Smečka z Bagdádu

Svobodu nelze získat zadarmo. O relativnosti tohoto pojmu se přesvědčí hrdinové Smečky z Bagdádu v komiksu z pera Briana K. Vaughna. Příběh o postavách, které se ocitly uprostřed událostí, z nichž neznají cestu ven.

Libretista Brian K. Vaughan je v našich zeměpisných šířkách znám především díky feminnímu sci-fi eposu Y: Poslední z mužů. V zámoří si vysloužil reputaci i další neméně zajímavou superhrdinskou polit-thrillerovou sérií Ex Machina. Díky nakladatelství Comics Centrum si zdejší čtenáři můžou rozšířit povědomí o tomhle mladém a talentovaném scénáristovi v zcela netradičném příběhu, jenž představuje radikálnější odklon od Vaughanovy dosavadní tvorby. Co na první pohled vypadá jako znovuzrození Lvího krále, je ve skutečnosti meditace o pojmu svoboda zasazená do kontextu iráckého konfliktu, respektive amerického bombardování Bagdádu.

Každé dílo, bez ohledu na druh, pocházející od amerických tvůrců, kteří se snaží nějakým způsobem reflektovat událostí nebo konflikty expanzivní americké politiky, představuje ošemetnou záležitost. Jen výjimečně se podaří tvůrcům nezaujatě reagovat na kontroverzní události. Většinou se utvářejí dva proudy, patriotický a protiamerický. Živnou půdu představuje především kinematografie, kupříkladu film Briana de Palmy Redigováno v opozici vůči pro-americkým snímkům. Proto komiksový příběh z prostředí Iráku, inspirován událostmi z roku 2003, v hlavní roli s čtyřmi lvy vypadá jako provokace. Exhibice iráckých událostí pro nejmenší.

Jenomže Smečka z Bagdádu pro nejmenší není. Libretista zdánlivou prvotní naivitu zručně transformuje do působivé alegorie stejně tak, jak se to podařilo Georgeovi Orwellovi ve Farmě zvířat. Metaforický příběh se dá rozdělit do několika částí, epizod, přičemž každá epizoda představuje jednu bajku. K prezentování jednotlivých idejí k zamyšlení jsou používány verbální i neverbální konflikty představitelů zvířecí říše na základě jejich primárných, archetypových charakteristik. Vzhledem k politickému podtextu autor využívá redukci, jež by u některých čtenářů mohla vyvolat iluzi infatilizace závažné tématu. Přitom ve skutečnosti se tvůrci daří skvěle manipulovat s otázkou svobody právě díky jednoduchým pojmům. S tímto úkazem se čtenáři střetnou hned v úvodu, kdy prolétávají americké bombardéry nad bagdádskou Zoo. Zvířatům připadají jako ptáci a opeřenci jsou běžně symbolem svobody. Jenomže jaký smrtící (ocelový) pták je symbolem svobody? Vaughan zakládá na téhle konotativnosti celý příběh.

Již zmíněné bombardéry jsou pro zvířata držená v zajetí v zoologické zahradě uprostřed Bagdádu předzvěstí relativně lehce nabyté svobody. Již v úvodu jsem svědky smlouvání jedné z lvic se svou kořistí, antilopou, o možné kolaboraci na útěku z ,,vězení.“ Jenomže starší lvice si dobře pamatuje, co to znamená volně pobíhat po savaně v patriarchální společnosti. Třetí a čtvrtí členové smečky, lvi, se o pojem svobody nestarají – první ztvárňuje rychlou adaptabilitu na jakýkoliv režim, zatímco druhý, mládě, nemá představu o svobodě, jelikož se narodil a byl odchován v zajetí. Již z premisy vyplývá, což již bylo zmíněno v úvodu – střet různých názorových skupin, respektive jejích představitelů. S odvíjejícím příběhem si čtenáři začnou brzo zaměňovat jednotlivé postavy lvů za jejich lidské protějšky na základě nejvýraznějších črt (liberalista, oportunista, konzervativec) a vzhledem k prostředí a událostem příběhu i za konkrétní skupiny žijící ve válečném Bagdádu. Díky tomu příběh osciluje mezi dvěma rovinami, pohledem na události očima civilistů, tedy de facto obětí, ale i očima politicky angažovaných jedinců či frakcí. V tomto ohledu se Smečka z Bagdádu výrazně podobá knize Yanna Martela Pí a jeho život.

