Autor mangy Yu Aikawa má dobrý cit pro hrdiny – dřív, než začne Ageha čtenáře nudit, je nahrazena svou sestřenkou Futabou. Gindži se sice stále snaží zjistit okolnosti smrti svého bratra, ale tato nosná dějová linka je zatlačena do pozadí řešením jiné dětské tragédie, která postihla loutkářku Icuki, v jejímž domě se děj této mangy odehrává (1).

Motýlek není „další duchařská/hororová série“ ve stylu Temného metra nebo Kategorie: Stvůry. Vymítačka duchů Ageha totiž nepracuje se skutečnými duchy, ale pouze dovedně vytváří iluze, odpovídající představám klientů. Iluze duchů následně zničil odpůrce duchů Gindži, povedená dvojka dostala peníze a šla za dalším klientem. Původním partnerem Agehy v tomto svérázném podnikání byla její sestřenka Futaba, ale její schopnosti ničit duchy po čase vyprchaly. A právě Futaba se ve třetím díle rozhodne předvést, že její nadpřirozené schopnosti stále přetrvaly.

Manga Motýlek začínala jako duchařská komedie s tragickými prvky, ale s postupným odkrýváním minulosti jednotlivých hrdinů se z ní stává spíše standardní japonský „příběh ze života“ (slice of life). Manga využívá motivy známé každému čtenáři – dětské zážitky, opuštěné domy, duchařské historky, první dětské tragédie – a je tak dobře srozumitelná i českým čtenářům neznalým japonských reálií. V podtextu se manga zabývá důležitosti iluzí pro život člověka. S postupujícím dějem je stále více patrný konflikt „pravdy za každou cenu“ a „života ve lži“, respektive vytváření si iluzí, aby byl život snesitelnější. Motýlek není plytkým japonským komiksem, má svou hloubku.

Narozdíl od výše zmíněných titulů, tvořených víceméně izolovanými kapitolami jednotlivých případů, má Motýlek sevřenou dějovou linii, žádná kapitola nebo scéna není samoúčelná, ale přispívá k objasňování charakteru hlavních i vedlejších postav. Když už jsme u postav, ty se vyvíjí a nehodlají se nechat zaškatulkovat do jednoho konkrétního archetypu. Například Futaba vystupovala ve druhém díle jako žárlivá a pomstychtivá mrcha, která Gindžiho nemůže vystát. Tady však překoná svůj odpor a přinutí Gindžiho ke spolupráci. Jsem zvědav, kam se posune děj ve zbývajících dvou dílech (2) a jakou roli v něm bude hrát nová, v samotném závěru se vyskytnuvší postava.

Výtvarná stránka je bezchybná a odpovídá úrovni předchozích dílů. Nečekejte žádné grafické experimenty, ale standardní moderní mangu, což naznačuje už blonďatá Futaba s Gindžim na obálce. Černobílé vnitřní ilustrace jsou kvalitní, postavy jsou propracované, stejně pečlivě se autor věnoval i pozadí jednotlivých scén. Pěkné jsou i celostránkové ilustrace oddělující jednotlivé kapitoly (třeba str. 67 a 107). Co se týká technické stránky, redakci uniklo jen pár tiskařských šotků, jako je text přesahující bublinu nebo špatně rozdělené slovo, na výsledný dojem z mangy to však nemá vliv. Překlad zůstává na dobré úrovni.

Třetí díl mangy Motýlek je už nějakou dobu na pultech knihkupectví, protože Talpress urychlil vydávání jednotlivých dílů (mezi vydáním prvního a druhého dílu uplynul skoro rok, mezi vydáním druhého a třetího dílu jen asi tři měsíce). Radost budou mít hlavně příznivci kvalitní mangy a čtenáři předchozích dílů, Motýlek má však šanci oslovit i ty z vás, kteří se manze doposud z nejrůznějších důvodů vyhýbali. Třeba vás právě on přesvědčí o tom, že komiksy, dokonce japonské, nemusí být vždy braková záležitost.

1) Pro lepší pochopení “kdo je kdo” doporučuji přečíst si recenze předchozích dílů.
2) Manga Motýlek má pouze pět dílů, nejde o žádnou nekonečnou, peněženky i trpělivost likvidující ságu á la Naruto nebo Bleach.

Gindži Išikawa pokračuje ve své roli partnera Agehy ve vymýtání duchů a cestují spolu Japonskem za klienty. Gindži s pomocí Agehy poodhaluje záhadnou smrt svého bratra, jejíž okolnosti ho celé dětství tížily. Při svých cestách navštíví Gindži s Agehou dům Icuki Naruo a pomohou Icuki vyvolat její vzpomínky a osvětlit tragédii, která se stala jejímu příteli v dětství. (anotace)

• scénář a kresba: Aikawa Yu
• překlad: Jana Šimonová
• vazba: paperback
• počet stran: 192
• cena: 269 Kč
• vydal: Talpress 2010

Petr Bouda (redaktor)

petr.bouda@fan­tasyplanet.cz