Historie moderní science fiction #5: 1996-1997

1996

Přehled titulů tohoto spíše průměrného ročníku zahájíme románem Holy Fire (Posvátný žár) od Bruce Sterlinga, jehož více než devadesátiletá hrdinka opustí únavný stereotyp života v blahobytu poté, co díky převratné léčbě získá zpět ztracené mladí, vitalitu a snad i tolik postrádanou schopnost milovat. Britský autor Stephen Baxter vytvořil v románu Voyage (Pouť) alternativní svět, v němž americké nadšení pro kosmický program neopadlo až do roku 1986, kdy je na Mars vypravena první loď s lidskou posádkou. Jako hlavní odchylku od nám dobře známé historie předkládá autor ničím nepřerušenou vládu prezidenta Johna F. Kennedyho. Rovněž kanadský autor Robert J. Sawyer pokračoval ve svém úspěšném průniku na americký trh, román Starplex (Starplex) lze označit za klasickou hard-SF s filozofickým podtextem, který je zde zastoupen například úvahami o možnostech soužití několika rozdílných inteligentních ras. Příběh samotný se soustředí na průzkum sítě červích děr, které ve vesmíru zanechala neznámá civilizace jako zkratky určené k mezihvězdným letům.

Další román Williama Gibsona nese název Idoru (Idoru/Návrat 1998) a jde o druhý díl volně propojené trilogie, ve kterém se hudební superstar rozhodne uzavřít sňatek s virtuálním přízrakem dívky existující pouze uvnitř počítačové sítě. Jako Gibsonův zdatný následník se projevil Michael Marshall Smith v románu Spares (Náhradníci/BB Art 1999). Jde o strhující příběh sympatického Jacka, který se po vyvraždění rodiny schovává před světem na farmě tzv. náhradníků, lidí používaných bohatými klienty jako živá zásobárna orgánů a končetin. Zoufalý pokus o záchranu těchto nebožáků se pro Jacka stane příslovečnou cestou do pekla dlážděnou dobrými úmysly. Všem doporučuji urychlenou cestu do nejbližší prodejny zlevněných knih, kde se ještě sem tam najdou výtisky českého překladu, rozhodně nebudete litovat.

V románu Excession (Přebytek) od Iaina M. Bankse ohrozí poklidnou atmosféru vesmírného společenství tzv. Kultury objev záhadné prostorové anomálie. Moderní space opeře se na britských ostrovech mimořádně daří, což potvrzuje úspěch románu The Reality Dysfunction (Porucha reality/Triton 2003-2004) od Petera F. Hamiltona. Úvodní díl obsáhlé trilogie se odehrává ve vzdálené budoucnosti 27. století, v níž lidstvo kolonizovalo stovky nových světů a žije v harmonickém společenství hned se dvěma mimozemskými rasami. Zlaté časy však mohou náhle skončit po objevu nepochopitelné mimozemské entity. V románu Distress (Potíže) od Grega Egana se mladé vědkyni Violet Mosale podaří definovat dosud jen toužebně očekávanou Teorii všeho osvětlující základní zákony vesmíru. Síla konečného vymezení teorie však může mít zpětně přímý vliv na samotný vesmír, což se přirozeně stává středem zájmu různých politicko-náboženských frakcí a kultů.

Americký vesmírný program započal v románu Tranquillity Alternative (Hrozba z Moře klidu/Laser 2004) od Allena Steela o celých dvacet let dříve. Nyní však musí být z ekonomických důvodů prodána dlouho přehlížená měsíční základna a ještě před uzavřením obchodu je nutné odstranit tajně uložené nukleární hlavice, což se však přirozeně nemusí obejít bez závažných problémů. Alexander Jablokov navázal v románu River of Dust (Řeka prachu) na svůj úspěšný románový debut z roku 1991 a v poutavém příběhu dvou bratrů popisuje snahu o osamostatnění lidmi kolonizovaného Marsu. Hrdinka románu Tech-Heaven (Technologická nebesa) od Lindy Nagatové se i přes silný odpor nevzdává naděje na nalezení technologické metody, která by navrátila život zesnulému manželovi, jehož tělo je uchováno v kryogenickém stavu.

