Modely pro scifisty #16: Německé projekty počtvrté

Úspěšná série článků o německých projektech nyní pokračuje dvěma dosti neobvyklými stroji – asymetrickým bitevníkem Blohm-Voss P.194 a netradičním přepadovým stíhačem Focke Wulf Triebflügel. Oba stroje svým vzhledem zaručeně upoutají pozornost jak odborníků, tak naprostých amatérů a Triebflügel zvou bizarností vyniká i v jinak pestrém „zvěřinci“ německých projektů.

Blohm-Voss P.194 byl projekt univerzálního asymetrického stroje s hybridním pohonem, který měl být vyráběn v několika verzích – jako těžký stíhač, stíhací bombardér / bitevník a jako čistý bombardér. Jednotlivé varianty se měly lišit výzbrojí a výstrojí podle účelu. U bitevní verze bylo předpokládáno masivní pancéřování a silná pumová i hlavňová výzbroj. Pohon měly zajišťovat dva motory – v trupu hvězdicový motor BMW 801, pod pilotní kabinou proudový JUMO 004. Asymetrické uspořádání stroje mělo snížit komplikace s instalací hlavňové výzbroje, aniž by ovlivňovalo letové vlastnosti. Co by ovšem přineslo zaručené komplikace, byla kombinace asymetricky rozmístěných pohonných jednotek s naprosto rozdílnými provozními charakteristikami. Synchronizace jejich tahu mohla být zajímavý technický oříšek, nemluvě o letu na jeden motor.

Stavebnici tohoto stroje vyrábí jako shortrun česká firma Special Hobby. V krabičce se špičkovým obrázkem útočících strojů najdeme dva rámečky dílů ze šedého plastu, planžetu plechových dílů, acetátový překryt kabiny a prosklení přídě pilotní gondoly, návod a aršík celkem slušných obtisků.

Plastové díly vynikají jemným rytím a nerovnostmi na styčných plochách, acetátové díly jsou ve stavebnici jen v jednom paré. Vlastní stavbu zahájíme začištěním dílů a jejich předbarvením na místech, která zmizí po slepení mimo dosah štětce (díly interiéru, motorů a vnitřky gondoly a podvozkových šachet). K tomu použijeme odstíny  RLM 02, 66, černou a různé „kovy“. Natřeme též drobné díly. Po zaschnutí barev začneme sestavovat model podle návodu, přičemž bude nutné zarovnat styčné plochy, dopasovat různé přepážky a jednotlivé podsestavy (kola, trup, gondolu a kryt motoru) na styčných plochách tmelit a brousit a obnovit na nich předchozími procedurami  poškozené rytí. Podsestava hvězdicového motoru vyžaduje při sestavování hodně trpělivosti. Pak dle návodu slepíme a začistíme díly křídla a zkompletujeme drak letounu. Po zaschnutí draku instalujeme podvozek a jeho kryty, prosklené části (lepíme Clearfixem) a drobné povrchové detaily.  Necháme vše proschnout a připravíme se na fázi barvení. Výrobce nabízí kamufláž v kombinaci barev RLM 76 (spodní plochy), 75 a 81 (horní a boční plochy), je ale možno použít jakoukoliv jinou kombinaci, korespondující s odstíny používanými Luftwaffe na konci války. Po zaschnutí nátěru jsem stroj přelakoval lesklým akrylátovým lakem a nanesl obtisky. Problémy byly hlavně s identifikačními žlutými pruhy na křídlech a motoru – velká plocha obtisku ohnutého „za roh“ silně omezuje možnosti přesného nanesení, tenké obtisky navíc jeví tendenci k trhání a kroucení.
Po nanesení obtisků stačilo jen nechat model důkladně vyschnout a nanést vrstvu matného akrylátového laku a stroj byl hotov.

Stavebnice je určena pro mírně pokročilé modeláře, vyžaduje při klasické stavbě použití tří druhů lepidla (normální na polystyren, vteřiňák na kovové díly a disperzní Clearfix na průhledné díly). laky jsem použil akrylátové značky Agama, barvy pak syntetické z řad Modelmaster (kovy), Agama a Modelud (kamufláž a interiéry).

Focke Wulf  Triebflügel byl i na dnešní poměry kuriózním projektem kolmostartujícího přepadového stíhače. Projekt podivného hybridu rakety, letounu a vrtulníku si vynutilo masívní spojenecké bombardování německých letišť na konci války, kdy bylo potřeba dostat do vzduchu stíhače z co nejmenší a nejnenápadnější plochy. Trup ve tvaru rakety ukrýval v přídi pilotní kabinu a silnou kanónovou výzbroj, střední sekce nesla rotor, startovací motor a nádrže a koncová pak čtyři symetrické stabilizátory a komplikovaný podvozek. Rotor obíhající okolo trupu měl nastavitelné lopatky a byl roztáčen startovacím motorem. Po dosažení potřebných otáček převzaly pohon náporové motory na koncích lopatek a stroj mohl odstartovat. Po kolmém startu měl zaujmout běžnou (vodorovnou) letovou polohu, fungovat víceméně jako klasické letadlo a po skončení akce opět kolmo přistát. Technické problémy konstrukce jsou zjevné – stabilizace a řízení stroje při letu a přistání, zásobování náporových motorů palivem a pevnost tehdy dostupných materiálů.

Stavebnici této kuriozity vyráběla německá firma Huma jako shortrun bez speciálních doplňkových dílů, takže si vystačíme s lepidlem na polystyrén. V krabici s celkem pohledným obrázkem startujícího stroje najdeme návod s barevným kamuflážním schématem, obtiskový aršík, dva rámečky z šedého a jeden z průhledného plastu. Průhledný překryt kabiny je čistý, ostatní díly modelu je třeba očistit od množství otřepů. Stejně jako v případě předchozího modelu nabarvíme drobné díly a interiér (je totálně nevybavený, takže je co vylepšovat). Použijeme výše zmíněnou sestavu barev – kovy, RLM 02, 66 a černou. Slepíme jednotlivé sekce trupu a rotor (lopatky na nosný prstenec je nutno přilepit čistě, leč důkladně a nechat je dobře proschnout), přetmelíme a přebrousíme spáry na sekcích trupu a na spodní část nalepíme stabilizátory, podvozek a jeho kryty.

Po důkladném proschnutí lepidla stroj sestavíme (rotor se může otáčet) a opatříme kamufláží z barev RLM 74 a 75. Dále postupujeme stejně, jako u předchozího modelu (lak – obtisky – další lak) a teprve po ukončení povrchových úprav nalepíme čirý překryt kabiny.

Stavebnice je po stavební stránce zvládnutelná začátečníky, kvalita dílů ale vyžaduje spíše pokročilého modeláře. Barvy a laky použité při stavbě jsou (včetně výrobců) až na některé odstíny shodné s předchozím modelem.

Oba dva popsané projekty zaručeně obohatí sbírky jakéhokoliv modeláře, ale může nastat problém s jejich sehnatelností a cenou. Blohm-Voss P.194 je ještě k sehnání v cenových relacích od 50,- do 200,- Kč (Modelimex za 90,-), model od německé firmy Huma lze sehnat zřejmě už jen na objednávku nebo na burzách v ceně minimálně kolem 800,- Kč, což ale za podobnou kuriozitu není zase tak mnoho.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. navštívil jsem, viděl jsem a napsal jsem…
    seš kretén debile a vi všichni taky

Zanechat odpověď