Bessonova Lucy se potýká s existencí

Není lidské bytosti, která by se netázala, jaký je smysl jejího bytí v tomto světě. Jaký smysl má existence lidstva. Stejnou otázku si pokládá Luc Besson v Lucy, v níž se jednoznačně opírá o Darwinovu teorii evoluce, na postu scénáristy i režiséra. Názvem snímku je jméno jeho hlavní protagonistky (Scarlett Johansson) coby krásné blondýny se smůlou na chlapy. Ten poslední ji zatáhne do průšvihu s haldou drog a mafiánskou partou. Zašitý balíček v podbřišku, falešná občanka a děj se rozjíždí.

Besson se způsobem života svých postav a jejich pohledu na život zabýval již dříve a to například ve snímku Angel-A (2005) či Leon (1994). Během příprav svého poslednímu počinu v Paříži navštěvoval ICM, kde s odborníky konzultoval funkci lidského mozku. Deset let stará idea vysoké inteligence postupně dostala konkrétní obrysy. Scénář byl schválen a přešlo se k vybírání exteriérů pro začátek snímku. Nakonec skončil se štábem v čínském Tchaj-pej, které si zamiloval téměř před dvaceti lety, kdy jej navštívil kvůli propagaci dnes již kultovního Pátého elementu (1997). Dále se natáčelo v New Yorku a Paříži.

Ačkoli se trailer tváří jako upoutávka na ryze akční sci-fi, diváci jsou vyvedeni z omylu a snad i překvapeni již v několika minutách. Luc Besson se k projektu staví velice osobitě. Snímek je prostříhán záběry neobývaných částí Země, jako vystřižených z přírodopisných filmů, naproti nimž stojí pohledy na rušná velkoměsta. To vše je doplněno výkladem Morgana Freemana v roli profesora Normana, jenž se zabývá funkcemi lidského mozku a jeho využitím.

Besson se vědomě opírá o mylnou teorii zastávající názor, že lidé využívají pouze deset procent své mozkové kapacity. Ve skutečnosti člověk využívá mozek celý, avšak vždy pouze část. Právě ona procenta se u Lucy začnou zvyšovat poté, co se jí v útrobách protrhne balíček s drogou a značné množství z ní se vstřebá. Dívka získává netušené schopnosti na fyzické i psychické úrovni. Nový pohled na svět ji izoluje od okolí, zbavuje lidství a odstraňuje z očí pomyslné klapky, které do té doby nosila. Otázka důvodu existence nabývá na důležitosti a právě zde nastupuje Norman.

Právě ona otázka bytí zdánlivě staví postavy do role nedůležitých smítek. Lucy, která se stává chladnou a postupně ztrácí zájem o osudy lidí kolem sebe, to jen podtrhuje. Z lidské bytosti se mění na necitelnou studnici znalostí a je ochotna pro vědění obětovat nemálo.

Aby to neměla tak jednoduché, do cesty se jí neustále plete pan Jang, jehož si zahrál Min-sik Choi, představitel legendárního Old Boye (2003). Ačkoli se svou bandou černě oděných ranařů působí jako klišé, do snímku zapadá až překvapivě dobře. Žánrových schématičností je tu vůbec povícero – ani Lucy se nezapomene probudit zmatena po chirurgickém zásahu, stejně jako mnoho dnešních ženských hrdinek, zadumaný detektiv překvapivě lehce podlehne jejímu kouzlu a bez otázek se jí staví po boku… a tak dále.

Přesto se Bessonovi všechna ta klišé podařilo v devadesáti minutách natolik obratně propojit s vlastním humorem a nápady, že mu je nelze vytýkat. Nekvíce prostoru se logicky dostalo Lucy a existenciálnímu přemítání o smyslu života. Ostatní postavy jsou značně potlačeny a divák se o nich příliš nedozví. To však jen podtrhuje bezvýznamnost jedinců v porovnání s celým vývojem lidstva ba i vesmíru. Navzdory tomu, že se jedná o otázku filozofickou, Besson nezapomíná, že v první řadě jde o film a ten má přinést zábavu.