Muž z oceli

Před sedmi lety se Bryan Singer pokusil restartovat filmového Supermana. Ten pán byl do té doby na vzestupu, ale na rodinném stříbře společnosti DC si vylámal zuby (ne, že by natočil špatný film, prostě jen nevydělal.) a dodnes se do staré formy nevrátil. V Hollywoodu si asi řekli, že byla chyba svěřit Supermana někomu, kdo si nahonil body u Marvelu… Takže aktuální restart série mají na triku dva největší odborníci na DC v současném Hollywoodu (ne že by jich bylo víc).

suposter

Spojení Zacka Snydera, který donutil i nejzarytější slávisty občas potají zašeptat „This! Is! Sparta!“, a Christophera Nolana, který u komiksově nedovzdělaných filmových kritiků vzbudil dojem, že udělal z brakového Batmana něco div ne artového, bylo činem… zajímavým. Ti dva jsou sice oba borci a perfekcionističtí magoři, ale jedno pískoviště je pro ně moc malé. Především proto, že je jedno a oni dva. A protože Snyderovy poslední snímky hrají, co se tržeb týče, vedle těch Nolanových ne druhé, ale třetí housle, je jasné, že muziku u Muže z oceli kalí a tvrdí gothamský úderník. Což není úplně dobrá zpráva. Už proto, že se reálně uvažuje o společném snímku Batmana a Supermana – a v tu chvíli potřebujeme dvě pokud možno odlišné postavy, aby mezi nimi bylo nějaké to pnutí. Ale to je problém na jiný den.

Dnes si musíme vyřešit jiný. A sice: tvůrci evidentně vzali za svou myšlenku, že Superman neobstojí bez megalomanské, případně ještě megalomanštější než megalomanské, no prostě nejmegalomanštější akce. Když máte chlápka, který žongluje s horama a lítá si vesmírem bez masky, tak se prostě nedá svítit. Mega je nutnost. Jenže Nolan tohle zrovna moc neumí. Snyder jo. To je řezník, ať už pracuje s holčičkama nebo modrými penisoidy. Jenže ho zase evidentně nebaví cizí projekty. Ale zase dostal hodně těch mega…

Když připočtete scenáristu Davida S. Goyera, vznikne film, který má v mnoha ohledech náběh být něčím opravdu výjimečným. Jenže běží hned několika směry a po pár metrech sprintu to vzdá a spokojí se s takovým neurážlivým poklusem…

Na úvod se tedy mrkneme na Krypton. Zrovna tam zuří puč jistého Zoda a nějaký Jor-El se snaží zachránit svého čerstvě narozeného syna… Upřímně: vypadá to krásně a Russell Crowe měl tolik charismatu naposledy v době, kdy kapitánoval pod Peterem Weirem. A trvá to přes čtvrt hodiny. Prostě důkladné vysvětlení pozadí Supermanova příletu na Zem a geneze padoucha Zoda…

Střih a jsme na Zemi o 33 let později, kdy mladý Clark Kent bloumá a bloumá a občas někomu zachrání život, až narazí na starou kryptonskou loď, hologram tatíčka a vlezlou reportérku Lois Laneovou. Tady se nám zase důkladně vysvětluje, jak náš hrdina zoufale hledá životní cíl. Bohužel to dělá jako urousané štěně, což není moc šťastné. Do deníčku si tak zapíšete spíš to, že Crowe je fakt machr, i když jen stojí se založenýma rukama.

A zase střih. K Zemi se přiblíží kryptonská loď se Zodem. Ten hezky zestárl a nabral skoro tolik osobního kouzla jako Crowe. Jinak si nelze vysvětlit, že vláda USA jen na základě jeho vysílání okamžitě hodí flintu do žita a může se přetrhnout, aby mu splnila všechna přání, vyleštila zbroj a ještě nastavila zadek. Což je ironie jen částečně, protože šedivý Michael Shannon má fakt kouzlo. A to je s každou jeho další scénou silnější a silnější, až je prostě kouzelný a přejete mu, aby tomu modro-červenému superšmoulovi tu palici urazil a lidstvo pořádně vykydlil.

