Únikovka – Noc v knihovně: Jak ven, ale i jak dovnitř?

Princip a fenomén únikových místností tady snad netřeba rozebírat, a komu nutno, nechť si raději sám vyzkouší, neboť není recenze (a recenzenta) nad osobní zkušenost. Pokud ale jste zvědavi, jak vypadá „útěk“ převedený do knihy, čtěte dál…

Z logiky věci jsme si z nabídky Poslední loupež / Útěk z Alcatrazu / Noc v knihovně zvolili poslední titul, a nelitovali jsme.

Posléze.

Knihovna s neomezeným přístupem

Knižní únikovka je v principu pro jednoho, ale nic vám nebrání vykrucovat si hlavy nad stránkami ve dvou nebo ve třech, či číst na etapy; nicméně my budeme vycházet z individuální zkušenosti jednotlivce.

Tužka a papír je jediné, co ještě potřebujete, a pokud chcete, tak i časomíru, na které si odměříte povolenou hodinu. Samozřejmě, kde není žalobce, není ani soudce, a kde chybí měřič, není ani prudič, ale to už je na hráči.

Příběh vás uvede do situace: máte před sebou poslední noc a po ní zkoušku, umíte pendrek, a učebnice je ve školní knihovně. Ta je překvapivě odemčená, přesto se do ní přeopatrně plížíte, a pak i do další místnosti s přísným zákazem vstupu – proč ani ta není zalígrovaná či zaheslovaná mezi řešeními záhad nenajdete.

A pak se začnou dít věci…

Čumět jak vejr

…pokud se vám podaří vyluštit první kvíz, nebo alespoň správně pochopit nápovědu. Pokud ztroskotáte na tomto úvodním testu inteligence, ocitnete se vzápětí na samém konci dobrodružství, a jen velice těžko se svépomocí vyprostíte ze začarovaného kruhu v začarované knihovně.

Malý spoiler a velká nápověda: uvědomte si, že pečlivě si něco „prohlédnout“ nemusí vždy znamenat, že máte na něco na nějaké konkrétní stránce vejrat, div vám oči nevypadnou, ale taky třeba zadat dílčí řešení někde úplně jinde.

A teprve tehdy, když se takto dostanete DO dobrodružství, můžete s klidnou myslí začít hledat, jak z něj pryč.

Lušťovky nebo koncovky

Úvodní pasáž jsme jako jedinou testovali i na dalším hráči, ale neporadil si s ní úplně stejně jako váš oblíbený recenzent, a přitom stačilo tak málo… Je to malá chyba v textu, ale velký krok špatným směrem pro lidstvo; nicméně je jenom jedna.

Aniž bychom prozrazovali peripetie, kterými se budete ubírat, můžeme potvrdit, že jsou pestré a zábavné, jen tu a tam poněkud přiohnuté potřebě příběhu, přičemž to ne vždy bylo nutné.

Hádanky, kvízy a šifry také vycházejí víc z momentální situace než z logiky zápletky, ale tak už to v takovýchto případech chodí a pokud vám to nevyhovuje, věnujte se místo Únikovek šachovým koncovkám.

Člověče zamysli se

Suma sumárum, pokud nešlápnete na nastraženou past a pokud nebudete po Noci v knihovně chtít, co vám ze své podstaty nemůže dát (respektive by mohla, ale byla by to mnohem větší makačka na bednu pro tvůrce i pro hráče), čeká vás zábavná hodinka (ty chytřejší až vychytralejší) až dvě (ty nedůvtipnější či zabejčenější) s kvízy, které občas jsou a občas nejsou easy.

Jo, a vlastně ještě jednu otázku vám toto vydání nezodpoví: zda na dvojznačný konec někdy naváže nové dobrodružství…?

PS: Výhoda je, že nechcete-li, nemusíte tu nic pokreslit ani rozstříhat a knihu tak můžete po zahrání půjčit nebo prodat dál; nevýhodou je, že z první série tří dobrodružství mají všechna stejnou náročnost: čtyři hvězdičky z pěti.

Únikovka – Noc v knihovně