Vějíř 3

Kvalita Vějíře – sborníků české mangy – je na vzestupu. Ačkoli rozdíl mezi druhým a třetím sborníkem není tak velký jako mezi prvním a druhým, díky neúčasti některých předchozích autorů vznikl prostor pro nové autory, kteří toho v rámci možností využili. Pár velmi kvalitních komiksů, stále méně vyloženě slabých příspěvků a jako vždy velká dávka originality mladých autorů „české mangy“.

Vějíř 3

Po roce vydalo nakladatelství Kobuta už třetí Vějíř. Ačkoli modrozelenočervená obálka evokuje spíš Čínu než Japonsko a svými kvalitami nepřekoná profesionální obálku předchozího Vějíře se slečnou s japonským slunečníkem, černobílý obsah sborníku je rok od roku lepší, a to poměrně výrazně. Důvodů, proč tomu tak je, může být několik – větší počet příspěvků, takže je z čeho vybírat, nebo lepší práce editorů, nebo zlepšování samotných autorů. Za tři roky se ustálilo „tvrdé jádro“ autorů, kteří zatím nechyběli v žádném Vějíři, přičemž jejich příspěvky byly vždy buď nadprůměrné, nebo alespoň průměrné kvality (1). K tomuto jádru se pak přidávají další autoři, jejichž příspěvky svými kvalitami (jak výtvarnými, tak stavbou příběhu) kolísají daleko více – jsou zde příspěvky jak nadprůměrné, tak podprůměrné (2). Zajímavé by bylo srovnání jednotlivých autorských dvojic, protože v rámci Vějíře je možné dát dohromady i „osamocené“ kreslíře a spisovatele. Ačkoli dalším kladem sborníku je také přijatelná cena, která je nižší než u konkurence (Comics & Manga Book) (3). A teď už popořadě k jednotlivým příspěvkům. Třetí Vějíř jich obsahuje celkem dvacet, což je o dva méně, než obsahoval předchozí sborník, byť rozsah stránek zůstal přibližně stejný (něco málo přes 300 stran).

Prvním příběhem jsou Křupani od dvojice NeoWorm a Marcusss, military sci-fi, odehrávající se ve světě Battletechu (4). Hlavními hrdiny však nejsou piloti jednotlivých mechů, ale obyčejní pěšáci podpůrných týmů, jejichž úkolem je vyčistit okolí od nepřátelské pěchoty. Příběh je průměrný, líbit se bude hlavně hráčům Battletechu, bohužel má slabou pointu, kterou nezachrání ani několik cynických vtípků. Výtvarná stránka je průměrná. Kresba je poměrně detailní (jak postavy, tak okolí), proporce vojáků jsou zvládnuté v rámci možností, zato perspektiva není zvládnutá vůbec. Větší „manga“ stylizace by rovněž neškodila. Smalltalk od Tale je fragmentem z nějakého většího díla, který dává docela dobrou představu, jak by měl celek vypadat. Od civilního příběhu, jehož hrdiny jsou prepubertální děti, tedy mnoho nečekejte, pointa je jen dílčí a nevýrazná. Smalltalk je silně stylizovaný. Okolí prakticky není zobrazováno a je laděno do temných barev (dominuje černá), tím se veškerá pozornost soustředí na postavy, které vypadají dostatečně dětsky, odpovídají „manga“ stylu a mají zvládnuté proporce. Celkově vzato průměr.

Chuďas z Nippuru od dvojice Janiko a Shinji je převyprávěním příběhu ze staré Mezopotámie o chudém písaři, který se důkladně pomstí starostovi. Protože příběh nebylo třeba řešit (stačilo vyjít třeba z Mýtů staré Mezopotámie), spočívala hlavní práce autorů ve výtvarné stránce. Postavy jsou zvládnuté a poměrně detailní, okolí postav i pozadí je naznačeno jen v hrubých rysech. Nezvládnutá zůstává perspektiva. Alespoň, že použitý font evokuje klínové písmo (dobrý nápad). Celkově mírný nadprůměr. Anémie a Benjamin od dvojice Hayath a DanQ je jedním z nejvíce „manga“ komiksů sborníku. Čtyřpanelové stripy si dělají legraci z malých, tedy ještě dětských upírů (zajímalo by mne, nakolik se autoři inspirovali Eeriecuties). Kvalitní kresba, zábavné pointy, roztomilá upířata – jen je škoda, že stripů je pouze šest. Jeden z nejlepších příspěvků letošního Vějíře, který však končí dřív, než by bylo milé. Snad se v dalších sbornících dočkáme pokračování, podle mne má tato autorská dvojice výrazný potenciál, který by byla škoda nevyužít. Preach od „Pleach týmu“ je několikanásobná fantasy parodie nejen na Bleach, ale i na další „klasiky“, nemá tedy smysl kritizovat klišé, ze kterých si příběh utahuje, tudíž je musí využívat. Bohužel to neomlouvá nelogické chování postav v závěru. Co se týká kresby, stylizace je záměrně hrubá až primitivní. Celkově se dá říct, že za tu pointu to nestojí.