No, a tohle všechno je prokládáno flashbacky, kterým kraluje Kevin Costner v roli táty Kenta (všimněte si, že jsem zatím nenapsal, že by nějaké části dominoval Superman). Tyto flashbacky jsou mimochodem asi nejnolanovštější části filmu. A taky nejlepší. V podstatě bez čehokoliv okatě supermanovského… Takže spousta lidí asi začne opět hýkat, jak ten koumák vykopal z klišovitého a dušínovského a bůhvíjakého vlastně Supíka něco hlubšího. Konkrétně tipuju, že kritická extáze dosáhne vrcholu u té krásné, dojemné a civilní scény završené výměnou: „Copak nemůžu být prostě dál tvůj syn?“ – „Ale ty jsi můj syn!“ Což je obšlehnuto z komiksu Utajený počátek, prosímpěkně.

Bohužel neměli tvůrci dost odvahy vykrádat tyhle civilnější (nebo inteligentnější) věci z komiksů nějak soustavněji (jako se tomu stalo u Nolanových Batmanů). Místo toho se spolehli na jednoduché atrakce a skutečnost, že ten polotovar prodají herci. Což se, upřímně řečeno, povedlo. Během sledování filmu prostě Costner, Crowe a Shannon – a vlastně i ten Cavill – mezi těmi výbuchy těžce vládnou. Se skončením titulků se skvělý dojem ale začíná hroutit. Pokud tedy neznáte komiksy, nebo nepatříte k fanouškům původního filmového Supermana. To se pak hroutí dřív.

V prvním případě si začnete shánět adresu scenáristy. Buď abyste mu přátelsky vysvětlili, že celé bloumání Clarka světem už bylo lépe a na menší stopáži v X-menech u Wolverina, nebo abyste mu omlátili o hlavu třeba ty ježíšovské rozměry příběhu nebo prostě blbosti…

… hele, gumy jsou jednodušší, to je známá věc, ale vážně jsou tak blbé, aby musely používat bezpilotní letouny na zjištění, kde se Superman schovává a jaká je jeho lidská identita, když jim sám řekne, že je z Kansasu? Z toho Kansasu, kde před chvilkou opakovaně v naprostém zapadákově, kde se vypráví podivné historky o jednom místním klukovi, přistáli zlí emzáci? Gumy těžko, ale scénář tak blbý je. Pokud zase patříte k fanouškům Donnerova majstrštyku, čeká vás jiný zádrhel… Jiný oblek? No, proč ne – beztak si tvůrci neodpustí malé pomrknutí, když se Zod zbaví svého brnění. Ale že je Superman takový ukňouránek, když v původním filmu doslova pohnul zemí a definoval, slovy JWP, „co to znamená být kurva superhrdina“?!

A zbytek lidí, kterým by mohlo být líto, že nemají co kritizovat, naštve závěrečná zhruba hodinová „gradace“ spočívající v tom, že Superman dá ránu, padouch dá ránu, Superman dá ránu, padouch dá ránu, Superman dá ránu, padouch dá ránu… odmítám si vyklikat ctrl a c a v, ale trvá to fakt hodinu. Kouknu do Kulhánka a vidím, že když už, tak má dát Superman ránu a dostat před držku, oklepat se, získat nějakou výhodu… a zase dostat přes držku. Takže zase přezbrojit a ideálně nějakou rockovou odrhovačkou podkreslenou montáží ukázat, jak každou chvílí je Clark better und butter, až by byl prostě nejvíc schnitzel. Místo toho jen buch, buch, buch, the end…

Navíc je všechna ta skvělá destrukce v závěru absolutně… sterilní. U prvních Transformers jsem si stěžoval, jak když několik tun oceli cvrnkne do človíčka, tak čekám mastný krvavý flek, ne nadšenou dětskou tvářičku, jak je to cool. Asi mi namítnete něco o přístupnosti. Já vám namítnu, že od Snydera, který se nebál natočit akční scény v animáku o sovách ve stylu zásahu commandos, jsem čekal víc. Ale jak jsem už napsal výš, asi ho to tolik nebavilo.

