N . K. Jemisinová: Sto tisíc království

Zahrávat si s bohy bylo vždy ošidné. Co teprve chovat je v područí jako zajatce a jejich moc využívat k udržení trůnu! Arameriové tak činí již spousty let, s pomocí zotročených bohů vládnou své rozlehlé říši pevnou a nemilosrdnou rukou. Nic však netrvá věčně. Vstupte do světa intrik, kouzel, zákulisních bojů a krutosti. Do světa, kde pro slabé jedince není místo.

Sto tisíc

Sto tisíc království čeká významná událost. Současný vládce Dekarta již dosáhl pokročilého věku a korunovace nového panovníka se blíží. Adepti na trůn jsou jeho neteř Scimina a synovec Relad. Všechny proto překvapí, když na svůj dvůr pozve vnučku Yeine, jejíž matku Kinneth, právoplatnou dědičku trůnu, sám před mnoha lety vydědil.

Ani Yiene neví, co si o Dekartově rozhodnutí myslet, nejmocnějšímu muži světa se však dá jen stěží odporovat. Navíc Dekartu podezřívá ze zosnování smrti své matky a je odhodlána zjistit pravdu. Proto se vydává z rodného Darru do Nebe, královského města, jehož zářivě bílé stěny se tyčí tak vysoko nad zemí, jako by pluly oblohou.

Ani po příjezdu překvapení nekončí – Dekarta svou doposud opomíjenou vnučku prohlásí za dalšího možného dědice. Yeine, která má mnohem blíž k darrským kořenům po otci, než k těm aramerijským po matce, se ocitá v nebezpečné hře o trůn i o život, aniž by tušila, co může od svých vychytralých příbuzných čekat. Aramerijská zpupnost a nadřazené chování, lži, intriky a záludné kličkování, to vše je pro ni zpočátku tvrdým oříškem.

A nezapomeňme na bohy, kteří jsou v paláci vězněni jako hračky a zároveň nejnebezpečnější zbraně Arameriů. Hned první den Yeine musí čelit Nahadothovi, bohu noci, kterého na ni poštve Scimina. Když prchá chodbami paláce, nachází však nečekaného spojence u jiného boha. Ačkoliv okolnosti jsou pro Yeine od začátku nepříznivé, rozhodne se bojovat do poslední chvíle a postupem času v sobě objevuje aramerijské vlastnosti, o kterých ani neměla tušení.

Sto tisíc království je kniha, která zůstala v našich končinách skoro nepovšimnuta, ačkoliv ve světě sbírala jedno ocenění za druhým. A že si je vskutku zaslouží. Autorka napsala dílo, které svou nápaditostí rozvířilo poněkud zatuchlé vody high fantasy. Osobně mě nejvíce nadchl nápad s bohy, kteří jsou potupně uvězněni v lidských tělech, přinuceni poslouchat příkazy od lidí, jež oni sami vlastně kdysi stvořili. Samozřejmě se jim takový úděl nelíbí, takže s napětím čekáte, jak se jejich příběh bude dál vyvíjet.

„*Kdysi byli tři bohové. Chci říct, jenom tři. Teď jich máme tucty, možná stovky. Množí se jako králíci. Ale kdysi bývali pouze tři, nejmocnější a nejslavnější: bůh dne, bůh noci a bohyně soumraku a úsvitu. Nebo světla a tmy a odstínů mezi tím. Nebo řádu, chaosu a rovnováhy. To není důležité, protože jeden z nich zemřel, další možná také a záleží už jen na tom jediném, který zbyl. Arameriové získali svou moc od tohoto zbývajícího boha.*“ (str. 10)

Pokud na knize oceňujete nejen dobrý příběh, ale i stylistiku, bude pro vás Sto tisíc království skutečnou lahůdkou. Autorka se vyžívá v poetických metaforách i symbolice, nebojí se ani milostných scén, které působí eroticky, aniž by zaváněly laciností.

Zejména u pasáží, kde se objevuje hlavní trojice bohů s jejich komplikovanými vztahy, se jí to daří znamenitě. Krátké výlety do minulosti, ať už lidí, či bohů, které umisťuje do děje v průběhu celé knihy, vyprávění příjemně oživují. Počáteční pozvolné tempo postupně graduje, intriky se rozplétají a čtenáři se tají dech.

Magický svět bohů a lidí Sta tisíce království Jemisinová čtenáři přibližuje téměř nadosah ruky. Na vás už zbývá jen jediný úkol – dát příběhu šanci a nechat se okouzlit. Kniha jako tato, by čtenářům fantasy (a nejen jim) totiž rozhodně neměla uniknout.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

1 komentář

Zveřejnit odpověď