Kritikou byl vřele přijat debutový román The Sparrow (Vrabec) od Mary Dorie Russellové, komplikovaný příběh mladého jezuitského lingvisty vyslaného v čele výzkumné expedice na planetu Rakhat, kde byly objeveny dvě jen zdánlivě primitivní mimozemské rasy. Román je mimo jiné postaven na rozporu mezi realitou a očekáváním nábožensky založeného hrdiny, pro kterého jsou veškeré události chápany jako projevy božské vůle. Obdobných kvalit dosahuje pokračování nazvané Children of God (1998, Děti boží). V 90. letech celkem obvyklý obraz ekologicky znečištěné blízké budoucnosti Země využila Sage Walker v románovém debutu Whiteout (Bílá krajina), ve kterém se odlehlá Antarktida stane jediným zdrojem nekontaminovaných potravin. Hlavními protagonisty příběhu jsou členové skupiny specializující se na tvorbu neobvyklých virtuálních prezentací hájících přesvědčivě různorodé názory a zájmy klienta. Ačkoli je i zde jedním z ústředních témat v minulých letech tolik oblíbená virtuální realita, hlavní prostor autorka věnuje mezilidským vztahům a pečlivé charakterizaci postav.

Ze začínajících autorů výrazně zapůsobil rovněž Richard Garfinkle, autor románu Celestial Matters (Nebeský řád). Jeho alternativní svět je postaven na základech Aristotelových vědeckých poznatků a řídí se pravidly Ptolemaiovy kosmologie, nebeská tělesa jsou připevněna na neviditelných křišťálových sférách, život lidí je ovlivněn reálnou existencí božstev a doslova vše je utvořeno ze základních elementů země, vzduchu, ohně a vody. Řecké impérium navíc během dlouhotrvající vlády Alexandra Velikého dosáhlo díky své rozpínavosti vzdálených hranic Čínské říše, s níž je po celá staletí veden vyčerpávající válečný konflikt. V románu Ancient Shores (Dávné břehy/Návrat 2003) od Jacka McDevitta objeví farmář podivnou plachetnici pohřbenou v zemi na pozemku vzdáleném od nejbližšího mořského břehu dva tisíce mil. Je vyrobena z neznámého materiálu a její stáří se odhaduje na několik tisíc let, při průzkumu okolí se navíc podaří odkrýt neméně tajemný portál vedoucí do jiných světů.

V románu Reclamation (Rekultivace) od Sarah Zettelové se lidstvo rozšířilo do značné části naší galaxie. Během jeho dlouhotrvajícího exodu a rozdrobení na množství různorodých skupin došlo k zapomenutí polohy domovské planety. Nyní se však zdá, že kolébka lidstva byla opět nalezena. Jde zřejmě o planetu obydlenou primitivní kastovní společností, které se však nemusí líbit náhlý zájem nadřazených návštěvníků z hvězd. Román Remnant Population (Zapomenutý obyvatel) od Elizabeth Moonové je příběhem více než sedmdesátileté ženy, která odmítla opustit domov a jako jediná se nepřipojila k všeobecnému stěhování poté, co se společnost vlastnící planetu rozhodla přesunout kolonii na ekonomicky výnosnější svět.

Starší generace autorů se prezentovala například romány Humpty Dumpty: An Oval (Humpty Dumpty: Ovál) od Damona Knighta, Night Lamp (Noční lampa) od Jacka Vance či The Other End of Time (Jiný konec času) od Frederika Pohla, který tak zahájil novou románovou řadu. Samozřejmě došlo také k rozšíření hned několika sérií, za zmínku stojí tituly Memory (Paměť/Talpress 2004) od Lois McMaster Bujoldové, The Ringworld Throne (Vládci prstence/Baronet 2000) od Larryho Nivena a Children of the Mind (Děti ducha/Laser 1998, 2002) od Orsona Scotta Carda.

