když redaktor není ochoten alespoň náznakem s předplatitelem komunikovat.
    Je to prostě tak jak si myslím: Plaťte prachy, držte nás nad vodou, ale nic za to navíc od nás nechtějte. Jinak srovnat jedno jméno je v době PC databáz otázka na pět vteřin.

  111. to KarelC
    Předplatitelé dostávají čísla o týden až dvě později? Kde?

  112. Já třeba do knih náklady uvádím, zanáším je i na Legii.info do databáze.
    Náklad ve skutečnosti není nijak zvlášť postatný; podstatný je počet PRODANÝCH výtisků.
    To se může diametrálně lišit a tam už bych si taky údaje nechával pro sebe, protože pro běžného čtenáře může platit rovnice “neprodává se to = je to sračka”, aniž by se dál o cokoli zajímal.
    Úspěch textu je i pro mě o všech těch letech trochu mystickou záležitostí; pravda je, že vedle čistě literárních kvalit rozhoduje píle, s jakou o sobě autor dává vědět, a taky aby byl na trhu neustále nějak vidět dalšími tituly.

    Přeplatielé a autoři jsou opravdu dvě různé “rodiny” a pokud má Pevnost dejme tomu 1 000 abonentů, mohl by jednomu šéfredaktor věnovat asi 10 vteřin denně. Tak… teď! Teď! Píšu schválně pomalu, takže to už byli dva… :))

  113. to MichaelS
    Jasně, můžeme nad tím vším kroutit hlavou, můžeme se tomu smát, ale to je tak všechno co se s tím dá dělat 🙂 Realita je realita, kamaráde. Jen jsem popisoval běžnou praxi a její důvody, nic víc.

  114. to KarelC
    Teda, pobavil jste mě. Jestli jsem vás správně pochopil, tak když je někdo dlouhodobým předplatitelem, měl by mít právo na otisknutí své práce? Bez kritérií kvality?
    Jestli by něco takového začal časopis dělat, tak ano, ten dotyčný jej bude vychvalovat do nebes, ale většina čtenářů bude zklamaná, ne-li naštvaná, kvalitou povídek.
    Nechci srovnávat Pevnost a XB-1, oba tyhle časopisy fungují vedle sebe právě proto, že postupují odlišně. Zatímco XB-1 dává více prostoru próze před publicistikou, Pevnost se více věnuje té publicistice. Díky tomu má XB-1 více prostoru i pro soutěžící Daidalose, ale (a teď počítám s tím, že někoho můžu naštvat) díky tomu se tam obevuje spousta nových prací, což je super, jenže občas jsou ty texty ne tolik dobré, aby byly v tištěném časopise – samozřejmě je to můj názor.
    A pan Urban mi příjde trochu jako nepřízpusobivý člověk. Že v jednom periodiku je zavedený určitý postup, neznamená, že tak musí být i v druhém. Stejně tak nechtění se zůčastnit soutěží, které autorovi dělají taky jméno.

  115. davajovi
    Par soutezi jsem se zucastnil. A vzdy jsem se dozvedel kdo vyhral : ) Pro novacky je podle me nejlepsi Daidalos a pak Zoldneri fantazie.

  116. soutěže
    Souhlasím, že Daidalos a Žoldnéři fantazie toho dělají pro nováčky hodně. Ale řekl bych, že třeba CKČ, (Pevnostní) Vidoucí, nebo Fantastická povídka se taky zaměřují na nováčky.

  117. To Davaj – a na to slouží třeba internet. Frknu to na stránky, čtenáři se pod to vyblijou a ještě bude mít hodnocení 🙂 Spokojenost na všech stranách!

    To wiwi – musím se přiznat že Pevnost si nakupuji. Myslel jsem to na periodika v ČR obecně. Mám tuto zkušenost s XB-1, Československou fotografií, Vesmírem, Photo Live a Živou historií. Proto si další předplatné hodně rozmýšlím. Bydlím ve Vsetíně.

  118. Ten obrovský sloupec diskusí jsem přeskočil.

    Jediné, co chci říct, je to, že jsem ze srdce rád, že Pevnost jede dál. Její konec mě… jak bych to řekl… bylo to osobní a bolestivé. Byla to opravdu rána.

    Máme vás rádi. Je důležité vás míti a víme to. Děkuji, že pokračujete.

  119. Ani střevní chřipka nezabránila tomu, aby byl další dílek do pevnostních hradeb doma – jen tak dál a hodně štěstí s restartem!

  120. To Elinor ….

    souhlas v tom, že každý z uvedených pánů má ve své tvorbě světlejší chvilky, stejně jako ty méně světlé, nicméně které jsou které je těžko nějak objektivně rozhodnout. Zejména u Mistra:-), protože je mnoho těch, pro které je Stroncium samým dnem jeho tvorby a NK vrcholem, na druhou stranu je i nemálo takových, kteří to mají zcela opačně. Takže u něj ono “je to dobrý, ale dřív to bývalo lepší” neplatí určitě. U Ž je to horší, protože má asi větší hypotéku nebo rozmařilejší partnerku:-), a možná proto to poslední dobou seká jak Baťa cvičky, což je někdy dost znát. Ale i u něj je pořád vidět, že aspoň umí psát. Klasickým příkladem mi přijde sborník “Svůj svět si musíme zasloužit”, kdy poslední Žambochova povídka nebyla sice žádný majstrštyk, ale i tak byla jedinou, kdy jsem po dočtení neměl chuť tou knihou švihnout o zeď.

    To AKKK …

    tu realitu nezpochybňuji, jen mě to pobavilo v souvislosti s reakcemi na posty “autora”, protože tu z něj pár lidí zkoušelo celkem intenzivně udělat úplného trotla, který si léčí komplex ze svého neúspěchu/odmítnutí, ačkoli až na skutečně pár výjimek nebude o nic méně horší, nežli zbytek toho našeho domácího “zavedeného pelotonu”:-). A čistě pro jistotu….pokud jde skutečně o pana Urbana, tak od něj jsem nic nečetl, natož abych jej znal osobně. Ale už jsem četl od našich “zavedených a renomovaných” autorů dost věcí, u kterých jsem přesvědčen, že horší být fakt nic nemůže.

