Vidíme jen výjevy – VI. (červen/červenec)

A jsme zpátky. Tradiční nadílka pohledů do blízké budoucnosti. Školní rok se chýlí ke konci, léto už klepe na dveře a všem nám hlavu zamotává vyhlídka prosluněných dní s kvalitní knihou nebo komiksem.

Mnoho lidí letos nebude slavit sluneční dny se všemi těmi katastrofami kolem zeměkoule. Nadcházejí temné časy, proto se chystáme více uchylovat do světa beletrie. Dost bylo sebevražedných atentátníků v komerční i veřejnoprávní televizi, rychlokvašných vygumovaných ,,celebrit“ a superkomet z bulvárů… své poslední roky, měsíce, týdny chci strávit jako správný biblio- a cinefil uprostřed zajímavých, nezapomenutelných, mistrovských i prvoplánových děl, kde na mě nedosáhnou světské starosti, apokalyptická proroctví nebo před- a povolební žvásty. Poslušně hlásíme, že o všem vás budeme průběžně informovat a bezpečně navigovat galaxií knih, filmů, komiksů a videoher… protože jenom na Fantasy Planet najdete mnoho světů na jedné planetě… ve vašem protiatomovém bunkru před nudou a vypatlaným bulvárem. Hurá do čtení! Martin Kudláč

Vyberte si:

Ddomácí fantastika
Zahraniční fantastika
Komiksová fantastika
Filmová fantastika

DOMÁCÍ FANTASTIKA

Strčte si řeči o letní okurkové sezoně za klobouk, na Fantasy Planet to bude o prázdninách žít přímo fantasticky a do kufru či batůžku rozhodně budete mít co se týče knížek taky co zabalit.

Největší pecka

Přišroubujte si čelisti! K vydání se chystá totiž věc nevídaná. Ne, nový román Jiřího Kulhánka to zatím není, ale troufám si tvrdit, že to bude stejný kalibr. Již brzy na knihkupecké pulty péčí nakladatelství Klub Julese Vernea – Poutník zamíří Hustej nářez, první díl trilogie Bratrstvo krve od Františka Kotlety.

Upíři? To už je trošku nuda, ne? Mimozemská invaze? Ta taky. Ale co když si mimozemští dobyvatelé při obsazování matičky Země nevšimnou, že někteří obyvatelé této planety žijí stovky let, živí se lidskou krví a nemají rádi, když se jim tu roztahují cizáci? Zvlášť takoví cizáci, jejichž krev je žlutá a vážně se nedá pít? Tak přesně o tom je zápletka Bratrstva krve – Hustej nářez od Františka Kotlety. Upíři ládují kulomety a mimozemšťané brousí osikové kolíky. Na tenhle souboj vesmír nikdy nezapomene.
Knihu vydává Poutník. Podle všech zpráv do měsíce a do dne!

Jistě uznáte, že tohle si prostě nesmíte nechat ujít!

Skvělé tipy na prázdninové čtení

Kromě Kotlety si nechte ve vašem dovolenkovém zavazedle místo i na jednu či víc či klidně všechny z připravovaných novinek. Brokilon se blýskne s novou knihou Vladimíra Šlechty, sbírkou povídek Střepy z Apokalypsy. Tentokrát si přijdou na své příznivci tzv. oggerdovského cyklu, čeká na ně pět scifi příběhů z postapokalyptické Evropy. Autor našim Výjevům fandí, a proto se již podruhé těšte na exkluzivní informace, které budou Střepům sloužit coby doslov. Kvůli jejich délce vám je ovšem nabídneme až zítra, teď jen malé navnazovadlo:

Ještě začátkem letošního ledna jsem si myslel, že všechny ty staré příběhy proženu skenerem, trošku je opráším a budu mít hotovo. Dopadlo to přesně naopak. S výjimkou Dómu a Legendární zbraně (verze z 1. vydání Času psanců) jsem celou knížku napsal znova. Něco jsem přidal, něco jsem ubral, změnil jsem děj, doplnil jsem nové pointy. Příběhy (tedy s výjimkou Dómu a Legendární zbraně) se změnily k nepoznání… (Vladimír Šlechta)

Brněnské nakladatelství Zoner Press se začíná věnovat české fantastice čím dál více, takže se můžeme do konce července těšit na několik nových titulů. K vydání se chystá kniha z prostředí Asterionu Cesty snů Jana Č. Galety a Zbyňka K. Holuba, datum jejího vydání je ovšem s otazníkem. Originalitou bude jistě hýřit další práce Ondřeje Netíka, který po trilogii Sanatorium podvržených pro čtenáře připravil Kejklíře léta, optimistický příběh plný dobrých konců a kouzelných okamžiků…

Tato pohádka ze současnosti plná symbolů a kouzelných okamžiků vznikla jako připomenutí, že svět okolo nás je dobrý. Tak často na to zapomínáme, že si jistě rádi najdete chvilku k odpočinku a oddechu nad laskavým příběhem.

Město je místem mnoha světů, které se navzájem straní. Za světem všedních starostí se skrývá i svět dětských snů, město podvržených. Místo plné zanedbaných zahrad a úkolů, ve jménu kterých je potřeba riskovat vše, třeba zkusit ulovit ztracenou ulici. <>Poetická pohádka ze současnosti pro ty, co stále chtějí věřit snům. Příběh o místě s trochu jinými pravidly a hodnotami, než jsme zvyklí. Protože kouzla, hrdinové a šťastné konce neumírají s naším dospěním. Zůstávají s námi, čekají nás právě v takových zapomenutých zahradách.

