Knížkám jsme dali slovo už o Vánocích, u filmů jsme počkali, až opozdilci zhlédnou Hobita (i když stejně se to všem nepodařilo). Z jakých loňských snímků jsme byli nejnadšenější a na co jsme po cestě z kina nejvíc prskali?
Boris Hokr
Nej film roku: Až vyjde měsíc. Je to tak krásný, že to nemůže být z tohohle světa. Ale kdyby to nešlo, tak Hobit. Středozemě je nádherná, Jacksonův kýč se nečekaně mění v rány do srdce (hádanky ve tmě, Galadriel a Gandalf…), a prostě to na mě funguje tak, jak má (pokud budeme ignorovat dabing a technické experimenty). Zklamáním je, že se letos nepovedlo dostat do kin nějaký malý filmeček, který by měl velké srdce, jako byl před několika lety Solomon Kane. Loni se to zazdilo neuvedením Chaty v horách (letos aspoň na DVD a na pár speciálních projekcích) a tentokrát zůstal Černý Petr Dreddovi. Hodně lidí bylo asi zklamaných z Prométhea, ale upřímně: za ten dokonalý „upřímný trailer“ odpustím hodně.
Jan Varga
Komiksoví fanoušci si letos přišli na své, do kin konečně dorazili Avengers a také neméně očekávaný závěr Nolanovy netopýří trilogie. Právě Temný rytíř povstal se pro mě stal nejpovedenějším filmem roku a největším diváckým zážitkem. Nadchl mě však také majestátní Atlas mraků, kterému finanční neúspěch v kinech opravdu ze srdce nepřeji. Fanoušky opěvovaný Hobit: Neočekávaná cesta se mi sice líbil, ale zároveň jsem cítil, o kolik lepší mohl být a jak moc utrpěl rozdělením na tři části. Za největší zklamání považuji Temné stíny, zmatečný a nezábavný film, který si Tim Burton mohl odpustit. Ještě méně jsem se bavil u kýčovitě barevné Sněhurky, do té jsem však už od první klapky příliš vysoké naděje nevkládal. Obočí Lily Collins mě bude strašit ještě hodně dlouho. Jako naprostá prohra se u mě jeví i dementní scénář Prométhea, kterého jakžtakž zachránilo režisérské zpracování.
Josef Šrámek
Můj názor na to, který biják by mohl za rok 2012 obsadit příčku Nejlepší film roku a Zklamání roku, je od začátku deformovaný tím, že jsem rozhodně neviděl všechny filmy, které byly letos do kin uvedeny, a to ani ty, které bych sám vidět chtěl. Jako hlavní dluh pociťuju především Atlas mraků. Jenže ani v takhle omezené nabídce není výběr snadný. Paradoxně bylo nejsnadnější vybrat ono zklamání roku. Od začátku se tu rýsovalo hned několik kandidátů. Jako první adept se přihlásili Avengers. Utahaná nuda, která šla pomyslně jedním okem tam, druhým ven. Ani jednomu z Iron Manů nebo Captainu Americovi, ba ani Thorovi podle mého soudu Avengers nedosáhli ani po kolena. Dalším favoritem se stal Prométheus. Očekávání stran návratu Ridleyho Scotta ke sci-fi bylo prostě obrovské. Možná že mu ani nešlo dostát. A výsledek? Nebyl jsem nakonec zklamaný tolik, ale i tak se Prometheus pohybuje na hraně průměru, což u takového formátu bolí. Dlouho se tak zdálo, že Prométheus bude tedy ten, kdo si odnese hlavní anticenu. Kartami ale na poslední chvíli totálně zamíchal Peter Jackson. Od Hobita jsem sice nečekal žádný zázrak, počítal jsem spíš s tím, že Jackson zopakuje to dobré i špatné, co jsme už viděli u Pána prstenů. A hle: nestačil jsem se divit! Hobit se pro mě stal nekončícím řetězcem zklamání. Nejpozději od totálně zabité scény se zlobry. Rozpoložení pak už nevylepšily ani hádánky ve tmě či trpasličí píseň. Pokud se mi Prométheus jeví jako snímek, který nenadchne, ale ani neurazí, Hobit je proti tomu jedna velká megalomanská egoistická krize. Nepochybuji, že pro někoho, kdo by neznal knihu, by byl Hobit skvělým filmem. Pořád je tu, pravda, skvělé vizuálno. Jenže kniha Hobit je srdcovka a pokud je film jen variací na hobití téma a v podstatě neobsahuje scénu, která by se s knihou shodovala, nejsem s to se přes to přenést – zvláště když nevidím důvod k takovému odklonu od předlohy.