1997

Za nejlepší román roku byl v mnoha anketách zvolen Forever Peace (Věčný mír/Polaris 1999) od Joa Haldemana, v němž se tento veterán z Vietnamu vrátil k životnímu tématu neblahého vlivu války na lidský život a psychiku. Američané v budoucích konfliktech plně využívají svou technologickou převahu, jejich vojáci se díky technologii přímého napojení bojových strojů na mozkové vlny účastní bojových operací ve Střední Americe pouze nepřímo. Tento styl boje maximálním způsobem šetří fyzické zdraví vojáků, ale nároky na jejich psychiku zůstávají přinejmenším beze změny. Kim Stanley Robinson se po dokončení marťanské kolonizační epopeje vrátil zpět na naši planetu, aby v románu Antarctica (Antarktida) opět upřel svou pozornost na krajně nehostinnou krajinu. Kontinent věčného ledu je v očích jeho příležitostných obyvatel krajinou skrytých krás, posledním skutečně nedotčeným místem na Zemi. Tento poklidný stav však můžou ohrozit politické intriky splétající se okolo připravované mezinárodní dohody rozhodující o dalších osudech světadílu.

V románu Diaspora (Diaspora) se Greg Egan vrátil k tématu lidského života uvnitř virtuální reality včetně snad všech neobvyklých možností, které tento stav člověku nabízí. Ve vzdálené budoucnosti na konci 30. století se lidstvo rozdělilo do tří skupin, jedna z nich dává přednost reálnému životu uvnitř nezměněných či jen geneticky upravených těl, druhá se rozhodla ke spojení lidské mysli s robotickým tělem a ta třetí se zcela vzdala fyzické existence a přesunula se do virtuální reality. Všechny tři však ohrožuje blížící se katastrofa způsobená zvláštní nestabilitou dvojice neutronových hvězd, začíná zoufalý zápas o přežití spojený s mohutnou diasporou lidstva. Stále zajímavější téma genového inženýrství rozvíjí román Frameshift (Změna) od Roberta J. Sawyera, příběh nadaného vědce, který se v obavě před možnou smrtí snaží co nejrychleji dokončit úplné zmapování lidského genomu a přitom narazí na stopu nebezpečného nacistického zločince. Etickým otázkám v rámci bioinženýrství se věnuje M. John Harrison v románu Signs of Life (Znamení života), který je v podstatě milostným příběhem z prostředí firmy specializující se na dodávky různorodého lékařského materiálu včetně transplantačních orgánů. Postkatastrofický román Eternity Road (Cesta k věčnosti) od Jacka McDevitta se odehrává v tisíc let vzdálené budoucnosti, kdy lidstvo stále žije s následky zničující epidemie, během níž byly ztraceny téměř veškeré technologické vědomosti. Naděje na jejich znovunalezení leží v legendě o městě s knihovnou obsahující vzácné svazky dávno zapomenutých znalostí.

V románu Slant (Lomítko) se Greg Bear vrátil do prostředí známého z několika svých předchozích titulů. Nanotechnologie stojí za všeobecným zlepšením lidského života v blízké budoucnosti, nemoci byly vyhlazeny a pozornost společnosti se obrátila k problémům lidské mysli. Zdánlivě úspěšný proces pokrokové terapie eliminující všeobecnou duševní nevyrovnanost je však až příliš náchylný k zlovolnému zásahu nepřejících jedinců. Naopak v románu Titan (Titan) od Stephena Baxtera je budoucnost lidstva zobrazena pouze v ponurých barvách jako temný věk ignorance, náboženského fanatismu a studené války mezi Spojenými státy a Čínou. Naděje na zvrat jsou spojovány s expedicí na Saturnův měsíc Titan, na kterém byly zřejmě objeveny známky mimozemského života.