Na druhou stranu, tenhle film vydělá. A hodně. Takže by v druhém díle mohl dostat volnější ruku, třeba i na scénáři (ten by v jeho podání nemusel nutně být chytřejší, ale určitě by měl větší šťávu). Do té doby máme před sebou biják, který je chycený mezi dvěma světa a dvěma tvůrci a boduje hlavně díky skvělým trikům za desítky milionů dolarů, které s přehledem trumfují skvělí herci ve vedlejších rolích za desítky milionů dolarů. Ale jak Nolan, tak Snyder jsou tu do počtu. Sorry.

Ale víte co? Když se točí všechny ty spin offy, třeba někoho napadne dát na hraní Snyderovi Jor-Ela a Nolanovi Jonathana Kenta. To by byla slovy jedné retardované holčičky z mého oblíbeného šovinistického vtipu „paláda“.

Muž z oceli (Man of Steel) – USA 2013, režie Zack Snyder

70 %

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

32 komentářů

  1. Po Praze jsou na tenhle film k vidění plakáty, na nichž je chlap oblečený v něčem, co vypadá jako Supermanův kostým, pokud by ho někdo napustil kafem nebo vodou z vodovek nebo vyjetým olejem nebo jakoukoli jinou tmavou tekutinou, a z tohohle obleku trčí hlava s ksichtem, který mi ze všeho nejvíc připomíná Borise Karloffa, když hrál ve Frankensteinech (jenom ty nýtky na krku tam chybí). To má být Superman osobně, anebo je to některý z padouchů? (Že by se mi chtělo utrácet za kino, abych to zjistil, to teda ne.)

  2. To je jenom blbě nasvícený, strýče, ve skutečnosti vypadá docela slušně (a ano, ten oblek je tmavší). Ale ten film… ten film je blbý a nudný tak neskutečně, že i Superman III byl vedle toho královská zábava (a to i přesto, že na rádobyvtipné filmové černochy jsem si opravdu nikdy moc nepotrpěl).

    Příklad za všechny: tvůrci nám hned na začátku vysvětlí, že Kal-El bude na Zemi silnější, protože bude čerpat sílu z jejího mladého slunce. Po třiatřiceti letech “čerpání” přiletí Zod a rozdá si to s Kal-Elem na férovku, třebaže sám na sluníčku nestrávil dohromady ani deset minut.

  3. Zod
    Nebude to tím, že je Zod z linie válečníků, protřelý a dokonalý bojový stroj?

  4. Síla
    To Pepovo vysvětlení jo a ne. Určitě platí (a je to ve filmu působivě prodáno), když Zod odloží svou masku a během chvilky přizpůsobí své vnímání (tedy udělá to, co zabralo Kal-Elovi část dětství a ještě měl pomoc). V rovině čisté síly by ale měl mít Kal-El opravdu výhodu (tak to podává i Jor-El). Zod to mohl kompenzovat zkušenostmi, taktikou… ale v tomhle scénář selhal, když nechal finále čistě v rovině prezentace hrubé síly.

  5. Zod
    Možné to je, ale pochybuju – s Jor-Elem si taky dávali do zobáku jako rovný s rovným.
    To už bych spíš věřil, že to kryptonské brnění má posilovače svalů (a Zod ho na konci sundal, protože mezitím stačil vstřebat sílu ze slunce).

