Drakobijci 7 – Bronec Michael (ed.)

Sedmý díl Drakobijců, sborníku z literární soutěže O železnou rukavici lorda Trollslayera, je tady. Tentokrát s obálkou M. Fibigera získal tvář draka drsňáka. Je však takový doopravdy?

Bronec Michael (ed.) - Drakobijci 7Drakobijci tentokrát obsahují hostující povídky čtenářských oblíbenců. Šlechtova Zbraň mého přítele by se dala chápat jako epilog prostředního příběhu z knihy Orcigard. Tři páry papuček je text, jímž by Pavel Renčín pravděpodobně zase položil porotce do kolen, kdyby s ním soutěžil. Tentokrát se jedná o městskou fantasy s příměsí… kyberpunku? To vše spolu s imaginací P. Renčína vytváří nadprůměrně kvalitní zábavu.

Hned první soutěžní  povídka mě příjemně překvapila. Ludmila Müllerová rozvíjí zápletku velmi umně a asi proto se mi zdál příběh Hadího prince hodný spíše románu. Je to snad jediná povídka, která se mezi soutěžními dá chápat jako high fantasy, je ovšem psána příliš nekonvenčním stylem.

Historické fantasy asi v letošním sborníku najdeme nejvíce, i když ji každý z autorů vzal za jiný konec. Případ z hradu Cimburka je historický detektivní příběh. David Zbíral napsal své Oběti jako naturalistický pohled do pravěké vesnice. Krátký text vypráví o jednoduchých věcech a proto působí autenticky. Odkaz zpovědníka z Lodunu se zpočátku tváří jen jako fanfiction á la Harry Potter, jenže poté se ocitneme v minulosti, kde se za zdmi kláštera řeší už tolikrát omílané téma – „zlo“ zvané čarodějnictví posílené bludy inkvizitora kontra zdravý rozum.

Stín tygra je další povídkou z japonského prostředí z pera Lucie Lukačovičové. Autorce se daří čím dál věrohodněji popisovat kulisy Japonska. Celkem se těším na dlouho slibovaný román (tento rok to snad už vyjde, když už je na stránkách Poutníku i obálka). Kniha by mohla mít úspěch vzhledem k tomu, že obliba anime a mangy u nás stále roste a právě tuto komunitu by kniha mohla oslovit.

České apokalyptické povídky jsou díky sborníku 10 x Anděl posledního soudu k vidění stále častěji. Na škole nás učili, že příklon autora ke křesťanským tématům je příznakem spisovatelovy tvůrčí krize, každopádně dvě apokalyptické povídky Drakobijcům na zajímavosti neubírají. Tajná apokalypsa od Jana Dobiáše získala bodíky díky čtenářsky vděčné filozoficky-zamyšlené rovině, která textu přidává na zajímavosti. Minulý rok jsem ve své pseudorecenzi plísnil Lady Candar za monotónnost její tvorby. To letošní text beru. Utkvělá představa je pro mě jasným vítězem letošního slovního klání. Navíc humorná povídka napsaná s nádechem sebeironie je pro mě důkazem, že autorka umí. Jen ten závěr je poněkud podivný…

Hororové povídky by se daly ve sborníku najít také dvě. Dlouhé noci Alexandra Kazdy jsou však především městskou fantasy s několika akčně hororovými scénami. Jen škoda, že akčních scén s magií není v povídce více, protože Kazda je v tomhle směru nebývale invenční. Zato povídka Martiny Šrámkové nechutně dlouhého názvu Dům hrůzy jezdí po vesnických poutích je pravým hororem, který se navíc odehrává v českém prostředí a mluví o českých lidech. 

Poetický název pro svou povídku si vybrala Jiskra. Slovo Poslední mi samo o sobě připadá magické a podle mě se tentokrát neminulo účinkem. Časový skok mezi scénou tančící víly někde na palouku a soudobým rockovým festivalem je skvělý. Důvod, proč text ignorovalo šest porotců, je možná ten, že svými kulisami a tématem až příliš okatě připomíná knihu Američtí bohové od Neila Gaimana.

Vítězná povídka od Blanky Jiruškové Hra o purpurová křídla je vlastně pokerová partička okořeněná fantasy prvky. Jenže v téhle hře se nehraje jen o peníze, ale o všechno a nakonec i o vlastní lidství. Nejde proto jen o souboj nervů, ale ve hře jsou i úskoky, které se řídí svými pravidly a morálkou. Zkrátka velmi zajímavé čtení.

Letošní Drakobijci na mě působí uhlazeným dojmem. Je podivné, že z nekomerčního projektu vzešly čtivé texty, které jsem přečetl bez zaškobrtnutí. Co se mi nelíbí, je pocit, že autoři se snaží napodobit příběhy a styl velikánů světové fantastiky, ale možná je to jen moje utkvělá představa. Popřejme tedy Drakobijcům úspěchy do dalších let, protože v záplavě levného čtiva to budou mít stále těžší.