Superschopnost od dua Ruchie + Sykysan je jednoduchý „slice of life“ ze života vysokoškoláků, kteří uvažují o tom, jaké superschopnosti by se jim hodily. Dobrý nápad, vtipná pointa, dětsky jednoduchá stylizace bez jakýchkoli detailů (perspektiva opět dostává na frak). Pokud šlo něco nakreslit mnohem lépe, byl to právě tento podprůměrný příspěvek. Hned následující Ďábelská škola od Luc a Hrr pak neměla být do sborníku zařazena vůbec. Pubertální smysl pro humor v kombinaci s inspirací Harry Potterem a dětsky jednoduchou (nikoli však dětskou) kresbou dal vzniknout několika izolovaným gagům, které maskují absenci pointy. Doufám, že pokračování se už nedočkáme. Plavba vyniká zajímavým stylem kresby, průměrnou pointou a absencí jakéhokoli textu. Víc než co jiného mi to připomnělo některé příběhy z Genius Party Beyond, postavené na jediném nápadu. Rolničkové requiem je dalším podprůměrným příspěvkem, nebo spíš ukázkou toho, jak může vypadat pokus o fantasy v podání dítěte. Kombinace primitivní kresby a laciného citového vydírání se sladkobolným koncem je odrazující. Kdo vchází do tvých snů od A. Tesaře a Z. Blaštíkové je sice zvládnutá výtvarně, ale obsahově se jedná o typickou „tesařovštinu“(5). Pokud vám bude příběh dávat smysl, nebo se u něj dokonce budete dobře bavit, měli byste vyhledat odbornou pomoc nejbližšího psychologa. Nevím, komu je příběh určen, možná divákům filmů z produkce Tromy nebo čtenářům Alien Hand Effect?

Naštěstí sborník obsahuje i kvalitní příspěvky s politicky nekorektním humorem. Kill HIMe od Infery (poprvé ve sborníku) je jednoznačně nejlepší příspěvek letošního Vějíře. Dokonalá kresba, zvládnuté proporce a co se týká příběhu, je to „nájezd jako svině“ (6), který si utahuje z Ville Vala, frontmana finské metalové skupiny HIM (zde leží počátky EMO stylu), i z tvorby této skupiny („Love Metal“ to schytal asi nejvíc). Jen více podobných parodií, prosím! Kéž by byla podobně kvalitní alespoň polovina příspěvků Vějíře. Následující Prostě úžasná je jednoduchý civilní příběh z Prahy s průměrnou kresbou a dobrou pointou (v rámci možností). A vzali se je příběh dvojice Arashi a Shinji, tentokrát jde o drsnou parodii na nejrůznější pohádky, v níž nechybí žáby, víly, princezny a jednorožec (ne nutně v tomto pořadí). Kresba je více „japonská“ a propracovanější, příběh má dobrou pointu, celkově tedy nadprůměr.

Panečkovi od dvojice „Suwa“ a „Pan-da“ je průměrný civilní příběh o klukovi, který jednoho dne zapomene svou panenku a díky tomu zažije nejhorší školní den. Postavy jsou propracovány průměrně, pozadí téměř zcela absentuje. Celkově průměr. Perný den je pak krátký komiks podle textu A Hard Days Night od Beatles. Dobrý nápad, průměrná kresba, ale nic víc od toho nečekejte. Čarodějčin mlýn od Balroga (podle námětu DanaQ) je další nevážný fantasy příběh (nebo parodie na pohádky) s jednoduchou, ale zvládnutou kresbou a dobrou pointou. Jen mírný nadprůměr. Čokoláda je předposlední delší příspěvek ve sborníku, oddechový příběh dvou kamarádek, zasazený do světa na úrovni 19. století. Kresba odpovídá příběhu (nemá smysl vyčítat nerespektování proporcí a perspektivy), postavy jsou propracované a pozadí rovněž. Nadprůměr. Za zrcadlem a Poslední jednorožec, který nebyl poslední jsou dva krátké příběhy ze života. Dobrá stylizace kresby a minimum textu, mírný nadprůměr (ale jen mírný). Závěrečný Konec světa v úterý čtrnáctého od J. Tesaře a J. Lišky je zajímavě vypointované sci-fi o tom, jak taky může skončit svět. Kresba je na dobré úrovni, byť se nejedná o „manga“ styl.