  121. to MichaelS
    To je sice pěkné, ale horší nebo lepší, o to vůbec nejde. Jde o zájem čtenářů, o nic víc a o nic míň. Rozčilování pseudonymního autora Autora bylo v podstatě absurdní a tudíž ani nebylo třeba z něj cokoli dělat, udělal se tím sám. A už úplně jedno je to, jestli je dobrým či špatným autorem, to s jeho lamentováním přece vůbec nesouvisí…

  122. Majklsovi
    To jsme si nějak nerozuměli; ten autor ze sebe přece udělal úplného trotla svým chováním, ne svou tvorbou… 🙂

  123. to AKKK
    jaký rozčilování pořád? Napsal že poslal do Pevnosti povídku a ani za devět měsíců mu neřekli jestli ji otisknou nebo ne. Sám tam volal. Měli mu říct :” Nemáme čas to číst, vole, neb jsme zavalení a zdar.” Nic víc po nich nechtěl.

  124. to KarelC
    Tohle se už řešilo o několik desítek komentáře výše, nemám k tomu co dodat.

  125. A jo, sorry, nějak jsem se v tom už ztratil.

    Asi nejlepší je vydat si vlastní výbor z tvorby na vlastní náklady v počtu tak sto kusů a pak jimi obšťastnit každého, kdo se kolem namane. Jak to dělají nešťastní regionální básníci. 🙂

  126. to Autor
    Zdá se, že se velmi dobře bavíte. Masochista? 🙂

  127. to KarelC
    Proč ne? Někteří to tak dělají a jsou šťastní.

  128. Já to taky tak dělám, ale stoji to penize… -:)))))) Časák vám to vydá zadara a někdy vám za to dokonce i zaplatí! A pak je tam ten hřejivý pocit, když otevřete nové číslo a tam, uprostřed, je váš výplod a vy se červenáte, usmíváte a říkáte si: “Voni to vydali, takovou blbost… No to je super!” tomu pocitu se vlastní náklad nevyrovná! 🙂

  129. To AKKK a Michael Bronec
    Tak pokud jde o postup Pevnosti, tak zrovna v tomto případě mi přijde zcela neakceptovatelný … zkrátka a dobře, když mi někdo něco slíbí/řekne, tak očekávám, že svému slovu dostojí. To není nic jiného, než obyčejná lidská slušnost, té by měl být schopen opravdu každý, a věřím, že je zcela správné ji od každého vyžadovat a snad i očekávat. Nicméně beru na vědomí, že prostě v tomto oboru podnikání tomu tak není a uvedené jednání je zcela běžné a normální.

    Jinak ten zájem čtenářů jsem měl právě na mysli. A v souvislosti s tím číst, jak Pevnost má dost a dost materiálu k publikování od našich renomovaných autorů … taková formulace prostě nemůže nepobavit:-).

  130. to MichaelS
    Nehodlám soudit, jestli postup redakce Pevnosti byl v konkrétním případě Autora správný (ostatně tvrdí to anonym na internetu, Vy věříte úplně všemu, co čtete?), ale pokud máte pochybnosti, že Pevnost má k publikování dost materiálu od renomovaných autorů, tak se bavím zase já 🙂 Protože z toho vyplývá, že jste zřejmě Pevnost v životě nečetl.

  131. Majklsovi
    Zase jsme si nerozuměli.
    Z mého úhlu pohledu se Autor ztrapnil především tady a teď.
    Asi jako kdyby se někdo (Pevnost) úspěšně zotavoval po těžké operaci, všichni mu gratulovali a najednou přišel nějaký kníkal a spustil: “Ale tohle přece není dobrý člověk, před lety mi nevyšel vstříc v nějaké drobnosti, když jsem měl pocit, že by měl…”
    Je to můj samozřejmě čistě subjektivní pocit. Ale štve mě, když za tím jako redaktor vidím, že se mu Tom Němec v podstatě snažil vyjít vstříc, a ještě to tady odnáší nějakými blbými kecy.

  132. precetl jsem si clanek a kdyz se dostal k “lihni autoru” popsal jsem svou zkusenost s pevnosti. to je vse. reakce nekterych “diskutujicich” mi pripadaji dost neprimerene.

  133. To AKKK
    Pochybnosti mám. Tz. zavedených autorů(ono při těch běžných nákladech to není tak složité, ty vykoupí pomalu širší rodina a spolužáci/kolegové:-) je u nás spousta, ale opravdu renomovaných??? Ehmmm ….. 🙂 To mám o významu tohoto pojmu tedy jiné představy.
    A to říkám jako člověk, který čte sf-f už desítky let(je to smutné, ale co nadělám.-) a prakticky není kniha žánru, u které bych minimálně nepročetl anotaci(ať již fyzicky v prodejně, nebo alespoň na netu), ukázku(pokud je k dispozici), a v případě sebemenšího zájmu ji alespoň neprolistoval v obchodě.

    Ale je možné, že ti fakt nej jen publikují povídky v Pevnosti, na nějaké vydávání knih kašlou, a tím mi unikají:-DDD

  134. Ta renomované autory/ autorky ovažuju ty, náklady jejichž začínají na dvou tisících a prodají se. 🙂 V české fantastice je jich cca 10. Možná to neodráží jejich autorské kvality, poptávku ale jistě.

  135. to MichaelS
    To je trochu slovíčkaření – co je “zavedený” autor a co “opravdu renomovaný”? Špička (nebo chcete-li, první liga) české fantastiky publikuje v Pevnosti dlouhodobě a zřejmě bude publikovat i nadále, to se opravdu dá snadno zjistit pouhým prolistováním jednotlivých ročníků časopisu. A znalostí domácí fantastiky se snad nemusíme vzájemně trumfovat, to je poněkud dětinské, ne?