Komiks (resp. příběh v obrazech) hýří spoustou zajímavých podnětů a nápadů, kupříkladu i morální dilematem hladové smečky, která narazí na mrtvého příslušníka lidského rodu, jehož označují jako ,,ošetřovatele.“ Jíst, či nejíst? Toť otázka. Implicitní motiv kanibalismu stejně jako podobné kryptomotivy v příběhu rozšiřují čtenářovu perspektivu. Vaughan se rozhodl jít cestou nezávislého pozorovatele a předkládá příběh bez otevřeného moralizování. Libretista se vyhýba ukazování prstem, díky čemuž se snaží dostat na neutrální území. Tudíž se vyhýbá dvěma nejzprofanovanějším škatulkám, pro-americký a proti-americký. Podobně jak to předvedla Kathryn Bigelow v snímku Smrt čeká všude. Zlé jazyky by mohly Vaughana usvědčovat z populizmu (pojištění komerčního úspěchu, jelikož se jedná o mainstreamový komiks), obhájci by kontrovali, že jeho ambicí nebylo řešit otázku zodpovědnosti nebo viny za tragické události, jenom podat výpověď o životě v krajině zachvácené válečným konfliktem. V porovnání s Farmou zvířat byl Orwell mnohem explicitnější v kritice stalinizmu. Přirozeně, Orwell napsal satirickou alegorii, zatímco Vaughan zůstává jenom při alegorii.

Pod ambivalentnost Smečky z Bagdádu se podepisuje i vizuální provedení. Pro kreslířskou práci byl vybrán Niko Henrichon (Barnum! , Mýty, Sandman, X-Men…), který se právě díky Smečce zviditelnil. Již při prvním otevření komiksu čtenáři vytanou na mysl dvě slova, Walt Disney. Přirovnání ke Lvímu králi z úvodu nebylo náhodné. Pohádková vizáž se dostává do střetu s ne-tak-docela pohádkovým dějem. Henrichon přizpůsobil kresbě i barevný tón, aby primárně imitoval pohádkovou esenci. Nepoučený čtenář až později zjistí, že se jedná o válečné drama zasazené do současného Iráku. Zde by se opět dalo polemizovat, jestli se jedná, nebo nejedná o ústupek komerci, ale důležitý je fakt, že mezi scénářem a kresbou funguje jakási chemie. Američané mají tendenci lépe snášet sensitivní témata, když jsou podaná v animované/kres­lené podobě, proto se taky uchytily seriály karikující/sa­tirizující soudobou (především) americkou společnost jako Simpsonovi či South Park, a proto je doposud tolerován mnohdy politicky nekorektní humor seriálu Family Guy a American Dad. Henrichonova kresba je dostatečně expresivní, aby neredukovala a neinfantilizovala závažné téma. Navíc, právě kresba zdůrazňuje mnohé tragické prvky, s nimiž se protagonisté střetávají, včetně vygradovaného finále (proto se na komiksu nachází upozornění o přístupnosti od 16 let). Mnohdy kresba mluví sama za sebe, proto v některých panelech absentuje komentář vyprávěče. Za zmínku stojí dechberoucí panoramatické kresby, nad kterými se nejeden čtenář pozastaví a v tichosti se bude kochat opulentní nádherou.

Působivé drama o ceně svobody a válečnou agresí válcovaných civilistech. Antropomorfizovaná zvířata kontemplují význam svobody. Ruku v ruce se scénářem jde kresba, nádherná i tragická zároveň. Již tradičně Comics Centrum vydává příběh v obrazech v měkké i tvrdé vazbě a o překlad se postaral Jan Kantůrek, tudíž nikdo si nemůže stěžovat. I přes některé ústupky většinovému čtenáři spokojenost zaručena.

