Hajný je lesa pán? Kdeže! Lips Tullian!

Tak začíná přerod Filipa z Mengštejnu v Lipse Tulliana, obávaného loupežníka, který bohatým bral a chudým dával. Vůdce Černé roty, operující na konci osmnáctého století ponejvíce na česko-saském pomezí, prvně inspiroval Kvidona z Felsů k napsání jeho kolportážních románů, druhdy Káju Saudka s Jaroslavem Weigelem k vytvoření komiksové historické fresky, která bavila čtenáře Mladého světa číslo co číslo po celičký rok 1972. Kája Saudek dostal ke každotýdennímu vyjádření se formát vskutku velkolepý – celou jednu stranu časopisu – a náležitě toho využil. Jeho hrdina, jenž v sobě nosí trochu z Belmonda, Delona, Gérarda Phillipa, občas Jana Kanyzy a samozřejmě i Supermana, se ani na jednom políčku nenudí, jeho okolí také ne a čtenář už vůbec.

Lips Tullian musí čelit nejen zhýralé komtese Hildě, která ho miluje a svými piklemi se jej snaží uchvátit, ale i mlynářově dceři Bertě, která je taktéž stižena šílenou a nenaplněnou láskou, ovšem snaží se Lipse Tulliana získat poněkud přímočařejší cestou. V jednu chvíli má hrdinný náčelník lupičů za úkol zachránit dokonce tři lepé děvy najednou (Hedviku, Elišku a Kateřinu), popasuje se s chlípnými šlechtici, militantními Cikány a odpornými fráterníky, musí řešit problém se zrádcem ve vlastních řadách a několikrát je až do hlubokého nitra raněn zprávami o Hedvičině smrti. Ale stejně jako je Lips Tullian téměř nesmrtelný (přežije mučení, pád do hlubin a nesčetné ozbrojené útoky), i Hedvika má docela tuhý kořínek. Tu je svržena z hradeb do řeky a polomrtvá nalezena v cikánské osadě, tam je otrávena, aby však dostala protijed v tu pravou chvilku… a pořád neztrácí ve své tváři neumírající odkaz Olinky Schoberové, který má od dob Kdo chce zabít Jessii? snad každá ze Saudkových subtilních blondýnek.

Kýč jak bič, přátelé, a nebýt Weigela se Saudkem, tak docela k nepřežití. Pánové autoři však vtipem nešetří, a tak krom klasických bublinkových či citoslovcových rýmovaček, srandovních espézetek, ceduliček, mimodějových postaviček (Batman v jeskyni čarodějčině nemá chybu), zajímavých rekvizit (vskutku nápaditě ozdobený vánoční stromeček, železná panna), různých stylů (od Borna po Vyčítala, přes kresbu tuší a barvu až k uhlu), komiksu v komiksu (Sahrbergovo svébytné líčení událostí) či vitrážového řazení okének se dočká čtenář i střelby do autorských řad (Saudek a Weigel jako počestní měšťané či Saudek jako žebrák na Karlově mostě). Ironie a nadsázka mrkají téměř z každého políčka a prsaté děvy a svalnatí muži ani nechtějí, aby je čtenář bral vážně. Nicméně poznámky a dokreslující dokumenty na rubových stránkách komiksu dokazují, že v reálu tak veselo nebylo. Lips Tullian sice dokázal vydržet na stránkách MS téměř celý rok, ale již od dílu třiatřicátého se nad ním vznášel Damoklův meč zrušení. O rok později, na přelomu let ´73 a ´74, se Weigel se Saudkem pokusili Lipse Tulliana resuscitovat pod krycím jménem Černý Filip, ale bohužel jen na pár dílů. Ubylo ironie, ale ne typického saudkovského stylu. Saudek s Weigelem se skrze Lipse Tulliana bili až do posledního políčka, co to dalo, ale proti puristům a době zvítězit nemohli.

Lips Tullian je nepochybně postavou Saudkova života, což výborně dokresluje doslov Tomáše Prokůpka, v němž je zmapováno další působení Lipse Tulliana v Saudkových pozdějších dílech, včetně nejznámějšího Stříbrného pokladu a Konce Sahrbergovy bandy, které byly na rozdíl od prvního seriálu vydány v reedici již několikrát. Lips Tullian není kabelkové čtení a je to dobře, protože pokud by se nezachoval původní formát „mladosvětských“ stránek, komiks by ztratil na své údernosti opravdu mnohé. Nakladatelství Plus po titulu Muriel a oranžová smrt vstupuje do stejné řeky i podruhé a opět se neutápí. Komiksový nadšenec si tak může do knihovničky vedle luxusně vypravených českých mutací zahraničních děl zařadit další poctivě vymazlené ryze české album. A to je velice příjemný pocit.

• scénář: Jaroslav Weigel
• kresba: Kája Saudek
• vydal: Plus, 2010
• počet stran: 128
• cena: 599 Kč

Příběh nejobávanějšího náčelníka lupičů Lipse Tulliana vytvořil Kája Saudek společně s Jaroslavem Weigelem. Komiks vycházel v 70. letech na pokračování v časopise Mladý svět a dlouho byl jedním z mála kvalitních, ideologicky nezatížených komiksů u nás. Lips Tullian byl historickou postavou, která posloužila Friedrichu Schillerovi jako reálná předloha Karla Moora z jeho slavných Loupežníků (1781) a Kájovi Saudkovi zase jako námět 59 stran komiksu, jehož scénář vytvořil Jaroslav Weigel. (anotace)

Vendula Brunhoferová (redaktor)

vlcacka@atlas.cz