  136. Majklsovi
    Jelikož už léta českou fantastiku vydávám, hodně by mě zajímal nějaký Tvůj žebříček; tedy jak máš seřazeny “renomované”, případně “zavedené” autory fantasy a SF. A kde a kolik je v tom žebříčku Čechů. To není nějaké zpytování, prostě jsem zvědav na názor kominukujícího čtenáře.

    Jinak potíž může být, že jsou tvůrci povídkáři a tvůrci romanopisci. Třeba Kulhánek je vysloveně románový typ (i když mu kdysi před mnoha lety vyšly nějaké povídky), takže ho v časopise nemá smysl hledat… Totéž se týká i Fabiana.

  137. Mna by zaujimalo, ako sa Tomas Nemec autorovi v podstate snazil ist v ustrety.

  138. Už to tu napsal Robert Pilch, řekl bych, že téma jsme vyčerpali… 🙂

    “Dokážu pochopit, co Tomáše Němce vedlo k tomu, aby povídku neodmítl okamžitě. Protože co kdyby se k ní přece jenom dostal? Myslím, že takhle měkký už nebude a příště vás, vážený Autore, pošle do háje rovnou. Přece jen, už je to několik let a Tomáš se za tu dobu odnaučil být zbytečně hodný.”
    atd.

  139. Vdaka. To som cital, ale ustretovost v tom nevidim. Najma ak to trva uz tak dlho, ako autor pise.
    Ja tiez tak trochu pisem a radsej by som bol odmietnuty hned, ako cakat roky, az sa k tomu redakcia (ne)dostane. Jasne nastavene pravidla su lepsie.

  140. Zkrátka poslat povídku do Pevnosti je stejné, jako ji hodit do hajzlu. Ani v jednom případě o ní už nikdy neuslyšíte.
    Druhá možnost je ovšem rychlejší a výsledek se dozvíte hned.

  141. Vy toho nadělárte s jedním autorem z kompexem jak sloní noha!
    Stejně se ty jeho povídky v Ikarii nedaj číst!

  142. KarloviC
    Necítím se ukřivděn. Celá ta příhoda je podle mě hlavně legrační. A ještě zbytečně nafouknutá některými “diskutéry”.

  143. pipin
    Mě to teda připadá, že ukřivděný jsou tu spíš všichni ostatní.
    Autor pošle povídku do Pevnosti, ani za třičtvrtě roku se nedozví, jestli o ni stojí, nebo ne. Když to sem napíše, je mu vysvětleno, že 1. To sem neměl psát, páč tady jucháme, že Pevnost žije a někdo nám to kazí, 2. povídka byla nevyžádaná a ty nikoho moc nezajímaj, 3. číst neznámý povídky je ztráta času a ušlej zisk, 4. šéfedaktor je měkkosrdcatej dobrák od kosti, takže to radši nechá vyhnít, než aby autorovi řek že ho jeho povídka nezajímá a ať ji radši pošle jinam, 5. to měl poslat radši do soutěže, měl se předem zeptat, měl to po čase dát jinam a podobné rady, o které se nikdo neprosil, 6. je zamindrákovaný hovado, kterýmu je jako redaktor lepší se vyhnout, 7. kdoví jestli je to pravda, páč je to anonym.
    Připadá mi to poměrně neuvěřitelný.

    Já dovedu pochopit, že šéfredaktor je vytíženej a nemá na to čas (byť se mi neche věřit, že by do Pevnosti chodily desítky povídek měsíčně, ale třeba jo, nebo je vytíženej jinak, OK) a zároveň nechce autora zklamat. Kdyby byla tohle jedná reakce na Autora, je to naprosto OK. Ale co se kolem toho rozpoutalo, kdo všechno a jakým způsobem si musel přisadit, to teda zírám.

    Disclaimer: Autora neznám, nikdy jsem od něj nic nečetl, nevím jak se projevuje v jinejch diskusích a nemám s ním nic společného.

  144. Jojo,
    Anonyme (pipine?), takhle to shrnutě vypadá nanic. Jenže když se někdo projeví, člověk mu chce trochupomoct v domnění, že vyjevil svoje naštvání či trable proto, aby se objevilo nějaké řešení. Pokud by opravdu ani náhosdou nechtěl názor ostatních, vyřídil by si to totiž soukromně přímo s Tomášem. Pokud bylo záměrem ztlumit obecnou juchavost, stejně musel počítat s tím, že mu někdo přátelsky poplácá po rameni a řekne, že se to holt děje, i když je jasné, že je to nepříjemná záležitost. Proboha, komu z autorů se ještě nepřihodilo mlčení v jakékoliv fázi – mně osobně třeba u nakladatelství těsně před vydáním knížky, kde jsem fakticky zasílala velmi příznivě přijímané denní práce?! Řekla bych, že tu rozhodně nepadaly hraběcí rady, jen vysvětlování, protože co můžeme vědět, v jaké fázi kvality a úspěšnosti náš autor je?
    Chtěl nás asi dotlačit k pranýřování a odsouzení T.N., ale to uznání, že fakt má nepříjemnou zkušenost je mu holt málo. Tomáš mi taky sem tam dál nekomentoval nějakou věc (i když se dá pokládat za vyžádanou) a netrojčím. Respektuju, že se nehodilo. Kdyby chtěl, ozval by se, ale tak prostě maká a neztrácí čas. A maká pro něco, co oceňuju víc, než nějaké svoje šrámečky.

  145. pro Annu Š.
    Ano, napsal jsem svůj nick do Předmětu, jako už mockrát, omlouvám se.