Skupina dětí, vystupujících pro pobavení jako kejklíři „Duhového cirkusu“ se setkává s nešťastně zamilovaným básníkem Jonathanem. Aby získal svou milou, musí přijmout hru této podivné party na svět plný kouzel. (Ondřej Netík)

Velmi zajímavě se tváří i antologie Wilth Ahwa, v níž slovy anotace několik autorů spojilo síly, aby svými příběhy vzdali poctu řece Vltavě. Řeka je srdcem země. Má vrtkavou povahu. Někdy bývá mírná a přátelská, jindy je divoká a nespoutaná. Na jejích březích se vystřídalo bezpočet lidských generací… Wilth Ahwa – Divoká řeka, spojuje naše příběhy. Je stále s námi, ať už okolní krajinu obývají pravěcí Knovízané, Kelti, Germáni nebo Slované. Záměrem této knihy je zachytit mystiku řeky od pravěku po středověk. Jak řeku uctívaly pohanské kmeny a jak ji vnímali lidé v dobách prvních křesťanů? Vydejte se s námi na výpravu proti proudu času, na dobrodružnou cestu za řekou…

Do knihy přispěli Lucie Kučerová, Zbyněk Kučera Holub, Zdeněk Beneš, Milan Brabec, Jan Č. Galeta, Míla Linc, erudované předmluvy se pak zhostil Ondřej Chvojka. Víc ke knize řeknou Jan Č. Galeta a Míla Linc:

Ačkoliv jsem vyrostl na řekách, které plynou do jiných moří, není mi Vltava – Wilth Ahwa – neznámá. Plavil jsem se po ní, koupal se v jejích chladivých vodách a stokrát šel po jejím břehu na stovce různých míst od horního toku po dolní. Doufám tedy, že ačkoliv jsem cizozemec, nebude se na mě paní Divoké řeky za můj příběh o ní zlobit.
Musel jsem projít archiv emailů, abych se ujistil, že poprvé jsme se se Zdeňkem, Zbyňkem a Luckou začali na téma knihy z období Keltů, Germánů a Slovanů bavit před více jak dvěma lety. Živě si vzpomínám, jak jsme pak o nějaké ty měsíce později stáli na Levém Hradci, chodili po hrobech předků okolo sv. Klimenta a hledali pod vší tou gotikou a barokem základy prvního kostela v Čechách. Tam se začal rodit příběh o Bořivojovi a Ludmile, který ke svému konci dospěl až mnohem později, v období vypjatého „tvůrčího kvasu“.
Žádný z příběhů naší knihy by nevznikl bez hromady historické a archeologické literatury. A už vůbec ne bez autentických textů z šerého dávnověku, jejichž autoři nerozlišovali přirozené a nadpřirozené tak striktně, jako dnešní společnost. Je troufalé říci, že kráčíme v jejich stopách? Myslím, že ne. Však posuďte naše „staré pověsti Vltavy“ sami…
(Jan Č. Galeta)

O Vltavě mi Zbyněk řekl na Asterionconu, když jsme se pak po skončení akce bavili o tom, co kdo chystá. V té době jsem měl v hlavě nápad na povídku, tak jsem se mu upsal. Respektive, ten nápad jsem měl v hlavě už dlouho, ale tohle byla příležitost to konečně dotáhnout. Ale věc, kterou mu nikdy nikdo říct nesmí, že tam vlastně o Vltavu nešlo, tu jsem tam přidal až na základě toho, že to je o Vltavě. Ale pšššt.
A pokud bych se měl o Wilth Ahwě zmínit jako o celku, tak sice tam nejsou žádná „supermegaüber­slavná“ jména, ale přesto si myslím, že složení (nikoliv chemické) autorů, jejich zájem o historii a vzájemná atmosféra té knize dodají to, co mnohé jiné nemají.
(Míla Linc)

Opožděné lahůdky (s bonusem)

Na vydání stále čekají i některé tituly, které jsme zmiňovali v minulých Výjevech. O Daemonice – Pekelném nářezu a Temných iluminátech ze Strak na vrbě tedy blíže <a href= /clanek.asp?…>zde. V Tritonu se již počítají poslední okamžiky do vydání baklyovské sbírky povídek Miroslava Žambocha Čas žít, čas zabíjet, o níž jsme vás také informovali již minule, ale nyní přikládáme bonus v podobě autorského vyjádření:

Tahle kniha patří k těm, které jsem vlastně nijak neplánoval. Vznikla velmi podobně jako sbírka koniášovských povídek Muž na stezce. Prostě jsem mapoval Baklyho život i mimo období, v němž se odehrává jeho románový příběh Bez slitování. Vlastně vznikala i podobně dlouho. Nejstarší letopočet, který jsem v archivním adresáři u jedné z povídek našel, byl rok 2005, a to je už nějaký čas.
Původně jsem si myslel, že mě bude zajímat jen Baklyho pozdější období, ale aniž jsem to zamýšlel, chronologicky jsem ve dvou textech předešel Bez slitování, ty následující příběhy naopak posunují děj v Koniášově světě daleko dopředu, vzhledem k tomu, co jsem doposud publikoval – a to i vzhledem k povídce Cesta domů. Úplně poslední povídka se odehrává v době války, k níž celý svět zřejmě nezadržitelně spěje.
Bakly nikdy nebude úplně šťastný muž – v minulosti zaplatil víc, než si mohl dovolit, a to ho změnilo. Přesto v průběhu příběhů v knize nachází jakousi vnitřní vyrovnanost. Aspoň tak to cítím já. Jen to nejhorší je pro něj dost dobrý. A dělá to, v čem je nejlepší. Teď pár postřehů k jednotlivým povídkám:

