Historie moderní fantasy #6: 1983-1984

Doslova kultovní obliby se mezi čtenáři fantastiky po zásluze dostalo skvělému románu The Anubis Gates (1983, č. Brány Anubisovy/Najáda 1996) od Tima Powerse. Dílo se stalo základním kamenem steampunkového subžánru, jenž mísí atraktivní viktoriánské prostředí s fantastickými prvky. Skvěle vypointovaný, nabitý propracovanými časovými paradoxy, obdařený skutečně zajímavými charaktery, originálně využívající nezvyklých modelů magie a doplněný o celou škálu nádherných detailů, tak to vše a mnohem víc je román Brány Anubisovy, jedno z nejatraktivnějších děl fantastického žánru. Neskrývám nadšení a osobní oblibu nad tímto čtivým příběhem o literárním vědci, jenž se otvorem v časoprostoru dostane do viktoriánského Londýna, kde v roli nechtěného hrdiny započne velkolepou bitvu se skupinou mágů snažících se obnovit zašlou slávu starověkého Egypta. Pokud jste nesehnali vlastní výtisk, počkejte si na druhé vydání, které se stejně jako další Powersova díla blíží.

Zěmeplocha. Už to slovo samo o sobě mnohým z vás napoví vše potřebné. Ano, románem Colour of Magic (1983, č. Barva kouzel/Talpress 1993) se začala psát historie nejpopulárnějšího humoristického cyklu všech dob. Jiskřivá, výbušná a dech beroucí fantazie Terryho Pratchetta nechává čtenáře zběsile obracet stránky knihy a posléze netrpělivě čekat na další díl pohříchu a zároveň díkybohu tak rozsáhlého cyklu. Zeměplocha už dávno žije vlastním životem, oživená panoptikem postav a postaviček, autorovou mistrnou schopností vytvořit neobvyklá místa podobající se v jádru pozemským předobrazům, bujarým a rafinovaným smyslem pro humor, jenž dokáže i neustále se opakující vtípky podávat ve stále se obměňujících podobách, které nejenže pobaví, ale dokonce i potěší věrného čtenáře. Ne všechny svazky série jsou hodny Pratchettova génia, jako celek však stále zostra převyšují konkurenci. [1]

Promyšlenou a inteligentní vizi alternativního světa podává John M. Ford v románu The Dragon Waiting: A Masque of History (1983), v němž se mezi historicky věrně zobrazenými reáliemi odehrává příběh s lehce fantastickými prvky. Různorodá čtveřice hlavních postav se vydává po stopách záhadné vraždy, sjednocena nejen díky společnému odporu vůči mocichtivým snahám dosud existujícího Byzantského impéria, které je vedle Britské říše hlavní silou na Evropském kontinentu 15. století. Setkáme se zde se směsí známých událostí a motivů historického i mýtického charakteru, dále s některými slavnými historickými postavami, jen je škoda, že podobně orientované romány nemají v českém vydání z hlediska čtenářské pozornosti lehkou pozici, což nedává případnému publikování právě tohoto titulu příliš mnoho šancí.

K autorkám čtenářsky tak oblíbených fantasy sérií pro mládež se připojila Diane Duane v úvodním svazku cyklu Young Wizards [2]: So You Want to Be a Wizard? (1983), v němž třináctiletá hrdinka narazí při útěku před tyranií dívčího gangu v městské knihovně na svazek, jenž jí slibuje stát se znalcem magie. Ve společnosti jen o něco mladšího adepta na kouzelnictví se dostává do alternativního světa, kde se za pomoci nadpozemského stvoření střetne se silami zla. Oproti tomu C. J. Cherryh nabízí v románech The Dreamstone (1983) a The Tree of Sword and Jewels (1983) pohled na mýtickou říši keltské mytologie, jež je určena především dospělému a náročnějšímu čtenáři. Keltské mýty zde ožívají v rukou autorky schopné respektovat jejich charakter; dílo je tak spíše snově fantastického charakteru a rozhodně není určeno příznivcům akční odnože žánru. [3] Zdařilým příkladem fantasy odehrávající se v soudobém moderním světě je román Tea With the Black Dragon (1983) od Roberty A. MacAvoy. Jde o příběh starého čínského draka, jenž žije v lidské podobě v moderní společnosti a zamiluje se do ženy hledající dceru pohřešovanou za více než záhadných okolností. Ani zde autorka neodolala pokušení pokračovat ve vřele přijatém díle. [4]

Neopakovatelnou atmosféru pohádek, bajek, středověkých legend a historických příběhů vtiskl společně s drsnou realitou obyčejného života Jack Vance do románu Lyonesse: Suldren’s Garden (1983, č. Lyonesse/Laser 1995), v němž vytvořil již dávno zaniklou ostrovní zemi rozdělenou na deset svárlivých království. Jejich vzájemné nepřátelství dá vzniknout nevhodnému svazku princezny Suldrun a prince Aillase. Plodem jejich utajené lásky je syn, jenž je záhy rozzlobeným královským otcem odebrán matce, což se ukáže jako počátek strastiplné pouti prince Aillase při hledání nikdy neviděného potomka. Rozhodně nejde o klasickou fantasy a snad právě výjimečnost díla stála za neúspěchem českého vydání. [5]