Celkově je třetí Vějíř zatím nejlepší, což ovšem neznamená, že je zcela bez chyb (7). Jedním ze stále se opakujících nedostatků je zařazování i „normálních“ komiksů do „manga“ sborníku. Ano, i japonská manga je vizuálně velmi různorodá a lze v ní rozpoznat řadu různých stylů, nicméně „manga“ není synonymum pro jakýkoli „komiks“, ale pro komiks, který se vyznačuje určitou stylizací postav. Pokud příspěvek do sborníku české „mangy“ tuto stylizaci zcela postrádá, pak má být editory odmítnut, leda by šlo o příspěvek velmi kvalitní. Podotýkám, že zde existují jiné sborníky, které umožňují publikovat i autorům, kteří nepoužívají japonskou stylizaci (třeba už zmíněný Comics & Manga Book). Dalším nedostatkem je akceptace podprůměrných příspěvků – byť je jich rok od roku méně – u kterých si nejeden čtenář položí otázku „Proč?“ (letos to byla třeba Ďábelská škola, loni to byl například Poslední tah nebo 9). Již tři sborníky Vějíře dokazují, že zde existuje minimálně několik nadaných autorů „mangy“, kteří se mohou v budoucnu přiblížit kvalitám třeba Makoto Yukimury (tvůrce Vinland Saga). Komu tedy sborník doporučit? V prvé řadě začínajícím autorům komiksů, ale taky čtenářům mangy, kteří se nebojí experimentovat a nevadí jim tvorba začínajících autorů. Pokud vás letošní Vějíř přiměje vytvořit vlastní „mangu“, tím lépe.

1) DanQ, NeoWorm, Mešitka, Zuzana Blaštíková, Ingi, bratři Tesařovi.
2) Třeba Infera, Hrr nebo Jarník.
3) Nicméně sborníky cenově obstojí i ve srovnání s produkcí nakladatelství Zoner Press nebo Talpress.
4) Battletech je strategická desková hra pro dva a více hráčů, z nichž každý ovládá několik mechů – obřích bitevních robotů vážících až 100 tun – a jejichž hlavním cílem je rozstřílet stroje protivníka (ačkoli mise mohou být různorodé). Velmi kvalitní strategie, ve které si hráči mohou vybrat jak z desítek předkonstruovaných strojů, tak vytvářet své vlastní. Nevýhodou hry je vysoká časová náročnost (několik hodin na jednu hru). U nás tuto hru vydával Altar.
5) Nevím proč, ale bratři Tesařovi dokáží vytvářet jen dva druhy příběhů: zvrácené a velmi zvrácené. Zatímco u těch zvrácených se dokážete dobře bavit (třeba Ostrov doktora kačera z Vějíře 2 je vynikající), u velmi zvrácených jsou na místě úvahy, jestli jsou autoři psychicky zcela v pořádku, nebo jestli nebylo lepší si před čtením jejich výtvorů něco šlehnout (třeba Kdo vchází do tvých snů).
6) Kde jinde uvidíte prase s hlavou frontmana skupiny Rasmus jako pomocníka hlavního záporáka?
7) Za nedostatek Vějíře bych však nepovažoval „evropské“, nikoli „japonské“ řazení stránek.

Vějíř již potřetí nabízí pohled do světa českého komiksu inspirovaného­moderními japonskými trendy. Čeká na vás dvacet komiksů, které vámdají nahlédnout do světa fantazie svých tvůrců. Najdete zde příběhypro romantické duše, komedie ztřeštěné i konverzační, napínavé akčníspektákly a na své si přijdou též fandové scifi či fantasy. Každýautor svým osobitým stylem a vnímáním komiksové řeči přispívá k velkérozmanitosti sbírky, v níž tak můžete najít celou šíři dnešní českémangy. (anotace)

  • Formát: paperback
  • Počet stran: 320
  • Cena: 149 Kč
  • Vydala: Kobuta, 2011

Petr Bouda (redaktor)

petr.bouda@fan­tasyplanet.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

45 komentářů

  1. Omlouvám se za překlep, Pleach je samozřejmě parodií na nechvalně známý Bleach, nikoli Blech.

  2. Pro mě opět věc, která mi nestjí za vyhozené peníze. Kromě několika (málo) dobrých věcí je to jako kdyby se třída základní školy pokoušela slepit vlastní čtyřlístek. Už vůbec nechápu, proč se autoři každým rokem opakují, jako by nebyli nikde lepší ani proč jsou tam zařazeny komixové věci, když to má být sborník mangy. Je to jako kdyby se toho účastnila parta dobrých kamarádů a jejich rodinní příslušníci. Comics & Manga Book mi teda přijde daleko zajímavější, i když stojí víc. Jinak recenze to celkem dobře vystihuje!


  3. Jako autorka kresby děkuji za kladné hodnocení, ale mám jednu malou opravu: Nejsem Janiko, jsem Arashi. :/ Janiko pouze stínovala. (za což jí samozřejmě moc děkuji 🙂 )

  4. korekce
    Díky za zajímavou recenzi.

    Jen malá oprava: komiks „Superschopnosti“ jsou od dua Ruchie + Sykysan.
    Astrak a K-Os = Pleach tým a ti mají na svědomí právě „PREACH“.

    Jinak povídání, co je a co není manga by bylo na delší disputaci.

  5. To Shinji: pravda je, že prostřední část sborníku tvoří podprůměrné věci a je jich na můj vkus docela dost. Nevím, čím si to vysvětlit, možná “šibeničními” termíny přihlášení se jako autor a odevzdání hotového příspěvku třeba v případě, kdy se jedná o “sólového” autora, ke kterému musí editoři najít ilustrátora. Každopádně díky za ohlas.