Co lze ale potom označit za film roku? To je ještě těžší oříšek. Avengers nic, Hobit ani náhodou, Prométheus a Total Recall ne… Temný rytíř povstal? Nebyl to pravda špatný film – jenže… Heath Ledger prostě svým Jokerem nasadil takovou laťku, že Temný rytíř povstal se snad ani nemohl něčemu takovému přiblížit. V mých očích holt jen lehký nadprůměr a raději nebudu přemýšlet nad tím, že druhé zhlédnutí v poklidu domova začalo vyvolávat řadu kritičtěji laděných dojmů. Takže kdo vlastně letos sítem prošel? Amazing Spiderman? Nebyl to až takový průser, ale nic extra taky ne. Spidey má holt na plátně smůlu. Dredd? Vážně jsme na tom tak špatně, aby filmem roku bylo nepokryté béčko, jakkoliv krystalické a tedy kvalitní? To samé Expendables 2… Nakonec je můj osobní vítěz roku překvapivý i pro mne samotného. Bohužel, je nežánrový. Je jím totiž bondovka Skyfall. A to přesto, že jsem Jamese Bonda už pohřbil. Cassino Royale u mě vyvolalo znechucení, Quantum of Solace především pocit nudy. Ze Skyfall se ale vyklubala solidní pocta legendě 007 a pro mne první bondovka s Danielem Craigem, ze které jsem neměl dojem, že se dívám na dalšího Bournea. Ještě tak doladit ten bondovský humor. Stejně ale doufám, že nadcházející sezóna bude lepší. Očekávání už v tuhle chvíli vyvolává např. Enderova hra…
Kamila Procházková
Začnu tím horším. Největším zklamáním tohoto filmového roku pro mě byly Temné stíny. Nejde ani o to, že byl film průměrný, některé scény dost otřepané a pár postav naprosto zbytečných. Hlavním problémem bylo moje (a myslím, že nejen moje) velké očekávání lahůdky pod taktovkou Tima Burtona s hlavní rolí ztvárněnou Johnym Deppem. Tato dvojice stojí za hodně dobrými díly. O to více mě zklamalo, jak Temné stíny i přes několik velmi povedených scén působily odbytě a nahazovaly odbočky děje, které ovšem zůstaly jen viset ve vzduchopráznu. K tomu nejhezčímu, co se mi letos v kině líbilo – bohužel jsem kvůli nepřízni osudu stále neviděla Bilbovu cestu za Šmakem, a proto mohu jen doufat, že bych ho v tuto chvíli označila za nejlepší film roku. Nemůžu, a tak tedy volím Avengers. Ano, i zde bylo několik kiksů a nelogičností. Ale je to Joss Whedon, Iron Man, blonďatý krasavec se sexy záporáckým bráchou… A vůbec všichni jsou naspeedovaní a uhláškovaní. A tak to má v pořádném našineckém filmu být. Ámen.
Martin Kužel
Bilancování na konci roku. Budiž, začnu od konce. Nejhorší film tohoto roku je – hudba tuš! – Hněv titánů. Nejzbytečnější snímek nejstupidnějšího námětu a nejpřepálenějšího rozpočtu, který vypadá, jakoby ho zbastlila dohromady tlupa desetiletých fakanů. Jestli ve vás „původní remake“ (znamená to vůbec něco?) probouzel dávicí reflex, můžete rovnou utíkat k nejbližšímu prevétu a po cestě někde drapsnout ještě kbelík, protože to poteče doslova ze všech směrů. Ufff. A ten nejzábavnější? Berserk: Golden Age Arc – Egg of the King I., protože je to absolutní nářez a co se týče polarity, stojí přesně na opačné straně, než výše zmíněný Hněv fanoušků Louise Leterriera. Ze zbytku světa Iron Sky, Looper a Raubíř Ralph. V proměnlivém pořadí. Ale na krví zbroceném topu trůní jednoznačně Berserk. A je to rozhodnutí zcela a do písmene subjektivní.
