Časoválky IV – Pomsta na Zendě – Hawke Simon

Polaris vydal před prázdninami avizovaný čtvrtý díl Časoválek.
“Pomsta na Zendě” je další ze série dobrodružných sci-fi, napsaných na
základě více či méně pochybných (a o to dobrodružnějších) literárních
děl a tudíž modifikujících skutečnosti v nich obsažené. Základem a
jediným zdrojem informací zatím posledního dílu Časoválek je jakýsi
román z přelomu 19. a 20. století, popisující pokus o palácový
převrat v blíže nespecifikované Ruritánii kdesi na Balkáně.

Hawke Simon - Časoválky IV - Pomsta na ZenděPříznivcům Časoválek dobře známé komando (Lucas Priest, Finn Delaney a André Crossová) je vysláno do velmi pochybné akce. Má zachránit časovou linii, kterou by mohl (pokud by se podařil) narušit palácový převrat v Ruritánii, přičemž jediným zdrojem informací je jistý obskurní román. Celou akci připravili poslední zbylí  členové teroristické organizace “Správci času” a  převrat je pečlivě nachystanou pastí, která má zlikvidovat nejen dosud úspěšné komando temporálního sboru, ale i vyvolat zhroucení příslušné časové linie. Celá mise se už od počátku jeví jako sebevražedná, málokdo na jejím počátku ale tuší, jaké jsou skutečné motivy teroristů a proč se nečekaně(?) osobně objevuje “na bojišti” plukovník  Moses Forrester, velitel 1. divize temporálního sboru, který má vzhledem ke svému postavení, věku a hodnosti všemu velet ze své kanceláře.

Čtenář v této knize dostává obligátní dávku intrik, soubojů, pastí, lásky, zrady a mravních ponaučení, typickou pro tento druh literatury. Hlavní zápletka  je založena na klasickém motivu náhrady klíčové osoby (krále) dvojníkem, což  následně působí četné komplikace, sloužící k oživení děje. V tomto konkrétním případě částí populace oblíbený levoboček nejprve odstaví a posléze unese nastávajícího krále těsně před korunovací a královi věrní použijí dvojníka, aby zachránili situaci. Dvojníkem má být jistý britský šlechtic, ale toho zlikvidovali Správci času, tudíž ho nahradí Finn Delaney a zbytek komanda se stará o jeho podporu. Cíl celé akce se  od té chvíle dá shrnout do hesla “zachraňte (pravého) krále!” Záměna zároveň nabízí možnost srovnání s Greenovým románem “Krev a čest”, který na poli fantasy zpracovává obdobný motiv.

Celá zápletka umožnila autorovi rozjet velmi akční děj, jehož některé prvky jsou rozloženy do několika (převážně časových) linií. Naznačená snaha o postupné odhalování jednotlivých motivů  bere ale velmi rychle za své a dějová linie je přes pokusy o odbočky od počátku jednoznačně dána. Autorovy “náznaky” na začátku knihy jsou natolik průhledné, že v praxi nedojde téměř k žádnému zvratu, který by čtenář neočekával. Přes celkovou jednoduchost to ale není špatné dobrodružné čtení na dovolenou. Jde o profesionálně napsaný další díl komerčně úspěšného seriálu, využívající osvědčené prvky z předchozích dílů, čímž se také podobá výše zmíněnému Greenovu dílu. Svou kvalitou se řadí někam ke slušnému průměru v kategorii dobrodružné sci-fi.

Redakční práce byly odvedeny v kvalitě u Polarisu běžné, překlad Josefa Hořejšího nevypadá zle (na rozdíl od některých překladatelů nakladatelství Návrat umí česky a zároveň se drží terminologie zavedené pro celou řadu “Gambitem Ivanhoe” někdy v roce 1993). Obálka Marka Harrisona je typická pro tuto románovou řadu a celkem odpovídá svým pojetím obsahu knihy.

Celkově jde o dobré čtení na dovolenou a mohu ho tudíž doporučit i jiným čtenářům, než jen příznivcům Časoválek.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. zdroj
    “jakýsi / jistý obskurní román z přelomu 19. a 20. století” = Anthony Hope, Prisoner of Zenda, 1894 (česky Vězeň na Zendě 1924, taky šlo v televizi zfilmování), v Anglii ve své obě velmi populární a dobře známý dodnes. A Ruritánie neleží “kdesi na Balkáně”, ale ve střední Evropě jihovýchodně od Drážďan 🙂

  2. Díky za upřesnění, jediné, co mi ktomu vyhodil Seznam byl nějaký případ Sherlocka Holmese související s dalším pokusem o převrat v Ruritánii.

  3. Zajatec na Zendě
    Věřím, že většina čtenářů Hawkovy knihy narozdíl od Vaňka pochopila, že jistý a obskurní byl tento román pro Priesta, Delaneyho a ostatní ve 25. století. Jinak pro ty, kteří by si chtěli Hopeův román přečíst alespoň v angličtině, je na stránkách Projektu Gutemberg. (Odkaz najdete mimo jiné i u hesla “Pomsta na Zendě” na našich stránkách http://polarissf.cz). Zfilmovaný byl několikrát, jednou dokonce s Peterem Seelersem v trojroli.

  4. Zajatec na Zendě
    Myslím, že děj tohoto románu byl použit i v části filmu Velké závody s J. Lemmonem a T. Curtisem od Blake Edwardse z roku 1965.

Zveřejnit odpověď