    Ale i tak je to celé divné, tahle snaha tvůrců za každou cenu vysvětlovat principy funkce je jen na škodu. Gene Roddenberry kdysi řekl něco v tomhle smyslu: “Už jste někdy viděli, že by se pistolník ve westernu zastavil a začal divákům vysvětlovat princip střelného prachu?” Tímhle principem se řídil původní Superman, tam to “prostě fungovalo” a nebylo důležité jak, hlavně že je to zábava. Kdežto tady v tomhle filmu to z nějakého důvodu musejí čtvrt hodiny okecávat a pak to stejně funguje úplně jinak. 🙂

  6. Skočdolouky
    pod jakým názvem se bude tento film vysílat v Rusku. Že by Supermužnyj: Stalin…?

  7. to Skočdolouky
    To je vlastně jedno. Ironman je zase Lenin.

  8. Jinak já osobně dával v recenzi nadšených 90%. Muž z oceli není bez chyby (při druhém zhlédnutí vyplavou na povrch o trochu výrazněji), mezi letošními blockbustery však jednoznačně vyniká nápaditostí, promyšleností a uceleností. Jo, mohlo to být všechno ještě lepší, ale ona ta konkurence letos není moc vysoká (třetí Iron man a druhý Star Trek mě zklamali) – a proto je film, který neurazí, takřka zjevením. To by však k těm devadesáti nestačilo – nový Superman totiž funguje především v rovině emocionální (při druhém zhlédnutí emoce vyplavou na povrch o trochu výrazněji :)), což je – pravda – subjektivní, ale v mém případě (a nejen v něm, přítelkyně si poplakala natřikráte) tomu tak naštěstí bylo a film jsem si užil. Hlavní výhradu bych měl k přebytku akce – změna poměru akce/drama směrem k druhému jmenovanému by filmu nebetyčně prospěla.

  9. Lidi, vám se pořád něco nelíbí! Málo akce, hodně akce… Tmavý oblek, světlý oblek… České umělecko – patafyzické filmy na vás!

  10. Velmi zaujata recenze…myslim,ze kazdej si chce honem stouchout do Supermana jenom proto,ze ho jinde vychvaluji..a chvalit neni originalni forma kritiky v tomhle pripade…nebavi me cist stale se opakujici kecy lidi z CSFD i na tomto webu,kteri mimochodem hodnoti film davno predtim,nez je ofiko premiera-takze,,KinoRip recenze”formuje nazor kritika…smutny.Poprve ve filmove historii Supermana je vysvetleno a famonzne ukazano jak to bylo s Kryptonem.Konecne nam taky nekdo rekl,proc tady na Zemi ma tento hrdina takovou silu…Pokud nekdo rika,ze je jako,, urousané štěně”absolutne pro me ignoruje psychologicky vyvoj postavy bez ktereho by film proste dneska nemohl fungovat jako restart serie.Superman se konecne dockal zpracovani,ktere si po pravu zaslouzi-famozni,EPICKE a ,,kulervouci”.Ano nejaka ta chybka tam je,ale tak prece lidi…i ja mam k filmu vytky,ovsem celkovy dojem je hladce prebije.Tenhle web mam velmi rad a diky recenzim pana Hokra se moje knihovnicka rozrostla o radu nezapomenutelnych titulu a roste stale…ale tohle proste neberu :).Nekritizuju pana Hokra ani jeho praci,ale neprekousnu tohle od webu,ktery se zameruje na fantastiku a komiks.Vsichni vime,ze kvalita komiksu a nasledneho filmu zdaleka nebyva stejna,nekdy ani podobna..ovsem za takovato zpracovani bychom zkratka vsichni meli byt velmi radi…Supermanovi ostudu rozhodne nedela.

  11. to RobbDavis
    No nevím… Mě teda hodnocení 70% nepřijde jako nějaká poprava…

  12. to Schramm
    To taky nerikam….ale nedivil bych se,kdyby si dost lidi po teto recenzi reklo,,No tak pockam na DVD za kino to nestoji”…to je proste skoda.Pro kino ma ten film vsechno co ma mit.Krome lehke chvaly triku,megalomanstvi a Crowea to ve me moc pozitivni dojem nebudi….jedna se jen o muj subjektivni nazor :).

