Česká komiksová scéna hlásí nový přírůstek s vysokými ambicemi. Nanits pro komiksové fandy nebudou neznámým pojmem. Nyní však tvůrci projektu, Robert Kaločai a Michael Petrus, dělají další krok ke splnění svého snu a světlo světa spatřila první kniha. A odvážná tvrzení říkají, že se může směle měřit se zahraničními komiksy!
Česká republika a výpravné velkofilmy nejdou moc dohromady. O tom se na vlastní kůži přesvědčil Robert Kaločai, který měl skvělý scénář k výpravnému cyberpunkovému sci-fi projektu, ale tím bohužel příběh končí. Tedy alespoň ten filmový – protože když máte nápad a energii, chcete své nadšení přenést i na další lidi. A nejblíže filmu je samozřejmě komiks.
Jak být světový?
O tom, že český komiks nabízí i díla schopná prorazit ve světě, jsme se již párkrát mohli přesvědčit. A Nanits Chronicles mají také potenciál uspět i za hranicemi – do detailu propracovaný svět, příběh na pozadí, chytlavé scénáře a kresbu, která rozhodně nezklame.
Důležitý je první dojem: čtyř set stránkové knižní monstrum v pevných deskách s papírovým přebalem, záložkou a kresbami na křídovém papíru je v ruce příjemné hmotné. Kresba na přebalu je líbivá, kolorovaná… První nezbytný krok byl podniknut, tahle kniha funguje jak vizuálně, tak při letmém prolistování. Přesto, že Epocha mnoho komiksů nevydává, zhostila se téhle role se ctí, a knihu po vizuální stránce zkrátka vymazlila.
To hlavní je ovšem ukryto uvnitř. Tím je v případě Nanits Chronicles trojice různorodých příběhů ze světa… ne, moment, to bychom předbíhali. O příběhu na pozadí, který onen svět definuje, je prolog celé knihy. Dozvíte se, jak Zemi zasáhla pandemie smrtelné nemoci (jen pro upřesnění – nápad vznikl kolem roku 2006), že vznikla lidská kolonie na Marsu a že lidstvo téměř vymřelo. Antibiotika přestala fungovat a jediným lékem se ukázali být Nanits – sloučenina obsahující drobné umělé inteligence (nanoboty), která dokázala s nemocí úspěšně bojovat.
Máme tu svět plný chaosu, násilí a strachu, který ovládá megakorporace distribuující jediný fungující lék zachraňující lidstvo před zkázou, obchodníky s plagiáty zázračné technologie a kolonii odříznutou od pozemského dění.
Základní setting světa je přehledný, obrazová forma stručná a informativně hutná. A čtenář je velmi rychle „zaháčkován“, protože se rýsuje zápletka a nápad zaujme.
Budoucnost patří technologiím
První z trojice hlavních příběhů má název 2177. Delegace z dlouho odříznuté marsovské kolonie přilétá na hlasování ohledně budoucnosti Nanits a nachází Zemi rozdělenou na majetné občany, kteří si mohou Nanits i mnohé jejich upgrady dovolit, a ty nemajetné, kteří jsou odkázáni na milost a nemilost společnosti NFO, tedy těm, kteří Nanits vyrábějí a distribuují. Protesty i arogance mocných, věci, které mají zůstat návštěvě z Marsu utajeny a distribuce levnějších napodobenin Nanits – a kromě toho také vír událostí, do kterého se zaplete krásná marťanka Nia. Ta odhalí ohledně tajemství Nanits nevědomky více, než by sama chtěla, a důsledky vedou ke smrti mnoha osob.
2177 je svižnou sci-fi detektivkou se zajímavým námětem ukrývajícím mnohá zajímavá odhalení. Velmi dobře ilustruje svět a zároveň představuje zajímavé ústřední postavy, na kterých se scénáristé rozhodli příběh postavit. Po stránce příběhu je první příběh asi nejlepším a nejnápaditějším z trojice.
A lákání čtenáře pokračuje. Kresba Felipeho Arciniegase a Briana Terrera snese přísná celosvětová měřítka. Na rozdíl od superhrdinských mainstreamových komiksů je použité barevné ladění sice o něco temnější, ale pevné kontury postav, spousta detailů a vizuálně zdařilé kompozice, nebál bych se použít termín pastva pro oko. Zajímavá je i práce s panely: na některých stránkách se objevuje ústřední celostránková kresba, do které je vloženo několik ohraničených panelů. Tento styl grafického zpracování je zajímavý a na pohled úchvatný!