Pasák: To je starý Bakly, nemilosrdný stroj na dolování zlata z lidí v akci. Musí pozorovat svět skrze má dáti x dal. A i pro něj je to těžké.
V temnotě: Začal jsem ji psát jako hříčku, ale pak se mi dostala pod kůži, stejně jako to udělá uhelný prach a temnota, která hrdiny podzemím provází. Tady už hodně monolitický Bakly dostává další impuls, který ho mění v diamant. Můžete ho rozdrtit, ale ne zmáčknout, tvarovat… jen rozdrtit.
Hon za Rudou hvězdou: Mám rád Gutawskou poušť, kterou jsem ve svých představách vytvořil. Když se podívám zpátky, vidím, že jsem do ní umístil víc povídek, vybavuji si Pouštního škorpióna, Špatnou investici a možná ještě jednu. Tady je poušť ještě víc účastníkem děje, nekonečná, horká a smrtící. Asi nekrutější a nejdrsnější příběh, který jsem napsal. Ale má paměť je selektivní …
Do morku kostí: Ne všichni moji hrdinové z dřívějších příběhů mají uzavřené osudy. Tady se potkává jeden starý známý z Vlka samotáře nepřímo se svou minulostí, a to se stává stěžejním pro celý příběh. Jedná se o komplikovanou intriku, kde se politika snoubí s obchodem a nevyhlášenou hospodářskou válkou. Bakly sice nikdy nesledoval tabulky zisků a daňové zatížení obchodníků, ale i tak dokáže spolu se svým společníkem panem Lasičkou celou situaci… destabilizovat. Chtěl jsem, aby to šlo až do morku kostí.
Zabiják čarodějů: Uzavírá celou sekvenci. V ní se dostáváme nejdále do budoucnosti. Vzhledem k názvu ji asi ani nebudu komentovat. (Miroslav Žamboch)

Znovuoprášené perličky

Máte-li rádi Conana či Ďura Červenáka (ideálně oba dva), můžete se těšit na druhé vydání knihy Conan a svatyně démonů. U Strak na vrbě se také chystá jedna velká re-událost – nové vydání románu Mariňáci Roberta Fabiana, k němuž tentokrát dostanete kromě úprav hlavního textu i rozsáhlý bonus a pro fajnšmekry speciální vázanou, číslovanou a podepsanou edici…

ZAHRANIČNÍ FANTASTIKA

Blíží se léto a stejně jako v restauracích najíždí na lehčí pokrmy, chystají si i nakladatelé tituly, které si vychutnáte i jinde, než jen v křesle u krbu starodávného zámku ztraceného v horách. Ne, že by se na pecky, které postaví váš mozek do latě, nedostalo, ale začněme přeci jen jinak.

Polaris chystá další Warhammer, román Meč chaosu, v hlavní roli Malus Temná čepel. Jeho dobrodružství zatím měla stoupající kvalitu, takže uvidíme do třetice všeho dobrého. Anotace je víc než slibná:

Temný elf Malus Temná čepel posedlý prastarým démonem Tz’arkanem čelí neúprosné volbě – získat během jednoho roku pět artefaktů nepředstavitelné moci nebo navždy přijít o duši. Cesta jej dovede do obávaného města Har Ganeth k legendárnímu meči Chaosu. Času není nazbyt a zatímco Malus je zatažen do vraždění a náboženstkých intrik, démon v něm stále sílí…

Tritonu se připravuje na další akci stará známá Anita Blake (Zápalné oběti), ale pomalu se můžeme začít třást i na tituly, při kterých dalo ruku k dílu i Argo. Ovšem přesnější termíny jsou zatím známé jen u jednoho titulu, který necháme ještě chvíli stranou.

Raději zatím na pole krále kvalitně připravené oddechové fantastiky. Ostravský Fantom Print zná své čtenáře a knihy jim poskytuje jak v míře hojné, tak rozmanité, ale především dostatečně kvalitní. Posuďte sami. Mix osvědčených jmen i těch, kteří si o vaši přízeň teprve říkají.

K těm prvním patří především James Silke se svou sérií Posel smrti. Závěrečný díl Prokletí čepelí slibuje být slovy nakladatele příběh se svižným, rychle plynoucím dějem. Celý cyklus je skvělý pro prázdninové dny či na dovolenou. Typické odpočinkové čtení. A krom toho vybízí k typicky fanouškovskému zamyšlení: Conan byl sice jedinečný, ale kdoví, jak by to dopadlo, kdyby se musel utkat s Gath Baalem… Takže si přečtěte tetralogii Posel smrti a zamyslete se nad tím…

Pro příznivce klasiky je zde duo Margaret Weis a Tracy Hickman, které se hlásí se starými známými. Osudy hrdinů ze světa DragonLance – Kroniky pokračují v novém vydání trilogie Dragon Lance – Legendy. V hlavní roli především bratři Raistlin a Karamon, což je vždy dobrá zpráva pro ty, komu Kroniky připadaly příliš klišovité, ale i další staří známí. Inu, kvalitní klasika, která může jen překvapit.