  13. RobbDavis
    Mohu vás ujistit, že Boris rozhodně neviděl nějakou strašlivou KinoRip verzi, která by negativně formovala jeho názor. Ono jde o to, že novináři (použiji raději tento terminus, poněvadž kritiků u nás podle mě mnoho není) mají své projekce, které se odehrávají zhruba týden až dva před premiérou filmu. Proto i předběžné hodnocení některých filmů na csfd.

  14. to joehot
    Ani by me nenapadlo,ze pan Hokr by byl neceho takoveho schopen :)…to o CSFD je spise mysleno jako ekvivalent k vyslednemu dojmu z recenze…

  15. @RobbDavis
    – Psychologický vývoj postavy je těžce přeceňovaný. Jen proto, že v Batman Begins to jakž takž fungovalo, stráví odteďka povinně každý filmový superhrdina první hodinu a čtvrt tím, že bude neoholený bloumat po světě ve flanelové košili a odřených džínách? S tím mi jdižiž k šípu, Holywoode. Proč bylo v padesátých, šedesátých, sedmdesátých, osmdesátých, ba i v devadesátých letech možno popadnout diváka za flígr a hodit ho do akce hned po úvodních titulcích (nebo i před nimi), ale dnes to najednou nejde?

    Mimochodem: Když expozice zabírá první dvě třetiny děje, není to psychologický vývoj, je to špatný scénář!

    – Jak to bylo s Kryptonem vysvětlil už úvod filmu z roku 1978. Nic víc jsme vědět nepotřebovali, létající pes a levitující robot-pisoár jsou spíše na škodu (navíc se mi při jedné scéně vybavila Pomsta Sithů a Obi-Wan na skákací ještěrce, což opravdu není pohled, na který bych vzpomínal s láskou).

    – Já ti dám ránu – ty mi dáš ránu – já ti dám ránu – ty mi dáš ránu – hlavně ať se to hýbe, aby si lidi nevšimli, že se tam nic neděje. Tahle uměle natahovaná stopáž byla pitomá už u původního Star Treku, když se tam Kirk za zvuku činelů a loveckých rohů kutálel se záporákem po papundeklové podlaze… ale tam to aspoň nestálo takových milionů.

    – Epický a kulervoucí? Možná. Ale je to samoúčelná epičnost. Forma zastírá absenci obsahu. Když vystříháme epiku, nezbyde nic. Dobrý příběh se pozná tak, že si zachová působivost i na prázdném jevišti bez kulis, a to bohužel není případ nového Muže z oceli.

  16. to Anonym
    Psychologicky vyvoj je v prvnim filmu,ktery restartuje serii a ma zapocit DC universium ve svete Hollywoodu,zkratka nutny.To,ze to chlapci z ,,tovarny na sny”pojali takto je veci nazoru kazdeho divaka. Po tom zacatku na Kryptonu to proste muselo prijit a pro neznalce predlohy je to taktez nutne.Chapu,ze nekomu to nesedi….
    Uznavam,ze chvilema i ta akce ztracela na tempu a kratsi stopaz by nijak zvlast neuskodila.
    A pribeh vzniku Supermana je dobry a originalni.Smula je pouze to,ze diky stari komiksu a nespoctu jinych zpracovani,to nepusobi tak jak ma,protoze kazdy o nem dnes vi i to miminum…
    Takzvana,,samoucelna epicnost”mi v pripade pribehu o Supermanovi nejak nesedi.Copak Superman muze byt ne-epicky?