Drsnej svět
Druhý příběh má prostý název Intermezzo. Tady už zabrousíme do klasického postapa – zatímco 2177 se odehrává ve velkoměstě plném lidí, v Intermezzu se přesouváme na pro postapo typickou periferii kdesi v poušti. I námět je klasický – drsný chlapík se zaplete do kšeftů se špatnými lidmi, a tak se rozhodne vzít spravedlnost do vlastních rukou a svým bývalým parťákům a jejich parťákům to spočítat. Scénář je vcelku fajn, nic příliš originálního, spíše jen taková ochutnávka z doby, kdy propuká epidemie a lidé jsou vyhnáni do ghett; snaha nabídnout čtenáři různé fáze a časové roviny světa Nanits Chronicles. Na osudu jednoho chlapíka je demonstrován zmar, úpadek civilizace a několik dalších emotivních námětů.
Co výrazně praští do oka je změna kreslíře. Gabriel Ibarra Nuňez nejde tolik do detailu jako jeho předchůdci a mnohem víc svázal svůj příběh do pevných „oken“. Pár scén je lehce nepřehledných a budete si muset prohlédnout kresbu ještě jednou, aby bylo plně jasné, co přesně se odehrálo. Po předchozím příběhu, který čtenáře namlsá, vám Intermezzo přijde trochu tuctové, i když jeho kvalita je po všech stránkách lehce nadprůměrná.
A na závěr příběh 2225 o policajtovi, který má v krvi pár „vychytaných“ Nanits, které mu propůjčí nadlidské schopnosti. Tyhle speciální nanoboti totiž umí nejen léčit, ale umí s lidským tělem i jiné divy. Člověk by řekl detektivka, ale s tak velkým množstvím akce, že pátrání je až někde na druhé koleji. Svět Nanits Chronicles nám nabízí zase úplně jinou, tentokrát pořádně špinavou, tvář.
Kresby se ujal chlapík s pseudonymem Puste – a stylem kresby se vrací k prvnímu příběhu. Pevné, ostré kontury postav, spousta detailů, plovoucí panely; jen stylizace postav je posazena více k realitě oproti komiksovějšímu pojetí kresby z 2177.Puste zvládl na výbornou i svůj hlavní úkol – vzhledem k povaze příběhu bylo třeba udělat kresbu dynamickou, protože každou chvíli se střílí, mlátí, běží…
2225 je dobrý příběhem, jen oproti startovnímu 2177 chybí nějaký výraznější wow moment související s objevováním světa Nanits Chronicles.
Na samý závěr ještě krátký Epilog, který uzavírá celou knihu zajímavým dějovým obloukem.
Trojice a něco navíc
Celkově je první kniha Nanits Chronicles zdařilou ochutnávkou. Všechny tři příběhy jsou sice uzavřené, ale každý z nich přináší stejnou otázku: „A co bylo dál?“. Tři pohledy do různých časových rovin a sfér jednoho světa, tři lákadla a pozvánky ke druhé knize.
A navrch autoři přidali i slušnou porci bonusů. Můžete si prohlédnout nepoužité obálky a několik jejich skicových variant, nakouknout přímo do procesu tvorby komiksu a přečíst si krátký příběh o vzniku projektu společně s medailonky scénáristy Roberta Kaločaie a ar direktora Michaela Petruse.
Pokud by se vám kresba zalíbila, je možné si dokoupit v Epoše i limitovaný artbook.
Nanits Chronicles jsou líbivou záležitostí, která má bez přehánění předpoklady prorazit i za hranicemi, ačkoliv v boji s ikonickými superhrdiny to bude mít těžké. Na české poměry je to totiž komiks nadstandardní po stránce scénáře i kresby. Robert Kaločai věděl, co chce čtenářům předložit, a ve spolupráci s Epochou se k nápadu přidalo i skvělé provedení!
Robert Kaločai a Michael Petrus: Nanits Chronicles
Scénář: Robert Kaločai, Viktor Šauer, Petr Smazal, František Kašpar
Kresba: Brian Terrero, Felipe Arcienegas, Gabriel Ibara Nunez, Puste
Vazba: vázaná s pevnými deskami a papírovým přebalem
Počet stran: 400
Cena: 699 Kč
