Imperium Bohemorum – Müller Ondřej (ed.)

Na podzim minulého roku vydalo nakladatelství Albatros v edici Albatros plus sbírku „Imperium Bohemorum“ s podtitulem „Fantastické dějiny zemí Koruny české“. Masivní reprezentativní hardback – to je první dojem při spatření knihy. Kvalitní tisk, ilustrace a grafická úprava zaujmou při detailnějším zkoumání. Co se nabízí ke čtení? Desítka povídek z paralelních historií i vzdálené budoucnosti a vysoce zajímavý doslov.

Müller Ondřej (ed.) - Imperium BohemorumSestava autorů – toť výběr povětšinou stavěný „na jistotu“, místy je však diskutabilní. Známá a osvědčená jména doplňují dvě autorky – jedna delší dobu nepíšící, druhá relativně neokoukaná. Nyní přistupme k jednotlivým příběhům: 

Vilma Kadlečková
O snovačce a Přemyslovi
Ilustrace Renata Fučíková

Zahajovací povídka je zajímavá svým námětem. Síla mýtů a prastaré magie slov podpořená technikou a ovládaná lidským vztekem a nenávistí se zde střetává v souboji o budoucnost země. Snovači – mágové vládnoucí silou slov bojují o přežití jak mezi sebou, tak s cizí konkurencí. Bez ohledu na následky přivolávají na pomoc prastará božstva, slova se vracejí k prapůvodním významům a země se jim přizpůsobuje…
Divoký sled relativně akčních výstupů a hororových scén, následující po zdánlivě poklidném rozjezdu, zapůsobí na nepřipraveného čtenáře nepřehledným až matoucím dojmem. Ponurý kaleidoskop mystiky a nejrůznějších efektů ho spíše udolá, než zaujme. Přesto skrývá ucelený, byť těžko stravitelný příběh. Vilma Kadlečková se pokusila po mnoha letech o návrat na scénu české fantasy, ale je na posouzení každého čtenáře, zda se jí záměr podařil. Obávám se však, že skutečná magie slov je, byť v mnohem civilnější verzi, v současnosti doménou zcela jiné autorky.

Ondřej Neff
Rudolfínské mystérium
Ilustrace Zdeněk Mézl
   
Tajemství alchymistů, mystéria rudolfínské Prahy a válka s Turky se mísí v povídce Ondřeje Neffa. Turci stojí před Prahou, zabrání oživení Golema dobytí města? Souboj zasvěcenců tajných nauk uprostřed války zcela pozemských mocností se mění v cosi nevídaného!
Neffův profesionálně napsaný dobrodružně-mystický příběh do značné míry seznamuje čtenáře se zákulisím alchymie, nastiňuje jedno z možných tajemství Golema, zavádí nás kamsi jinam – aby po skvěle vygradované zápletce přinesl nemastný, neslaný závěr, jaký je poslední dobou pro jeho díla typický.
Z historického hlediska k autorem nastíněné vojensko-politické situaci mohlo za jistých okolností dojít, zde je ale historie jen kulisou pro víceméně mystický příběh.

Josef Pecinovský
Terra Australis

Ilustrace Petr Urban

Je polovina 17. století a v Čechách vládne Rudolf III., syn Rudolfa II. a hraběnky Stradové. Ve vzduchu se vznášejí balóny, po ulicích se prohánějí parní vozy a nad vzkvétající zemí „pod obojí“ může kardinál Mantini puknout vzteky. Se zatím neveřejným požehnáním panovníka je připravována objevitelská výprava do jižních moří. Plán Jindřicha Kozla z Peclinovce má ale vedle podpory „shora“ i své odpůrce. A dosti silné – umírají strážci, sklady hoří, materiál a čluny, které ho mají přepravit k námořním lodím do Hamburku, jsou napadány neznámými útočníky s rudými maskami. Podaří se přes veškerá protivenství výpravu uskutečnit?
Pecinovského vyprávění s prvky detektivky je svižné, akční a nastiňuje zajímavou variantu dějin, ve které nedošlo k povstání stavů a Třicetileté válce. Zmíněný technický pokrok je sice jen nevyužitou kulisou, naznačený politický vývoj (včetně zakládání zámořských kolonií) by ale byl za jistých okolností celkem pravděpodobný.

František Novotný
Útok na oceán

Ilustrace Milan Fibiger

Stejný čas jako v předchozí povídce, ale jiná větev dějin s jinými panovníky. Přemyslovci nevymřeli a ve spojení s polskými a uherskými panovníky ovládají značnou část Evropy. Trojkrálovství musí ovládnout moře, aby přestalo být druhořadou velmocí. V tom mu brání děla britských lodí a příběh Františka Novotného vypráví o tom, jak se podařilo najít zbraň, která zvrátila rovnováhu na moři.
 „Útok na oceán“ je plnokrevné dobrodružství s fantasy prvky, které nezapře, že autor má přehled o všeobecných dějinách a navíc je námořníkem každým coulem. Pražská mystéria, znalosti fungování politickoekonomických celků, námořní praxe a do mrtě využité všechny klasické ingredience dobrodružných příběhů v mistrovské směsi dávají dohromady po všech stránkách vysoce hodnotné vyprávění. Pomineme-li několik fantastických prvků a vytěžení postav známých odjinud, lze tuto vizi opět hodnotit jako velmi pravděpodobnou a z politicko-historického hlediska celkově dotaženější než Pecinovského příběh.