  17. Recenze a okolo…
    Zdravím všechny diskutující, zvláště pak pana RobbDavis (s jedním úsměvem za každou knihu, kterou jsem mu “pomohl” si vybrat a líbila se mu). Můj text je samozřejmě zaujatý – už jsem vyrostl z toho nikoho neurazit a jen se sklouznout na bezpečných hodnoceních. Navíc můj názor na podobné produkty je myslím docela konzistentní už hodně let (viz recenze na Transformers). Tato recenze vznikla na základě půmoční premiéry v Imaxu. Pokud bychom hodnotili čistě technické parametry, tak je to paráda. Ale při objemu peněz a kontrolních mechanismech Hollywoodu, je v podstatě nemožné, aby áčková velkoprodukce dopadla v tomto ohledu jinak. Co mi u nového Supermana vadí: 1) je to kočkopes. A opravdu si myslím, že je špatně napsaný. Má několik částí, které samostatně fungují hodně dobře, ale dohromady prostě neladí. Samostatný film z Kryptonu – super nápad. Samostatný film s mladým Clarkem a větší roli Costnera – super nápad… Akční finále, ne, to bych jako samostatný film viděl nerad. Já jsme hodně háklivý na věci, které jsou v rámci nějakého příběhu možné – asi proto, že jsem vyrůstal na fantasy eposech, kde se bez pořádného historicko-nábožensko-jakéhokoliv zázemí autoři neobejdou – ale tady jsem si nebyl schopen ujasnit, jaké jsou Supermanovy možnosti. Kdy se o něj mám či nemám bát… Co vlastně může (a sám očekává, že zmůže) proti zodovi a spol. Ale i to, jak zničil ten pavoukovitý stroj v závěru. Já prostě jeho řešení nedokážu propojit s informacemi ze začátku filmu či ze samotné akční scény, která tomu předcházela.
    2) vadí mi čím dál víc – a u filmů hrajícíh si na psychologicky hutné obzvlášť – ta sterilnost a zbabělost, s kterou ustoupí efektním scénám na úkor logiky. Spousta lidí si všimla, že akce samotného Supermana stály život spousty lidí. Ale žádnou z postav to ani nenapadne řešit.
    3) dlouhodobě mě štve – ale to rovnou říkám, že nekladu za vinu filmu, na to spíš mám tendenci upozorňovat – představa, že současné filmy přináší do komiksových filmů něco originálního, za co vděčíme jen a pouze filmovým tvůrcům. Prototyp je Nolan, jehož filmy jsou považovány za div ne antitezi komiksových příběhů, ale přitom z nich čerpá a doslova je cituje víc než kdokoliv z jeho předchůdců. A právě i v Muži z oceli je nejemotivnější scéna (copak nemohu dál předstírat, že jsem tvůj syn?) obšlehnuta z komiksu.
    Z letošních blockbusterů se jinak nejvíc těším (a nejvíc se bojím) Pacific Rim. Del Toro má mnoho chyb, ale jeho snímky zatím měly vždycky duši. Muž z oceli má hlavně skvěle prodané pravidla velkofilmu pro současné publikum.

  18. ad Skočdolouky
    Viz třeba Wikipedie: «Человек из стали» — фантастический боевик

  19. Nemohla jsem jinak, než skočit do kina, abych se na vlastní oči přesvědčila, co se Supermanem zase udělali. Hlavně nechápu, proč znovu tak ohrané téma. No nic. Teď už vím, že jsem neměla chodit. Hodně souhlasím s Borisem Hokrem. Jelikož jsem člověk zkratkovitý: žádné překvapení, nic nevyčnívalo, emoce u mě žádné, moc zbytečné destrukce. Prostě Superman na trochu (opravdu jen trochu) jiný způsob.
    Jako se Boris těší a zároveň bojí Pacific Rim, já to mám s Wolverinem.