    To Arashi: Pravda, “A vzali se” nekreslila Janiko (tím se vysvětluje ta změna stylu). Nějak jsem to z titulní stránky přehlédl.

    To DanQ: Aha, já jsem nějak nezjistil, kdo se skrývá pod “Pleach tým” a díky špatně přiřazené autorské dvojici mi to nedošlo. Co se týká mangy, tak jako minimum bych viděl stylizaci očí, potažmo obličeje postav (byť jsou výjimky, třeba Spirála je v tomto aspektu hodně “evropská”).

  6. nejhezčí na tomhle projektu jsou obálky, z nich to japonsko “dýchá”.. s tím co je uvnitř mají ale málo společného….

  7. i am confus
    zajimalo by me, z ceho autor textu vypozoroval, ze se jedna o parodii konkretne Bleache. srsly, wat?

  8. Mee too
    Bleach? Kde?
    Mám takový pocit, že blbě to nechápou jen známí a… Nebudu raději doplňovat tu druhou skupinu.

  9. Rofl
    willis: Ty jsi lol, viď? Implying it has to have something to do with Japon, lol.

  10. oprava Arashi / Janiko
    Chudase z Nippuru kreslila Janiko ne Arashi (ta predchozi oprava Janiko -> Arashi toho asi opravila prilis mnoho)

  11. Spíš by podtitul měl znít sborník fanoušků mangy… to byl bylo přesnější… Jinak tuhle edici beru něco jako kamarádi si dělají fanouškovskou radost, tak se musí dostat na všechny nehledě na kvalitu… Proč ne?, když na to seženou peníze…

    Jinak příště prosím o reakci stylově v japonštině ;)… , angličtina je fajn, ale tady je nepatřičná :),

  12. odpad ve sborníku
    Ještě malá poznámka: To že bychom měli vyházet ze sborníku ty nejslabší příspěvky nám říká kdekdo. Má to ovšem jeden háček – tito lidé se dost často zcela rozchází v tom, které že to ty nejslabší příspěvky jsou – viz recenze v Respektu či na kocogelu. Co jeden člověk označí za nadprůměrné to jiný označí za odpad a naopak. My si klademe za cíl pokrýt celou šíři české mangy (koneckonců to ani jinak nejde – těch autorů není zase tolik) a dát prostor i začínajícím autorům. Tím nechci samozřejmě tvrdit, že názor “slabé příspěvky vyházet” není relevantní, jen že to a) není naším cílem b) kdybychom to vyházeli podle všech, nezbyde nám do sborníku nic (každý holt hledá v manze něco jiného – někdo romantiku, jiný japonskou estetiku či třeba zase akci…).

  13. kamarádšoft sborník
    Co se týče publikování stále stejných autorů – inu ono to je těžké. Je sice spousta dobrých kreslířů, kteří umí nakreslit jeden obrázek, ale udělat celý komiks je poměrně dost časově i intelektuálně náročné a zdaleka ne každý se do toho odváží pustit. Termín registrace příspěvků zveřejňujeme veřejně s několikaměsíčním předstihem, i se snažíme nové autory aktivně shánět sami. Ale dotáhnout komiks do konce je mnoho práce. Ne každý má na to dost času (život a tak) či schopností.

  14. Muh
    誰、これに、「日本」と関係が無くてはいけない、と言ったか。
    Spokojen?

  15. odpad ve sborníku
    Nemyslím si, že “vyházet to podle všech” je řešení, které tu někdo navrhoval. Ale editoři sborníku mají odpovědnost za to, co je do sborníku nakonec zařazeno. Jsem rád, že rozsah Vějíře je větší, než ve srovnání s prvním Vějířem z roku 2009, ale obětovat pár stránek zase není tak těžké. A pokud se na vyřazení konkrétních příspěvků shodnou všichni recenzenti, tak je evidentně něco špatně.
    V případě, že se některé názory rozchází naprosto, jako že co je podle jednoho nadprůměr, podle druhého je odpad, pak je potřeba se podívat, na základě čeho ten který recenzent příspěvky hodnotí. Za sebe mohu říci, že mi nevadí hrubá nebo “dětská” kresba, pokud jde o jasný záměr autora, ne o jeho neumětelství.
    Ale od toho se recenze dělají, aby poskytly kromě informací čtenářům také zpětnou vazbu autorům.
    Co se týká nedostatku autorů – zkusili editoři sborníku oslovit třeba žáky ZUŠek? Výtvarných fakult? Propojit třeba seminárku s příspěvkem do Vějíře? Nebo se spoléhají na sebepropagaci v rámci českých (a slovenských) otaku?