Posledním známým jménem je Markus Heitz, kterému vyjde kniha Spravedlivý hněv. Slovy nakladatele spolehlivá klasická fantasy bestsellerového autora, který je svými díly skvěle zapsán i u našich čtenářů. Děj se odehrává časově před bestsellerem Trpaslíci, tj. před napadením jejich země alfy. Nyní se čtenář doví více o dějinách těchto temných válečníků.

…a anotací:

Všichni fanoušci Trpaslíků znají alfy jako temné a kruté válečníky. Nepřátelé z nich mají děsivý strach, otroci je bezpodmínečně následují. Nebezpeční temní tvorové však skrývají netušená tajemství a jejich moc není bez hranic. Říše alfů je v ohrožení. Válečníci Sinthoras a Caphalor dostanou za úkol získat pro lid své země mocného démona, který ještě zesílí údernou sílu jejich vojsk. Brzy se ale ukáže, že každý z nich na to půjde svou vlastní cestou. Boj o čest, lásku a moc je přivede do velkého nebezpečí – a ve hře je především osud jejich lidu…

A nováček na závěr – Fantomáci se začali věnovat i urban fantasy a zatím mají šťastnou ruku, jak dokazují například knihy Patricie Briggsové o odvážné Mercedes a jejích vlkodlačích (a jiných) přátelích i nepřátelích. Není tedy důvod, proč bychom se neměli těšit i na další žánrově podobně zaměřený titul – V temnotě Rob Thurmanové.

Hlavními protagonisty jsou nevlastní bratři – Kal a Niko Leandros, kteří jsou na útěku před démony, jež jim brutálně zavraždili matku. Mladíci se proto musí mít neustále na pozoru a přitom zároveň pátrají po důvodu, proč se stali lovnou zvěří démonů. Z jejich pohledu se náš svět stává mnohem děsivějším místem, než si většina obyčejných lidí myslí.

Moderně pojatý fantasy příběh v temném duchu vyčnívá z řady podobných románů nejen netradiční dvojicí hlavních hrdinů a originálním námětem, ale také syrovostí a sevřeným, rychle ubíhajícím dějem. (anotace)

V nakladatelství Talpress také nabízejí kombinaci nováčků a zkušených. Sakra, vyhráli jsme díky tomu MS, tak se nebudeme zlobit, že? Můžeme být jen příjemně překvapeni a navíc: kolikrát se Talpress sekl? Aha?

Takže to máme jedno scifíčko (Graham Sharp Paul – Bitva na pekelných měsících) výrazně military, především pro ty, které oslovily knihy D. Feintucha…

Kovářské světy – nejbrutálnější a nejbezohlednější mezihvězdný společenský režim ve vesmíru – jsou zodpovědné za únos výletní lodi Mumtaz plující pod vlajkou Federace planet. Jen aby získali terraformační komplet převážený na její palubě, odsoudili Kováři stovky pasažérů lodi ke kruté dřině ve vězeňských dolech na místě známém jako Pekelné měsíce. Mise podporučíka Michaela Helforta a posádky lehkého průzkumného křižníku 387 je jasná: proniknout na nepřátelské území, najít Mumtaz a zachránit všechny vězně. Jejich šance jsou minimální a následky takové akce budou nejspíš fatální, ale neúspěch je zcela nepřípustný – zejména pro Helforta, jehož sestra a matka jsou mezi unesenými pasažéry Mumtazu. A Michael Helfort je pro záchranu své rodiny připraven podniknout cokoliv. (anotace)

…a jednu fantasy pecku od autora, který rád tradici podává netradičně (Brandon Sanderson – Vyjednavač):

Po pozoruhodném úspěchu na poli fantasy literatury s příznivě přijatým prvním románem Elantris, následovaným trilogií Mistborn, která se stala bestsellerem, Brandon Sanderson opět dokazuje, že je dnes vůdčím mistrem toho, co Tolkien nazýval „druhým stvořením světa“ – čili vynalézáním celých civilizací, včetně jejich kouzel a mýtů.
Vyjednavač je příběh dvou sester, které jsou náhodou princezny, Božího krále, za něhož se jedna z nich musí provdat, jednoho nižšího boha, kterého jeho práce moc nebaví, a nesmrtelného muže, který se snaží napravit chyby, jež udělal před staletími. V jejich světě se ti, kteří zemřeli statečně, vrací jako bohové a žijí uzavřeni v pantheonu bohů v hlavním městě Hallandrenu. Životní síla, nazývaná biochromatické kouzlo, se zakládá na úkazu zvaném Dech a Dechy se dají získat od jednotlivých lidí jen všechny najednou. S použitím Dechu a vysáváním barev z každodenních předmětů je možné provádět všechny možné zázraky a darebáctví. Bude však zapotřebí značného množství obojího, aby Vivenna a Siri, královské princezny z Idrisu, Boží král Susebron, Hymnus – zdráhavý bůh statečnosti, a tajemný Vasher Vyjednavač, dokázali úspěšně čelit všem nebezpečím.
(anotace)

Na kohopak jsme ještě zapomněli? Kdo nemůže chybět v zavazadlech na dovolenou? Osobně bych určitě nerad opomenul Brokilon a Johna Ringa s jeho Vorpalovým mečem. Ona sice potěší i další Huffová (Spojení krve), ale tahle military je prostě okouzlující. Když jde o to, nakrmit marťanský šmejdy finským olovem, není momentálně větší autority. Takže vzhůru ke hvězdám, hrdinní mariňáci! I když bychom mohli napřed trochu pozornosti věnovat i panu překladateli Robertu Čapkovi:

V prvním díle si Ringo vystačil sám, na druhý a všechny další díly si našel kamaráda. Proč? Sám o tom obšírně mluví v doslovu a čtenář to pochopí během shrnutí děje prvního dílu a uvedení do dílu druhého, který se pohybuje na hranici (přinejmenším z fyzikálního hlediska) srozumitelného textu. Během desítek překladů se mi ještě nikdy nestalo, že bych neměl s kým text konzultovat – nakonec se podařilo sehnat kamarádku i mně, dávnou známou, která je krásná, hraje na klavír skoro stejně dobře jako Victor Borge a hlavně vystudovala matfyz, takže jsem ji pokládal za odborníka ve věcech jako je kvantová mechanika a částicová fyzika. Nebo jsem aspoň doufal, že bude znát někoho, kdo zná někoho, kdo tomu rozumí.
A ona mi řekla památnou větu: „Hele, já vím o dvou lidech v Česku, kteří do kvantové mechaniky tak trochu dělají; oni ti ale nepomůžou, protože pro to, co ty potřebuješ přeložit, stejně výrazy v češtině neexistují. Když ti chlapi mluví o těchhle věcech, tak jenom anglicky.“ Takže jsem překládal, jak mi to přišlo pod ruku. Kromě označení ID 10 T, kterého se to netýká – to je armádní slang.

Celkově se dá druhý díl „Zrcadla“ shrnout stručně: ještě větší bouchačky, ještě rychlejší loď, ještě ujetější legrácky a pár nových hrdinů. A nač si dávat pozor? Na stíhací piloty, kteří řídí ponorku, na činčily na surfovacím prkně a na průlet atmosférou plynného obra. (Robert Čapek)

Komandér-poručík William Weaver, PhD. („Říkejte mi Bill…“) a poddůstojník SEAL Miller – hrdinové, kteří zachránili Zemi před mimozemskou hrozbou v knize Za zrcadlem – se vracejí… a tentokrát Bill dostal loď! (anotace)

A už jsme pomalu na konci. Zbývá Laser-books, který se sice ještě pořád nepochlubil novým kabátkem pro geniální dítko jménem Hyperion, ale při pohledu na některé další tituly mu to jistě odpustíte (stejně jako já – ostatně, koho by navíc nepotěšilo, že je tak nenápadně citován :-)). Máme na mysli řadu… new weird ne, nová space opera ne… ehm, nejsme nafukovací, musíme si vybrat jednu: Moderní díla fantasy.

Už po několika svazcích je jasné, že tahle knižní řada poutá mezi čtenáři zvýšenou pozornost, dokonce ji lze prohlásit za novou „vlajkovou loď“ nakladatelství Laser-books. Lze toho o ní napsat opravdu hodně, především však musíme upozornit, že ono slovo „moderní“ tu neznamená další novátorské či snad dokonce experimentální hokus pokusy. Naopak, míru novátorství udržujeme v patřičně únosných mezích a důraz klademe především na čtivé, povětšinou dobrodružné příběhy doslova pro každého čtenáře fantasy. Všechny knihy byly napsány v několika posledních letech, díky čemuž jsou moderní dost a dost. Ovšem co titul, to do svého pojetí v naší řadě unikát, nebojte se, nudit vás tedy nebudeme. Jen nečekejte další z přívalu dnes už ukrutně unylých upírů, vlkodlaků, paranormálních detektivů a další havěti, až tak „moderní“ být zase nechceme 😉

Pokud si snad myslíte, že vás už nemáme čím překvapit, počkejte si na první díl dvousvazkové série Johna C. Wrighta (Poslední Strážce Věčnosti) a uvidíte, že jste se vážně spletli. A když už jsme u těch sérií, ty z vás, co už jsou celí nervózní, že se dosud objevovaly pouze další a další úvodní svazky nových cyklů a žádná pokračování těch už představených, chceme uklidnit. Ne, že bychom neměli v rukávu nějaké to eso v podobě další pěkné série či nějaké to překvapení, ovšem do konce roku se bude objevovat jeden druhý díl za druhým… A příští rok budeme dokončovat několik rozjetých sérií! Už brzy se dočkáte románu Zrada v zimě od Daniela Abrahama a následovat budou i nové knihy od Alana Campbella a populárního Scotta Lynche. Knižní řada Moderních děl fantasy je prostě rozmanitý proud stále nových dobrodružství, poznáte ji snadno, dle slov Borise Hokra „brutálně válcuje konkurenci nejlepší grafikou ve střední Evropě“. Boris sice přehání, ale koho by to netěšilo…

I když mám ovšem laserácké Moderní díla hodně rád, hlavní slovo musí tentokrát – při pohledu na výsledky letošní Akademie – logicky patřit někomu jinému. Triton a Argo rozjely edici Fantastika nádhernými tituly a nyní připravují jak skutečnou klasiku (například další Nadace) v překladu Viktora Janiše, tak klasiku moderní. Blíží se totiž další Ian Macdonald. Autor Řeky bohů nás tentokráte pozve do Brazílie…

Brasyl, to je prostě postmoderní konspirace na kvantové úrovni. Příliš chytré? Tak přesně to je Brasyl. Děj? Nebohý děj se plazí, zpřetrhaný, zdeptaný a zotročený informacemi frázemi obraty odkazy na odkazy na odkazy, citáty a definicemi, filosofickými úvahami a detailními popisy čehokoli, které se někde v dálce letmo setkají, na okamžik se mihne smysl, proč tam vlastně jsou, a už jsme zase jinde někde v Brazílii bůh-ví-jaké (naší? jiné?), na co interpunkce – na to není čas – a přece se děj nějakým zázrakem dere dál, občas unikne do osmnáctého století na věčné vody Amazonky, kde se mu (zdánlivě) daří lépe, občas do doby za-třicet-let, kde střečkuje pod dozorem všesledujících technologií, až se nakonec odplíží dít někde jinde, kde to není lepší, protože někde hluboko vespod je Brasyl o touze po svobodě a odvaze až za hrob – pokud ještě vůbec žijeme, což je to, oč tu běží – leč to je hermeticky (v libovolném smyslu slova) překryto vrstvami (pro nás důležitých) dějin a okamžiků.

Upřímně – mám pocit, že jsem to ještě nečetla, že to jenom překládám jako bagr na vykopávkách, a vlastně se cítím ošizená, protože čím víc s tím pracuju, tím víc mě to zajímá, víc a víc mám chuť si to přečíst, normálně přečíst a nelámat si hlavu s tím co-to-je proč-to-tam-je a jak-se-to-proboha-řekne-česky a má-vůbec-smysl-to-překládat v době, kdy se čeština angličtinou jen hemží (zbytek je portugalsky), a pak si posedět s lidmi, které mi osud poslal do cesty během překládání, s Brazilcem, který mě přesvědčoval, že capoeiru prostě nepochopím, dokud mi to prakticky nepředvede hned tady a teď v hospodě a na mně (přinesl si na to i berimbau, protože není capoeiry bez berimbau, querida), s expertem na fyziku malých částic, který měl tolik pochopení a rozumu, že mě o ničem podobném nepřesvědčoval, pracovníky televize, kteří mi osvětlili, že není televize jako televize, a taky s těmi, které mi osud do cesty ještě neposlal – religionisty, historiky, finančníky i mafiány (pokud je v tom ještě nějaký zásadní rozdíl), a nějaký ten vizionář by se taky hodil a vůbec těmi, kdo si to prostě jen tak přečtou a najdou si tam to své, abych se dozvěděla, o čem všem ještě Brasyl může být.

Tolik překladatelka Miroslava Polová a já jdu zkontrolovat, jak mi kynou prasátka, protože tohle prostě chci. A pochybuju, že v tom budu sám.

Román o Brazílii, zemi, kam dějiny zanesly mnoho barev pleti a řadu náboženských kultů, zemi hlubokých pralesů, dusného horka a slunce, lásky k fotbalu a nekonečných telenovel. V příběhu ze tří různých epoch – minulosti, přítomnosti a budoucnosti – se v přívalu nádherných detailů dostáváme k samotné esenci domova jednoho z největších pozemských národů. Z nespočtu drobných pramínků se v pozoruhodně vystavěném příběhu slévá dokonalý obraz největší jihoamerické země… A s ním na povrch vyvěrá nespočet otázek o samotné podstatě skutečnosti. Je vše propojeno skrze prostor i čas v křehké tkanině reality? Existuje jeden vesmír nebo mnoho vesmírů? Myšlenkově bohatý román britského prozaika poskytuje nejen odpovědi, ale i řadu dalších, neméně zajímavých otázek.

A pak že je léto okurková sezona, pche!

KOMIKSOVÁ FANTASTIKA

Preacher 6: Válka na slunci

Scénář: Garth Ennis
Kresba: Steve Diplom

Nejoblíbenější kněz se vrací, aby šířil své slovo na americkém západě. Na své velkolepé cestě za Bohem se střetává v již tradičně kuriózních situací nejen s bizarními postavičkami, ale opět i se samozvaným spasitelem a kriplem Herr Starrem a Svatým všech zabijáků, nezničitelným Andělem smrti. Střetnutí téhle veselé trojky je nevyhnutné, což znamená, že o skvělou show bude postaráno. Někdo přinese i atomovku. Mezi svatou trojicí, reverendem Custerem, jeho přítelkyní Tulip a irským ožralým upírem Cassidym, začíná přituhovat a přátelství se může ocitnou před krachem… Pokračování jednoho z nejpopulárnějších amerických komiksů, který je označován i za náboženský popkulturní western, se brzy ocitne na pultech. Šestý svazek kontroverzního komiksu, který jistě nebude ve Vatikánu příliš oblíbený, by se měl objevit na pultech 16. 6. 2010. Černý humor, hlášky drsné jak cirhóza jater, brutální komiksové násilí a v centru tohohle uragánu jeden kněz. Cesty Páně jsou nevyzpytatelné. <p. Tohle je válka!
Jesse Custer. Herr Starr. Tanky. Atomovka. A Svatý všech zabijáků. Ti všichni se sejdou uprostřed pouště, aby definitivně rozhodli o dalším osudu světa. Šílenství vrcholí, přátelství se rozpadá, krize narůstá a divných lidí kolem je čím dál víc. Příběh se řítí do finále, sázky se zvyšují a každá z postav o něco přichází. V lepším případě jen o části těla.
Legendární komiksová řada Preacher pokračuje už šestou knihou, ve které se příběh o nalezení Boha v Texasu mění v opravdovou válku.
A pozor – součástí komiksové knihy je „padoušský speciál“ věnovaný Herr Starrovi: Válka jednoho muže!
(anotace)

Ultimates 3 – Bohové a monstra

Scénář: Mark Millar
Kresba: Bryan Hitech

Reinterpretace známých komiksových hrdinů v novém tisíciletí pokračuje. Připravuje se již třetí svazek superhrdinské skvadry Ultimates. Po úspěšné obraně před mimozemskou invazí Ultimates potvrdili své kvality. Jak to již tradičně bývá, skutečná hrozba nepřichází zvenku, ale zevnitř. V týmu se nachází zrádce, který přijde se zajímavou nabídkou odvrhnutému milenci Dr. Pymovi. Ostatní členové se taky potýkají se svými problémy, Thor je označen za duševně chorého a instituován, Bruce Banner čelí trestu smrti a ostatní nezaostávají. Millar rehabilituje notoricky známe superhrdiny, aby je zasadil do soudobého kontextu. Ultimates představují na tuzemském trhu jednu z nejlepších forem kvalitního crossoveru. Scénáristické zastřešení Markem Millarem je stejnou zárukou kvalitní cynické a akční zábavy jako výše zmíněný Garth Ennis.

Uplynul už rok od zastavení mimozemské invaze a první americký superhrdinský tým zase už zaplňuje pouze stránky bulváru. Kdo se rozvedl, kdo se oženil, kdo s kým chodí, kdo se zbláznil, prostě nic extra zajímavého – aspoň do chvíle, než se provalí, že Hulk, který zničil polovinu New Yorku, je ve skutečnosti člen Ultimates Bruce Banne… a brzo taky prvním superhrdinou, který dostane trest smrti. A to je jen začátek problémů. Další sezóna Ultimates je ještě temnější, cyničtější, akčnější a zábavnější. (anotace)

Parchanti

Scénář: Andy Diggle
Kresba: Jock

Po crossoveru Ultimates ještě jeden připravovaný komiksový titul, který se pravidelně objevoval v sedmdesátých letech. Původní komiks Parchanti (The Losers) vycházel pod vydavatelskými křídly DC Comics a hlavní postavy se ještě před oficiálním spojením na stránkách The Losers objevovaly v komiksech s válečnou tematikou. V přetrvávajícím trendu vzkřišování starých hrdinů v nových příbězích hledal libretista Andy Diggle postavy, na které se prakticky zapomnělo, ale taky s jistým využitelným potenciálem, něco podobného, co provedl současný přední komiksový scénárista Brian Azzarello s Johnnym Doublem. A tak jednoho dne spolu s Willem Dennisem objevili prachem zapadnutý komiks o druhé sětové válce se sympatickým názvem. Rehabilitace neboli revamping postav v kontextu současné války proti terorizmu začíná znovuobjevením party ztracených vojáků. Parchanti se po špinavé zradě pouštějí do křížku se samotnou CIA. Komiks bývá označován jako techno-thriller nebo Ennisovské pojetí válečného komiksu.

První kniha ze série o vojenské jednotce specialistů, kteří jsou po zradě velícího důstojníka považováni za mrtvé. Skupina vojáků ve spolupráci s agentkou C.I.A. se snaží odhalit tajemství ukryté za zradou a získat zpět svůj normální život. Podle série scénáristy Andyho Diggla a výtvarníka Jocka vzniká celovečerní film. (anotace)

FILMOVÁ FANTASTIKA

Predátoři

Režie: Nimród Antal
Scénář: Michael Finch, Alex Litvak, Jim Thomas, John Thomas
Hrají: Adrien Brody, Topher Grace, Alice Braga, Laurence Fishburne, Danny Trejo…
Premiéra: 8. 7. 2010 

Filmové série nikdy nespí. Po vzoru Vetřeleckého franšízu se objevují v třetím celovečerním filmu (sequelu k původním dvěma filmům z roku 1987 a 1990) roztomilá krvelačná mimozemské monstra, rození lovci a zabijáci, Predátoři. Nový souboj lidstvo vs. uslintaní šmejdi z hlubokého vesmíru se bude tentokrát odehrávat na rodné planetě sběratelů lebek a taky se objeví i nová rasa Superpredátorů. Film zastřešuje maďarský režisér Nimród Antal, jenž se proslavil snímkem Revizoři. Svou hollywoodskou kariéru sice nezapočal nějak excelentně, ale horor Vacancy nakonec nebyl až takým propadákem. Producent Robert Rodriguez mu svěřil režisérskou stoličku, jelikož sám má rozběhnuto spoustu projektů. Neméně zajímavé je i obsazení. V hlavní roli se objeví Adrien Brody jako bývalý voják a kapitán týmu reprezentující lidstvo. Po jeho boku bude stát Topher Grace, který si vydupal pozornost Hollywoodu svou rolí Venoma ve třetím Spider-Manovi, ale celý svět ho miluje jako Erica Formana ze seriálu Zlatá sedmdesátá (That ´70s Show). Do Predátorů si přijde udeřit i Laurence ,,Morpheus“ Fishburne a téhle výjimečné události neodolal ani nejostřejší Mexičan v Hollywoodu, Danny ,,Mačeta“ Trejo. Bohužel, díky svým předchůdcům Vetřelci vs. Predátor a Vetřelci vs. Predátor: Rekviem mají Predátoři nesmírně zlou startovní pozici. Jestli film naplní alespoň z poloviny očekávaní, tak můžeme mluvit o úspěchu. Prozatím zůstávám skeptický, ale rád se nechám překvapit.

