Když se řekne démon, patrně si představíte běsa, který se vyžívá v šíření zla mezi smrtelníky, posedlého možností získat pro peklo novou smrtelnou duši. No jo, pracovní stereotyp si to od nich žádá, ale v každé práci se najdou flákači. Démonovi lenivého založení se pak může dostát ostrého napomenutí a výzvy, aby už konečně začal něco dělat. Pak najednou zjistí, že už nemá k dispozici pekelnou věčnost, nýbrž ostrý pracovní termín. Honem se musí začít věnovat svému řemeslu, byť u toho působí spíš jako pekelník ve stylu českých pohádek. A to rozhodně není jediný motiv, který našinci bude v roztodivném románu Čarokámen od Henryho H. Neffa povědomý.
Zahálka je čertův polštář
Onen lenivý démon se jmenuje László a o jeho práci v pekle jste patrně zatím nikdy neslyšeli. Spravuje totiž kletbu, jíž před staletími uvrhla na rodinu Drakefordových čarodějnice. Díky ní se všichni příslušníci rodu mění v dospělosti na monstra. Lászlóovi je úplně ukradené, že tato kletba již dávno negeneruje tolik zoufalství, kolik by si peklo představovalo, a raději se fláká mezi smrtelníky. Jenže jednoho dne se utrhne příslovečné ucho od džbánu a na Lászlóa si došlápne inspekce. Ta mu nejenže nevěří, že na Zemi terorizuje jeptišky, ale navíc si nic nedělá ani z faktu, že jeho otcem je jakýsi vysoký pekelný potentát. László dostane šest dní, aby pro peklo něco z drakefordovské kletby vytěžil, jinak to pro něj bude mít fatální následky. Pod falešnou záminkou přicestuje za devatenáctiletou Maggie Drakefordovou, na kterou již začíná doléhat transformace. S ní a jejím mladším bratrem Georgem, přezdívaným Knedlík, se vydá na dlouhou výpravu kvůli zprostředkování speciálního rituálu. Démonovy tajné pikle jsou ovšem narušovány netušenými otázkami. Co se stalo s Lászlóvým předchůdcem v roli správce kletby? A především – co je vlastně zač tajemný Čarokámen, související s čarodějnicí, která utrpení Drakefordů způsobila?
Šifra mistra Belzebuba
Čarokámen je bravurně vyprávěn ze dvou kontrastujících perspektiv, které se vzájemně doplňují. Vhled do mysli démona je paradoxně velmi odlehčený a obsahuje celou řadu vtípků a popkulturních referencí, které bychom čekali spíše v knihách Terryho Pratchetta, případně Roberta Rankina. Oproti tomu kapitoly z pohledu Maggie Drakefordové se nesou v duchu temného thrilleru, což je dáno tím, že se jedná o dívku zvyklou na život v opovržení jíž nejspíš nečeká zrovna růžová budoucnost. Střídání perspektiv podtrhuje rozdílnost obou protagonistů a především zaručuje, že příběhu nechybí ani drama, ani odlehčení, díky čemuž se děj stává pro čtenáře návykovým. Atmosféře nepomáhá pouze tento základní kontrast, nýbrž i časté špičkování mezi Lászlóem, Maggie a dětsky naivním Knedlíkem. Neffův sloh ve výsledku neobyčejně profituje právě z těchto správně podávaných porcí temnoty na jedné straně a humoru na straně druhé.
Příběh vděčí za svou dynamiku šikovně uspořádané struktuře, založené na většinou krátkých kapitolách, přinášejících pravidelně epizody plné vzrušení, fantastických scenérií nebo prostého ostrovtipu. Hlavní hrdinové v rámci této vzrušující, avšak přirozeně působící narace postupují z USA na cestě mezi evropskými zeměmi v tempu jaké by jim mohly závidět i postavy z románů Dana Browna. Naši dětinskou nostalgii může probudit i fakt, že v knize se vyskytují jisté artefakty z pohádek, na něž jsme mohli být zvyklí v dětství.
Samozřejmě, díky výše zmíněnému popisu si můžete udělat obrázek, že v případě Čarokamene na vás nečeká v žádném případě intelektuální tvorba. Nejpozději po jeho dočtení si uvědomíte, že příběh jako celek je značně šablonovitý, ale rámec, do nějž byl zasazen, se dá označit za natolik originální a zábavný, že mu to nebudete chtít vyčítat, stejně jako byste si na podobné věci nestěžovali v disneyovském filmu pro celou rodinu. Kniha vám totiž vykouzlí takové úsměv, že spíš než v plamenech Lászlóova inferna si budete připadat v záři sedmého nebe.
Henry H. Neff: Čarokámen
Vydal: Fobos, 2026
Překlad: Martina Šimová
Obálka: Adéla Korbelářová
Počet stran: 488
Cena: 599 Kč