Pavel Jelínek
Kdybych chtěl být zcela subjektivní, určitě by to u mě letos vyhrál na celé čáře Hobit, protože jsem se na něj těšil tak moc, že bych mu odpustil prostě cokoliv. Ale pokud tohle hodím za hlavu, asi nejlépe zvládnutým filmem letošního roku na poli fantastiky jsou megaúspěšní Avengers. Sice je to jednoduchý konzumní blockbuster jako prase, ale nic moc se mu prostě nedá vytknout, funguje na sto procent. Naopak největším zklamáním byl pro mě (stejně jako pro zástupy dalších) jednoznačně Prométheus, který by v jiné konstelaci Avengers mohl klidně trumfnout. Nebyl to sice vyloženě mizerný film, ale od takové značky, jako je Scott-Vetřelec, by člověk mohl právem očekávat téměř zázraky. Leč dorazila jen hloupá béčkovka, ačkoliv vizuálně vymazlená.
Lukáš Vaníček
Nejlepší film roku: Až vyjde měsíc (Moonrise kingdom). Tenhle film zaujal už svým trailerem a překvapil svým provedením. Kromě vynikajících hereckých výkonů, které předvedli Willis a Norton, je doslova strhující. Na jednu stranu to může vypadat jako ztřeštěná komedie plná křečovitých skečů, ale dohromady se ten film vyrovnává s přechodem od chlapectví k dospělosti, které ukazuje ad absurdum, a je úžasná podívaná to sledovat.
Z žánrových snímků mě nejvíce zaujala Brave – Rebelka. V době, kdy velké sf a f filmy selhávají (nabubřelá Sněhurka a lovec nebo totálně zmršený Total Recall) drží pochodeň dobré fantasy až pohádkový animák (ostatní filmaři by se měli chytnout za nos). Děj Rebelky je sice triviální, ale přesto z jednoduchého tématu vytěžili tvůrci maximum, „herecké“ výkony digitálních herců byly odvedené s maximální pečlivostí – Máma medvěd mě prostě chytla a bavil jsem se u filmu až do konce, a to velice příjemně.
Možná překvapí, že zde nekraluje Hobit, ale tento snímek nepovažuji za hodnotný film, ale trikovou onanii pro fanoušky a cover verzi Pána prstenů. Jackson vzal všechno, co fungovalo v roce 2001 ve Společenstvu, vyměnil herce a směle začal vykrádat sám sebe, a to jenom proto, aby se mu film zaplatil a někdo si namastil kapsu. To se sice děje běžně, ale na Hobitovi to je až moc znát.
Nejhorší film roku: Total Recall – Větší zklamání jsem dlouho neviděl. Total Recall je ukázkou absolutně nezvládnuté práce scénáristy i režiséra. První věc: je to remake – remaky nenávidím, nejsou originální, nejsou dobré, nejsou ničím jiným, než snahou podojit už jednou dojenou krávu. V tomto případě remake béčka, které se stalo oblíbeným právě pro svoji béčkovost, pulpovost a nenucenost, se pokusili udělat dobrý film. Tolik chyb ve scénáři, VIDITELNÝCH A SLYŠITELNÝCH chyb v ději, nelogičností, pitomostí a hloupostí jsem ještě neviděl. Film mi přišel tak blbý, že i Kněžna Libuše najednou vypadá jako smysl dávající snímek, na který se člověk možná koukne znovu. Doufejme, že si po této hrůze někdo uvědomí, že film nedělají jenom světlíčka a výbuchy, ale musí být propojená i něčím, co se jmenuje děj.
Na druhou stranu mě děsí, že pokud někdo takto slabý film vypustí na veřejnost, musí vědět, že to publikum zkousne, takže tento blbý film vypovídá dost i o naší společnosti, a to mě velice, velice děsí.