Jiří W. Procházka
Válka s Goky

Ilustrace Jozef Gertli Danglár

40. léta paralelního 20. století. Součástí prosperujícího Československa jsou v důsledku referenda přilehlé části Německa – Bavorsko a Sasko. Evropa je však ohrožena! Profesor Augusta nalezl prehistorického hlavonožce, produkujícího čisté chemické prvky v krystalické podobě. Obludu se podařilo oživit a řada firem začala tyto příšery šlechtit pro průmyslové využití – a z dvoumetrové potvory se stal kilometrový GOK – Gigantický, Obří, Kolosální – a prakticky nezničitelný likvidátor pevniny. Gokové se prokousávají povodími řek do srdce Evropy, československé letectvo statečně bojuje, obyvatelstvo prchá. Podaří se děsivá monstra zastavit?
Autorova variace na klasickou Čapkovu „Válku s mloky“ je zasazena do Evropy zcela odlišných poměrů, než jaké známe z vlastní minulosti. Nedělá si nároky na historickou pravděpodobnost, zato je svižná, akční, místy až bombastická, narvaná všelikými odkazy a notnou dávkou černého humoru – tedy pro tvorbu JWP typická. Nutí však svým obsahem čtenáře k zamyšlení nad jinými aspekty, než je zrovna politická situace.

Jan Poláček
Cesta hrdiny
Ilustrace Tomáš Kropáček

Čechy jsou součástí tisícileté říše, obyvatelstvo je poněmčováno a čtenář může sledovat život ve specificky vybraném kousku populace.
Temná a ponurá psychologická sonda do života dítěte v rodině významného úředníka totalitního režimu, v němž je síla ceněna nade vše, kde náhodně pronesené slovo rozhoduje o životě a smrti a propaganda vydává za nejvyšší poctu smrt v první linii.
Autor zvládá psychologii i atmosféru strachu a šikany na jedničku, jeho neradostná vize je proto prakticky dokonalá.

Ivona Březinová
Přemci

Ilustrace Martin Zhouf

Paralelní současnost, ve které nám dosud vládnou Přemyslovci – banda vzájemným křížením zdegenerovaných individuí. Povídka je zachycuje ve chvíli, kdy se rozhodli nabýt jakéhosi vzdělání.
Autorka pojala celou situaci silně parodickým stylem. I přes černý humor a profesionální zacházení s jazykem však nedosahuje kvalit povídek např. Šimka a Grossmanna.
Poněkud mě děsí představa, že v povídce popsaný stav může být reálným odrazem skutečné úrovně v některém z našich vzdělávacích ústavů.

Jana Rečková
Země bez křídel

Ilustrace Jaroslav Sieratovski

Nepříliš vzdálená budoucnost. Čechy byly vydány na pospas mimozemské civilizaci, která zavedla režim, velmi blízký modelu známému z Číny či polpotovské Kambodže. Někteří lidé se ale nevzdávají svých snů a pokoušejí se vyváznout ze zavedeného systému.
Zkušená autorka zde podává přesvědčivou a mrazivě děsivou vizi takové totality, jakou tato země nikdy nezažila. Propracovaná atmosféra a sevřenost příběhu jsou prakticky stejně působivé, jako v jejím lékařském hororu „24 a ½ hodiny denně“ a jako vize budoucnosti může přinést skutečné noční můry.

Vladimír Šlechta
Krev anděla

Ilustrace Bohumil Fencl

Čechy po etnické válce jsou obývány minimem lidí, řadou různých bytostí a staly se eldorádem dobrodruhů, zlatokopů a nejrůznějších pochybných existencí. Na co potřebuje skupina dobrodruhů pro výpravu do Krumlova Kryštofa? Proč se na jejich ochranu nechal najmout záhadný bojovník, známý jako Havran?
Další Šlechtův příběh z „havranovského“ cyklu nevybočuje ze zaběhlého standardu. Klasické postkatastrofické dobrodružství v zemi, jejíž zpustošení zavinili stejnou měrou politici a válka, by mělo být varováním. Nelze ale předpokládat, že se dostane k těm, kteří nám rozprodávají rodnou zemi pod nohama.

