Zatímco na většinu podnikatelů tvrdě dolehla recese, v Nanamiho agentuře pro výzkum nadpřirozených jevů na nějakou finanční krizi nemají čas a její zaměstnanci jsou doslova na roztrhání. Nadpřirozené stvůry jsou všudypřítomné a jen čekají na příležitost, jak se projevit v našem světě. Ze strany lidí pak už stačí jen málo, jedna nevhodná myšlenka či výbuch vzteku a tým Asagi Nanamiho má další případ. Otázkou je, na čem si slečna Tokiko pošmákne tentokrát.
První díl této manga tetralogie navozoval dojem, že Kategorie: Stvůry budou mít velmi volnou strukturu na sebe víceméně chronologicky navazujících příběhů bez nějaké nosné dějové linie, přičemž návaznost jednotlivých příběhů je zajištěna pomocí stejných postav a rozhovorů mezi nimi. V porovnání s druhým dílem však šlo o pouhý prolog, opravdový příběh začíná až příchodem dalších lovců a stvůr na scénu. A příchod je to vydařený, ale taky pěkně zvrhlý (1). Co ostatně čekat od autorky, jejímiž oblíbenými prvky jsou jak v manze, tak v anime králíčci, homosexuálové, crossdressing a roztomilé holčičky, v případě Kategorie: Stvůry doplněné ještě o rozsekávání stvůr a masových panenek?
Manga se vztahům hlavních hrdinů věnuje jen okrajově v oddechových pasážích, konečně je totiž přítomen děj, který se z nenápadné zápletky rozvíjí v docela zajímavý, komplikovaný a temný příběh, schopný utáhnout nejen celý druhý díl, ale klidně i zbytek čtyřdílné série. Pokud se nedočkáme nějakého banálního vyústění, je už teď jasné, že pro čtenáře mangy Kategorie: Stvůry zůstane ledacos nevysvětleno i po závěrečných stránkách čtvrtého dílu, leda by autorka dokázala nějakým způsobem propojit minulost hlavních hrdinů s Hainuwele a dalšími záporáky. Každopádně se je na co těšit.
Kdybych měl charakterizovat druhý díl Kategorie: Stvůry jedním slovem, tím slovem by byla změna. Již z obálky je patrné, že tým Asagi Nanamiho netvoří čtyři, ale pět osob. Všímavější čtenáři prvního dílu poznají v postavě vysokého černovlasého mladíka v obleku Izumiho, který se v případě potřeby umí oddělit od svého hostitele a vystupovat samostatně. (2) Další změny číhají na čtenáře hned na začátku, neboť se ukazuje, že Nanami není jediný lovec stvůr a dokonce, že není ani vlastním pánem, resp. lovcem démonů na volné noze, ale jen plní příkazy seshora, Tokiko má vlastní králičí kamarádky a v manze se opět objeví homosexuál Aju, což je sice méně důležitý, ale přesto důležitý detail. Zatímco v prvním díle byla Aju holka, snažící se sbalit svého přítele Amana, v druhém díle je to homosexuální bišónen se vším všudy. Důvodem této změny pohlaví je patrně chyba překladatele, kterou může částečně omluvit jen fakt, že Aju má v prvním díle buď velmi volné kalhoty, nebo regulérní sukni a z kresby o nelze poznat. Legendární věta „Fuj, ženská!“ tak konečně dává smysl. (3) Další detaily už vám prozrazovat nebudu, budete si jich muset všimnout sami.
V manze je přítomen mírný fanservis pro yaoifangirls, zahrnující roztomilé, po sobě se plazící bišóneny, crossdressing a slovní narážky, od prvního dílu přibylo nahých či polonahých scének, nečekejte však žádné hentai, vidět jsou maximálně pantsu.
Co se týká hororových scének, konstantní kvalita kresby a trochu zmatené, krátké souboje se žádných změn nedočkaly, což je škoda, protože některé scény mohly být opravdu děsivé. V manze se sice rozsekávají nestvůry, ale krve se téměř nedočkáte – takový Hellsing byl v tomto směru zvládnut mnohem lépe, ačkoli v něm krev naopak tekla proudem. Jednoznačně nejlepší scénou druhého dílu je dvojstrana 40-41, která dává již tak divnému indonéskému mýtu o Hainuwele dokonale hororový a přitom zvrhlý rozměr, souvislost s masovými panenkami je rozhodně dobrý nápad.
Opravdoví znalci nadpřirozených jevů pak ocení narážky na skutečné události, konkrétně na ultrastarý hit „Gloomy Sunday“, údajně vedoucí k sérii sebevražd, nebo na případ Rakušana Rudolfa Franka, který dokázal zabít pouhou myšlenkou. Ubylo komediálních prvků v podobě superzdeformovaných scén a vypadá to, že skoro každý člen Asagiho týmu vyjma Amana má vlastní temnou minulost, která může mít vliv na řešené případy.
Druhý díl mangy Kategorie: Stvůry překonal kvality prvního dílu, už nejde o sled jednotlivých epizod, ale o organicky se rozvíjející děj, který může mít velmi zajímavé zakončení. Bez znalosti prvního dílu však může čtenář ve vztazích jednotlivých postav docela tápat. Kategorie: Stvůry jsou slibně se rozvíjející hororovou „detektivkou“, která potěší především mladší čtenáře, ale pobavit může i ty „vyspělejší“. Ostudu v knihovničce vám rozhodně neudělá a pokud se vám líbilo Temné metro, pak není nad čím váhat, protože Kategorie: Stvůry jsou minimálně o třídu lepší.
1) Na zadní straně obálky je decentně uvedeno 15+.
2) Izumi se poprvé oddělil od Asagiho v závěru prvního dílu, kde se ujal řízení auta. Postava Izumiho mi připomíná sluhu Waltera C. Dornese z Hellsingu, bude ještě zajímavé sledovat jeho vývoj.
3) Narážím pochopitelně na vynikající komedii „Zvíře“ s Jean-Paulem Belmondem v hlavní dvojroli neohroženého kaskadéra a zženštilého buzeranta.
Asagi, ředitel agentury pro výzkum nadpřirozených jevů, je skvělým detektivem a jeho speciální schopnosti z něj činí hrozivého protivníka. Je ale otázka, zda si tentokrát neukousl příliš velké sousto… * Ve druhém svazku mangy se Asagi a jeho spolupracovníci střetávají s dalšími stvůrami, a tentokrát musí napnout veškeré síly. * Tato kniha je vytištěna ve stylu „manga”, v autentickém japonském formátu zprava doleva. (anotace)