Pavla Lžičařová
Ačkoliv jsem s odpovědí na tuto anketu čekala až do doby poHobitové, nic se na ní nezměnilo – za svůj top film roku 2012 považuji Avengers. I když jim na paty šlapou druzí Nepostradatelní, krystalicky čistá zábava plná hlášek, a pro mě velké překvapení – půvabný a vizuálně úchvatný Hugo a jeho velký objev. Ale vítěz může být jen jeden – a Avengers pro mě byla jedna velká zábavná jízda, kterou jsem si dokonale užila. Samozřejmě po nezbytném vypnutí mozku, protože logické díry ve scénáři se nedaly přehlédnout. A největší zklamání? Jsem tolerantní fanoušek, takže v této kategorii konkrétní film neurčím. Na mnoha filmech mi vadily různé věci, ale jediný letošní snímek, který jsem nedokoukala, je Sněhurka a lovec. To však moje odpověď není, protože od tohoto filmu jsem nečekala prakticky nic. Jinak mě velmi potěšil Hobit i Prometheus a Temné stíny, parťáka do zřejmé trojice největších kandidátů na toto „vítězství“, jsem ještě neviděla.
Pro mně je nejlepším filmem roku Hobit – to říkám coby dlouholetý Tolkienův fanoušek při plném vědomí 🙂 V těsném závěsu se drží Avengers. Potěšily Temné stíny, Mupeti, Rebelka a a taky Sherlock Holmes.
Na opačném konci žebříčku je Total Recall (absolutně zbytečný film) a Sněhurka a lovec, kde byl naprosto děsivě promrhán potenciál na prvotřídní fantasy. Také poslední Underworld byl utrpením.
S hanbou přiznávám, že jsem ještě neviděl Batmana (chybí čas) a Promethea (chybí odvaha)
Za mě je jednoznačný vítěz Až vyjde měsíc, na druhém místě Temný rytíř povstal a na třetím Iron Sky. Nicméně jsem část hodně diskutovaných filmů ještě neviděla (na Promethea a Temné stíny jsem po přečtení recenzí raději nešla, Hobita a Atlas mraků jsem zatím nestihla).
Hobit rules
Hobit byl skvělý. Nevím proč by mi mělo vadit, že v některých věcech neodpovídá knize? Vždyť sama kniha Hobit rozhodně ani náhodou nemá velkolepost a naléhavost Pána prstenů! Ano, je zábavná, je plná trpaslíků a elfů, miluju ji, ale je prostě diametrálně odlišná od stěžejního Tolkienova díla, pokud nebudu počítat Silmarilion, který ovšem není koncipován jako román. A je sice hodně akční, ale to je vlastně dobře, ne? Nebo to měl Jackson natočit jako psychologické drama? Případně jako pohádku z Hobitína pro mateřské školy?
Zklamání roku byl samozřejmě Prometheus, ale celkem se dalo čekat, že ze stokrát vyždímaného hadru už žádná další kapka invence nevytryskne. Tím hadrem nemyslím režiséra, ale téma.
to Pidluke
Jelikož se už sám hlásím za ortodoxního hatera Petera Jacksona, je to předpokládám dotaz na mě (není-li jen řečnický). Mě prostě Hobit totálně zklamal. Je to samozřejmě tím, že znám Hobita nazpaměť, takže každá scéna, který byla jinak, mě udeřila do očí. Jsou ale věci, které mi nevadí, např. bitva o Erebor a nadsazená Thorinova role nebo pozměnění průběhu hostiny u Bilba nebo pak vsuvky jako bílá rada v Roklince. Co mě na Hobitovi vadí je to, že Jackson v podstatě pozměnil všechno (podle předlohy je snad jen úvodní setkání Bilba s Gandalfem), přitom ale ne pořádně a hlavně tak, aby to dávalo nějaký smysl. Ještě tak chápu vsunutí Azoga, byť se mi to nelíbí. Totálně neodpustitelné je ale zmaření scény se zlobry, nelíbí se mi ani to, že Bilbo viděl jak prsten vypadl Glumovi a jak ten zabíjí skřeta. Soudím, že se tím připravil o atmosféru nejistoty a strachu z neznámého. Hobit je tak pro mě jen obal, vizuálno – a i tady je třeba upozornit na to jak moc je vizualita ovlivněna např. díly Alana Lee, čili opět nic extra originálního. Osobně oceňuju buď převod s respektem k předloze (a la zeměplošské filmy) anebo zásadně přetvořené a la The Walking Dead. Pro mě prostě zklamání.
