Velkolepý střet Keltů, Franků a vikingů, krev, lásku i zradu – to vše nabízí strhující historická fantasy Bastard od mistra pera Jaroslava Mosteckého. Kromě skvělého počtení kniha obsahuje i poučný doslov Františky Vrbenské a velice zdařilou obálku a vnitřní ilustrace Jany Šouflové. Tak krásnou knihu prostě musíte mít!
Malá Británie neboli Bretaň. Píše se rok 808 a tuto západní výspu evropského kontinentu osídlili Keltové, kteří se postupně christianizovali. Judaël, pán Léonu sídlící na hradě Dirinan u pobřeží, spřádá plány, jak by odolal stále sílící expanzi Francké říše. Oficiálně s Karlem Velikým uzavřel mír, ale je podmíněn poslušností jištěnou rukojmím – tím se má stát Judaëlův nejstarší syn Yannig. Chlapec, i když ještě nedospělý, celkem dobře chápe otcovu situaci, vše se však zkomplikuje ve chvíli, kdy se u pobřeží objeví vikinská loď. Yannig musí podstoupit náročnou cestu přes pobřežní skaliska, aby stihl své lidi včas varovat. Náhodou narazí na obydlí mrtvé čarodějnice a nerozvážně si odtud něco odnese…
Takhle rozehraje Jaroslav Mostecký svůj poslední román Bastard, v němž navazuje na úspěšný cyklus Vlčí věk a završuje osud mnoha oblíbených postav včetně Ragenhildy, jejíž životní pouť jsme mohli sledovat už v několika knihách. Z mladé dívky, která v moři hledala smrt, je dnes matka dospívajícího syna – a je jím právě Yannig, prvorozený a otcem uznaný levoboček, ale i tak si své postavení musí obhájit. Na paty mu totiž šlape jeho bratr, počatý v manželském loži a mladší jen o pár týdnů, který by rád místo otcova dědice převzal a neštítí se kvůli tomu zaprodat. Zato nejmladší bratříček Neven na Yannigovi přímo visí a odloučení, které jim hrozí, těžce nese. Jenže právě tato štěněčí přítulnost dostane oba do pořádných potíží.
S příchodem Vikingů se všechno mění. Z pečlivě vystavěné expozice příběhu nezůstane kámen na kameni. Leónskému pánu jeho kalkul nevyjde a je prozrazen. Krvavou bitvu s Vikingy vystřídá obrana hradu před poherským králem Rivallonem, Karlovým spojencem, jenž sem přitáhl potrestat Judaëlovu zradu. Rozezlený panovník, z jehož pověření Judaël svému lénu vládl, si žádá Yannigovu hlavu jako odplatu za zmařený život svého syna. A po chlapci zatouží i jeho děd, mocný earl z Ashfordu, který ho připluje ochránit. Yannig je na roztrhání a řeší situaci jako obvykle – útěkem. Jenže jednou musí přijít ten okamžik, kdy mu dojde, že útěkem nevyřeší nic. Syn mlčí a poslouchá, dokud jeho otec žije, říká se v románu ústy autora, ale jakmile toto přestane platit, musí mladý hrdina rychle dospět. Nebo všechno ztratit, to je už na něm.
Fikční svět Jaroslava Mosteckého je prostě drsný a nešetří nikoho. Jak už se o něm traduje, jeho postavy potkají nečekané zvraty a některé i špatný konec. Sotva si nějakou oblíbíme, už ji stihne smrt, někdy důstojná, někdy krutá, někdy zbytečná. Ženy, jejichž životy jsou plné bolesti a ponížení, jelikož nastolený řád pro ně nabízí jen roli matek, služek a milenek, aniž by se jich někdo ptal, co si přejí samy, nevyjímaje. Dokonce i děti se musí samy rvát o místo na slunci, jinak jsou obětí těch silnějších. Muže často ovládá hamižnost, chtíč, pomstychtivost. Na druhou stranu vyznávají čest, věrnost, spravedlnost – rolandovské hodnoty, které najdeme napříč všemi kulturami – a zná je jak obětavý rytíř Guyhomar, tak velkorysý viking Hásteinn.
Co na tom, že postavy a reálie tak úplně nesedí na historicky doložená fakta, jak v doslovu s laskavostí sobě vlastní podotýká Františka Vrbenská? Má nejspíš pravdu, možná jsou tu odchylky, ale vymyšlené a napsané je to tak dobře, že máte chuť uvěřit každému slovu. Rozeklaná pobřežní skaliska jsou popsaná tak mistrně a do každého detailu, jakoby se tam Jaroslav Mostecký narodil a sám je jako dítě prozkoumal, takže zná všechna zákoutí a tajné skrýše. Stejně jako opatství sv. Illryda a rybářská vesnička Bysedd Wrac‘h, kterou byste dnes na mapě bretaňského pobřeží hledali marně. Bastard prostě udělá radost jak milovníkům historické prózy, tak i věrným fanouškům hrdinské fantasy. Nádech nadpřirozena je velmi jemný, mnohem víc vyniká autorova historická erudice a cit pro atmosféru dávných časů. Hlavně těch bájných, ztracených a zanikajících.
