Anatém – Neal Stephenson

Když nad vámi vaši spoluznavači vyzpívají anatém, jste mrtvý frát nebo súra, aspoň pro svůj matém a celý koncent. Rozsudek se uděluje v případě, že jste nadmíru neschopní dodržovat pravidla všeobecné kázně anebo případně přijdete na něco, na co ti za hradbami nechtějí, abyste přišli.

Anatém - Neal Stephenson

Frát Erasmas žije pokojně v koncentu Svante Edhara se svými přáteli Liem, Arsibaltem, Tuliou, Jesrym a ctěným papa Orolem, se kterým vede vážné i nevážné filosofické disputace. O vnější, takzvaný sækulární svět nemá pramalý zájem, byť z něj byl v nízkém věku optován. To se však mění s příchodem deceniálního apertu, doby, kdy se jednou za deset let na deset dní otevře brána koncentu a znavači i lidé ze sækulárního světa mohou nerušeně proudit sem a tam. Jenže nikdo ani zvenčí, ani zevnitř v té době nemá ani tušení, jaké obrovské změny se během tohoto období a těch dalších dají do pohybu.

Prvních pár kapitol knihy (pojmenovaných podle jednotlivých ritů) se zabývá životem v koncentu a jsou poněkud zdlouhavé, co se týče popisů, takže má čtenář pak dojem, že zná celý koncent kámen po kameni, od věže správce defendora až po sklep. Je to však důležité, protože matémový svět je stejně jako ten vnější bohatý na různé názory, odvětví a stoupenecké školy. Ač se děj odehrává na planetě Arbre, velmi podobné té naší, dějiny jsou odlišné. A tady Stephenson triumfuje poprvé. Vymyslet bezmála tři tisíce let fiktivních dějin a pak se o ně opírat po celý zbytek děje je úchvatné. Druhý Stephensonův triumf spočívá v dialozích, protože na nich stojí na drtivé většině stránek celá kniha. To co se v dialozích probírá, zahřeje na srdci všechny zvědavé a chytré lidi, kteří si čas od času podumají nad otázkami „života, vesmíru a vůbec“. Ale i když nejste kovaní v kosmologii či teologii, nevadí. Disputace jednotlivých frátů jsou podány velmi srozumitelně, a když náhodou čtenář zapomene, o jakém tom názorovém proudu se klábosí, nalistuje vysvětlivky na konci knihy a ejhle, už je zase jasno. Nutno podotknout, že častokrát autor tyto výměny názorů okoření naprosto bláznivě zábavným základem, jako třeba ten o růžovém drakovi prdícím nervový plyn. A takových roztomilých drobností je zde víc, například inteligentní víno nebo schopnost uřídit růst invazivních rostlin.

Přibližně druhá polovina knihy začíná Erasmovým peregrinátem, což je pouť do jiného koncentu. Stephenson tak přepne naprosto elegantně do módu road movie a hlavně nastává plnohodnotný kontakt Erasma se sækulárním světem. V této části příběhu dojde už i na debaty náboženské, protože skupinka poutníků kolem Erasma se mění na partu sækulárů různých vyznání. Skupina mění trasu na sopečný ostrov, aby frát našel ztraceného přítele. Erasmas však není hybatelem děje, téměř vždy je buď sparingpartnerem v dialogu, nebo součástí nějaké velké skupiny, která má určitý úkol a většinu událostí, které jsou důležité v aktuální situaci (týká se to hlavně činů sækulárních potentátů), se dozvídá se zpožděním. Není žádným Velkým Vyvoleným, jenom jednou z figurek ve hře o změny na celém světě, a to tak pravděpodobně a sugestivně, že je to nadmíru sympatické.

Poslední část románu se odehrává v koncentu Svante Tredehar, kde se de facto konzultují poslední postupy „odvetného úderu“ proti zatím více než neznámé hrozbě z vesmíru a Erasmas má tak tu obrovskou čest a možnost být nejen svědkem, ale vzápětí i členem skupiny, která se vydá vstříc neznámé lodi. Shledává se tak se starými přáteli z koncentu, ale v roli buď šéfů podpůrných skupin dole na planetě, nebo spoluspiklenců při průniku na loď. Jelikož to vypadá, i podle zajímavých spekulací těch nejchytřejších hlav na planetě, opět skrze brilantní názorové polemiky, že neznámí cestovatelé, zvaní Geometři, jsou arbeřanům v mnohém podobni, mnoho osob jak z matémového, tak sækulárního světa by si přálo spíše mír než totální zničení vesmírných návštěvníků. Návštěva mimozemšťanů je tak skvělým spouštěčem k tomu, aby se na Arbre zavedly nové pořádky a ty staré se s úlevou zametly pod stůl.