    Nevím, jestli Autorovi šlo o odsouzení TN, ale to je jeho věc. Ale já reagoval na to, co se kolem toho rozjelo následně…Kdyby byla jediná reakce třeba to, co na psal Robert Pilch, je to podle mě OK ( a uznávám, že Vaše rady a komentáře byly vstřícné a v pohodě)…

  146. anne s
    o zadne odsuzovani mi samozrejme nejde. napsal jsem pouze o sve zkusenosti s pevnosti.

  147. to pipin
    Nehledě na autora Autora (osobně opravdu nepreferuju vylévání srdce na veřejných fórech, ale každý podle svého vkusu) tady především proběhla zajímavá debata o vydavatelské praxi, a to je užitečné, protože spousta lidí má o těchto věcech zkreslené představy… Jsem rád, že Fantasy Planet tyhle věci umožňuje.

  148. AKKKovi
    Ano, je opravdu zajímavé vidět, jak někteří lidé uvažují :)))

  149. Přátelé, já vám věřím, těch 200 komentářů dáte! 😀

  150. to schramm
    No, vyšlo mi všechno, co jsme kdy do Pevnosti poslala, včetně té první povídky, ale po téhle diskusi je mi to blbý přiznat 🙂

  151. Tu první povídku jsem jako čtenářskou přijal ještě já…

  152. Petro,
    tak to zkus dál držet v tajnosti 😉 U mne šlo tehdy spíš o to, že jsem měla voolnou jen jednu věc a docela bych se později bila do čela, kdyby fakt vyšla 😉

  153. to Petra N. a Anna Š.
    Možná to tenkrát bylo přece jen o něco lehčí, všichni jsme začínali publikovat v době, kdy nebyl trh tak přecpanej jako dnes. Oni to ti autoři (i Autoři 🙂 opravdu nemaj lehký, jakkoli to podle mne není důvod ke skuhrání.

  154. nakladatelská praxe
    Všem, kteří mají přehnané iluze, můžu říct tohle:

    Je úplně běžné, že
    – si někdo syslí vaši povídku třeba 4 roky, než ji vydá
    – vám přijdou peníze za publikovaný text (v časopisu nebo v antologii) s půlročním zpožděním a až po několika urgencích
    – vám přijdou peníze od kohosi neznámého a vy pak dlouho zjišťujete, od koho to přišlo (a za co to je) a když to nakonec zjistíte (bylo to za povídku), tak se marně dožadujete daňového dokladu
    – vám nepřijdou peníze vůbec (=nikdy)

    Takováhle je praxe + se můžou stát ještě horší věci. To, že někdo nereaguje na vámi zaslanou povídku je ta nejmenší nepříjemnost, kterou při “spisovatelování” zažijete. A také nejsnáze řešitelná: písemně zrušíte nabídku, povídka je opět vaše a můžete si s ní dělat co chcete.

  155. Netuším. Cesty jsou daleko prošlapanější, ale zase mnohem přecpanější.
    Podle mě není takový problém vydat prvotinu, jako se pak na trhu udržet.
    Jakmile trh něco odmítne, na tvůrci to ulpí jako stygma. To se kdysi moc neřešilo…

  156. Ještě k předchozímu: takle to nefunguje vždy. Je tady určitá část redaktorů, nakladatelů a editorů, kteří jsou až úzkostlivě pečliví, ale většina (= z mého pohledu většina) to bere tak nějak hákem.

  157. utrpení mladého redaktora
    Z opačné strany barikády:
    Vzpomínám, jak jsem ještě v Altaru v 90. letech dřel na gamebooku jednoho hráče, který se inspiroval mým “Ve službách krále Reginalda”. Text měl přes 1 000 bodů, četl jsem to asi 3 x, navrhoval na tom úpravy a doplňky, kontroloval neustále se měnící odkazy.

    Jednoho dne mi tvůrce exaltovaně zavolal, že právě strojopis i veškeré podklady spálill a nyní se cítí naprosto svobodný!
    Nechápal, chudák, proč jeho radost nesdílím…

  158. Jinak je naprostá pravda, že autoři mohou čekat léta na vydání ve “velkých” antologiích. ***Legendy: Draci*** mají 800 stran a zhruba 1.700.000 znaků textu; když jsem je dokončoval, uvědomil jsem si, že Edita Dufková, která dodala text jako snad první, čeká na vydání už přes 4 roky. Bohužel to tak chodí, čeká se na další autory, kteří zrovna nemají čas, texty se vracejí k předělání atd. Doufám, že s ***Legendami: Knhovnami*** budu pružnější a opravdu je pokřtíme na počátku letošního podzimu.

  159. No vida, právě na té knihovnické antologii se dá ukázat příklad osudů jedné povídky 🙂 Když jsem se kdysi dozvěděl, že Michael připravuje zmíněnou antologii, nabídl jsem mu povídku. Vrátil mi ji s tím, že se mu nelíbí konec. Předělal jsem konec, ale ani v té inovované podobě povídku nechtěl. Nakonec vyšla v Pevnosti a před časem i knižně. Kdybych byl zapšknul, nikdy by ta povídka nevyšla 🙂 Autorů a jejich děl je spousta a záleží na štěstí a náhodě (ale taky na autorově vytrvalosti) jak a jestli vůbec se na trhu uplatní…

  160. Když se budeme držet striktně Obchodního zákoníku, tak autor může (beztrestně) zrušit nabídku jen do okamžiku, než editor/nakladatel/vydavatel řekne “tak teda jó, já to beru”. Jakmile je povídka přijata k publikování (“za podmínek obvyklých v nakladatelství/časopisu”), tak už může autor jen čekat a doufat 🙂

  161. Renomovaní autoři
    To AKKK … to nebyl pokus o nějaké trumfování se, ale jen pokus o nástin faktu, že ač Pevnost nečtu(přesně řečeno už více jak 10 let nečtu sólo povídky prakticky vůbec), tak jistý přehled o našich autorech přeci jen mám. Koho já považuji za renomovaného autora píšu níže, kolik z nich pravidelně publikuje v Pevnosti, a hlavně jak často, to můžete na oplátku napsat vy mně:-).