Lehce satirické dílo On a Pale Horse (1983, č. Na bledém oři/Classic 1995) od Pierse Anthonyho ukazuje fantastický svět fungující v rámci kontrolované rovnováhy moderních technologií a magie. Hlavním hrdinou je člověk, jenž se náhodou stane nástupcem Smrti v jeho úřadě. Zprvu se jen snaží získat orientaci v tomto nezvyklém řemesle. Později se však snaží ovlivnit nemilosrdný koloběh života a smrti lidským přístupem k věci. Poměrně svěží dílo lze směle zařadit mezi nejlepší Anthonyho práce. [6] Vcelku obstojných kvalit dosahuje rovněž u nás známá série Stevena Brusta začínající románem Jhereg (1983, č. Jhereg/Fantom Print 2002). Brust zde vytvořil alternativní svět ovládaný magicky nadanou rasou Dragaeranů, jejichž společnost je rozdělena do vzájemně se biologicky lišících klanů, ovšem vždy nadřazených méněcenným lidem. Hrdinou série je pak nájemný vrah, čaroděj a vážený šlechtic Vlad Taltos. Román je poctou americké drsné škole a disponuje tak silnými prvky detektivního žánru. Dílo však slibuje mnohem víc než ve skutečnosti čtenáři dává, přesto jde o zajímavý příspěvek do fantasy žánru. [7]

Jako jeden ze základních pilířů hrdinské fantasy lze označit strhující román Legend (1984=Against the Horde, č. Legenda/Návrat 1997) od Davida Gemmella. Realistický příběh s živoucími charaktery posuzuje otázku hrdinství s nebývalou věrohodností. Sledujeme snahu posádky zdánlivě nedobytné pevnosti čelit invazi spojených barbarských kmenů toužících si podmanit a vyplenit pomalu se rozpadající Drenajskou říši. Jedním z hrdinů románu je Druss, vládce sekery, dnes již stárnoucí legenda a hrdina několika následujících svazků série, v nichž však Gemmell i přes veškeré mistrovství nikdy nepřekročil svůj stín. Přesto zůstává kvalitním tvůrcem s dobře rozeznatelným stylem a věrnou skupinou čtenářů. [8]

Kouzla a magie se v ulicích všedního velkoměsta objevují v románu Moonheart (1984) od Charlese de Linta. Hrdinkou příběhu je dívka Sára, která objeví balíček obsahující druidské předměty. Jedním z nich je i prsten, jenž je provázán s obdobným šperkem legendárního barda Taliesina. K tomu Sára pocítí záhy láskyplný cit. Ovšem vlastník předmětů je v nebezpečí, nemluvě o obyvatelích Tamsonova domu, jenž je jakýmsi průchodem do magické země plné nebezpečí. Děj románu je složitý a propletený, ovšem autor ho podal s mistrným vypravěčstvím, lehkostí a půvabem, tedy vlastnostmi, které se vážou téměř k celé jeho následující bohaté tvorbě. Ottawa a později fiktivní Newford se tak stávají divotvornými místy, kam je hezké se vracet, a je dobře, že šanci na návštěvu dostane brzy i český čtenář.

Les jako jeden ze základních archetypů skrytých v lidském podvědomí zpracoval Robert Holdstock ve skvělém románu Mythago Wood (1984, č. Les mytág/Polaris 1994), v němž se synové nadaného vědce George Huxleyho pokoušejí následovat příklad pohřešovaného otce a stávají se tak nástupci tragického výzkumu zbytku prapůvodního Ryhopského lesa, jenž má schopnost materializovat archetypální hrdiny lidského nevědomí. Holdstock se zde a v následujících románech dokázal oprostit od dřívější spíše komerčně zaměřené či nepříliš srozumitelné tvorby a vytvořil zcela originální, živoucí a podmanivou vizi lesa jako přírodní síly pohlcující nevědomé průzkumníky. S výjimkou následujícího románu mají další svazky kvalitativně lehce sestupnou tendenci, celý cyklus však přesto rozhodně stojí za přečtení a dalece převyšuje šedý průměr fantastického žánru. [9]

Znalosti čínského folklóru zajímavým způsobem využil Barry Hughart v románu The Bridge of Birds: A Novel of an Ancient China That Never Was (1984). Jde o příběh dvojice hrdinů snažících se zbavit chudou vesnici nebezpečné dětské nemoci. Pokusy o nalezení potřebného léku jsou obohaceny o čínské legendy, povětšinou psané autorem, ale působící zcela autenticky stejně jako zobrazení orientálního venkova. Je jen škoda, že spolu s dvojicí pokračování zůstávají tyto knihy jediným autorovým dílem. [10] Pětice studentů přenesených čarodějem do magického světa Fionavaru se v trilogii Guy Gavriela Kaye The Summer Tree (1984, č. Letní strom/připravuje Laser-books), The Wandering Fire (1986, č. Věčný oheň/připravuje Laser-books) a The Darkest Road (1986, č. Nejtemnější cesta/připravuje Laser-books) snaží přijmout své předurčení a pomoci odhodlaným obyvatelům porazit vzrůstající temnou moc Rozparovače. V jádru jde o další variaci na Tolkienova Pána prstenů, naštěstí podanou s citem k předloze a slušnou dávkou invence. Celé dílo tak dává tušit sílu autora, jenž je dnes považován za jednoho z nejvýraznějších představitelů žánru.

