Máte na sobě breberky. V oblečení, ve vlasech, na plicích…Váš pes kvůli nim trpí, no, jako zvíře. Kamarádi se vás štítí, nebo se jim nedá věřit. Chovají se poslední dobou nějak divně. Někdo vás sleduje, nebo vás chce zkompromitovat, nebo zabít. Všechno dohromady? Už sami nevíte. Je třeba podat hlášení a vy jste jednou podezřelý, asi na vás něco je. V čem jedete? Však na to přijdete a pak toho zmetka rozmáznete. Jeho. Sebe…

Stanice metra, dlaždičky čerstvě vyzdobené krví, zmasakrované tělo mladého muže a stín čehosi mizejícího v temnotě tunelu. Nic, na co byste, byť náhodou, narazili rádi. I když jste – nebo právě proto – bývalá špičková policistka, toho času se živící jako soukromá vyšetřovatelka. Jenže instinkty jsou instinkty a tak jste najednou až po uši v případu, který nehraje podle pravidel racionálního, vědou uchopitelného světa…

Hlavní hrdina románu, Timothy Archer, je episkopální biskup. Muž víry, která však není konzervativní a neměnná. Archer neustále hledá, znovu a znovu definuje svůj pohled na svět a Boha. Jeho cesta je plná pochybností a neustálého ztrácení, ale i nalézání. Cesta, kterou sledujeme prostřednictvím vzpomínek jeho snachy Angel.

Vesmírná stanice v blízkosti stabilní červí díry, to nemusí být zrovna výhra. Jistě, strategické výhody jsou značné a obchodní možnosti nezměrné, ovšem jsou zde i negativa. Celý sektor je přinejlepším neklidný, místní obyvatelstvo není z vaší přítomnosti úplně nadšené a to, co přiletí z druhé strany červí díry, může být stejně tak nový spojenec, jako smrtelně nebezpečný nepřítel…

Kniha začíná malou lodičkou, tím, že Bill Denbrough miluje svého mladšího brášku. V Derry zuří povodně a pouštění lodiček je jedním z mála způsobů, jak si ukrátit čas… Jenže nevinná hra se může ošklivě zvrtnout. Jsme totiž v Derry, městě, kde v kanalizaci můžete narazit na celý cirkus a klauna. Klauna s balónky, které se vznáší. A vy, pokud si nedáte pozor, se budete vznášet také.

Mezi vámi a tmou je pouze chvějivý plamen svíčky. Prostá sednice skýtá ochranu před zimou, vyhladovělou zvěří…ale také před psanci neznajícími zákon, zlovolnými čaroději, bytostmi, které kradou mléko, umrlci útočícími na slabé či prokleté, elfy zkoušejícími podvrhnout dítě. Tak mnoho nebezpečí na každém kroku. Aby člověk obstál, musí vědět. Musí naslouchat starým příběhům a vyprávět je dále.

Když jsem se poprvé doslechl o trilogii První zákon, nebyl jsem nijak zvlášť uchvácen. Spíše jsem si představil různá klišé spojená s inkvizicí, barbary, kouzelníky a tzv. realistickým pojetím fantasy. Na druhou stranu tu byl poměrně zajímavý název a hlavně už dávno minula doba, kdy se u nás mluvilo o jakékoliv fantasy. Dal jsem tedy nakonec knize šanci a byl jsem nadšen. A nyní skončilo dlouhé čekání na její pokračování…

Představte si, že za vámi přijdu s tím, že mám výbornou knihu, kterou si musíte hned přečíst. Inu, o čempak je, zeptáte se dozajista. Naznačím zápletku, vy se ušklíbnete, takových už bylo. Ale jelikož já vím něco, co vy ne, nevzdám se a ukážu vám, jak kniha vypadá. To vás možná nalomí, taková úprava si přímo říká o oslavné písně. A pak si přečtete jméno autora a… knihu koupíte. Nebudete moci jinak.

Ta planeta ani nemá jméno. Je to prostě číslo. Žijete si zde svůj prostý život. Sám ve svém dómu. Kontakty s dalšími lidmi, nebo snad s místními domorodci, jsou minimální. Ani je neznáte, sousedy i domorodce. Ne doopravdy. Váš svět, to jste vy sám a nahrávky pěvecké hvězdy Lindy Foxové. A pak se vám do vysílání nabourá místní bůžek Jáh, o nejbližší sousedce se dozvíte, že umírá, a před vámi je cesta, kterou musíte vykonat, a poznání, které musíte přijmout.