    To Petra … s tím počtem a kriteriem bych souhlasil na 100%. Jenže já, na rozdíl od tebe, nemám absolutně šanci ten údaj zjistit, ač by mne dost zajímal. Viz tato diskuze.

    To MB … vezmu “naše”, tj. české a slovenské(holt stará škola, snad snad se Ďuro nenaštve:-). Takže za mě … Kulhánek, Žamboch, Kopřiva, Šlechta, Červenák a R.Fabian určitě. Asi i Renčín(byť mě osobně nesedí), a v rámci genderové vyrovnanosti i Alraune:-)))). Emeritním:-DDD renomovaným autorem je Neff …. sice je už hodně let jeho tvorba děs běs, ale prostě za knihy jako Vejce naruby a Čtvrtý den až navěky si to zaslouží, když jsem je před tím cca čtvrt stoletím četl poprvé, tak to bylo skutečně ono klasické WOW…tehdy tedy Týýýýýý vole:-DDD. A to je tak za mě všechno. Pak jsou tu další slušní, kterým se občas více či méně zadaří … čistě namátkou Schink, Kotleta, Drescher, Heteša. Za renomované bych je ale při vší úctě ještě rozhodně neoznačil. A pak je tu řada více či méně zavedených, u kterých jsem se skutečně zařekl, že “never more”. Ty si ale raději nechám pro sebe:-).

  162. To VŠ
    Když čtu ten váš dnešní post post ze 12:22, tak tedy …. díky za něj, upřímně a opravdu, byť jsem tedy netušil, že to je až takový humáč. A začínám být vskutku rád, že mé puzení cokoli publikovat je ještě mnohem menší, nežli má schopnost něco slušného napsat. A že ta je jasně nulová:-D.

  163. Majklsovi
    Ono to ale není tak, že by redaktor/nakladatel po obdržení textu začal prsty točit mlýnek a někde na pláži pod slunečníkem čekal, až autorovi jednoho dne prasknou nervy a vykřikne: “Proboha, vydejte to třeba zadarmo, já žádný honorář, nechci, jen když už to vyjde!”
    U sborníků se obvykle čeká na některé z autorů, čeká se na ilustrace, obálku; dá práci všechno to poskládat, klidně se může třeba stát, že autor dodá tištěný text k posouzení, ten je přijat, a po nějaké době se zjistí, že k vydání omylem poslal starší verzi souboru…

    Samozřejmě to vše svědčí o tom, že psaním se u nás prostě nedá živit na plný úvazek, je to spíš časově náročný koníček s občasnými bonusy.

  164. To MB
    Nu, co se lhůt týče, tak jde o jejich délku….pokud má VŠ běžně zkušenost, že se jedná o ROKY, tak to je něco opravdu velmi špatně. Zbytek se týkal věcí jiných.

    Pro mě je nejzajímavější na této celé diskuze nástin toho, jakým způsobem často probíhá (ne)komunikace mezi autory a nakladateli. A koukám, že pokud někdo nepatří vyloženě do TOP5, nebo do rodiny:-), tak asi nic moc.

  165. Já myslím, že ty Šlechtovy příklady byly krajní příklady.
    Za dávných dob, když ještě psal hostující povídky do Drakobijců, obvykle kniha vyšla tak měsíc až šest neděl po dodání textu, pokud si matně vzpomínám.
    Samozřejmě: každý redaktor/nakladatel má autory, kteří patří přímo do jeho “stáje”, těm věnuje větší péči, většinou se s nimi i dobře zná. To ale neznamená, že by na ostatní dlabal; spíš je otázka, kolik toho ještě zvládne učíst.

  166. Ja musim priznat, ze ked som sa cca pred 2 rokmi dozvedel o pripravovanych Legendach: Knihovny, pisal som Michalovi Bronecovi, s ktorym som dovtedy nemal ziadny kontakt. Slusne mi takmer obratom odpovedal, ze mozem nieco ponuknut a pozrie sa na to. Akurat sa mi to pod rukami rozrastlo na viac ako 150 stran, momentalne pracujem na 2 verzii a kniznice uz nie su hlavnou temou. Cize su ludia, s ktorymi sa da komunikovat, resp. odpovedaju.

  167. to MichaelS
    K těm autorům, které zmiňujete jako renomované bych ještě přidal třeba JW Procházku, Medka, Mosteckého… aspoň kteří mne teď okamžitě napadnou. V Pevnosti publikují či publikovali všichni vyjma těch, kteří povídky vůbec nepíšou (o tom viz výše jeden z komentářů), někteří z nich povídky tvoří méně, protože se soustřeďují spíše na romány, ale i tak je pro ně Pevnost jedním z ústředních míst pro publikování. Četnost povídek od konkrétních autorů vám těžko řeknu, to by bylo na zdlouhavou a náročnou analýzu, které nejsem z časových důvodů schopen, ale řekněme že jde o tzv. “poučený odhad” (na rozdíl od vás Pevnost sleduju pozorně od počátků do dneška). A určitě bych nespojoval renomovanost s osobní oblibou, to mi připadá trochu legrační…

  168. To MB … nevím, autor nejsem a ani nebudu, takže jsem to prostě vzal jak bylo napsáno. Navíc, pokud soudíte dle sebe, tak asi “špatně”, protože jak z některých postů vyplývá, vy patříte k tomu lepšímu s čím se lze v tomto oboru setkat.

    To AKKK … vy ano, já ne:-). Legrační by to za normálních okolností jistě bylo, a já bych tu renomovanost VELMI rád spojoval krom své obliby, resp. svého názoru, i s těmi náklady/prodeji. Přesně jak to ve svém postu píše Petra. Jenže ty mi nikdo nepoví, každý je tajemný jak Hrad v Karpatech, takže mi nezbývá než zůstat u toho svého názoru. A u zkušenosti, že pochválí se každý rád, pokud je tedy čím….;-). A já neříkám, že občas v Pevnosti nevyjde povídka renomovaného autora, ale v převaze budou rozhodně stěží:-).

