Recap: Hra o trůny 4×05, První toho jména

Při sledování pátého dílu divák opět nebude věřit vlastním očím při pohledu na syrovou pravdu, která mu scénáristé právě naservírovali. Ukrojili totiž hodně z dluhu vůči čtenářům a spoustu věcí vysvětlili.

Pro ty, kteří ještě nečetli knižní předlohu Písně ledu a ohně, bude aktuální díl seriálu Hry o trůny revoluční. První toho jména provede diváky několika dějovými linkami, a ač by se to nemuselo na první pohled zdát, pravidlo kulervoucího dílu uprostřed sezóny se opět naplnilo. Zejména jeho první část, ve kterém hrají roli pikle mamutích rozměrů, které se prolínají všemi dosud zhlédnutými díly, a končí právě zde.

Vpravdě prudké odhalení, uznávám, ale těch pár vět i toho nejváhavější diváka utvrdí v tom, kdo je zloduchem. Veškeré odhalení jest poté zpečetěno divokým obřadem, křikem a sténáním, které jako údery kladiva do hřebíku potvrzují syrovou pravdu, kterou autoři právě předhodili divákovi. Ano, takto syrovou máme Hru o trůny rádi. A nejsou to jen intriky, při jejichž odhalení diváka zamrazí. Takový pohled do lannisterských rodinných financí udělá to samé.

Za zmínku stojí pořád ještě neskončivší putování Ohaře a Aryi. Žádné brutální změny sice diváky nečekají, ale dostane se jim tolik typického dusání okovanýma botama po nevinných zbytcích dívčích ideálů, jako jsou zvyklí vídat, kdykoliv se tato nesourodá dvojka objeví na scéně. Stále je to zábavné a osvěžující.

Příběhová rovina s Daenerys přináší více vysvětlení, než by se dalo čekat. Leč nemá to takřka nic dočinění s příběhem jako takovým a divák se spíš dozví, kde že to vlastně Daenerys bojuje. Navíc se konečně i filmaři vrací k poměrně slušné uvěřitelnosti příběhu, a mladé Targaryenovně se začíná její mesiášský styl pěkně rozpadat pod rukama. Pohled do postupně měnících se očí Emilie Clarke dává jasně najevo, že i v duši mladičké khaleesi došlo k razantní proměně.

Trochu slabší v porovnání s ostatními příběhovými linkami je Jon Sníh. Závěrečná šermovačka se, přiznejme si to, mění na docela trapnou frašku, ve které sice dojde na zajímavá odhalení a dramatické události, leč meče v tom nebudou hrát roli žádnou.

Pátý díl je prostě skvělý. Divák dostane všechno, co od Písně ledu a ohně může čekat – intriky, syrovou pravdu, krev a sem tam několik opravdu hodně povedených hlášek. První toho jména zatím bezesporu vede mezi zatím odvysílanými díly čtvrté série.

A co nás čeká za týden? Tady je promo:

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

2 komentářů

  1. Tenhle díl o něco lepší než např. třetí, ale přes to si nejsem jistý jestli vůbec dokoukám tuhle sérii. Finální souboj noční hlídky byl fakt špatný – vrchol všeho byl souboj v domě – to jsem měl chuť to vypnout rovnou.

  2. hele, opět prosim, jak je to s tou zimou a vůbec? prostě mi to příjde nereálné a vadí mi to. Dopředu říkám, že nebudu číst Píseň ( poslední sága co jsem čet byla Duna a co si myslet o nových Dunách…) Kdyby mi někdo vysvětlil jak to Martin myslí o tý zimě a tak, a jestli to nějak vůbec myslí, tak u mě bude mít malé bezvýznamné plus. A pokud by to byla ženská tak jí pozvu do Bráníku na pivo a párek 😀

Zveřejnit odpověď