V rámci 80. let nás čekají nejméně další dvě části a dost možná i víc, je tedy předčasné pouštět se do nějakých shrnujících závěrů. Budu vám jako vždy vděčný za jakékoli připomínky, uvítám i případné opravy, prostě dejte o sobě vědět, pokud vás náš cyklus nějak oslovil i pokud vás nechal lhostejným. Přesto doufám, že jeho účel, tj. nabídnout dostatečné množství titulů vhodných k přečtení, bude splněn.

Pokračování… příště

[1] Ne, nebudu tu zbytečně vyjmenovávat všechny svazky Zeměplochy, kupte si to, většina už u nás vyšla nebo se k vydání připravuje. Příjemnou zábavu a pozor, ať vás neožužlá Zavazadlo, taky bacha na podezřelé prodavače rychlého občerstvení a taky…, ale sakra, vždyť vy to poznáte sami.

[2] Za podpory stále sílícího zájmu o fantasy pro mládež napsala autorka množství pokračování pod jednotným názvem série Young Wizards: Deep Wizardry (1985), High Wizardry (1990), A Wizard Abroad (1993), The Wizard’s Dilemma (2001), A Wizard Alone (2002), The Wizard’s Holiday (2003) a Wizards at War (2005).

[3] Oba romány vyšly několikrát společně pod názvy Arafel’s Saga (1983), Ealdwood (1991) a v mírně upravené podobě také jako The Dreaming Tree (1997).

[4] Twisting the Rope (1986)

[5] Autor později román doplnil na trilogii u nás dosud nevydanými tituly Lyonesse: The Green Pearl (1985) a Lyonesse: Madouc (1990).

[6] Piers Anthony na román navázal v rámci série Inkarnace nesmrtelnosti tituly Bearing an Hourglass (1984, č. Ve skleněných hodinách/Classic 1995), With a Tangled Skein (1985, č. Se zamotaným vřetenem/Classic 1995), Wielding a Red Sword (1986, č. Vláda Rudého meče/Classic 1995), Being a Green Mother (1987, č. V náruči zelené matky/Classic 1995), For Love of Evil (1988) a And Eternity (1990).

[7] Cyklus Vlad Taltos dále obsahuje tituly Yendi (1984, č. Yendi/Fantom Print 2003), Teckla (1986), Taltos (1988=Taltos and the Paths of the Dead), Phoenix (1990), Athyra (1993), Orca (1996), Dragon (1998) a Issola (2001).

[8] Drenajskou ságu dále tvoří tituly The King Beyond the Gate (1985, č. Král za branou/Návrat 1997), Waylander (1986, č. Cestou vlka: Tulák 1/Návrat 1997), Quest for Lost Heroes (1990, č. Hledání ztracených hrdinů/Návrat 1997), Waylander 2: In the Realm of the Wolf (1992, č. V říši vlka: Tulák 2/Návrat 1998), The First Chronicles of Druss the Legend (1993, č. Kroniky o Drussovi/Návrat 1999), The Legend of Deathwalker (1996=The Second Chronicles of Druss the Legend, č. Smrtonoš/Návrat 2000), Winter Warriors (1998, č. Válečníci/Návrat 2001), Hero in the Shadows: Waylander the Slayer Stalks an Ancient Evil (2000, č. Hrdina ve stínu/Návrat 2002), White Wolf (2003, č. Bílý vlk/Návrat 2004) a The Swords of Night and Day (2004).

[9] Příběhy z lesa mytág mohou čtenáři sledovat rovněž v románech Lavondyss: Journey to the Unknown Region (1988, č. Lavondyss: Cesta do neznámé země/Polaris 1995), The Hollowing (1993, č. Hloubení/Polaris 1995), Gate of Ivory (1997=Gate of Ivory, Gate of Horn, č. Brána ze slonoviny, brána z rohu/Polaris 1998) a v novele The Bone Forest (Interzone 1991, č. Za polem je les a ten je plný kostí-Ikarie 2/92 a Les kostí-Les kostí/Polaris 1996).

[10] Pokračování tvoří romány The Story of the Stone (1988) a Eight Skilled Gentlemen (1991). Série vyšla společně pod titulem The Chronicles of Master Li and Number Ten Ox (1998).