  169. Před lety jsem chystal antologii herně zaměřených povídek ***Kostky jsou vrženy***.
    Ta vyšla v roce 2005, ovšem až v roce 2009 vyšla kniha Františky Vrbenské a J.D.Kočího, ***Vítr v piniích***, což byla původně povídka chystaná právě sem. Další podobná povídka, “Pod úplňkem Hada” od Jarka Mosteckého, nevyšla jako román dodnes a stále na ni čekám, dokonce už je léta hotová obálka od Jany Šouflové…

    Tehdy mě samozřejmě oba uháněli, ať ještě chvíli počkám, že brzy dodají… 🙂
    Doufám, že tu zmínku neveznou nějak ve zlém, není to snaha o žádné pranýřování, spíš legrační historka ze zákulisí. Nakladatel musí být na tohle zvyklý, postupně se asi nakazí. 🙂

  170. to MichaelS
    Jistě máte pravdu, nikdo ze jmenovaných autorů (vyjma vámi oblíbených) není opravdu renomovaný a v Pevnosti nepublikuje, a navíc, darebáci, zlotřile tají své prodeje 🙂

  171. To AKKK
    Nice try:-) … ale přeci jen myslím, že ani jeden z nás není až tak blbej, aby na tohle skočil:-). Já jsem napsal které považuji za renomované, a myslím, že na nich se v pohodě shodneme, a to nejen my dva. Nebo některého rozporujete;-)? Pokud dodáte i jiné s tím, že jejich prodeje jsou běžně na stejné úrovni jako třeba u Červenáka, Šlechty nebo Kopřivy …. laťka K+Ž by byla trochu mimo;.-) …. tak fajn, aspoň si rozšířím obzory:-). Do té doby se pohybujete čistě na úrovni svých pocitů jako já;-).

    Čistě k té oblíbenosti … dva ze mnou uvedených oblíbené nemám, protože mi jejich styl nesedí, ale prostě jsem přesvědčen, že píší zajímavě a osobitě a chytře, už celkem pár knih i vydali, takže je za renomované považuji.

    Tu Pevnost bych třeba za 2012 zkouknul sám, ale na netu to jaksi nepůjde, protože při pokusu se podívat na obsah jednotlivých čísel jsem skončil takto http://www.pevnost.cz/archiv/obsah-cisla-2012-03.aspx … ale já vím, nikdo nejsme dokonalý, hlavní je ta líheň:-).

  172. to MichaelS
    Mohu jen opáčit: to je roztomilý pokus vrátit do diskuse ty tajemné prodeje, ale máte to marné, neboť: 1. přesná čísla vám nakladatelé neprozradí, 2. mé “pocity” vyplývají ze znalosti branže, ve které se pohybuju cca od roku 1996, takže bych to označil opět spíš za “kvalifikovaný odhad”.
    A nenecháme toho už? Je to furt kolem dokola a ztrácí to smysl. Nebo to ještě přece jen dotáhnem na těch 200 komentářů? :-))

  173. Myslím, že část problémů(nejen) této diskuse je v tom, že někdy reagujeme trochu přepjatě (spíš z pocitu “jsem napaden, musím se bránit”) než z potřeby ublížit. Ne vždy tak ale reagujeme zcela oprávněně. Každopádně si myslím, že zajímavé přírůstky přinesla.
    Ta statistika autorů samozřejmě udělat jde, pokud jsou pravdivé údaje v Legii. Jen je to trochu únavné práce. A je třeba dohledat u některých pseudonymů občanská jména.
    Ta jména je potom potřeba zařadit do dobového kontextu – jaké bylo v době vydání jejich postavení. (Petra a Lucka se tou dobou “rodily”, Žamboch, Medek už “zavedenou ligou” byli.)
    Je to jen o té práci. Ale třeba se toho chopí některý z teoretiků našeho fandomu ve své publikaci 😉

  174. to standa.e
    To by bylo zajímavé, ale pochybuju, že by k tomuhle někdo našel čas a chuť 🙂

  175. to AKKK
    Myslím, že se s něčím takovým budeme u nejbližší komplexní teoretické práce muset setkat, abychom se vyhnuli dojmologii u hodnocení našich SFFH časopisů. Pokud ne, bude význam té práce nutně dost snížený. Prostě – ten někdo bude muset svá tvrzení podložit, jinak píše esej 😉

  176. to standa.e
    Esej je mimochodem žánr, který si mi velmi líbí 🙂 Ostatně ten někdo, až bude psát tu teoretickou práci, by si na statistická šetření mohl najmout někoho komu to jde líp 🙂 Prostě jsou syntetici a jsou analytici, málokdy se tohle schází v jedné osobě.

  177. 200
    Já jsem chtěl mít jubilejní příspěvek :o) Sleduju celou diskuzi od začátku, všechny názory jsem si poctivě přečetl, u některých i odolal nutkání se k nim vyjádřit, tak jsem si řekl, že si ten jubilejní zasloužím :o)))

  178. to Tygr
    Za tu trpělivost a sebeovládání bezpochyby 😀

  179. to AKKK
    Esej je náhodou výborný žánr. Jen je ho třeba filtrovat z pozice čtenáře – brát ho opravdu jenom jako esej. Jinak mně se na mé profesní kombinaci (dějepis-zeměpis) líbí právě to, že jednou člověk musí uvažovat “humanitně”, podruhé pak “přírodovědně”. Ale je pravdou, že na opravdu vypovídací šetření bych si také netroufl. Přeci jen mám ze statistiky pouze její základy. 😉

  180. to standa.e
    Tak to si ten někdo bude muset najít někoho jiného 🙂 A zdravím Tygra ve třetí stovce!

