Kladivo na čaroděje: Bůh strachu

První sezóna Kladiva na čaroděje se blíží do finále, a stejně jako u televizních seriálů, i tady je třeba přidat na tempu a zvýšit sázky. Bůh strachu tak přináší nejen nový epizodický příběh, ale i pořádnou rošádu v rozložení sil před posledním dílem řady – a to aniž by slevil z kvality série.

Buh_strachu_FRONT (3)Po Praze někdo rozeslal kousky magického artefaktu dost mocného na to, aby po něm pásly všechny frakce v okolí. Felixova parta je sice tentokrát do dění zatažena úplně nevinně, ale není jí to nic platné – ne když si půlka města udělala z Klaudie cvičný terč a místo posil se objeví jen Felixův starý kamarád z dob, na které je lepší nemyslet. Z úspěšného pokusu poštvat všechny proti všem se navíc rychle stává průšvih katastrofálních rozměrů, když se ukáže, že zmíněný artefakt by mohl v nelidských rukou ošklivě zamávat s realitou. Nikoho už snad ani nepřekvapuje, že jediný, kdo s tím může něco udělat, je Felix Jonáš a spol. – jenže na to by se museli aspoň na chvíli přestat hádat.

Bůh strachu by snadno mohl být klišé příběhem o záchraně dámy v nesnázích, kdyby tou dámou nebyla Klaudie a jejími zachránci Felix, Vincenc, Walter a jejich zraněná hrdost. Místo toho je příběhem o magickém haraburdí, dámě, která už má čekání na záchranu plné zuby, a o (nedostatku) strachu a k čemu člověka vede. Kromě hlavní čtveřice se navíc vracejí některé postavy, o kterých už jsme nějakou dobu neslyšeli a které jenom přispívají k všeobecnému chaosu. Chaos je to ovšem zábavný a autorem výborně ukočírovaný.

Protože jdou po artefaktu opravdu všichni, čekají nás také první vážnější konflikty mezi hlavními hráči série, které pro některé zúčastněné končí – mírně řečeno – poněkud nešťastně. Prostě když se kácí status quo, padají hlavy. A končetiny. A jiné kousky. Tahle rovina děje je o něco zajímavější než Felixovo hledání (v tomto pořadí) odpovědí a Klaudie, nejen kvůli tomu, že se v ní odehrává všeobecná destrukce na o trochu větší škále, ale především proto, že si čtenář nemůže být jistý vůbec ničím. A za to patří Janu Hlávkovi i scénáristům série palec nahoru.

Nejčerstvější posila v autorském týmu Kladiva si vůbec vede nadmíru dobře. Děj má rychlý spád a nikdo se s nikým moc nepárá – a přesto je tu stále prvek tajemného nového záporáka a jeho tikající magické kalamity, který vede Felixe nejen na obvyklou honičku Prahou, ale tentokrát dokonce i do knihovny. Všeobecný konflikt se navíc týká i Felixovy party, což je vítané zpestření a další rozvinutí už dříve nakousnutých půtek a motivací – bez přehánění lze říci, že většinu dobře známých postav uvidíme aspoň na moment v novém světle. Styl je odlehčený v duchu nejlepších dílů série, a tak dojde i na nejrůznější perličky, drzé hlášky, bezostyšné vychloubání a dokonce i na draka. Co víc si přát?

Série Kladivo na čaroděje je na české scéně něco jako malé zjevení, a to hlavně proto, že si i nadále udržuje vysokou kvalitu jednotlivých dílů. Platí to i o Bohu strachu, který plní svou funkci posledních příprav před velkým finále na jedničku a zároveň zvládá servírovat i chutný uzavřený příběh, který opět poodhaluje něco o fungování magie a jiného nadpřirozeného svinstva. A jestli se u nejnovějšího dílu nebudete bát, je to možná proto, že kolem obchází bůh…

Jan Hlávka: Bůh strachu (Kladivo na čaroděje 11)
Vydala: Epocha, 2016 (příloha časopisu Pevnost 08/2016)
Počet stran: 192
Cena: 159 Kč (s Pevností) / 179 Kč (samostatně na stránkách nakladatele)

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

1 komentář

Zanechat odpověď