  16. Astrak
    Je vidět, že jsem vás pobavil použitím slova otaku. Takže abych to upřesnil (a abyste se mohl přestat válet po podlaze), pod pojmem otaku jsem měl v tomto případě na mysli české a slovenské fanoušky mangy. Ano, termín “otaku” má v Japonsku dosti pejorativní význam, no blýská se na časy i tam. Koneckonců, pokud mohou existovat brněnští otaku, pravidelně pořádající Animefest, tak mi pojem “otaku” nepřipadá vůbec od věci.

  17. ten z prvního příspěvku
    Můžu se zeptat kde se ty nábory autorů do sborníku dějí? Docela by mě to zajímalo.
    Jinak myslím si, že tato recenze by měla být k zamyšlení, protože poskytuje pohled nezávislého člověka, který se pohybuje v tématické literatuře a jeho názor by se měl brát v úvahu, ne ho tady vyvracet ospravedlňováním.

  18. insider
    Tak nábor se děje ledaskde – je to na FB Vějíře, deviantartu, manga.cz, náborové přednášky na Akiconu a Advíku…. billboardy a novinové či televizní reklamy pravda nemáme 🙂 Já nikomu nic nevyvracím, jen jsem chtěl dodat některé informace, které třeba nejsou známy. A nezávislý názor… já ho rád slyším a autoři Vějíře jistě taky. Možná jsem mohl recenzenta nejdřív diplomaticky pochválit, pravda, ale myslel jsem, že to už i za mne odbyl DanQ. Tak tedy dodatečně: chválím recenzenta, že sepsal tento článek, myslím, že autoři si z něj mohou něco vzít a jistě tak čtenáři.

  19. odpad ve sborníku
    Acidburn: Vtip je samozřejmě v tom, že neshodnou – proto jsem odkazoval na ty recenze. Mám zpětnou vazbu od poměrně slušného spektra lidí, a u každého Vějíře mně znovu překvapí to, jak diametrálně odlišné názory na kvalitu jednotlivých příspěvků různí lidé mají. Někdy je to opravdu přesně inverzní názor. Člověk by si myslel, že v tom něco objektivního musí být, něco, co všichni ocení či naopak neocení – ale nějak to tak nevypadá. Jistým řešením by bylo sborník rozdělit třeba na dvě části a každou profilovat jiným směrem. Ale to je zatím bohužel nereálné. Nicméně další sborník, pokud bude, tak nejspíš bude kratší – důvodem asi budou náklady na tisk a zvýšená DPH.

  20. odpad ve sborníku
    Ano, jistě, není na světě člověk ten, aby se zalíbil lidem všem. S mangou, i tou českou, je to to samé. Jenže ono je těch možností, jak oddělit kvalitu od podprůměru, víc – buď nechat rozhodovat jen ty, co o manze a výtvarném umění něco ví, nebo nechat hlasovat všechny a pak vybrat ty, u kterých panuje největší shoda (ačkoli osobně mi tato metoda přijde jako pitomost), nebo musí být nastaveno několik základních pravidel, která musí příspěvek do sborníku splnit a tato pravidla dodržovat. Tím lze eliminovat odpad, navíc konečné slovo mají editoři, ti mohou vybrat třeba výjimečně kvalitní příspěvek, který sice nesplnil všechna pravidla, ale jinak je natolik dobrý, že by byla škoda jej vyřadit.
    Co se týká zúžení sborníku díky vyšším nákladům na tisk – na jednu stranu mne to netěší, protože to dopadne na všechny vydavatele, na druhou stranu to třeba vyřadí podprůměrné věci automaticky.
    Osobně vidím možnost pro zlepšení kvalit sborníku ve dvou věcech – ve zvýšení celkového počtu příspěvků, z nichž je možné vybírat – a v zahájení spolupráce třeba s fakultami výtvarného umění.

  21. hmmm
    Co je fajn je ze medzi tymi vsetkymi komiksami sa objavila aj manga a to velmi pekna manga 🙂 ale docela nechapem preco boli vsetky stranky robene ako prve stranky kapitol – tj vsetko vytienovane. Videli ste uz tak spravenu mangu? Kreslene boli urcite pekne, ale az na par kuskov mi pribehy pripadali ako nekonzistentny zhuleny psychotrip (byt zozrany v jednom cloveku ktory ma v cloveku dalsieho cloveka ktory vas tiez zozerie, takze ste ako taka velka matrioska) bez navaznosti medzi castami ze som nedokazal udrzat nit v “pribehu” ci obcase akrobacie typu 170 rocne upirie dieta (jeeej hraju sa ako ozajstne deti), ale to asi bude moj problem ze nemam cit na taketo fajne kunstwerky. 🙂

  22. odpad ve sborníku
    Problém je čistě s definicí toho podprůměrného. Jistě, dokážu ukázat na příspěvky, které mají horší kresbu – postoje postav nepůsobí přirozeně, jsou tam chyby v anatomii (nezamýšlené a nevyplývající ze stylu), špatná návaznost jednotlivých rámečků atd. Stejně tak chyby ve scénáři. Jenže někdo má rád roztomilé obličejíčky a to že jsou tam chyby v anatomii ho netrápí, jiný ujíždí na prokresleném pozadí, někdo má rád úchylné příběhy, jiný zase sladkou romantiku. Někoho násilí odradí, jiný příběh bez něj považuje za nudný. Jsem zcela bezpečně schopen najít několik lidí (kteří se v manze velmi vyznají, a přečetli jí mnoho), a kteří v hodnocení příspěvků budou zcela inverzní. Řešení by bylo, jak jsem zmiňoval výše, rozdělit sborník na dva – alternativní/avantgardní část a pseudo-japonský mainstream. Jenže to naráží na dvě potíže – nedostatek autorů a jejich nechuť vměstnávat se do škatulek a druhá samozřejmě finanční – náklady na tisk a distribuci.

