Dolores Claibornová – King Stephen

Kniha není vyloženě kingovský horor. Podle mne je to nejlepší příběh, ve kterém se zabývá svým oblíbeným tématem – násilím na ženách. Ale jak z knihy vyznívá – každý se dovede krvavě bránit!!!

King Stephen - Dolores ClaibornováJedním z charakteristických prvků autorovy tvorby je jeho představa ženy – trpitelky. V jeho dílech většinou ženy vystupují jako oběti mužské nadřazenosti a násilí. Člověk nemusí být žádný Freud, aby pochopil, odkud tyto představy King bere. Jde o typický příklad prolínání osobních zkušeností s fiktivním světem v jeho knihách. Do této kategorie zapadá i jeho Dolores Claibornová.

        Jde o knihu výjimečnou jak obsahem, tak stylem. Na rozdíl od většiny žen-trpitelek z jeho děl není D.Claibornová žádná slabošská chudinka, která v tichosti bere svůj úděl jako nevyvratitelný osud ženy. Jak se v knize říká  “Když jde o děti, je každá matka mrcha”. Dolores vyrůstá na malém ostrově u pobřeží Maine (kde jinde). Hned po střední škole se musela vdát a pak už jen rodila děti, dřela od rána do noci a nechala se týrat svým manželem alkoholikem. Pak přišly do jejího života dva významné zvraty. Za prvé začala pracovat pro pedantskou, ale v nitru správnou Veru Donovanovou, bohatou paničku, která jezdila na ostrov na své letní sídlo. Vera měla na manželství docela svérazné názory. Za druhé zjistila, proč se její dospívající dcera Selena začíná duševně hroutit. V této chvíli se Dolores rozhodne vzít osud do svých rukou a radikálně ho změnit. Něco se dá řešit pouze tím nejbestiálnějším způsobem.
          King z příběhu udělal něco víc než jen obyčejný thriller. Vytáhl to nejodpornější bahno z lidské duše a přivede hrdiny knihy i Vás na pokraj šílenství. A jen těžko lze říct, kdo je zde záporný a kdo kladný hrdina. Protože i v reálném světě musí člověk pro dobrou věc často napáchat spoustu zla. Zajímavý a na Kinga nezvyklý je i styl zpracování románu. Jde o tzv. já-formu. Celá kniha je vlastně dialogem Dolores během policejního vyšetřování, kdy ale autor vynechal otázky a odpovědi ostatních účastníku vyšetřování. Jde o jednolité vypravování bez kapitol, jako je tomu zvykem u knih Bohumila Hrabala. Kniha mezi čtenáři sklidila spíše vlažný ohlas. Pro mnoho fanoušků S. Kinga to byla málo fantastické a hrůzostrašné. Podle mne ale kniha ukazuje, že King dovede člověka napnout i v tak obehraném dějovém schématu, jako je násilí na ženách. Přestože zde chybí něco monstrózního, nejedná se v žádném případě o profeministické čtení jako třeba v Rose Madder, ale o příběh, při kterém Vás mrazí.

 

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. druha strana mince
    vypravení staré paní bylo pro mne
    ponekud zdlouhavé a celá knizka je snadno predpoveditelná, asi
    jsem nebyl ta správná cílová skupina pro kterou to King psal takže průmer 5/10

  2. Dolores Claibornová
    Protože jsem přečetla snad všechny knihy Kinga, domnívám se, že už bych nějaké srovnání udělat mohla. Je fakt, že Dolores není úplně klasicky napsaný horor, ale rozhodně to nebylo na škodu. Ne všechny jeho knihy jsou jen horory. Některé bych dokonce oznčila jako psychologické romány. A kdo viděl film Dolores Claibornová musí uznat, že zde ten psychologický podtext byl ještě markantnější.

  3. Dolores Claibornová je čtení pro ženy, málokterý chlap je natolik tolerantní, aby viděl genialitu téhle knížky. Pár desítek stran trvá se začíst do nezvyklého stylu vyprávění, ale pak je to vážně nářez. Ne horror, spíše drama, což mnohým může vadit. Já tleskám S. Kingovi za jeho schopnost vcítit se do myšlení týrané ženy a předat to dál čtenáři. Stejnojmenný film mě zdaleka neoslovil tolik, jako kniha.

Zanechat odpověď