to Josef Šrámek: a sakra, další, co neumí rozlišovat mezi filmovým a knižním médiem… takže vám by se líbil Hobit zfilmovaný řádku po řádce… add “tady je třeba upozornit na to jak moc je vizualita ovlivněna např. díly Alana Lee, čili opět nic extra originálního” – jenže Lee a Howe oba pracovali na filmu a na vizuálu se podíleli a tudíž je tím film ovlivněn schválně. Neříkám, že Hobit je nějak úžasný, ale je nutný si uvědomit, že film a kniha pracují s jinými pravidly a kdyby to natočili přesně podle předlohy, tak by ten film byla jen rozpohybovaná verze knížky jako první Potterové – a to by nebylo nic moc…
to Sirius
Jak říkám (sám za sebe), tvůrčí přístup ke klasikám buď pořádně (a smysluplně a odůvodněně) anebo vůbec. To co předvedl Jackson je imho tak nějak na půl cesty. Nadbíhání mainstreamu (Radagast) nekomentuju, s tím je nutno počítat.
2 Josef Šrámek
V čem nadbíhá Radagast mainstreamu? Je to nádherá jurodivá postava, která jako by vypadla z Mrazíka něbo nějaké podobné ruské pohádky. Hail The Radagast & His Mighty Rabbits!
to Josef Šrámek
Hobita bych určitě, na 100%, ani náhorou, v každém případě NEPOVAŽOVAL za adaptaci knihy. Já bych se ostatně vyhranil už proti samotnému termínu adaptace knihy. Je to kravina. Vezmeme-li v potaž, že kniha je médium používající 1 kanál (text) a film je pěti kanálové médium (obraz, zvuk, hlas, text a na pátou si nevzpomenu). Jenom počet kanálů je tak markantní, že film funguje jinak než kniha, používá jiné výrazové prostředky. Jsou to neporovnatelná média. Přijde mi, že filmy jsou VŽDY knihou pouze INSPIROVANÉ. Vyčítat jim tedy, že NEJSOU PODLE PŘEDLOHY, je imho z podstaty věci mimo.
Na Hobitovi mě zklamaly hlavně totální vykrádačky Společenstva prstenů – stejné záběry, podobná až identická hudba, stejné kostýmy, stejné střihy, stejný děj, skoro stejné postavy…prostě doslova remake Společenstva. Tím u mě Jacskon klesl na dno. Už nemám režiséra, který by natočil film, aniž by musel přijmout diktát kapitalismu a komerce.
To: N-10-Tikki – v každém rodinném filmu podle “kapitalistického diktátu” musí být několik vyhraněných postav – vážný bojovník – hlavní hrdina (milovaný ženami, obdivovaný muži, inspirující děti), starý mentor – učitel, průvodce vážného bojovníka, femme fatale – žena, do které se hlavní hrdina zamiluje a pak speciální postava s dějem nesouvisející, pro nedostatek klasické terminologie nazývaná Jar Jar (ten magor ze Starwarsů), to je postava, která jde s výše jmenovanými hrdiny, je veskrze kladná a jejím úkolem je bavit diváky mezi scénami plnými násilí a vážnosti. Všimni si, že každý z velkých blockbusterů má svého Jarjara a v Hobitovi se této role zhostil Radagast. Z filmového hlediska je to geniální ztělesnění jarjarové postavy – je bláznivý, zábavný, miloušký, jezdí na saních tažených králíky – no co chtít víc!! 🙂
Lukáš
kapitalistický diktát a komerce? lol. vykradačka? lol… hudba – je stejná s ohledem na fakt, že se první Hobit odehrává v téměř stejných lokacích jako Společenstvo, co je špatného na stejných záběrech či pohybech kamery? prostě to patří k té stylizaci, lidi jsou na to zvyklí, tak proč to měnit? stejný kostýmy – jasný, proč ne, jsme přece ve Středozemi, Hobiti nosí stejný oblečení, trpaslíci nosí stejný oblečení – měli snad nosit maskáče? děj – v čem je stejný děj? Jasně, začátek to má stejný – Gandalf přijde, vytáhne Bilba i s trpaslíky na výpravu – ok, v tomhle se to podobá Společenstvu, ale takhle to napsal už Tolkien, ale jinak jsou oba příběhy úplně o něčem jiném. A stejné postavy? To jako že Gandalf a Bilbo jsou stejní… nebo že jsou trpaslíci stejní…
to N-10-Tikki a Lukáš
Lukáš odpověděl za mě, jen dodám, že já pojetí Radagasta nehodnotím pozitivně, to pojetí na mě působilo spíš jen trapně a směšně, ne vesele. Stejně trapně na mě působil Legolasův skateboarding.
