Martin Fajkus (ed.): Temné časy

„Dobrá zpráva pro všechny fanoušky kvalitní fantastiky je tu – všem dobře známý publicista Martin Fajkus se po šesti letech vrací opět v roli editora“ – takto oprávněně se opěvuje další sbírka sestavená Martinem Fajkusem, který je jedním z nejznámějších aktivistů na poli fantastiky v české kotlině. Pokud zrovna nerozšiřuje svůj rod, doslova hltá vše, co jen trochu zavání fantastikou, zná snad každého autora, který umí své řemeslo, a ty, které nezná, jsou jen mizerní pisálkové, o kterých je zbytečné se bavit.

Temné časy - antologie

Jak už napovídá podnázev knihy – antologie temné fantastiky – nebude se jednat o heroickou fantasy, ve které kladní herojové budou pro blaho říší, panen a dětí v bolestech bojovat za lásku a pravdu. Ani žádné happyendy zde nečekejte. Jsou to temné příběhy, ve kterých vládne zlo a chamtivost, brutalita a ještě větší brutalita, tečou potoky krve a poctivá a rychlá smrt je někdy to nejlepší, co hrdinu potká. Toto byl původní záměr velkého „Felčara“, kterému ale autoři dali trochu jiný směr. Už od prvních stránek je čtenáři jasné, že temná fantastika je krutá a brutální, ale ještě lepší je, když se okoření notnou dávkou černého, hřbitovního humoru. A většinou se sice budete spolu s hrdiny doslova brodit potoky krve, ale u mnohých povídek našich fantasy velikánů to bude i množstvím jiných tělních tekutin, které vznikají při … dospěláckých hrátkách. Skutečně jsem zvědavý, co si editor přesně představuje pod termínem antologie erotické fantasy, kterou plánuje za pár let, až mu chlebodárce Fantom Print přišoupne „v krabici“ pár set tisíc na další knížku. V konzervativ­nějších krajích by totiž už tato antologie nesla nálepku „mládeži nepřístupné“. Je podivující, co všechno někteří autoři považují za nedílnou součást temné fantasy. Dost překvapují například hoši z cejchu knihovnického Míla Linc a Petr Schink. Orgie jako z pera Oscara Wilda. Naopak to asi nepřekvapí u mauglího z bruntálských hvozdů, spisovatele, trestance a řeznického mistra Františka Kotlety.

V knize na nás čeká devět povídek různého rozsahu, které pocházejí z tvorby českých (slovenských) autorů. Výjimkou je Fajkusův (ale nejen jeho) oblíbenec William King, skotský bard, který už ale roky žije v Čechách s českou manželkou. Setkáte se tak s plejádou českých fantasy stars, jako Schink, Linc, Antonín, sestry Lukačovičovy, Weber, Galeta a Kotleta. A co autor, to samozřejmě jiný styl, jiný přístup k temné fantasy. Najdete tu povídky jak z klasického prostředí středověkých říší (King, Galeta, Weber), tak například japonského mocnářství od Lucky Lukačovičové, přes steampunkovou představu šlechtických orgií Schinka, až třeba po urban fantasy ze světa českého pornoprůmyslu od Kotlety. Je tedy těžké říci, co je nej a co méně. Každá povídka je jiná, jinak chápaná, jinak psaná. Moje osobní jednička je „Noc na hřbitově“ od Williama Kinga. Vtipná, temná, výborná i bez sexu. Ale důležitější je pro čtenáře fakt, že ani jedna z vybraných povídek není tak podprůměrná, že by výrazněji snižovala rating celé antologie. Možná by se mělo ještě dodat, že stejně vynikající jako samotné povídky jsou i předmluva a komentáře samotného editora. Až bych se nebál zeptat: „Kdy něco napíšeš i ty, velký editore?“

