Českými dějinami putují zlomky karmínového kamene a občas se vynořují z času a zase v něm beze stopy mizí. Než se tak stane, jsou lapeni kronikáři do sítě příběhů. Tři už byly vyprávěny a nyní je na řadě příběh čtvrtý, tentokrát z pera mladé kronikářky.

Kdo by nechtěl mít svého doktora nonstop k dispozici? Na požádání vám změří tlak, zanalyzuje moč a zjistí hladinu cukru v krvi. Sám taky pozná, kdy je potřeba zavolat pomoc, a kdy už to nemá cenu. Tak takovou vymoženost mají k dispozici hrdinové knihy Vražedná aplikace.

Nechoďte si navečer půjčovat knížky, riskujete tím, že se nevrátíte včas domů na večeři. Nedůvěřujte cizím lidem, a už vůbec ne starým chrchlavým knihovníkům! Stačí jen chvilka neopatrnosti a můžete přijít o hodně. V podzemí každé knihovny je totiž tajemný labyrint, odkud nemusíte najít cestu ven.

Lorean není jako naše realita, je plný fae, inkubů, vraždících maniaků a živého odpadu všeho druhu. Tady se démon, pocákaný od hlavy až k patě odpadky a blíže neurčenou tekutinou, snadno ztratí. Nikdo tak na první pohled nepozná, že ovládá přírodní síly a umí manipulovat cizími emocemi.

Že ani ve zdech strahovského kláštera není bezpečno, brzy zjistí dva mladíci, kteří tam chtěli roku páně 1233 přečkat zimu. Aby se zbavili podezření ze spáchání vraždy opata, začnou sami pátrat po tajemných démonech bez tváře. Kostýmní středověká krimi z pera Stanislava Brabce může začít.

Rod homo sapiens se tak rozmnožil, že se jako civilizace dostáváme do totální patovky. Můžou za to duševní podnormálové, kteří se v souladu s předpovědí supernormálových biometriků množí exponenciální řadou. Aspoň tak to tvrdí C. M. Kornbluth ve své povídce Malá černá brašna.

Svižná fantasy, pro jejíž svět se její autorka Ivana Kuglerová inspirovala slovanskou tradicí, se nyní po 14 letech objevila znovu – jako knižní příloha listopadové Pevnosti. Opět se tedy můžeme vydat stezkami, dlážděnými lebkami, krví a vnitřnostmi, a zkoumat, co je vlastně na knize bez pořádného hrdiny tak magického.

Z Ceny Karla Čapka je prostě skvělý zdroj literárních textů. Nedostali se někteří autoři do Mloka? Nevadí. Ještě je tu KOČAS. Je však nutné padnout editorce do vkusu. Jiřina Vorlová sice není jediná, kdo loví v mločích vodách, ale obratně dokáže vyhmátnout kousky, které jiným unikly.

Občas se zajímavé knihy ukrývají za nenápadnou obálkou. Takovou je i Eva a Kniha poznání. V záplavě fantasy ság pro mládež bylo docela těžké ji objevit. Ale rozhodně to stálo za to. Příběh se silným ekologickým podtextem čerpá inspiraci z české tradice, známých pohádek, pověr i mýtů.

Jak to dopadne, když se známá ilustrátorka mnoha fantasy příběhů pokusí sama jeden napsat? Nadmíru dobře. Jana Maffet Šouflová dokázala, že umí nejen skvěle kreslit a hrát na harfu, ale i uplatňovat své další schopnosti, k nimž patří nepochybně i literární talent.