A je konec. Alespoň jednoho příběhu a jedné velké éry, která poznamenala kupu postav ve světě, ve kterém se jeden malý nindža chtěl stát nejlepším z nejlepších.
Naruto přišel o jednu z nejdůležitějších osob ve svém životě… a i pro čtenáře to bude rána pod pás. Rána, která však dává v rámci celého příběhu a vývoji hlavního charakteru naprostý smysl.
O tom, jak souboj proti Painovi dopadne, se dalo spekulovat už několik kapitol dozadu, avšak nic to nebrání na faktu, že jde o mistrovsky zvládnutou scénu, kterou se loučí jedna z nejsympatičtějších postav, kterou nám Masaši Kišimoto ve své sérii představil. Ale jak jsem naznačil… bylo to potřeba, jak pro Naruta, jenž musí dospět a pochopit, že ne vždy bude mít po ruce někoho zkušenějšího, tak pro čtenáře, který naopak musí pochopit, že jde o příběh, ve kterém ne každý uvidí svůj šťastný konec. A o to smutnější tohle vyznění je…
Fakt, že Kišimoto využil několika posledních flashbacků a zopákl pár ikonických dialogů pro podpoření emocionálního vyústění, není známkou slaboty, ale naopak pevného rozhodnutí, které muselo být v jeho mysli hned několik svazků dozadu. A i když nejde o klasickou ždímačku emocí, ale spíš o fatální ránu… funguje to na 100 % a nelze k tomu mít výhrady.
Druhá polovina svazku se pro lepší balanc vrátila k bratrovražednému souboji, který už vnímavější čtenář taktéž dokáže předem odhadnout (nebo ne?), ale nic tomu nebrání v ukázce síly vypravěčského talentu, který nesešlapuje nohu z plynu ale přidává víc a víc pod kotel. Možná jde krapet o zbytečnou přemíru osudovosti, avšak výsledný pocit zůstává pozitivní a v konečném důsledku i pochopitelný. Jedno je ale jisté. Nic už nebude takové, jako doposud. Vše se tímto svazkem mění…
Naruto 42
Autor: Masaši Kišimoto
Překlad: Honza Horgoš
Vydal: Crew, 2019
Počet stran 190
Cena: 199 Kč
Hodnocení: 95%