Během bombardování Iráku Američany v dubnu roku 2003 utekla z bagdádské zoologické zahrady smečka vyhladovělých lvů. Plná zmatku se toulala ulicemi města, až ji zastřelila americká vojenská hlídka. Tento skutečný příběh posloužil scenáristovi Brianu Vaughanovi jako základ jeho prvního románu v obrazech o skutečné ceně svobody. Smečka lvů se dostane ze zajetí a postupně odhaluje pravidla nového, pro ni nepoznaného světa. Smečka není jednotná v názoru na nově vzniklou situaci. Lvice Núr si touží vydobýt svobodu vlastní silou, jejím protipólem je stará poloslepá Safa, pro kterou je její pohodlí důležitější než volnost. Smečku doplňují samec Zill, pragmatický, pohodlný bojovník a mladý lvíček Ali, jediný z celé smečky narozený v zajetí. * Smečka z Bagdádu se v USA několikrát dotiskovala a ve světě vyšla v mnoha jazykových mutacích. Kresby výtvarníka Nika Henrichona, patří k tomu nejkvalitnějšímu, co je možné v současné comicsové tvorbě vidět. Zvířata v jeho podání dokážou přesně vyjádřit své pocity i myšlenky a prostředí Bagdádu působí velice autenticky. Detailní akce střídají panoramatické dvoustrany a chvílemi se zdá, jakoby ze stránek oslepovalo ostré irácké slunce a vystupoval pouštní prach. Oběma autorům s autentičností pomáhali blogeři z Iráku, vojenští fotografové i američtí vojáci. * Smečka z Bagdádu je teprve druhým comicsem Nika Henrichona. Scenárista Brian K. Vaughan před Smečkou z Bagdádu psal pouze rozmáchlé sešitové série. Na kritiku ze strany kolegů scenáristů, že nedovede napsat krátký uzavřený příběh, odpověděl právě Smečkou z Bagdádu, a byla to odpověď ve všech ohledech povedená. * Smečka obdržela cenu Harvey za nejlepší román v obrazech roku 2007, britskou cenu Eagle 2007 za nejlepší román v obrazech a cenu portálu IGN za nejlepší román v obrazech za rok 2006. (anotace)

Martin Kudláč (redaktor)

martin.kudlac@fantasyplanet.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

2 komentářů

  1. S recenziou sa plne stotožňujem. Jeden z najlepších komixov, aký som doteraz čítal. A len tak pre zaujímavosť, ponúkol som ho dvom “scifi a komix negatívnym” kolegyniam. Obom sa páčil a zmenil (možno) trocha ich pohľad na komixy.

Zveřejnit odpověď

Smečka z Bagdádu

Během bombardování Iráku Američany v dubnu roku 2003 utekla z bagdádské zoologické zahrady smečka vyhladovělých lvů. Plná zmatku se toulala ulicemi města, až ji zastřelila americká vojenská hlídka. Tento skutečný příběh posloužil scenáristovi……

Během bombardování Iráku Američany v dubnu roku 2003 utekla z bagdádské zoologické zahrady smečka vyhladovělých lvů. Plná zmatku se toulala ulicemi města, až ji zastřelila americká vojenská hlídka. Tento skutečný příběh posloužil scenáristovi Brianu Vaughanovi jako základ jeho prvního románu v obrazech o skutečné ceně svobody. Smečka lvů se dostane ze zajetí a postupně odhaluje pravidla nového, pro ni nepoznaného světa. Smečka není jednotná v názoru na nově vzniklou situaci. Lvice Núr si touží vydobýt svobodu vlastní silou, jejím protipólem je stará poloslepá Safa, pro kterou je její pohodlí důležitější než volnost. Smečku doplňují samec Zill, pragmatický, pohodlný bojovník a mladý lvíček Ali, jediný z celé smečky narozený v zajetí. * Smečka z Bagdádu se v USA několikrát dotiskovala a ve světě vyšla v mnoha jazykových mutacích. Kresby výtvarníka Nika Henrichona, patří k tomu nejkvalitnějšímu, co je možné v současné comicsové tvorbě vidět. Zvířata v jeho podání dokážou přesně vyjádřit své pocity i myšlenky a prostředí Bagdádu působí velice autenticky. Detailní akce střídají panoramatické dvoustrany a chvílemi se zdá, jakoby ze stránek oslepovalo ostré irácké slunce a vystupoval pouštní prach. Oběma autorům s autentičností pomáhali blogeři z Iráku, vojenští fotografové i američtí vojáci. * Smečka z Bagdádu je teprve druhým comicsem Nika Henrichona. Scenárista Brian K. Vaughan před Smečkou z Bagdádu psal pouze rozmáchlé sešitové série. Na kritiku ze strany kolegů scenáristů, že nedovede napsat krátký uzavřený příběh, odpověděl právě Smečkou z Bagdádu, a byla to odpověď ve všech ohledech povedená. * Smečka obdržela cenu Harvey za nejlepší román v obrazech roku 2007, britskou cenu Eagle 2007 za nejlepší román v obrazech a cenu portálu IGN za nejlepší román v obrazech za rok 2006.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď