O popularitě komiksové série Hellboy a kompletního světa a mýtu, který vytvořil Mike Mignola, nemůže být nejmenších pochyb. Natočily se již dva filmy, vydaly knihy a psané i komiksové povídky. A právě jednou z povídkových knih je i další „book“ s pořadovým číslem sedm, který nedávno vyšel v péči nakladatelství Comics Centrum i u nás. A jaký je?
 |
Sedm povídek nám ukazuje Hellboye hned z několika stránek v různých časových obdobích jeho kariéry v Úřadu paranormálního vyšetřování a obrany. Autor ke každé z nich připojil krátké povídání objasňující, jak přišel ke svým nápadům, kdy byly povídky poprvé publikovány a podobně.
1/ Pananggalan – „A máš to, kamarádko.“
První povídka je kratičký osmistránkový příběh, který byl zveřejněn jako příloha časopisu Wizzard. Jedná se o svižný start knihy, který Hellboye předvádí v jeho klasické formě alias „nehodlám se s tim sr*t“. Příběh nás hned uvede do problému, který má Hellboy vyšetřit, a on přijde, vyřeší ho a je konec. Není co víc dodat.
2/ Hydra a Lev – „To nebylo špatné.“
Druhý příběh nás zavede, jak je patrné z názvu, až k bestiím z řecké mytologie. Mike Mignola výborně vystihl mytickou magičnost, kterou oplývají staré báje, a opět na velice krátkém rozsahu dokázal vyprávět velký příběh s mnoha odkazy. Zvlášť zaujme kontrast infantilnosti a divoké síly postavy Lva. Schválně, kdo z vás pozná všechny narážky na mytologii před výkladem profesora Bruttenholma?
**3/ Trollí čarodějka – „Zajímalo by mě, jak se pak budeš cítit.“***
Zřejmě nejlepší povídka knihy. Silný příběh převzatý z jedné norské pověsti doplněný svérázným koncem Mika Mignoly je tak nabitý atmosférou, až dostanete husí kůži. Hellboy bez zběsilé bitky? A jak to funguje! Potěší také spousta detailů v kresbě, například malby mladého Hellboye na stěně čarodějčiny chýše.
4/ Pražský Upír – ,,Mlask, mlask, mlask.“
Povídka, která dala jméno celé knize, je pro tuzemské čtenáře dozajisté přitažlivá kvůli místu, kde se děj odehrává. Mignola opět svérázně převyprávěl místní pověst a dodal jí notnou dávku vtipu, který skvěle doplňuje precizní kresba Craiga Russela.
5/ Experiment Dr. Carpa – ,,Ty zkurvy…“
Tak zde se autorovy povedly opravdu zázraky. Třináct stránek vám uteče, jako kdyby jich bylo pět, a i sám příběh si s časem pohrává dle svého. Atmosféra, kterou se podařilo navodit, jako by se nás ptala, jestli jsme si tak jistí svým reálným světem. Stojíme snad těsně vedle jeho hranice? A co vy? Jste si jistí, že ten pán, kterého jste potkali v podchodu, byl opravdu jen ošklivý? Nebyl to třeba troll?
6/ Ghúl – „Ty zasranej uchyláku!“
Jak sám Mignola napsal v předmluvě, jedná se o prakticky první Hellboyův příběh a je to z něj trochu znát. Celá povídka zobrazující nerovný souboj trošku vyznívá jako médium pro postavu, která se vyjadřuje ve verších známých básní (zde především Hamleta). Dobré nápady a atmosféra však z této povídky udělaly velice solidní kousek, který by, navzdory autorovým slovům, šel klidně zařadit mezi čtenářsky nejoblíbenější.
7/ Makoma – „Ježíš. Jak člověk zapomene něco takového?“
Poslední a zároveň nejdelší povídka z knihy (48 stránek) je doplněna kresbou Richarda Corbena. Africké mýty mohou přinést opravdu silné příběhy a jeden takový je i ten o Makomovi. Velice šikovné prolnutí postavy Makomy a Hellboye přináší úžasný zážitek a jako závěr a vyvrcholení knihy funguje skvěle.
Sedmá Hellboyova kniha nám přináší to, na co jsme zvyklí – skvělou kresbu nejen Mignoly, skvělé převzetí lokálních příběhů a mýtů přepracovaných geniálním mozkem a v neposlední řadě také skvělou kompozici celého díla.
