V dětských fantasy knihách můžete najít mnoho světů spojených s tím naším, reálným, pomocí nejrůznějších portálů – od skříně v Narnii po nádraží 9 a 3/4 u Harryho Pottera. Michael Ende si jako portál vybral knihu, a rozhodně to nebyla volba náhodná. Protože všechny knihy jsou dveřmi do fantazie, ale Ende to nepojal pouze metaforicky, ale doslovně. A právě lidská představivost hraje prim v Nekonečném příběhu.

Nekonečný příběh je jednou z mála knih, která se stala celosvětově známou. Nakladatelství Albatros nám ji nyní znovu přináší, tentokrát v novém, hezčím hávu.

Německo bylo vždy domovem mnoha skvělých spisovatelů, ale u fantastiky to kupodivu neplatí. Rozhodně ne v posledních letech, kdy se k nám dostávají většinou jen díla literárních nádeníků, jako je Wolfgang Hohlbein. Ani nekonečný seriál Perry Rhodan není zrovna kvalitativní trefou do černého. Dobrou pověst zachraňují hlavně reedice starších knih, jako je Černá planeta Hanse Kneifla nebo Nekonečný příběh Michaela Endeho. Kam se asi zařadí kniha, o které chci dnes napsat?