Únorová XB-1naznačuje obálkou příslib cesty do vesmíru. Povídky se ovšem zabývají něčím mnohem komplikovanějším – pokusem o setkání s božstvím a úporný zápas se smrtí. Tři příběhy od zahraničních autorů a stejný počet českých povídek neobsahuje ani jediný vyloženě nepodařený kousek a většina z nich je dokonce nadprůměrná.

V ceně Karla Čapka nemohly všechny zaslané povídky uspět natolik, aby dělaly čest talentu svých tvůrců ve sborníku Mlok. Jiřina Vorlová vybrala do Kočasu to, co považovala za elitu mezi zbylými soutěžícími. Dá se věřit její šťastné ruce?

Tři mikropovídky, pět krátkých povídek, pět povídek a jedna novela, celkově tedy čtrnáct příběhů, které byly porotou vyhodnoceny jako nejlepší v posledním ročníku Ceny Karla Čapka. Musím říci, že všichni vítězi vyhráli oprávněně, ale to neznamená, že by příspěvky neměly různou úroveň a některé z nich nešlo doporučit víc.

Vzhledem k blížícím se Vánocům vybrala redakce XB-1 prosincovému číslu tu nejkřesťanštější možnou obálku – ohromného démona ve starověkém chrámu. Kdyby tohle chodilo společně s Mikulášem, děti by prostě musely být hodné tak dlouho, až by se zdálo, že nemají v chování vůbec žádnou možnost volby.. A právě o volbu a svobodnou vůli půjde v nejnovějších povídkách.

Z obálky nejnovějšího čísla časopisu na nás zírá agresivně a drsně vyhlížející, ale zároveň vizuálně „cool“ ďáblík, naznačující vpravdě děsivé pocity pramenící z témat říjnového vydání – sestup do pekel, přehled krutostí nebo prostě zkáza světa tak, jak jej známe. Jestlipak autoři vymysleli nějakou originální apokalypsu?