Parchanti z Jihu počtvrté: Závěr Jižanské série je drsnější než kdejaká antická tragédie

Ti, kdo zažili letošní Comic-Con Prague, ví, že Jason Aaron je sympaťák, který neodmítne fanouška s batohem plným komiksů a podepíše mu je všechny i kdyby mu měla upadnout ruka. Dokonce i čtvrtý díl série Parchanti z Jihu, který ještě voní tiskárnou.

Než se ale pustím do jeho pitvání, rád bych připomněl, o čem vlastně tahle série je.

Earl Tubb se vrací domů, do okresu Craw, aby zde vyřídil pozůstalost a pokud možno zase rychle vypadl. Šedesátiletý syn místního šerifa nemá na rodné město nejlepší vzpomínky, a to i navzdory tomu, že byl v mládí nejlepším hráčem zdejšího družstva amerického fotbalu. Když ale někdo zabije Earlova bývalého kamaráda, starý veterán z Vietnamu se rozhodne vzít spravedlnost do svých rukou. To, že tím šlápne na kuří oko trenéru Bossovi, mu vůbec nevadí. Bohužel – město se od jeho mládí dost změnilo a místo šerifa tu vládne výše zmíněný trenér. Tubbova zkrvavená baseballová pálka skončila na konci prvního dílu na zdi místního BBQ baru a Earl pod drnem. Ale stejně jako měl šerif Tubb drsného syna, má i Earl Tubb drsnou dceru. Kdo však čekal, že se Berta pustí do masakrování místních vidláků hned v druhém díle, ten se šeredně spletl. Svazek druhý nazvaný Za trochu krve totiž Aaron věnoval životu a dílu vládce města, Bossovi. Příběh o tom jak se z otloukánka stal nejnebezpečnějším mužem okresu Craw byl vyprávěním o americkém fotbalu, ale také dal čtenářům možnost pochopit víc Bossův zákrok vůči Earlovi. Ovšem ani třetí díl s podtitulem Návrat domů nenabídl čtenářům velké zúčtování. Na pozadí přípravy na nejdůležitější zápas sezóny nás Aaron seznámil s dalšími občany okresu Craw. Mimo jiné i s jáhnem místní církve, lovcem jménem Boone. Příběh se však věnoval především přípravám na zápas a k Tubbově dějové lince se vrátil až v samém závěru knihy.

„Možná jsem vrah a gangster a pár dalších zasranejch věcí… Ale v pátek večer teda ne. Některý věci jsou posvátný, chlapče.“ (trenér Boss v předvečer zápasu s Bulldogs)

Fotbalová sezóna pokračuje i čtvrtým dílem a hned v první kapitole se pro Rebs nevyvíjí zrovna nejlépe. Bossův tým prohrál další zápas a trenérovi nervy jsou na pochodu. Eugene Materhead Maples který zaujal místo Bossova koordinátora obrany po zemřelém Bouchačovi se sice snaží, ale není to moc platné. Takže výsledek zápasu nenadchne nikoho, dokonce ani pana starostu a jeho ženu. A příští týden jedou Rebs do Locust Fork na utkání s Superbolts a ti mají zatraceně skvělého receivera. Pokud znáte film Volný pád, je vám asi jasné, jakým směrem se děj čtvrtého svazku bude ubírat. Spirála násilí, která začíná v domě nejlepšího hráče Superbolts pokračuje dál, protože McKulsky, majitel tohohle týmu, není žádné ořezávátko. Válka, kterou Boss vyvolá, bude brutální a budou v ní plápolat střechy domů v obou okresech.

„Jo, táta by děsně nerad viděl, co dělám… že se chovám jako Tubb. Ale na tom už moc nesejde, no ne? Protože táta je po smrti.“ (Berta Tubbová)

Jeho krvavé cestě za záchranou týmu věnovali Arron a Latour kapitoly 15 až 17. Osmnáctou kapitolu nakreslil Chris Brunner. Vzhledem k tomu že jde především o retrospektivní pohled do minulosti Tubbovy dcery Roberty, vůbec to nevadí. Ostatně jeho kresba není od té Latourovi zase tak moc odlišná. Poslední dvě kapitoly jsou zasvěceny nejednomu závěrečnému zúčtování, ale otevřený konec dává naději, že příběh Roberty Tubbové poslední stránkou Stezky odvahy neskončí.

Trošku zamrzí že příběh šerifa Hardyho vyzněl trochu do ztracena. Stejně tak mohli autoři věnovat pár panelů Esawovu a Materheadovu návratu do civilizace. Poměrně velkým otazníkem také zůstává jak se McKulsky dostal ze dna pytle. V těchto bodech jinak skvělý Aaronův scénář lehce pokulhává. Přesto je Stezka odvahy uspokojivým završením série, v němž šikovně proplétá hned několik dějových linek, takže nenechá čtenáře vydechnout. Zároveň také čtvrtý díl hezky propojil předchozí díly, ale také dějový oblouk uzavřel překvapivým vyústěním.

Bonusová část knihy obsahuje několik alternativních obálek a hlavně vzpomínky na výtvarníkova otce Davida Jamese Latoura.

„Dal tam tu pálku sakra jako trofej…Jako kdyby mu patřil svět. Ale ten můj teda ne.“ (Berta Tubbová)

Svět amerického jihu, fanoušků amerického fotbalu a drsných chlápků, kteří nejdou pro ránu daleko, není nic pro mě, ale díky Aaronovi a Latourovi ten výlet mezi ně stál rozhodně za to.

PARCHANTI Z JIHU #4: ZKOUŠKA ODVAHY

SCÉNÁŘ: JASON AARON

KRESBA: JASON LATOUR

PŘELOŽIL: RICHARD PODANÝ

VYDAL: CREW, 2022

STRAN: 168

CENA: 549 KORUN

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Zveřejnit odpověď