  181. děkuji
    Děkuji všem, je vidět, že tvrzení o tom, jak jsou internetové diskuze plné urážek a kydání špíny se nezakládá na pravdě, protože úspěch, kterého jsem tu dosáhl, mi očividně všichni přejí.
    Možná o tom napíšu povídku a pošlu ji do Pevnosti nebo někam :o)))

  182. to Tygr
    Určitě, to je vynikající nápad! A pak si o tom popovídáme na Fantasy Planet :-)))

  183. To Tygr
    Upřímně blahopřeji, protože vaše poslední věta je skutečně důstojným a bezchybným završením celé této plodné diskuze:-).

    To AKKK …. a protože končit se má v dobrém, tak plný souhlas. Nakonec jsem psal že jsme na tom stejně, odhad jako odhad:-).

  184. to MichaelS
    To jsem rád. Málokterá internetová diskuse dneska končí tak smírně 🙂

  185. Otevřel jsem novou Pevnost a vykoukl na mě Žamboch, takže ani s tou Pevností to určitě nebude tak zlé! 🙂

  186. to Pevnost
    Povídky a obsah celé Pevnosti jsou skvělé, ale co zmenšená velikost písma celé černobílé sekce? Schválně to porovnejte s předchozím dvojčíslem a staršími Pevnostmi a uvidíte ten rozdíl. Vždyť se to nedá číst bez lupy, do psí díry!

  187. Pevnost
    Právě, že povídky a obsah celé Pevnosti nejsou skvělé. Spíš poplatné. Nevidím v Pevnosti žádný názor ani přínos. Spíš pokus o další “produkt” se všemi negativními konotacemi, které si můžete myslet. Jak vyplývá z dikuse, tak Pevnost ani neobjevuje nové autory. Tak na co je? Aby si kamarádi mohli klepat na rameno? Možná to někomu stačí. V tomto pohledu kvality bývala Ikárie lepší.

  188. Nekrovi
    Já nevím — “Je to době poplatný produkt” je fakticky laciná fráze, která nesděluje vůbec nic.
    A z diskuse nic o tom, že Pevnost neobjevuje nové autory, nevyplývá; jen si to myslí jistý Vaněk jr.
    Kamarádi se samozřejmě mohou klepat po ramenou, protože udržet tady přes 10 let literární časopis je fakt facha a člověk se s lidmi, s nimiž ho dělá, holt logicky spřátelí.

  189. to Nekro
    Na co Pevnost je, pokud neobjevuje nové autory (kterážto souvstažnost vyplývý z textu)? Já třeba povídky v podstatě nečtu. Mám kolem sebe tolik dluhů v poodbě zajímavých knih, že prostě nemám na výjimky čas číst povídky lidí, které neznám. Čestnou výjimkou byl v poslední době Tomáš Bandžuch. Proto se míjím s XB-1 a proto čtu Pevnost. Zajímá mě ta publicistická část. Neříkám, že je vždy optimální – nehraju hry počítačové, ani deskovky, nezajímají mě larpy a cony – čili tyhle pasáže jsou pro mě vata, kterou obvykle přeskakuju, to ale neznamená, že bych jim upíral právo na existenci. Nečtu já, čtou jiní. Stejně tak je jasné, že pokud je hlavní motivem čísla Harry Potter nebo Stmívání, počtu si zas o něco méně než třeba jindy, ale to k tomu patří. V zásadě jsem s publicistickou částí spokojen, vždycky padnu na zajímavou knihu nebo film, která/který by mi jinak nejspíš unikl. Pevnost je jistě produkt. A co v dnešní době není? Dech draka, který zašel na úbytě a přežívá jen díky produktu Pevnost? 🙂 Jinak v čem BÝVALA Ikarie lepší? proč už není? Nesleduju tenhle časopis pravidelně, ale přijde mi, že drží pořád svoji linii s buldočí zatvrzelostí (míněno jako poklona) 🙂

  190. Noví autoři
    Už jsem do toho nechtěl vstupovat, ale vidím, že se znovu objevují věci, o kterých se diskutovalo dříve (pravda, asi o 150 komentářů výše). Když někdo srovnává Pevnost s Ikarií (resp. XB-1), není to příliš šťastné, protože každý z těchto časopisů zaujímá na trhu jinou pozici, má trochu odlišné čtenáře a proto taky klade důraz na něco jiného. Ty dva časopisy se v podstatě doplňují, jak výše výstižně psal standa.e. V oblasti publikování nových autorů má ale podle mne Pevnost navrch, v Ikarii / XB-1 se už delší dobu opakuje dosti omezený okruh jmen, což opravdu v Pevnosti nevidno…
    A ironické poznámky o “produktu” jsou absurdní, myslí si snad někdo, že ekonomickým produktem není v podstatě vše, co běžně užíváme? Proč by zrovna časopis o fantastice neměl být zbožím? Navíc na rozdíl od výroby housek je za výrobou Pevnosti také spousta zájmu o věc.