Takže jaký je nakonec ten drak? Opírá se o vzduch andělskými křídly, oděný je ve vlčích kožešinách, svým stínem snáší hrůzu na město a přitom se mu tlama lehce cuká v úsměšku. A řeknu vám, není to špatný pohled.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. chybička se vloudila 🙂
    Lucka se jmenuje “Lukačovičová”, nikoliv “Lukavičová” :)Letím pro to, vypadá to na moc pěkné čtení na víkend.Na Šlechtu sem zvědavej.

  2. No, že je v textu pár zelených “sponzorovaných” linků bych ještě dokázal pochopit a tak nějak přejít, ale že je ten žabinec v názvu vítězné povídky (což by dle mého měl být nosný bod Drakobijců VII i tohoto článku), je už docela prasárna 🙂

  3. ad reklamy
    No reklamy v článku mě taky s…. a trochu se obávám, aby to projekt fp nezabilo. Nejvíc mě štvalo, že jsem chvilku dělal reklamu svému bývalému zaměstnavateli, ale naštěstí se jako kouzlem tento po chvíli vytratil :).

  4. ehm… ne že by se mi chtělo nějak tu rýpat, ale je tam i další chybka: ve slově Loudun chybí “u”. 🙂

  5. od nakladatele
    Docela by mě zajímal názor čtenářstva. Jdou Drakobijci dolů nebo nahoru? Případně se kvalita nějak klikatí…?

  6. Michaeli,nevím, jestli je vhodný se na to ptát zrovna tady, ale mě by zase zajímalo, jak se Drakobijci prodávají, ve srovnání třeba s minulým nebo předminulým rokem?

  7. Zeleny zabinec :o)
    Vazeni pratele, projekt FP stale dotuji ze sveho, jiz nekolik let, proto si myslim, ze je dobre vyuzit kazdou prilezitost, jak docilit navratu aspon trochy financi na podporu tohoto projektu. Hosting na Czechii na ASP load balancing a MS SQL 2000 serveru neni z nejlevnejsich, ale zas na druhou stranu jeden z nejkvalitnejsich hostingu v CR. Take neco stoji, ze :o) Proto se, prosim, nezlobte, ze tady obcas zkousime neco noveho. Pevne verim, ze tech par odkazu se da prezit a je to otazka casu, aby si na to ctenari FP zvykli. Diky vam vsem za vasi dosavadni podporu a verim, ze par zelenych odkazu nezabije zadneho fanouska nasich stranek…

  8. Zelený žabinec
    Opravdu nezabije a ani nevadí. Je mi jasné, že jinak to prostě nejde. Když si koupím noviny a v TV – za což platím – je tam mnohdy reklam více než textu a v TV vám to utnou reklamou, když je to nejvíc zajímavé. Tady neplatím nic a reklamy jsou šikovně ukryty v textu, takže neruší a nevadí.

  9. No mě ty reklamy ponejprv překvapily, ale v dnešní době už nenji nic zadarmo a hold nějak se vydělávat musí.K Drakobijcům:četla jsem všechny sborníky,zatím se mi nejvíc líbili Drakobijci III a taky šestka nebyla šatná.Řekla bych,že úroveň jde stále nahoru!Jen tu sedmičku jsem teda ještě nečetla,zatím jen svůj oblíbený doslov a ani ten jsem nestihla celý,protože vknihkupectví bylo strašný hafo lidí a pořád do mě někdo strkal:-) Ale co nejdříve koupím,pak napíšu víc:-)

  10. Souhlasím s Bellem. Takový skvělý projekt, jako je FP za pár reklam v textu určitě stojí! Jinak k autorově recenzi: opravdu si myslíš, že je filozoficko-zamyšlená rovina až tak čtenářsky vděčná? Já mám pocit, že čtenářsky frčí spíš akce,rychlý, nejlíp dobrodružný děj, černý humor, krev, “videoklipový” styl, prostě čtení ve stylu Žamboch-Fabian-Kulhánek.

  11. Dočetla jsem letošní Drakobijce a musím říct, že teď nevím, jestli je lepší úžasná trojka nebo tahle sedmička!Obvykle se stává, že se mi tam líbí jen některé povídky, ale tady to prostě nešlo jinak a líbily se mi všechny.Nejvíce teda Utkvělá představa Lady Candar, ale za ní nijak nezaostávala Tajná Apokalypsa, Případ z hradu Cimburka ani Odkaz zpovědníka z Loudunu(tam mi ale docela vadilo jak byl začátek hojně osazení ob jeden řádek-dost blbě se to četlo).Prostě zatím Drakobijci s asi největší koncentrací povídek opravdu pro každého(a na to, že nemám ráda povídky Pavla Renčína jsem si letos opravdu početla, název mě sice vylekal co že to ten člověk zase vymyslel za volovinu, ale ten příběh byl úžasný!).

  12. no v případě této povídky je čtenářsky vděčná opravdu právě ta filozofická rovina, za tím si stojím. Jinak všeobecně máš pravdu ty, ale najdou se výjimky. (a doufám, že jich je hodně)

  13. od nakladatele
    Pro Mr.: Tvé názory mě těší… 🙂

  14. tak blbě napsaný článek jsme už dlouho neviděla, nehledě na ty chyby v textu!!!!děs

Zveřejnit odpověď