  20. spektakulární šou plná bitek a výbuchů. jistě, jako náhrada za pohled na živé gladiátory v aréně dobré, ale jako film nic moc. kromě laciných psychologických triků (zachráníme jednoho člověka, u nějž vidíme do obličeje, ale s klidem zavraždíme pro větší dobro tisíce beztvářných), mi vadily i některé blbé kecy: evoluci si do huby bere jeden z hlavních záporáků (resp. záporaček), žvaníc cosi o evoluční výhodnosti absence morálního kodexu. bohové pod námi, není lepší držet hubu a věnovat se útěšnému apokalyptickému třeštění, než z ní vypouštět takové kraviny?

  21. to Boris Hokr
    I pan Hokr se vyjadril :)..jsem rad :),ne proto,ze bych chtel nekoho vyprovokovat,spise proto,ze to ponechava prostor pro vymenu nazoru.Je tu pro me trochu konflikt v tom,ze Vas nazor na tuto produkci Hollywoodu je celkem jasny.Blockbustery jako celkove-ty jsou vzdy takove.V prvni rade triky,akce,medialni masaz..a bohuzel…scenar tak nejak az potom.Ne vzdy samozrejme.Ale tak,kdyz to nemate rad celkove,proc jit na pulnocni premieru a hodnotit pak oficialne,kdyz Vam asi muselo byt jasne jak to pro Vas dopadne(a dokazal bych pochopit Vase vysledne zklamani),ale i tak….Ziju v tom ze vysledna recenze musi byt objektivni a nezaujata at uz se produkt hodnoticimu libi nebo ne.Shodneme se myslim na tom,ze Vam se to libilo z technickeho hlediska a za to asi o tech 70% ikdyz podle textu bych cekal tak 40%.Ale to by bylo na ten film bylo sakra malo co :)..?..Tudiz i Vy jste musel uznat,ze Vas to pobavilo-a to ne ve smyslu hledani chyb.Ale z recenze nic takoveho citit zkratka neni-aspon pro me.Nejemotivnejsi sceny bych ja videl v ponechani Costnera jeho osudu a jen sledovat zkazu a pote ukonceni Zoda…kdo by chtel zabit posledniho clena sve rasy,at uz je jakykoliv…muj subjektivni nazor.Souhlasim s tim,ze v tech mrakodrapech muselo zarvat spousta lidi a maloktere mesto by se po tomhle vubec dalo znova dohromady..a co pojistovny,ze :).Souhlasim i s tim,ze Superman trpi momentalnim trendem Hollywoodu-ale takhle to bylo skoro vzdy s temito spektakly.
    Pacific Rim-ma moji duveru uz jen proto,ze tam jsou obrovske bojujici masiny a kazdy maly kluk v tele dospeleho musi jasat ocekavanim.Aspon ve me se ten pacholek probudil :).Pamatuje si nekdo film Robot Jox?Ve me to od detsvi zanechalo obrovske nadseni.Treba Transformers podle me ani zdaleka nedosahuji kvalit tohoto stareho spektaklu…

  22. to RobbDavis
    Maličko OT, ale nemůžu nereagovat 🙂 Recenze objektivní a nezaujatá ale nemá s tím, jestli se výsledek líbí nebo nelíbí nic společného. Alespoň podle mne. Jde jen o to, aby recenzent dokázat říct proč se mu dílo líbí nebo nelíbí, aby bylo jasné co a proč hodnotí a jak hodnotí. Osobně na tzv. nezaujaté, objektivní recenze u umění a kultury nevěřím. Tak ze své podstaty hraje moc velkou roli subjektivita hodnotitele. Jasně, určitý objektivní základ tam je a musí být, recenzent by se měl orientovat v tematice a přirozeně nemůže míchat jablka s hruškama (např. vyčítat Kulhánkovi, že nepíše jako Miéville), ale přece jen recenze románu není recenze dejme tomu odborné knihy, kde leze kontrolovat autorův pracovní postup podle určitých metodologií, jeho logiku, argumentaci a pod.

  23. to Schramm
    Dobre :)…ale pan Hokr sam priznava,ze zaujaty je…coz ze samotne recenze je citit.Ale vysvetleni proc tomu tak je prislo az s jeho pozdejsim prisvekem.

  24. regis
    SPOI – Že Superman nechal hodně lidí zemřít kvůli Lois Lane je celkem častý argument proti filmu. IMHO to pouze znamená, že není bůh, který by svedl všechno, navíc to lidství v něm ho nutí zachránit právě ji. Ale když se to vezme kolem a kolem – nezachránil snad všechny na planetě? Co je pak pár tisíc? – LER

  25. Několik poznámek 🙂
    2 RobbDavis
    – nevím, na mě z textu působila sice zaujatě, ale tak, že jsem z toho naprosto bezproblémově pochopila, co a proč recenzent říká, jaký je jeho úhel pohledu. To, co napsal Boris Horkr potom, nebylo “vysvětlení”, spíš polopatické naservírování věcí, co se daly z recenze pochopit dobře.
    – pokud jde o blockbustery, jo, scénář je až na posledním místě – ale i tady může být velký rozdíl. Že je něco blockbuster snad ještě není výmluva, aby ve scénáři byly ohavnosti zvané “plot holes” a aby scénáristé nedodržovali svá vlastní pravidla. Přičemž právě problém s těmi pravidly je to, co vidím u Lois Lane – ne v tom, že ji S. zachránil, ale že následně nevylítlo pár otázek, které z civilního pojetí dost vyplývají.

    Schrammovi
    – objektivní recenze znamená, že recenzent vysvětluje, argumentuje a poskytne dost informací na to, abych si mohla jeho hodnocení převést podle toho, jak hodnotím já. Není to o “líbí se/nelíbí se”, podstatou je, “proč se líbí/nelíbí”.

  26. Mám dojem, že RobbDavis žádá nemožné. Ovšemže se recensent čehokoliv má snažit o objektivitu, ale “nezaujatá” recense je uskutečnitelná jedině tehdy, když se dotyčný omezí na jedinou, v daném případě pravdivou větu: “Nezaujalo mne to…” Jakmile v něm hodnocené dílo vyvolá jakoukoli, sebemenší emoci (dokonce i nudu), je po nezaujatosti veta.

  27. 2 joehot
    “vyměnit” životy pár tisíc za životy miliard, ok, to je akceptovatelný etický koncept (naše mysl tak funguje), jen co považuji za emoční vydírání, je ukázka záchrany konkrétních osob na pozadí boje a zkázy (a nebyla to jen lois, ale i např. ti hoši z vrtulníku). chápu, že je třeba diváka dojmout, ale mě osobně se to nelíbí. tož tak 😉

  28. Ad to množství hodnocení před ofic. premiérou na CSFD
    Ad to množství hodnocení před ofic. premiérou na CSFD: Nebudeme si nalhávat, že se tam pár exotů, kteří hodnotí z kinoripů či natruc aniž by to viděli, ale je to zanedbatelná menšina. Počítejte se mnou: novinářská projekce o cca týden dříve (to se většinou rovná 50 hodnocením), úterní předpremiéra v síti Cinema City, CŠFD předpremiéra pro uživatele ve středu a půlnoční projekce v celé řadě kin. nemluvě o tom, že na CSFD jsou i jedinci pobývající v zahraničí… To už dá pěkných pár set hodnocení.

  29. Prakticky souhlasím se vším, co je v recenzi řečeno a vnímám všechny zmíněné neduhy – ale i tak se mi Man of Steel líbil a maximálně jsem si ho užil 🙂

  30. můj názor
    Co se týče mě, asi bych film celkově hodnotil taky nějakými těmi cca 70%. Udělaný dobře, cca dvě třetiny filmu se mi líbily, ale v závěru jsem se přistihl, že se celkem nudím. Asi ve finále bylo těch “epických” bojů moc, nebo to bylo moc zdlouhavé (pro mě)… nevím.

Zveřejnit odpověď