Vydání od Talpressu se povedlo až na již debatované kódy FPO na obrázcích vysvětlujících složitější teoretické aplikace, překlad Petra Kotrleho je výborný a některé jím vymyšlené výrazy mají velký potenciál zlidovět.

Anatém je po okraj naplněn úžasnými myšlenkami, dialogy, které dokážou uspokojit a podnítit k zamyšlení, a je naprosto nabíledni že se ke knize čtenář bude velmi rád a často vracet. Díky tomu se může směle stavět na roveň těm nejkultovnějším knihám žánru, a to hned teď. Stephenson je naším moudrým papa a my, čtenáři, jeho dychtivými fidely, toužícími se učit co nejvíce to jde.

Mladý frát Erasmas žije se svými přáteli za zdmi koncentu Svante Edhara, útočiště vědců, matematiků a filozofů, jehož tisíciletími prověřené rituály a řád se zdají být neotřesitelné vlivy ze záhradbí, kde mohou vznikat a zanikat města a říše, aniž by to do chodu koncentu nějak výrazněji zasáhlo. Přesto se v dávné minulosti stalo jižtřikrát, že byly tyto oázy poznání barbarsky rozvráceny. Teď se mají brány po deseti letech znovu na deset dní otevřít a umožnit tak konfrontaci s vnějším světem. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by se za hradbami dělo něco, co by mohlo stabilitu tohoto života ohrozit, natož že by se schylovalo ke katastrofě, kterou bude moci právě frát Erasmas s vynaložením veškerého svého umu, poznání a důvtipu odvrátit. Ale to se má již brzy změnit…

  • Autor: Neal Stephenson
  • Překlad: Petr Kotrle
  • Série: –
  • Forma: hardback
  • Počet stran: 728
  • Cena: 599 Kč (v našem e-shopu již za 509 Kč)
  • Vydal: Talpress, 2012

Četli jste tuto knihu? Nezapomeňte ji u nás ohvězdičkovat a napsat k ní komentář.

Vendula Brunhoferová (redaktor)

vendula.brunho­ferova@fantasy­planet.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

10 komentářů

  1. Dakujem 🙂
    Ked nikto, nereaguje, tak aspon pridam komentar: Pekna a pozitivna recenzia. Dakujem za navnadenie 🙂

  2. No recenze mi připoměla, že bych se měl někdy v brzké době pustit do Kryptonomiconu, ať se můžu pustit do tohodle.

  3. Jinak bych řekl, že velmi zručně napsáno, i když autorka neuměla moc prodat to, v čem má podle recenze kniha své klady

  4. to sicco
    Já myslela že jo, když tam píšu “Druhý Stephensonův triumf spočívá v dialozích, protože na nich stojí na drtivé většině stránek celá kniha.” Myslíte že to není vyzvednutí kladu? Ta knížka je ze tří čtvrtin “chytře ukecaná”. Neberte to prosím ode mne že bych byla nějak naštvaná, to ne, jen se zvědavě ptám.

    BTW: Anatém je naprosto samostatná jednotka, takže se do něj můžete pustit kdykoliv. 🙂

  5. Mě by třeba zajímal krátký rozbor nejzajímavějších myšlenkových směrů v knize, ale jak říkám, knihu jsem ještě nečetl, takže vařím v podstatě z vody.

  6. to sicco
    No ono jak to není na Zemi, ale na Arbre, tak se to takhle těžko dá k něčemu přirovnat, na to bohužel nejsem zdatná v naší filosofii, asi by vám těžko něco řeklo když tam postavy probírají edhariánský směr, biskvitáře, chovají se podle cartasijské kázně anebo implementují myšlenky svante Proka. 🙂

  7. Anatém
    Zájemcům bych doporučil http://anathem.wikia.com/wiki/Anathem_Wiki, obzvlášť část “Earth-Arbre Correlations” je zajímavá, ale bohužel (pro někoho) je to pouze v angličtině, a já bych stejně čtenářům doporučil, ať si nejdřív zkusí najít ty podobnosti sami a pak teprve si své výsledky srovnají s tabulkou 🙂 Rozhodně ale neplatí prostá záměna jmen a myšlenkových směrů “kus za kus”.

  8. to Petr Kotrle
    Díky za odkaz, ale i tak si myslím že je celkem příjemné ten román číst a jen si tak říkat: Hej, tohle mi něco připomíná… mimochodem, chystám se na někoho, kdo bude kecat blbiny vybalit “Nedělej Kefedokla.” Myslím, že by čučel jak vyoraná myš.

Zveřejnit odpověď