V Bastardovi jeden takový právě končí a doznívá jen jeho ozvěna v podobách synů slavných otců. V Yannigovi se vrací slavný vikingský náčelník Lars Štavnatá lebka a v čestném rytíři Nothardovi zase proslulý kníže Roland, jenž padl v soutěsce Roncesvalles při návratu z úspěšného tažení Karla Velikého na Pyrenejský poloostrov. Měl tam vlastním životem chránit zadní voj francké armády proti mnohonásobné přesile divokých Basků. Díky údajné zradě svého otčíma se rytíř ocitl v bezvýchodné situaci. Nebo ho tam nechal král Karel padnout úmyslně? Ano, i to je možné, vždyť sebelepší legenda může mít odvrácenou stranu – to je prostor pro spisovatele, aby se chopil pera a pokusil se poodhalit magický závoj a ukojit naši touhu po tajemství. Nebo aby odvážně pojmenoval, co se snaží historie zakrýt – selhání mocných, ať už jde o jednotlivce, nebo celé instituce.
Svět mýtů a legend už jenom nakrátko ožívá – to když zjistíme, že bájný Rolandův poklad je skutečný, nebo když se jako zhoubná nemoc projeví stará kletba. Ještě se mihne záblesk tří vzácných rubínů z čelenky langobardských králů, než ji nenávratně pohltí písky na mořském dně. Ještě se tu a tam mezi kameny drží pokroucené kmínky jablůněk jako památka na pohanské časy, ještě je země plná zbytků zrezivělé zbroje po velkých bitvách. Ještě se najde pár pamětníků, kteří je zažili, ale nikdo neví, kdy si i je vezme vrtkavý osud. Ještě chvíli, než všechno pohasne a promění se v nudný kronikářský záznam.
Byl to právě Jaroslav Mostecký, kdo na fantastickou scénu vstoupil s vikingským tématem ještě dříve, než nabralo na dnešní popularitě. Psal nejprve povídky, později se přeorientoval na romány. Zaujal coby Jeremy Shackleton s románem Jdi a přines hlavu krále (1995). Jako málokterý autor dokázal obsáhnout hned několik žánrů – kromě historické fantasy psal také sci-fi a horor, střihnul si i conanovský pastiš a tři díly Marka Stonea. V časopise Pevnost vydal sérii článků o tajemných místech na planetě. Získal celou řadu literárních ocenění, některá opakovaně (např. Cena ASFFH). Bezesporu patří k zakladatelům české porevoluční fantastiky a jako jeden z mála žánrových autorů byl členem Obce spisovatelů. Osudným se mu stal covid-19, kterému podlehl v prosinci 2020.
Šťastná volba vikinské tématiky se potkala s jeho darem podat příběh naprosto věrohodně, a přitom srozumitelně dnešnímu čtenáři. Jak sám říkal, chce to svět blízký příslušníkům západní civilizace, zároveň ale plný mytologie, hrdinů a příšer. Jaroslav Mostecký takový svět našel. Naturalistické popisy, kulisy vymazlené do posledního detailu a souboje, v nichž se třesk zbraní zarývá do morku kostí – to jsou nesporné přednosti jeho vyprávění. A hlavně dobře vylíčení hrdinové, kteří se rvou o přežití v nehostinných přírodních podmínkách, kdy nemilosrdný osud rychle dává, ale taky bere. Samozřejmě je potřeba se vyladit na autorův styl a přestat se ptát, k čemu nám je informace, kde všude hrdina uklouzl a kde se vymočil, když se to ukáže jako nepodstatné. Jenže bez toho byste přišli o ten pocit, že mu dýcháte na krk – a že jste tam s ním.
Tak pospěšte užít si těch posledních pár záblesků slávy, než tu příležitost odvane vítr, a věnujte dílu Jaroslava Mosteckého pořádné nostalgické ohlédnutí. Jeho mistrovství vylíčit příběh uvěřitelný, živý a zarývající se pod kůži, však zůstává navždy. Důkazem budiž jeho knihy, ke kterým se budou čtenáři rádi a často vracet; a Bastard nebude v tomto ohledu výjimkou. Kdyby měl někdo obdržet Magnezii literu za fantastiku, byl by to nepochybně Jaroslav Mostecký. Tak na to pamatujte, až půjdete po pláži a náhodnou vykopnete z písku zachovalý hrot – a budete se hned ptát: patřil nějakému vikingu, či snad přímo Rolandovi? Protože přesně tohle totiž s vámi Jarkovy knihy udělají.
Procentuální hodnocení: 90%
Jaroslav Mostecký: Bastard
Vydal: Mystery Press, 2023
Obálka: Jana Šouflová
Počet stran: 494 stran
Cena: 499 Kč
