Cáry cti – Bujold Lois McMaster

Příběh původu Milese Vorkosigana začíná na nejmenované planetě kdesi na dosud oficiálně neprozkoumané kosmické trase mezi Barrayarem a Escobarem. Beťanská jednotka kosmického průzkumu je nečekaně napadena vojáky z Barrayaru. Beťané na útěku ztrácejí jednoho zabitého a dva ztracené – biologa a velitelku expedice – kapitánku Cordelii Naismithovou. Zničený tábor a následná přestřelka s barrayarskou hlídkou jim prakticky nedávaly naději na přežití.

Za těchto okolností se Cordelia Naismithová setkává s Aralem Vorkosiganem, v té době již neblaze proslulým „Komarrským Řezníkem“. I on byl svými lidmi zanechán osudu…..

Snaha o přežití je sblížila, nástávající válka je na chvíli rozdělila, aby z nich za dramatických okolností vytvořila nerozlučnou dvojici.

Spletité pozadí barrayarské invaze na Escobar, stereotypy v myšlení všech zúčastněných stran, exotické prostředí, klíčící láska Arala a Cordelie, intriky barrayarského císaře Ezara, mašinérie beťanského prezidenta „Permanentního Freddyho“ – to vše vytváří základ celé ságy, o který se opírají narážky a odkazy v dalších dílech. Stejně jako v realitě všechny základní příběhy v průběhu děje a času mění svou formu a historka z minulosti, kterou zde Aral vypráví Cordelii a posléze v jiné podobě Milesovi (v dílu „Civilní služba“ – o rozdílu mezi ctí a reputací) je toho názorným dokladem.

„Cáry cti“ představují velmi slušný dobrodružný román, díky své letitosti (1986) působící syrově čerstvým dojmem. Struktura románu ještě není léty vypracovaná a jeví se jako několik spojených povídek. Chybí zde současné nadšení autorky pro barvitý a občas až příliš květnatý popis společenských událostí, kombinovaných s politickými intrikami. Na na nich v očích některých čtenářů tratí poslední díly. Barvité popisy putování divočinou či kosmické bitvy ostře kontrastují s jednořádkovou zmínkou o sňatku hlavních hrdinů – ve srovnání s „Civilní službou“, která se prakticky celá točí klem svateb, je to příjemně osvěžující.

Celkové provedení knihy je tradiční jak grafickou úpravou, tak provedením obálky od Martiny Pilcerové. Překlad i redakční práce jsou o několik tříd výše, než tomu bylo u „Civilní služby“ a jen z drobné mutace některých místních názvů je poznat, že překlad dělal někdo jiný. Anotace na zadní straně obálky je sice v detailech poněkud zavádějící, ale to se nedá považovat za vadu.

Pro milovníky Vorkosiganské ságy je koupě tohoto dílu nutností, pro ostatní čtenáře může být dobrodružství Arala a Cordelie příjemným zpestřením a nezbývá než doufat, že chronologicky následující Barrayar vyjde ještě do konce roku.

Lois McMaster Bujold
Cáry cti