  23. tak ještě jendou
    dosud se mi nedostalo odpovedi na moji velmi seriozni otazku, tykajici se parodovani mangy Bleach.

    predpokladam, ze jen muj dotaz zapadl v bourlive diskusi, ktera se zde rozvinula, nevadi. rad bych vedel, cemu se mam vyhnout, pokud nechci nadale potencionalni ctenare naseho serialu PLEACH mast.

    preji hezky den.

  24. a este nieco
    p.s.: asi to nie je najlepsie miesto, ale mozno by bolo namieste podakovat sa Danqovi a jeho spolupracovnikovi (sorry, neviem meno 🙂 za vsetku namahu a cas ktoru venovali tomuto dielu a ze vdaka nim mohol opat vyjst tento cesky zbornik. Dufam ze vyjde aj nabuduce, a ze bude este znamejsi a bude sa predavat viac a oslovi este viac ludi. Takisto aj autorom ktori urcite stravili nad svojimi pracami vela casu, drzim im palce aby rastli a aby ich dalsia manga v zazvore bola este lepsia ako je ta terajsia, aby sa z nich stali slavni mangakovia. Gambate kudasai! (good luck aka do your best 🙂

  25. tak ještě jednou
    Ha, máte pravdu. V prvé řadě je to název: “Pleach” a “Bleach” jsou prakticky zaměnitelné. Při popularitě Bleache je to dost matoucí, pokud se nemá jednat o parodii. No a další věc, hlavní hrdina, který svou motykou (legendární zbraň) krájí celou zem, tak to mi připomnělo několik hrdinů z Bleache, kteří směšně velkými zbraněmi krájí celé budovy nebo údery vytváří krátery. V recenzi jsem napsal, že se jedná o parodii nejenom na Bleach a za tímto dojmem si stojím.

  26. tak ještě jednou
    Fór je v tom, že jsi neuvedl nic jiného a v lepším případě to působí, že žádné jiné shounen než Bleach neznáš, v horším že, fakt naprosto doslova, soudíš knihu podle obálky. Krájení, krátery a powerlevely jsou v shounen úplně normální, povinné a nebylo by to bez nich ono. Aby ti došlo, že to je možná -mimo jiné- občas parodie na shounen celkově, neřeknu dekonstrukce protože to slovo nesnáším ale možná tu bude na místě, muselo by se to nejdřív jmenovat “Naburo the onepiece balled pleacher” nebo tak něco, viď?

    Já hlavně vůbec nechápu, odkud jsi vyhrabal, že to má mít nějakou pointu, je to docela dost evidentně backstory k většímu příběhu a pokud tam ta pointa je, tak nemáš šanci jí pochytit bez něho.

  27. Lol
    Teď jsem se odhodlal k přečtení toho tvého výtvoru… To je až k neuvěření, jak si lze udělat dle takového krátkého psaní poměrně přesný obrázek o jeho autorovi.

  28. To Ratman
    Víte co, přečtěte si ještě jednou mou recenzi, třeba vám to dojde. Nehodlám vás tady unavovat výčtem mangy nebo anime, kterou jsem přečetl nebo shlédl, ale buďte si jistý, že o tom “něco málo” vím, jinak bych se ani neodvážil psát recenze. V momentě, kdy autoři pojmenují svůj výtvor “Preach”, autorský tým jako “Pleach tým”, tak při masové oblibě, jaké se “Bleach” těší (bohužel, ale co už) nemůžou počítat s tím, že si to nějaký čtenář nepropojí. Při počtu děcek, pro která je nebo jistou dobu byl “Bleach” něco jako svatý grál anime, na který nedali dopustit (podobně jako Naruto), s možnou desinterpretací autoři počítat mohli a měli (stačí se podívat na návštěvníky Animefestu nebo Advíku). Až nějaký svůj příští výtvor pojmenují třeba “Narulo” a strčí ho do manga sborníku, budou se divit, že čtenáři budou hledat souvislost s “Narutem”? Není přesně tohle projev neznalosti vlastního publika?

    V recenzi jsem uvedl, že jde o parodii nejenom na “Bleach”. Nejenom! Mohl jsem kontaktovat autory s tím, ať mi řeknou, co konkrétně to paroduje, co konkrétně je inspirovalo…ale proč bych to dělal? Abych mohl všechno vykecat čtenářům už v recenzi, včetně návodu, jak který příspěvek číst? Možná takto postupují jiní recenzenti, ale já ne.