Jan Jam Oščádal
Abbadon-Pierot 47, domov můj

Ilustrace Martin Zhouf

Země se stala neobyvatelnou a lidstvo se rozprchlo po celém známém vesmíru. Kam se poděl český národ? Našel v hlubinách vesmíru svůj „zemský ráj“?
Na to odpovídá bizarní Oščádalova konverzačka, která se zpočátku tváří jako klasická space opera. Zajímavá směs černého humoru, filozofie a třeskuté logiky, podaná velmi specifickým způsobem, ozřejmuje mechanismus budoucí katastrofy i následujícího exodu.

Doslov – aneb co by se stalo, kdyby…
Vít Haškovec a Ondřej Müller

Kvalifikované a seriózní zamyšlení nad klíčovými okamžiky dějin. Byly v minulosti šance na jiný vývoj? Porovnání možných realit a premis zveřejněných příběhů nastiňuje další zajímavé náměty. Jediné, čemu lze oponovat, je tvrzení v posledním odstavci, že většina autorů se snažila naše dějiny glorifikovat.
Skutečný optimismus (snahu o glorifikaci) nalézám jen v povídkách Josefa Pecinovského a Františka Novotného, konec povídky JWP je optimistický jen zdánlivě a nese v sobě nezanedbatelné varování. Jinak zde najdeme hlavně neradostné vize budoucnosti a více či méně opodstatněné pochybnosti o „slavné“ minulosti.

Celkové vyznění knihy je tedy spíše neutrální. Reprezentativní vzhled, kvalitní technické zpracování a ještě kvalitnější obsah, nutící k zamyšlení – to je na dnešní poměry nezvyklá kombinace, která by neměla chybět v žádné knihovně.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. Zahajovaci povidka od Kadleckove je IMHO nejlepsi text ceske fantastiky, jaky jsem za dlouha leta cetl 😉

  2. kadlečková na mě byla moc složitá. nejak mě z ní ta rozkoš minula. přece jen jsem stár a blbnu. ostatně, asi tak 3 až 4 velice kvalitní a dobré kusy jsem tam našel, co potěšily srdce starýho konzumenta. novotný, neff, peclinovský … dobrá sbírka.

  3. Cenis
    Možná nejlepší, ale pro běžné čtenáře totálně nestravitelný (ověřeno na šestikusovém vzorku populace s různým vzděláním a zájmy).

  4. Já se zase nějak minul s Oščádalem. Zato Kadlečková se mi líbila.Celkový dojem tak 8/10.

  5. celkový dojem 7/10. skvela kniharska prace, fest obal, neodbrbany ani pri popotahovani v somradle kazdy den skoro cely tyden, velmi dobre ilustrace.povidkovy obsah, no, kočičiny ondry jireše mi přišly výraznější. pro mne dvě téměř nečitelné povídky (šlechta a březinová), jedna velmi nevyrovnaná (neff), jedna kongeniální (kadlečková-klímová), jedna takměř geniální (poláček), pět slušných (rečková, oščádal, procházka, pecinovský a novotný). jo, už jsem to někde psal, poprvé jsem dočetl nějakého (ne-raného) procházku s chutí 🙂 honza poláček trčí o dvě hlavy nad ostatní, následovaný vilmou (pořád má dobré nápady) a kdyby mne nezajímaly kontrafaktuály, tak velká část povídek je jen průměrné literární řemeslo… jak na potvoru jsem před tím četl drnka, nějaký sborník esejů o českých kontrafaktuálech a další sborník o kontrafaktuálech z WW2 🙂

  6. poláček, jo tak se jmenoval, sakra, nejen on, ale zasloužilo by si to roztáhnout na román, zrovna tak novotný, jeho námořničení je opravdu velmi dobré …

  7. Souhlasím s Cenisem – Kadlečková mě dostala, naprosto úžasný text. I když je jasné, že s někým se může zcela minout. Mě se třeba netrefil do naladění Poláček.

  8. dobré
    já byla potěšena tím pecinovským, takový vývoj dějin česka, který by se dal čekat, měli-li bychom takového panovníka jako Rudolf z té povídky, by se mi asi (a nejen mně) zamlouval:-)))celé jsem to ale stále ještě zdaleka nezvládla. ta kadlečková samozřejmě se mi taky líbila, i když jsem to možná úplně nepochopila,ale to nebude její vina:-)

  9. Teď sem s touto knihou v ruce viděl jistého politika v novinách.

  10. Škoda FP, škoda pro SFFH
    Holt už to tak vypadá, že podle počtu recenzí a článků na FP za poslední dva měsíce, tenhle “historický” a památný SF/F server výrazně utlumuje svou činnost, což je strašná škoda.Samozřejmě, že je tady Sarden, Fantasya, Daemon (nebo Agent-JFK/JFK Fans :)) a další weby, který jsou stejně super, ale i tak si říkám: škoda, přeškoda… Nebyla by nějaká oficiální zprávička, jestli se ještě můžeme těšit? A nebo už fakticky končíme…?

  11. Tak do toho budu muset taky jít, Cesta přes Orilien byla boží

  12. Především nádherná obálka. To nešlo nekoupit. Tak se těším, až se začtu. 🙂

Zveřejnit odpověď