Shrek 4: Zvonec a konec

Režie: Mike Mitchel
Scénář: William Steig, Josh Klausner, Darren Lemke
Hrají: Mike Meyers, Eddie Murphy, Cameron Diaz, Antonio Banderas, Julie Andrews…
Premiéra: 15. 07. 2010

Jedna série začíná, druhá končí. Poslední kapitola ze života cholerického zlobra se řítí do našich kin. Převážně retrospektivní film, který by měl objasnit některé události předcházející ději prvního filmu, ale taky víme, že díky časovému paradoxu bude Shrek poslán zpátky v čase, aby si podle staré známe moralistické příběhové šablony vyzkoušel, jaký by byl jeho život bez Fiony a dětí. Kromě koňské dávky sentimentality tvůrci slibují i skvělou rodinnou zábavu. Třetí pokračování nebylo takým zázrakem,jaký jsme očekávali, a vzhledem k zápletce s cestováním v čase se mi zdá, že tvůrci začínají vařit z vody. V zámoří má snímek premiéru za sebou, a i když se objevilo vícero negativných ohlasů ze strany kritiky, běžní smrtelníci se zdají být spokojeni. Nečekám žádné zázraky, ale vašim ratolestem by se čtvrtý Shrek mohl líbit, navíc je to v 3D. I když se producenti zapřísahali, že zlobří rodince již dají pokoj, po prvních výdělcích (něco přes 200 milionů při rozpočtu 165 milionů dolarů) se začaly připravovat podklady pro pátý celovečerní snímek.

Pan Nikdo

Režie: Jaco Van Dormael
Scénář: Jaco Van Dormael
Hrají: Jared Leto, Diane Kruger, Sarah Polley, Linh Dan Pham, Rhys Ifans…
Premiéra: 15. 07. 2010

Minulý rok jsem avizoval filmový zázrak Belgického filmaře Jaca Van Dormaela, který se objeví i v našich kinech. Pan Nikdo představuje vynikající akvizici a distributor se výjimečně vyznamenal. Produkt evropské kinematografie (Belgie, Kanada, Francouzsko, Německo) a člověka se zajímavou artistickou vizí, který v sobě snoubí aspekty fantasy, sci-fi i dramatu, bude skvělou změnou oproti americkému brakovému importu. Drama pracující s klasickými motivy jako život, láska a rodina s decentní výpomocí vědeckofantastické fikce. Nemo Nobody si žije svůj obyčejný život, má hezkou ženu, tři zdravé děti a v podstatě mu nic nechybí. Vše se ale změní jednoho krásného dne, kdy se probudí jako 120letý. Realita se zamotala a časoprostorové kontinuum pana Nikoho vyšouplo rovnou do roku 2092. Bizardní náhoda z něj udělá nejstaršího žijícího člověka na světě, posledního smrtelníka v civilizaci, kterou smrtka permanentně obchází. Ani tohle ho nedokáže rozhodit, protože jediná věc, jež mučí jeho mysl, je otázka, zda žil správný život, vychoval dobře děti, miloval tu pravou ženu… A na tuhle otázku života, vesmíru a tak vůbec musí najít odpověď ještě předtím, než zmizí poslední zrnko v přesýpacích hodinách jeho života a spočine na něm chladný prst smrti. Belgický filmař, jenž se na počátku kariéry živil jako klaun, je znám svým imaginativním přístupem a snovými, až surrealistickými výjevy. Mr. Nobody by mohlo být velmi působivé drama o lidském životě a jeho smyslu na pomezí žánru sci-fi, převyprávěné schizofrenním způsobem podtrhujícím nespočet možných rozhodnutí, která v životě činíme. S největší pravděpodobností se do naší distribuce nedostane, o to vzácnější jeho zhlédnutí bude. Tohle musíme/musíte vidět!

Výjevy pro vás připravili:

Pavla Lžičařová (šéfredaktor)

pavla.lzicaro­va@fantasypla­net.cz

Boris Hokr (redaktor)

boris.hokr@fan­tasyplanet.cz

Martin Kudláč (redaktor)

martin.kudlac@fantasyplanet.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

4 komentáře

  1. Franta Kotleta žije… Tak to jsem teda zvědavej!!! 😉

  2. Teda….tomu Kotletovi uvěřím až ho uvidím :-)))Jinak je to spousta lákadel, ale nejvíc se těším na znovuvydané Mariňáky – luxusní edice už je dlouho objednána 🙂

  3. 🙂
    Steve Diplom = Steve Dillon.Takzvaná humorná spellcheckerová chybka :-)))

Zanechat odpověď