Batman za dlouhých 84 let od svého zrození musel čelit slušné řádce padouchů. Mezi ty nejznámější a vůbec nejdrsnější patří rozhodně Joker, ale těsně v závěsu za ním jsou Riddler a Penguin. První se dostal poprvé na scénu v roce v Detective Comiscs #140 z roku 1948, druhý v Detective Comics #58 v roce 1941. Takže Penguin je hned po Jokerovi nejstarším Batmanovským padouchem, a Nigma neboli Hádankář zase jedním z nejnebezpečnějších. Přitom většina z nás je má zafixované jako pošuky s tváří DanyDe Vitta a Jima Carreyho. Na filmovém plátně nebo spíš televizních obrazovkách je oba spojil až seriál Gotham. Je tedy více než bohulibé, že se nakladatelství CREW rozhodlo vydat komiks, který je věnován výhradně jim.
Za první povídkou stojí John Ridley a za druhou Tom King. Zatím co Ridley je známý jako filmový a seriálový scénárista, byť napsal také scénáře ke komiksům (namátkou série The Next Batman), Kingův scénáristický rukopis můžeme znát například díky komiksům Vision, Baneovo město, nebo Dravá moc či Válka vtipů a hádanek. V posledních dvou výše zmiňovaných figurují oba padouši, tudíž nejsou pro Kinga žádnou velkou neznámou a na scénáři povídky Strašlivé otěže je to zatraceně poznat. Oba příběhy, byť by se nedali označit jako origin, se zabývají minulostí jejich hlavních hrdinů a tím, co je zformovalo v monstra, která zná každý fanoušek netopýřího muže. Přitom především povídka Poslední kulka je ryzí gangsterkou.
Poslední kulka pro toho pána s deštníkem
Před nějakou dobou došlo v Gothamském podsvětí k převratu a moci se chopil někdejší Penguinův pobočník (ten který stojí po boku a drží vám nad hlavou deštník) a z druhdy obávaného vládce podsvětí se stal znovu Oswald Chesterfield Cobblepot, muž bez domova, bez přátel a bez poskoků. Umbrella man zatím vládne městu tvrdou rukou a jak říká komisařka Montoyová: „Drogy, zbraně, přepadení, pašování… A situace se pořád zhoršuje. Nerada to říkám, ale stýská se mi po dnech, kdy nám dělaly největší starosti plyn způsobující smích, nebo ujeté hádanky.“ Všichni touží po tom, aby se vrátilo status quo ante, tedy původní rozložení sil. Dokonce i Batman se rozhodne dát Penguinovi šanci sebrat partu ostrostřelců a vymlátit z Umbrella mana duši. Problém je v tom, že Oswald má jen jedinou pistoli a jedinou kulku. V podstatě jde o klasickou revenge gangsterku se vším, co k ní patří. Od shánění pomocníků, přes postupnou likvidaci zrádců, až po finální brutální rvačku, která se táhne přes tři strany. To vše proložené flashbacky do Oswaldova dětství.
Kresby se ujal Giuseppe Camuncoli (u nás ho známe díky sérii Hellblazer). Jeho rukopis na první pohled sice působí mainstreamově, ale nepostrádá vtipné nápady. Ať už jde o odraz Lilininy tváře v Penguinově monoklu či do řady detailně rozporcovaných panelů rozvedená finální rvačka – na takové osvěžující detaily je radost pohledět. Sečteno a podtrženo: Poslední kulka je příjemnou lahůdkou Tarantinovského druhu.
Riddlerova psychedelická hra
Také povídka Strašlivé otěže přináší pohled do Riddlerova dětství, ale na rozdíl od Poslední kulky nejde o jednoduchý příběh. Na prvních stránkách sledujeme Johna Oatese na cestě z kanceláře, a to jen proto, abychom se vzápětí ze záběrů pouličních kamer dozvěděli, že byl zcela chladnokrevně zastřelen mužem v zeleném. Tím není nikdo jiný než Riddler. Tohle už není ten vtipný a potrhlý Hádankář, který zanechával Batmanovi stopy a vedl ho labyrintem jako Ariadnina nit k finálnímu střetu. Riddler nejenže změnil modus operandi a zcela bezdůvodně zavraždil nevinného člověka, ale dokonce se nechal bez odporu zatknout. Zatím co se komisař Gordon snaží z Riddlera vytáhnout proč Oatse zabil, čtenář sleduje ve flashbacích Hádankářovo dětství a boj s despotickým otcem, který ho formoval. Celá povídka je jedno komorní kriminální drama, do něhož vstupuje Batman, jako ten, kdo se snaží vypátrat proč se Riddler tak náhle změnil, zatím co komisař Gordon prohrává se svým vězněm psychologickou válku na celé čáře. Když se Hádankář rozhodne náhodně zavraždit někoho bez jakýchkoli souvislostí nebo nápovědy, na jedné straně působí, jako by se scénárista snažil hrát na nějaký hlubší podtext. Ale také to působí nedotaženě a rozpačitě. A přesto jde o hodně atmosférické a temné čtení. Velký podíl na tom ovšem má kresba Mitche Geradse. Ta se nese v nádherném kontrastu barev mezi minulostí a přítomností. Minulost je v odstínech červené a přítomnost se nese v odstínu zelené. Kresba jako by vypadla přímo z pouličního kriminálního thrilleru sedmdesátých let. Pryč jsou gotické obrazy Gothamu. Místo toho vidíme město, které působí zcela všedně. Důležitou roli v tomto příběhu hrají basketbalová hřiště. Vidíme je v minulosti i přítomnosti a také jsou zmíněny v jedné z výpovědí lidí, kteří Riddlera v minulosti znali. Hřiště je ovšem také metaforou pro Gotham, protože i on je hřiště, na kterém se Batman a Hádankář v průběhu let mnohokrát utkali.
Batman – Špatný den není špatný komiks. Kromě toho že čtenáři poskytl bližší pohled na dva z nejstarších batmanovských záporáků, ukazuje také, že ne vždy musí netopýří muž hrát v Gothamu hlavní roli.
Batman – Špatný den
Scénář: Tom King, John Ridley
Kresba: Guiseppe Camuncoli, Mitch Gerads
Překlad: Jan Kukrál
Vydal: CREW, 2023
Počet stran: 148
Vazba: brožovaná
Cena: 399 Kč
Ukázkou si můžete zalistovat ZDE
