All You Need Is Kill: Stačí jen zabíjet

Co když smrt není konečná, ale jen restart? Co když je člověk nucen prožívat tu samou bitvu lidstva proti mimozemšťanům pořád dokola? Dá se z takové beznadějné smyčky uniknout? Odpovědi přináší manga Stačí jen zabíjet, která je (snad s výjimkou Spirály) pravděpodobně nejlepším japonským komiksem, co u nás zatím vyšel.

Stačí jen zabíjetKeidži je řadový japonský voják, kterého stejně jako celou jeho základnu čeká bitva proti mimikům – mimozemšťanům, jejichž útoky na Zemi nezadržitelně sílí. Jediný, kdo se kdy dokázal mimikům postavit a zvítězit, je legendární Rita Vrataski, velitelka americké jednotky, s níž mají Kedži a jeho spolubojovníci za úkol v nadcházející řeži spolupracovat. Jenže boj je nemilosrdný a zelenáč Keidži rychle umírá… jen proto, aby se opět probudil ráno před bitvou – a znovu zemřel. A znovu. A znovu. Dokud se mu nepodaří všechny mimiky pobít a narušit časovou smyčku, do které se chytil. A tak Keidži začne trénovat…

Pokud vám děj připadá povědomý, může to být ze dvou důvodů. Možná jste četli knihu All You Need Is Kill; možná jste viděli film Na hraně zítřka, který je, stejně jako manga, adaptací zmíněné knihy. Ale zatímco film si jde vlastní cestou, manga se knižní předlohy drží podstatně věrněji, a to způsobem, který vám vyrazí dech.

Jednoduchá premisa časově smyčky, na jakou jsme koneckonců zvyklí i z českých komedií diskutabilních kvalit, se totiž v rukou Rjósuke Takeučiho a především fenomenálního kreslíře Takešiho Obaty mění v nezapomenutelný zážitek, a to téměř ve všech představitelných rovinách. Příběh zasazený do kulis pomalu se bortícího světa a neutuchajícího nátlaku až téměř groteskních mimiků, jimž se lidstvo skoro nemá jak ubránit, uchvátí už od Keidžiho první smrti, protáhne vás smrští zoufalství a naděje a vyplivne vás zmožené, jako kdybyste proti mimikům bojovali sami, ale zároveň s pocitem, že se všechno odehrálo tak, jak mělo. To vše bez zaškobrtnutí či přílišného zvolnění tempa.

Přestože manga popisuje neustále ten samý den, neznamená to, že by se přespříliš opakovala. Každá další variace příprav a následné bitvy se mění v nejrůznějších drobných i větších detailech podle toho, jak Keidži získává zkušenosti a hledá ten nejlepší scénář pro přežití. A i když jsou jednotlivé kapitoly plné opakovaných motivů, nechybí gradující akce a proměnlivé dílčí „mise“ – např. jakmile Keidži zjistí, že ani se sebelepšími schopnostmi nebude mít na bojišti šanci bez konkrétní zbraně, kterou ale musí ráno získat dřív, než vojáci opustí základnu.

All You Need Is Kill (in)Mohlo by se zdát, že Keidži je jedinou nosnou postavou příběhu, ale to není tak docela pravda. Zdatně mu sekunduje Rita Vrataski, která si na rozdíl od Keidžiho jednotlivé restarty smyčky nepamatuje, ale je s aktuální děním svázaná víc, než by se na první pohled mohlo zdát. A přestože oba hrdinové místy působí trochu prvoplánově, oba mají dost osobnosti na to, aby na nich člověku záleželo, a co víc, minimálně Keidži prochází vývojem, na jaký by průměrná manga potřebovala zhruba desetkrát tolik prostoru. Jejich spolupráce na bojišti i vše řečené v posledních kapitolách navíc tvoří ty nejlepší části celé knihy.

Již zmíněná skvělá kresba tohle vše jen podtrhuje a činí mangu skutečně nezapomenutelnou. Kromě čistě provedených panelů, přehledného stínování a luxusních stran i dvojstran, které ctí mecha žánr v jeho plné kráse, se tu projevuje Obatova genialita v zachycování jednotlivých postav, jíž jsme mohli být svědky už v Death Note. Skvělou ukázkou je Keidži: přestože se jeho rysy celou mangu nemění (to ani nemohou), postupně rostoucí tíha opakované smrti v jeho pohledu řekne víc, než jakékoliv sáhodlouhé psychologické rozbory. Pouhým důrazem na stínování očí jediné postavy tak Obata dokáže napříč celou knihou zachytit plný dopad neustálého boje a umírání na někoho, kdo začínal jako vyděšený vojín a končí jako nezastavitelná vraždící mašina.

Stačí jen zabíjet je výjimečná manga, k čemuž částečně přispívá i fakt, že původní dva díly Crew vydala jako jediný svazek. Čtenáři se tak dostává do rukou kompletní, svižný a na svůj žánr překvapivě hluboký příběh, který nelze číst jinak než na jeden zátah. Díky kombinaci pevně sevřeného děje s nádhernou kresbou se jedná o lahůdku, jakou by si nikdo neměl nechat ujít.

All You Need Is Kill – Stačí jen zabíjet
Scénář: Rjósuke Takeuči
Kresba: Takeši Obata
Knižní předloha: Hiroši Sakurazaka – All You Need Is Kill
Vydal: Crew, 2016
Počet stran: 428
Cena: 549 Kč

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

16 komentářů

  1. All You Need Is Kill je ale opravdu svěží jízda s konečně normální kresbou.

    Člověk si spraví chuť po titánech (kteří jsou na mě až moc dynamičtí a „odfláknutí“) nebo po Gantz, kde jdou většinou stranou normální proporce postav. A teď nemluvím o kozách, ty kreslí autor geniálně 🙂 Bohužel ale jenom ty. Zbytek Gantz postav se mi zdá naprosto nepřirozený.

    Ony vůbec ty kratší mangy od Crwe nemají chybu. Tady je to jen podtrhnuto tím že jde o jeden svazek, ale jak Plačící drak, tak Gunsmith Cats jsou svěží neroztahané kusy.

  2. Je dobře, že Crew vůbec ty kratší mangy dělá. Třeba na Tokyo Ghoul se děsně těším, ale je to zase 14 dílů + neurčitý počet kapitol druhé řady. Oproti tomu tyhle jedno- až čtyřdílné záležitosti, jako All You Need Is Kill, Gunsmith Cats nebo třeba ta naprosto dokonalá Spirála jsou obvykle kultovky, ke kterým si člověk sedne na jedno odpoledne a jenom se kochá tím, jaké to drží umělecké dílo. Osobně bych skákala radostí až do stropu, kdyby tu podobné krátké příběhy (jako třeba Ocuičiho Goth, i když tam mám kvůli slabosti pro hlavního herce radši film …a nebo z druhého konce spektra Ludwig Kakumei) vycházely častěji, ale to je jako s normálním komiksem – obvykle prostě nemají takový dosah jako profláklé série.

  3. Xan: Tak na Ghoula se taky těším. On kdyby ho vydali v tak tlustých bichlích jako třeba GSK, tak by byl na ty 4 díly taky 🙂 každopádně jsem prostě radši, když mi dopředu někdo řekne kolik to má dílů a že se to dovydá. A když to má těch dílů max kolem 12ti. (Což má třeba Hellsing 🙂 a toho bych fakt taky moc rád.) Takhle mě dost zklamal Zoner manga, který nakousl několik sérií a dokončil jich jen pár. Což nám tedy naštěstí u Crwe nehrozí.

  4. No, aspoň že garance Crwe znamená, že první řada Ghoula bude celá. Česká verze Hellsing by byla epická, hlavně proto, že tuhle mangu doma ještě v žádném jazyce nemám (na rozdíl od jiných skvělých relativně krátkých věcí, jako třeba Pet Shop of Horrors).
    Ty jo, ale to by zrovna mohlo i projít. Že bych se začala modlit k Integře? 🙂

  5. Xan: Nebo to musíme udělat jako v Jistě pane Ministře 🙂 Oznámíme to jako hotovou věc a oni už nebudou moct couvnout.

  6. Petr Šimčík: nedokončených věcí u nás zatím moc není. Zoner vydával hlavně kratší věci, nedotáhl jen dvě (nejdřív kleknul americký Tokyopop, přes který řešili licence a pak to zabalili s mangou celkově). Hanami to bohužel zabalili docela brzo (rip Balzamovač). Talpress to tuším nakonec všechno dovydal (aspoň co se mangy týče…). A pak je tu ještě chudák Gon.

    Crew má rozjeté tři masivní série, jedna už je nalomená. Nechci být pesimista, ale cokoli nad 20 dílů bych považoval za nemalý risk, pokud teda nějakým zázrakem nezískají i čtenáře mimo svůj běžný okruh. Doufám, že budou mít šťastnou ruku s hledáním a získáváním dalších kratších věcí. Třeba Akiru, i když přesvědčit Otoma nebude žádná sranda 🙂

  7. ledman: No, třeba Rappa taky není dokončený (vyšel jeden tankóbon ze dvou), i když teď koukám, že jsem to Zoneru připisovala mylně. A bylo vůbec někdy třetí Temné metro?

  8. Xan: ha, na ten jsem úplně zapomněl. Bylo to vůbec v normální distribuci? Pokud databáze nelže, tak Temné metro vyšlo celé.

  9. Kjoko Karasuma, nebo Noční škola. Obě dvě Zoner a obě dvě zařízlé.

  10. ledman které tři myslíš – Naruto, Bleach, Gantz a Titáni – která z nich je ta krátká a která nalomená 🙂

  11. U té Karasumy mě strašně štve, že to raději nezapíchli už po 4. díle, kde jakžtakž končil arch. Takto se začal nový a… nic. Přitom to vypadalo na dobrý počin.

  12. Co mě osobně mrzí, je nedokončení Kazatele. (Comics Centrum / Min – Woo, Hyung) Pamětníci si vzpomenou. Vím že to je manhwa. 🙂
    Ale i tak je škoda, že se to nechytlo. Já si to dohledal v angličtině a byla to naprostá paráda.

  13. Noční škola není manga. Nedokončili Hetalii (u nedějové 4-komy to tolik nevadí) a Kjóko.

    Naruto (72), Bleach (72+) a Gantz (37). Bleach s prodejností prý nic moc. Můžeš se sám přesvědčit na webu Crwe, řeší se to u 21. dílu v komentářích. Titáni mají výhodu v tom, že startovali relativně nedávno a vychází s menší frekvencí, takže nebude problém dohnat originál.

    Mě teda zajímá hlavně Gantz a Gunsmith Cats, klasická fajta moc ne. Teď mi navíc ve srozumitelném jazyce začali vydávat I am a hero (tohle mohlo kdysi vycházet i u nás) a Oyasumi Punpun, tak spíš řeším kam nejlíp umístit novou knihovnu 😀

  14. ledman: Ty jo, vlastně ani nevím… Já jsem si to nedávno obstarala jinak (a v angličtině), ať to můžu aspoň číst celé.

    A ke Gantzu se přidávám – Naruto a Bleach mě nezajímají, ale Gantz chci, chci, chci. Nezačala jsem ho ještě kupovat právě jen proto, že si nejsem úplně jistá, že to vyjde česky celé. A protože mám tu mangu ráda, chtěla bych ji mít komplet v jednotném vydání. Ale asi se do toho pustím, no… ať ty prodeje podpořím.

  15. Dočteno a potvrzuji vše napsané o kresbě i jinak, včetně správně romanticky hořkého závěru

Zanechat odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *