Modely pro scifisty #31: Colonial Viper

Minulý rok v tichosti proběhlo 30 let od chvíle, kdy světlo obrazovek poprvé spatřil seriál „Battlestar Galactica“ (BSG). Kromě skalních fanoušků si výročí povšimla i firma Revell a v reedici vydala stavebnice, které byly na trhu v době největší slávy původního seriálu. Tehdy je lisovala firma Monogram. „Výroční“ stavebnice z BSG ale nebyly v katalogu, jejich existenci jsem zjistil náhodou při pátrání na E-bay.

Vznesl jsem dotaz na jednoho z dovozců zahraničních modelů a ten je zařadil do nabídky. Po půlročním čekání jsem se vysněného Colonial Viperu dočkal.

Na poště jsem vyzvedl rozměrnou krabici od tuzemského dovozce a doma z ní vytáhl jen o něco menší krabici s očekávaným obsahem. Tedy krabici… hmmm….. Trošku jsem se vyděsil, originální škatule od Revellu vypadala, jako by ji do Čech někdo poslal řádným kopancem. Hbitě jsem tedy tu hroudu otevřel a s notným překvapením (a úlevou) hleděl na několik netknutých rámečků z šedého plastu s nemnoha zatraceně velkými a masivními díly (www.fantastic-plastic.com uvádí na rozdíl od výrobce měřítko – 1/32!).
Na dně deformované krabice byl ještě rámeček s průhlednými díly, návod a obrovská plachta s obtisky (doslova přes celou krabici). Vysvobodil jsem rámečky s díly z igelitu a jal se zkoumat detaily.

Forma je z konce 70. let – model má tedy tehdy moderní pozitivní rytí. Vzhledem ke stáří formy bylo překvapivé, že díly nemají skoro žádné otřepy a velmi dobře lícují. Na jednom z dílů jsem objevil pozůstatek značení původního výrobce a vzhledem k tomu, že byl zvenčí, jsem ho obratem odbrousil. Prozkoumal jsem přehledný několikastránkový návod, slícoval většinu dílů „na sucho“ a pustil se do barvení kokpitu. Nejprve jsem ho natřel barvou oceli od Modelmasteru, pak jsem polstrování sedačky přetřel černou téhož výrobce a zbytek interiéru akrylátovou RLM 66 od Agamy. Do středu palubní desky jsem vlepil čirou obrazovku s podlepeným obtiskem a nejrůznější ukazatele „zasklil“ chromem od Modelmasteru. Po zaschnutí chromu jsem zrcadlové plošky nabarvil patinovacími fixy Gundammarker (vyjma černé jsou v tenké vrstvě transparentní), čímž vznikl dojem funkčních barevných světýlek.Pokud vynecháte pilota, bude trochu problém knypl – je totiž vylisován i s rukou. Šikovná práce se skalpelem to ale vyřeší.
Zatímco kokpit schnul, různými „kovy“ jsem natíral vnitřky trysek, vstupů vzduchu a místa, která by mohla být po slepení špatně přístupná. Stroj je ze dvou hlavních sekcí – trupu s kabinou a pohonu s křídly – obě části je dobré slepit zvlášť a spojit je až po natření, nanesení obtisků a patinaci.

Když barva zaschla, slepil jsem trup a lehce přetmelil spáru. Po dobu schnutí tmelu jsem lepil pohonnou sekci s křídly. Díly do sebe zapadají relativně dobře, ale při lepení pláště celé sestavy není od věci díly „nabodovat“ vteřiňákem a po jeho zaschnutí spoj zevnitř přiměřeně zalít klasickým lepidlem. Sestava nepříjemně pruží a čím dřív nalepíte trysky, tím lépe. Zpevní celou konstrukci a fixují ji ve správném tvaru. Následně zalepíme přední díl motorové sekce. Zkompletujeme vstupy vzduchu a nalepíme je na příslušná místa, pak dolepíme díly křídel a směrovku a necháme celou sestavu důkladně proschnout. Přebrousíme, zatmelené spoje na trupu (nesmíme poničit pozitivní rytí) a nabarvíme kovový základ. Obdobně nabarvíme neprůhledné části překrytu kabiny a následně dobarvíme „kovem“ i pohonnou sekci s křídly.

POZOR! MODEL JE V TÉTO FÁZI JEŠTĚ ROZDĚLEN NA TRUP, KRYT KABINY A POHON S KŘÍDLY!

Po zaschnutí kovového základu namixujeme z akrylátu šedý, či spíše šedomodrý odstín a natřeme jím části stroje podle obrázků – mě bohužel vyšel nátěr dost tmavý. Po zaschnutí povrch přelakujeme lesklým lakem a podle návodu, nebo (v případě fanoušků BSG) podle konkrétního stroje oblíbeného hrdiny naneseme obtisky, které po dokonalém zaschnutí opět přelakujeme lesklým lakem. Nejhůře se manipuluje s šedými pruhy na vstupech vzduchu. Profíci při nanášení obtisků zajisté použijí různá změkčovadla – některé detaily na povrchu jinak dost masivní obtisky náležitě „neobtáhnou“.
Po fázi obtisků přišlo na řadu patinování – nejprve odírání na „holý kov“ – pomocí nože a smirku – akrylát jde místy z kovové základovky docela dobře. Kde se dostaneme na plast, pomůžeme si stříbřenkou a tenkým štětcem. U částí krytých obtisky je nutno odírat opatrněji, aby „odešla“ jen žádaná plocha a ne část povrchu i s většinou obtisku. V motorové sekci zasviníme různé šachty a škvíry tmavými pigmenty – dobarvené či přeleštěné potrubí a rozvody pak hezky vyniknou. Po náležitém oprýskání, otlučení a zasvinění doplníme odřeniny či vyžíhání pomocí patinovacích fixů.

Po konečném „ojetí“ můžeme stroj zkompletovat – nejprve na trup nalepíme nabarvený kryt kabiny a po jeho přischnutí vlepíme celý trup do motorové sekce, přičemž bude možná nutné lehce dobrousit styčné plochy trupu, aby si na své místo dobře „sedl“. Nakonec slepíme, nabarvíme a opatříme obtiskem stojánek, na který model postavíme. Dokončením stavby získáme do sbírky zajímavý a díky rozměrům (28x15cm) rozhodně těžko přehlédnutelný exponát.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. kde?
    obchod.valka.czJeště mají v nabídce dva cylonské kousky. Ale nevynikají rychlostí dodávek – na tuhle specialitu jsem čekal přes půl roku – tahaj to přes louži.

Zanechat odpověď