Značný ohlas vyvolal Ian R. MacLeod svým románovým debutem The Great Wheel (Velké soukolí), příběhem mladého kněze, který se i přes ztrátu víry stále snaží pomáhat obyvatelům severní Afriky roku 2170 v jejich nelehkém životě. Zvyšující se počet smrtelných případů leukémie ho přinutí podniknout pátrání odkrývající značně rozsáhlé politické pozadí. Na druhý román si příznivci tohoto talentovaného autora museli počkat až do loňského roku, podle všeobecně více než kladného přijetí se však jejich trpělivost vyplatila. Milionář a vášnivý paleontolog z románu Corrupting Dr. Nice (Zkorumpovat Dr. Pěkného) od Johna Kessela se stane terčem podvodníků při své snaze získat s pomocí stroje času živé dinosauří mládě. Kessel se v tomto vysoce zábavném díle mimo jiné zamýšlí i nad etickou stránkou cestování v čase. V humoristickém románu Bellwether (Vůdce) se Connie Willisová zabývá možným komerčním využitím teorie chaosu a vědeckým předpovědím módních trendů.

Science fiction 90. let se nesla rovněž ve znamení mohutného průlomu nadaných ženských autorek, které se v popisu drsné budoucnosti plně vyrovnají svým mužským protějškům. Zvlášť oblíbená témata virtuální reality a nanotechnologií přivedla na scénu jména jako Mary Rosenblumová, Kathleen Ann Goonanová, Tricia Sullivanová a Linda Nagatová. Již třetí román od Lindy Nagatové Deception Well (Studna falše) se setkal s poněkud rozporuplnými reakcemi čtenářů, jejichž stížnosti se týkali především chatrné charakterizace postav. Jde o příběh mladíka, který se jako syn tragicky zesnulého proroka snaží objasnit otcovu smrt během výpravy na krajně nebezpečnou planetu, na jejíž orbitě žijí lidé ve vesmírném městě obřích rozměrů. Volné pokračování tvoří titul Vast (1998, Nekonečný prostor).

Tricia Sullivanová vytvořila v románu Someone to Watch Over Me (Někdo se dívá skrze mne) technologii, která umožňuje zámožným lidem skrze satelitní spojení dočasně obydlet a dokonce i přímo ovlivňovat život pronajatých, velmi dobře placených nositelů speciálních mozkových implantátů. Mnohem blíže k tradiční science fiction má nový román Sarah Zettelové nazvaný příznačně Fool´s War (Válka bláznů), ve kterém je lidstvo donuceno opustit nukleárním konfliktem téměř zničenou Zemi, aby si sebou do vesmíru odvezlo staré politicko-náboženské spory přetrvávající celá staletí. Debutantka Susan R. Matthewsová popisuje v románu An Exchange of Hostages (Výměna rukojmích) příběh nadějného mladého lékaře, který je proti své vůli v rámci rodinné tradice zařazen do služeb Flotily, kde zaujme nepopulární funkci lodního inkvisitora. Volná pokračování tvoří tituly Prisoner of Conscience (1998, Vězeň svědomí), Hour of Judgment (1999, Hodina soudu), Angel of Destruction (2001, Anděl destrukce) a The Devil and Deep Space (2002, Ďábel a hluboký vesmír).

Australan Damien Broderick se blýskl románem The White Abacus (Bílý abakus), kosmickou science fiction z harmonického světa umělých inteligencí a lidstva, které se díky vynálezu teleportace rozšířilo po celé galaxii. Přesto se i zde najde místo, kde je lidská spolupráce s umělými inteligencemi odmítána. V izolovaném pásu asteroidů ve Sluneční soustavě je technologie přenosových bran zakázána v náboženském přesvědčení, že ohrožuje samotnou lidskou duši. Zajímavým experimentem je debutový román Stepana Chapmana The Troika (Trojka), poutavý surrealistický příběh podivné trojice putující nekonečnou pouští. Už jen složení trojice je netradiční: inteligentní jeep, stará mexická žena a jejich dcera dinosaurus. Ze starších autorů zmiňme například Larryho Nivena s románem Destiny´s Road (Cesta osudu) a Arthura C. Clarka se závěrečným dílem kosmické epopeje 3001: The Final Odyssey (3001: Poslední vesmírná odysea/Baronet a Knižní klub 1997).

(Překlady česky doposud nevydaných titulů reflektují názor autora článku. – pozn. redakce)

Pokračování příště