  191. to AKKK
    Jistě, vždyť třeba bankéři se přímo pyšní, že klientům nabízejí produkty. Pravda, sám te´d váhám, jestli je tohle nejlepší příklad, který by měl sloužit jako pozitivní PR 🙂

  192. to Schramm
    Kéž by Pevnost za sebou měla nějakého bankéře! 🙂

  193. to AKKK
    Byl to takový křečovitý pokus o vtip ve stylu: “Nepřej si, nebo se ti to vyplní!” Bernard Madoff – Ponziho schéma – 50 miliard USD v luftu… Jukněte do Wiki 😉 Já si kdysi přál pro Slavii také bohatého majitele… A splnilo se. Dostal jsem Řebíčka 😉

  194. to standa.e
    Ajaj, tak to radši ne 🙂 Ale nějakej hodnej a poctivej miliardář kdyby se našel… Třeba se skromně skrývá mezi diskutujícími :-)))

  195. to AKKK
    Ale bacha, aby neměl literární ambice. Už to vidím, napíše povídku, pošle ji redakci… A čeká… A čeká… Každý druhý by si samozřejmě Pevnost koupil a vydával v ní jen sebe a své milenky, ale on není “každý druhý”, on je “ten první”. Ten charakter. Bruce Wayne české fantastiky – v noci bojuje proti zloduchům svým sofistikovaným perem, ve dne se skromně upírá k soutěžím a k víře v redaktora kráčejícího městem, jenž hledá toho pravého, neznámého Umělce. Prostě ví, že jenom projití toho slzavého údolí žadonění, čekání a zklamaných ambicí z něj může učiniti Mistra.
    Stačí přitom tak málo – stačí Jej objevit! 😉

  196. to standa.e
    Dobře, dávám si to sám sobě za úkol jej objevit! 🙂 Jen aby to spíš nebylo otevření Pandořiny skřínky :-))

  197. Hmmm, že už by pomalu nastal čas, abych odhalil svou pravou identitu..? 🙂

  198. to Michael Bronec
    Ano, přesně tak, Michaeli, rozevři svůj maskovací kabátec, aby bylo vidět trikot s obrovským písmenem B (Bankéř) na hrudi :-))))

  199. Připomíná mi tahle situace Správkaře kol od Monty Pythonů 😉

  200. BRR
    Vysvětlí mi už sakra někdo, kde se vzalo to podivné slovo “lídr” a proč ho všichni “takynovináři” najednou začali používat? Opravdu nemá Fantasyplanet jazykového redaktora, který by podobné Němce s jejich lídry vyrazil hned mezi dveřma a nechal je to přepsat?

    Že tahle jazyková zhovadilost projde pologramotným pisálkům Novinek a Hospodářek, to mě nepřekvapuje, jsou to koneckonců absolventi postmoderních žurnalistických škol, kde se naučí především to, jak nenápadně podkuřovat inzerentům svého plátku. Ale že už i tady, na webu o knihách?

  201. Souhlas, mně se Vůdce taky líbí víc:-DDD
    Je to takové osvědčené a tradiční:-D

  202. Ono se možná používá mírně počeštěné anglické “leader” raději než poněkud profláklé Vůdce, evokující spíše Führera…

  203. Fantasy Planet opravdu nemá jazykového redaktora 😀

  204. Pravda je, že třeba “šéf” je taky počeštěný, jen jsme si na něj zvykli.
    Ne, že by se mi “lídr” nějak zamlouval.
    Tak přejdeme na literární “vladyky” a “vojevody”..? 🙂

  205. Já bych normálně napsal “mezi nimiž jedno z předních míst zaujímá Fantasy Planet”. Ještě jsem původně zamýšlel přidat vtipnou poznámku ve smyslu, co by kritizující chtěli, že na Němce umí pisatel česky velice dobře, ale pokud by se to někoho dotklo, tak dělejte, že jsem ji nepřidal 🙂

  206. Ten češtin
    Tahle debata mi připomněla úžasné pasáže z druhého svazku detektivní trilogie Škvoreckého a Zábrany, v nichž se továrník Zdeborský stává členem hnutí pro očistu češtiny 🙂 Vřele doporučuji! Mimochodem, v té verzi češtiny, kterou zmíněný průmyslník používal, by příslušný termín pravděpodobně zněl “předník” 🙂

  207. mindráci a grafomani – něco od Andzeje Pilipiuka
    ► Andrzej Pilipiuk – Jak napsat bestseller:
    “Vítejte, drazí kandidáti na grafomany. V dnešním dílu se budeme zabývat chorobami z povolání, která Vám budou hrozit, když se budete psaním zabývat vážněji. Začneme fyzickými následky, a potom přejdeme k těm psychickým…. “

    “Obsese – občas se (obvykle u grafomanů, příliš dlouho čekajících na svůj debut), objeví obsese – chorobná, utkvělá představa. Obvykle má postižený člověk komplex nedoceněného génia, považuje své výpotky za arcidíla, která ti odporní redaktoři nepublikovali pouze a jedině za závisti. V takovém rozpoložení s chutí poslouchá a rozšiřuje drby o vydavatelích a konkurenci – spisovatelích, kterým se podařilo prorazit.”

  208. Šmarjá, lidi, už to nechte být. Já to pochopil tak, že Autora nejvíce štve, že mu z redakce neodpověděli. Což se dá pochopit, naopak nechápu, proč se o tom musíte hádat 200 příspěvků 🙂

  209. Tohle je tak nádherná debata! Dokonce vydržela zhruba o jednom topiku přes 200 příspěvků, to je nevídané.

    Jinak se ale musím zastat Tomáše Němce. Nevím jak před devíti lety, ale když jsem mu zhruba před čtyřmi lety poslala povídku, která prošla celkem známou pevnostní soutěží, sice nevyhrála, ale docela skórovala, prostě taková návnadička (“že bych to zkusil přečíst, už to četlo víc lidí a neumřeli:))”) no a dostalo se mi celkem obratem a velmi mile vyjádření, že Pevnost má v té době tak narváno, že nevyžádané povídky neotiskuje. Jasné, stručné, v pohodě. Důvod, který dokážu pochopit. Poslala jsem to do Ikarie a vyšlo to:)

  210. Mám stejnou zkušenost jako Passa :).
    Možná by se teď pár lidí mohlo dohadovat o tom, že XB tiskne povídky, které v Pevnosti nedošly přečtení a asi by se našlo pár autorů, kteří by to měli naopak.
    Potom bychom se mohli sejít na bitevním poli a pořádně si to vyříkat, ne?
    Proč ne. Když každý přinese kus žvance a náruč dřeva, parádně si to užijem :).
    Jinak příjemná diskuse na nedělní odpoledne.

Zveřejnit odpověď