    Odkud jsem vyhrabal, že to má mít nějakou pointu? Že jsem nepoznal, že je to backstory k něčemu většímu? I ukázka z většího díla, pokud má mít smysl, musí mít pointu. Ne takovou, aby si z ní člověk sedl na prdel, ale alespoň dílčí pointu ano. Jak jinak totiž chcete nalákat čtenáře, aby si přečetli zbytek?
    Pokud je to součást něčeho většího, tak to mělo být jasně označeno. Zábavné je, že třeba Smalltalk je jasně označen jako “first interlude”. Anémie a Benjamin mají na konci uvedeno: “pokračování příště…”. Preach má na konci napsáno prostě konec. Konec. Šlus. Deireáth. Nemá tam napsáno: “konec první kapitoly”, “pokračování příště” nebo aspoň “see you later, alligator”. Kdo by čekal, že je to “evidentně” backstory k něčemu většímu? Mimochodem, přesně tohle – zařazování fragmentů z celku, které jsou k čtenáři k ničemu – považuji za chybu, ani ne tak autorů, jako editorů. I to je v recenzi Vějíře 3 napsáno.

    Nevím, jestli vás žere, že jsem Preach ohodnotil jako průměrný výtvor, ale bohužel pro vás podle mého názoru průměrný je. Ve sborníku byly i lepší, i horší věci, než zrovna váš příspěvek. Pokud si přesto myslíte, že recenzent je blbec, který neocenil genialitu tohoto výtvoru, pak si běžte přečíst jinou recenzi Vějíře 3, nejlépe takovou, kde autory Preache recenzent drbe za uchem. Nechápu ovšem, proč v takovém případě plýtváte časem v této debatě, protože ode mne se nadšeného ohlasu na Preach prostě nedočkáte. Podotýkám, že v tom není nic osobního, protože neznám ani vás, ani autory Preache.

  29. tpuché
    Pocitali jsme a pocitame s tim, ze si to skutecne lidi propoji, bohuzel. jde jen o vtipnou shodu.
    ze si to ale propoji i lidi(a dokonce recenzenti), kteri si to prectou a narazku na Bleach nenajdou, a dokonce i kdyz se mnohokrat v komiksu zopakuje slovo “plevel” zustanou presvedceni, ze jde o jakousi parodii Bleache, jsem necekal ani ja.

    to, ze je to nepovedene uz vime, taky. ze je tam spousta chyb, ktere nevidi ani recenzenti, a libi se to nakonec jen par nasim pratel je holy fakt, ktery me znepokojuje a provazi ve dne v noci…

    cheers

  30. to K-0s
    myslim ze ucelom recenzie Vas posunut k tomu aby ste sa zlepsovali, nie aby ste sa zatrpkli a nepokracovali vo svojej praci. Verim tomu ze Vas vytvor v Zazvore nie je Vasim osobnym maximom a vzhladom na to ze ste zacinajuci autormi, tak o tom velmi silne pochybujem (ze by to bolo Vase maximum). Proste urobte vsetko pre to aby ste nabuduce vysoko postavenu latku preskocili ;). Ono zalezi urcite napriklad na tom, ake techniky pri kresbe pouzijete (co ste pouzivali? normalne sa kresli tusom pomocou toho tenuckeho pera na mangu a potom sken do pocitaca, pripadne pomocou tabletu priamo do pocitaca). Ale zaroven, ako pisal niekto vyssie, styl kresby a pribeh je zalezitostou osobnej chuti ale to je na dlhe lakte momentalne :).

  31. @ daji
    Zdravím.

    Také netuším, zda je zdejší diskuze tím nejlepším místem, ale zase na druhou stranu – pochvala potěší kdekoliv~_^. Jinak mými partnery ve zločinu jsou shinji (jinej nez ten z druheho prispevku) se kterým se dělím o redakční práce, a Trill, který na celý projekt shání finance po všech čertech. Také doufáme, že další Vějíř vyjde, byť situace je stále obtížnější, a jak již shinji naznačil, asi už nebude toliko rozsáhlý, každopádně stále věříme, že naše činnost má smysl.

    k té poznámce ohledně stínování – ano, normální sériově vydávané mangy často volí plné stínování jen u titulky, ale v japonsku je to dáno tím, že je to celý komerční průmysl, který má své metody výroby. K tomuto stavu máme v čechách hoooodně daleko i na poli domácí komiksové ligy, natož u poloundegroundového sborníku české mangy ~_^. Autorům styl a techniky stínování nikterak nepředepisujeme – snad krom toho, že to musí být černobílé.

    a s tím ZÁZVOREM – mohu se zeptat, zda má ta záměna zázvor/vějíř nějaký hlubší smysl či osobní důvod? (jsem jen zvědavý, zázvor jakožto pochutinu mám rád ~_^)