Spanilé čtenářky a šlechetní čtenáři, dovolte mi, abych vás přivítal v Temných časech. A když říkám temných, mám na mysli skutečně TEMNÝCH. Už otevřením této knihy jste prokázali slušnou dávku odvahy, takže vás nebudu zbytečně děsit. Ale jednu věc si musíme ujasnit hned na začátku. Toto je temná fantastika. Takže nečekejte žádné udatné rytíře v zářících zbrojích, kteří zachraňují panny v nesnázích jen pro pocit z dobře vykonané práce. A už vůbec ne něco jako happyend. Hrdinové následujících příběhů jsou obvykle rádi, když se jim podaří přežít další den bez toho, že by je někdo bodl do zad či zavedl do smrtící pasti. A aby se to nestalo, musí být pořádně tvrdí a drsní nejen k sobě, ale hlavně k ostatním. Podobně jsem musel být tvrdý a drsný já, když jsem dával dohromady tuto antologii. Původně jsem si do této antologie představoval příběhy ve stylu Stevena Eriksona, Glena Cooka, Toma Lloyda či Joea Abercrombieho, tedy jakousi kombinaci drsných hrdinů, žoldnéřských jednotek, temné magie, krvavých obětí a spoutaného sexu. Když mi ale začaly chodit první nápady autorů, uvědomil jsem si, že temná fantasy může být mnohem rozmanitější, než jsem si vůbec dokázal představit. Že je to slečna velice přizpůsobivá a ohebná, které nečiní problémy „pomuchlovat se“ i s jinými žánry. A právě to bych rád ukázal v Temných časech – jak se z temné fantasy stala temná fantastika. (anotace)

  • Editor: Martin Fajkus
  • Překlad: –
  • Série: –
  • Forma: hardback
  • Počet stran: 384
  • Cena: 299 Kč
  • Vydal: Fantom Print, 2012

Přečtěte si i tematický článek od Pavly Lžičařové a ukázku z povídky Martina Antonína.

Četli jste tuto knihu? Nezapomeňte ji u nás ohvězdičkovat a napsat k ní komentář.

Kupte si15% slevou (ušetříte 45 Kč).

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

6 komentářů

  1. Ech…a kde je ta recenze? Vždyť ten článek je stejně dlouhý jako anotace…. 🙂

  2. je to dost vzaty hopem, to je fakt. ta knizka si mozna zaslouzila vic, me tohle teda nenalakalo

  3. Za sebe bych ocenil alespoň stručné zhodnocení a popis všech povídek, abych si mohl udělat představu a rozhodout se, zda koupit nebo ne. Takhle mohu názoru recenzenta maximálně tak věřit (resp. spíš věřím vkusu Martina Fajkuse, protože o něm si člověk může z jím publikovaných textů nějakou představu udělat), ale popravdě, nemám ani představu proč pokládá za nejlepší právě povídku Williama Kinga. Jako celek text vyznívá spíš jako referát nebo anotace, ve výsledku jsem si o celku neudělal lepší představu než z průvodních materiálů. Nebál bych se využít většího prostoru, kniha o skoro 400 stranách tohohle formátu si to myslím zaslouží.

  4. King?
    Knihu mám úspěšně za sebou.. Nevím, King předvedl krátkou povídku, spíš mi přišla jen tak aby něco napsal. Každopádně, pokud vás baví humoristická fantasy (i tak se dá pojmout opravdu temná fantasy), tak Martin D. Antonín odvedl slušnou práci, ale mám pocit, že totální perlou celé sbírky jsou Trny v očích od jedné ze sester Lukačovičových. No a na závěr Kotleta – nic, co by člověku vykloubilo čelist údivem, ale nápad to má a už jen to, že je ochoten přispět do povídkové sbírky je prostě paráda. Určitě to za přečtení (i pořízení!) stojí, ale ten King.. mi vrtá hlavou.

  5. Mně taky povídka Kinga přišla nejhorší, sborník hodnotím vysoko, ale byla prostě jen průměrná, ničím moc nezaujala. Darion byl dost překombinovaný, slušel by mu větší prostor. Vrchol antologie byl Kotleta a Trny v očích.

Zveřejnit odpověď