V dětských fantasy knihách můžete najít mnoho světů spojených s tím naším, reálným, pomocí nejrůznějších portálů – od skříně v Narnii po nádraží 9 a 3/4 u Harryho Pottera. Michael Ende si jako portál vybral knihu, a rozhodně to nebyla volba náhodná. Protože všechny knihy jsou dveřmi do fantazie, ale Ende to nepojal pouze metaforicky, ale doslovně. A právě lidská představivost hraje prim v Nekonečném příběhu.

Špínu a chudobu polorozpadlých chatrčí oddělují od honosných a velkolepých paláců bohatých šlechticů jenom umělé kanály. Agenty vévody Nicovanteho a zlodějské gangy Capy Barsaviho od sebe drží jenom Tajný mír. A to vše na jednom místě, v Camorru. A Locke Lamora je pravým synem svého města.

Každoročně vyjde mnoho knih odehrávajících se ve světech známých her jako je Diablo, Warcraft nebo Starcraft. Zpravidla jsou k tomu přizváni profesionální spisovatelé, někteří se na psaní takovýchto příběhů dokonce přímo specializují. Ale to není případ knihy Mass effect – Zjevení. Drew Karpyshyn se totiž podílel už na samotné hře.

Máme v Česku další možnost ochutnat něco z toho nejlepšího od protinožců, navíc jde o epickou fantasy z pera ženské autorky, hrdé nositelky prestižní ceny Aurealis, a to se často nevidí. Znamená to ale, že postavila celý žánr na hlavu? Na(ne)štěstí ne, ale rozhodně tu je něco jinak.

Nový redaktor FP, Jan Červenka, se vám představí recenzí na starší, ale stále skvělou knihu Františky Vrbenské a Leonarda Medka a příště se můžete těšit na jeho kritiku nové knihy Trudi Canavanové.