  32. to DanQ
    k té záměně Zázvor/Vějíř bych měla myslím co říct 😀 Daji je můj manžel a tak je často ode mě a od Sykyho bombardován neoficiálním názvem našeho příspěvku (čili Zázvorem)… a tak není divu, že mu to občas ujede 😀

  33. @ Ruchie
    Ach tak… tušil jsem, odkud vítr vane, ale raději se zeptám ~_^.
    BTW: zajímavost čistě pro pobavení – když jsem ještě před prvním sborníkem hledali nějaký vhodný název (kterýmžto je dnes Vějíř), tak jeden z návrhů byl „Manga Kompot“ ^_^

  34. Preach a koncepce
    Acidburn: Páni, to jste se rozepsal. Nicméně bych spíše doporučil taktiku “Don’t feed the trolls.” Váš postoj byl zřejmý už ze samotné recenze.

    Dovolím si ještě malé vysvětlení či obhajobu naší práce coby editorů. Vějíř není výběrem toho nejlepšího z české mangy, a ani to tak neprezentujeme. Naše koncepce je pokrýt celou šíři toho, co se u nás dělá. Jednak je to dáno tím, že na to, abychom mohli provést seriozní výběr něčím zajímavých prací je u nás stále ještě málo tvůrců. Za druhé nás baví různé věci, i když jsou tematicky a stylově daleko od sebe. Máme rádi jak undergroundový komiks, tak dobře udělanou žánrovku. Čili koncepce sborníku je tvořena jak nutností tak i záměrem.

    Je samozřejmě otázka, zda-li je takový sborník zajímavý i pro čtenáře, obzvláště ve srovnání s ostatními – profesionálními – komiksy na trhu. To je zcela relevantní otázka, kterou jste již v recenzi zodpověděl. Jen bych podotknul, že sborník stojí 149 Kč a má 320 stránek. I z toho je vidět, že se (zatím 🙂 s profíky nechystáme měřit. Nicméně, alespoň já jsem s valnou příspěvků spokojen (i když samozřejmě některé se mi líbí více a jiné méně) a jsem přesvědčen, že každý příspěvek si svého čtenáře najde.

    Standard toho co přijímáme a co už ne, je dáno v současné době především technickými parametry (musí to být srozumitelné a v kvalitě vhodné k tisku). Ve Vějíři 3 nesplnila tyto parametry z otištěných věcí pouze Plavba od Faqy (má tu kresbu velmi špatně vyčištěnou, bílé plochy jsou spíš šedé než bílé, a tudíž to má mizerný kontrast). Nicméně nám její příspěvek přišel natolik zajímavý, že jsme ho otiskli i tak.

  35. To shinji (ten jinej)
    Já jsem chtěl pouze jasně sdělit svůj názor (a taky obhájit svou recenzi), souhlasím sice s vámi v tom, že můj postoj byl zřejmý už ze samotné recenze, no z reakcí některých čtenářů jsem nabyl dojmu, že je potřeba na některé výhrady reagovat znovu a důrazněji.

    Jinak jsem rád, že vím, jaká je koncepce Vějíře podle jeho editorů. Co se týká Plavby, tak tam mi ten styl nevadí, i v tištěné verzi si to zachovalo zajímavý vzhled.
    Hodně štěstí při sestavování čtvrtého Vějíře.

  36. upírci
    Hayath neměla o existenci Eeriecuties do teď ani tušení.
    Jinak inspirace (z mé strany): Interview s upírem, Královna prokletých, Řád saténových mašlí, trochu anime Tsukuyomi Moon Phase, Karin, Hellsing + milion dalších věcí (jak už to v životě bývá…

  37. upírci
    jen malý komentář jako spoluscénarista Anémie a Benjamina:
    Eerie Cuties znám, byť jsem je po první kapitole přestal číst. A inspiraci z nich nečerpám, ani mě tohle spojení vůbec nenapadlo – přeci jen, kdybychom z nich nějakou inspiraci čerpali, tak Anémie & Benjamin budou vypadat spíše jako latentní lesbické porno, ne? ~_^
    Jinak co se vlivu upírské mytologie týče, nedám dopustit na „originál“ od Brama Stokera, klasický folklór jest také studnice námětů, a pak, samozřejmě, největší inspirací jsou děti (moje vlastní, ale nejen oni). Tedy, né že by mi pili krev ^_^.

  38. upírci
    Eericuties nejsou latentní lesbické porno, ačkoli to tak z některých scén může vypadat (a ano, určitě se v něm nějaká lesba vyskytuje). Ptal jsem se proto, že mi vzhled některých postav Eericuties připomněl. Nicméně, dočkají se čtenáři dalších stripů s roztomilými upírky?

  39. upírci
    No, dalších stripů s roztomilými upírky by se čtenáři dočkat měli, máme několik scénářů v záloze, teď už jen držet palce Hayath, aby je stihla nakreslit.
    A prozradím: když to klapne, tak nové dva díly budou v Playbišíku na Akiconu ~_^

Zanechat odpověď