Lukáš: V podstatě se shodneme. Jak jsem napsal, nevyžaduju (povětšinou) detailní přepis (ale je pravda, že u takových Bídníků apod. opravdu nemám rád přílišnou režisérovu invenci), ale musí to mít nějakou logiku, smysl, odůvodnění. V Hobitovi toto nevidím. Dokážu pochopit nutnost udělat děj akčnějším (i když, opravdu je kniha málo akční?), proto mi nevadí Azog nebo Thorinova role v boji se Šmakem o Erebor, nevadí mi odchyly typu, že Thorin přichází k Bilbovi později než ostatní, nevadí mi dění v Roklince, vadí mi snaha o spektál v pasážích se zlobry, v boji se skřety, vadí mi zásah do mentálního vývoje Bilba jako postavy. A to ne proto, že se to stalo, ale že se to stalo (zatím?) bez zjevného smyslu. Snad u všech zásahů do Pána prstenů jsem to chápal a akceptoval, byť leccos mě taky štvalo. V Hobitovi se Jackson podle mého totálně urval. Pokud se Pánovi prostenů vyhýbám proto, že se mi neoblíbené tváře jako např. Orlando Bloom začaly cpát do hlavy i při četbě, Hobita nemám důvod vidět znova. Výsledek je u mě ten, že se jen umocnily moje obavy, které jsem začal cítit poté, se vyšel na světlo záměr o trilogii.
Souhlasím s názorem na Společenstvo, ačkoliv v tomhle ohledu mě víc zklamal Howard Shore. Ten se zmohl na jediný výrazný motiv, který pak několikrát během zopakoval, další výrazné momenty jsou okatou citací Pána prstenů a zbytek je vata, která jde jedním uchem tam a druhým ven. Zklamání čísla 2, i když mám obecně raději Zimmera.
Závěrem, nemám za cíl přesvědčovat kohokoliv o svých názorech, jsem si vědom toho, že problém je jen v tom jak hluboce mám knížku pod kůží. A vlastně závidím všem, kteří si Hobita užili. Já to bohužel nebyl, takhle rozladěný jsem k kina odcházel naposled z Jakubiskovy Bathory, byť trochu z jiných důvodů.
Kéž by z Hobita vystřihli Radagasta a z Pána prstenů ten “skateboarding”. Jinak poměrně povedené filmy, ale tohle to snižuje. Každý si při četbě představuje hrdiny, krajinu, stavby atd. po svém. Tyhle filmy jsou prostě představa režiséra a spol..
To Sirius
no jo, ty termíny jsou trochu přestřelené, ale v době prezidentských voleb na mě holt ta hesla a jednoduchá pojmenování působí 🙂
chápu, že to je v podstatě snímek vycházející z jednoho a toho samého světa, takže kostýmy, prostředí je stejné, ale když si třeba vezmeš scénu: pozor, trochu spoil: jak trpaslíci utíkají v tom goblin městě pod mlžnými horami a najednou uvidí můstek, stejná hudba, stejný záběr jako ve společnestvu, až na to, že to nebyl dřevěný můstek, kamenný a nevyskočil tam skřet s nadváhou ale Balrog. Těch podobností bylo spousta…
mě se při sledování hobita vybavila scéna z cimmrmana: Proč hrát něco nového, když tu máme spoustu her známých a ozkoušených. Holt Jacskon vsadil na jistotu.
to Kulagin: tak,tak, linka s radagastem je zcela spatne provedena…
to Martin Kužel:novy film berserk je sice dobry, ale je to jen puvodni serial prevedeny do lepsi animace(prakticky vsechny sceny jsou v serialu), takze rozhodne zadny objev letosniho roku
skyfall bola epicka demencia s logickymi dierami vacsimi nez raz pistole 007