Dveře do léta – Robert A. Heinlein

Dan Davis je fenomenální konstruktér a jeho hlava je přeplněna ohňostrojem úžasných nápadů na domácí pomocníky, kteří by tu pomohli hospodyňce s uklízením v kuchyni, tu konstruktérovi místo rýsovacího prkna, tu při běžné údržbě domu. Jenže se mu z duše protiví přízemnosti obyčejného života, a tak mu administrativní a právnické záležitosti obstarávají kamarád Miles a snoubenka Belle. A i takový nepraktický člověk jako Dan si po určité chvíli všímá, že s během věcí okolo něj není cosi v pořádku. Nebo spíš s lidmi, které považoval za dobré přátele. Belle a Miles jej okradou, o co mohou, a navíc pošlou do chladného spánku, aby se nebohý Dan probudil o třicet let později a bez halířku v kapse. Ale nebyl by to nadaný člověk, aby si neporadil i v novém, jemnými nuancemi odlišném světě budoucnosti.

Heinlein tak sice nastiňuje svět budoucnosti, ale nijak divoce se přitom neodvazuje, takže jeho předpovědi jsou příjemně civilní. Změnil se akorát slovní slang v určitých situacích, styl oblečení (kdyby autor tušil, že pořád ještě zkysneme u zipů!), a pár vychytávek (autorova obdoba kreditních karet a třeba antikazové tabletky, potěší i zmínka o tištěných čipech). Co se však nezměnilo, jsou lidé. Hodní zůstanou hodnými a morálními i v budoucnosti, parchanty by nezměnilo ani tisíc let studeného spánku.

Autor se záporákům vlastně pomstil za Dana už jen vlivem a během času, takže se žádného převratného zadostiučinění nedočkáme, ale i to, co Heinlein vymyslel, škodolibě zahřeje. Dan totiž, jako správný pragmatický a hodný člověkl, chce zpětně vyřešit problémy a zabezpečit osobu, kterou miluje nade vše na světě, a tou je Milesova nevlastní dcera Frederica. Existence stroje času, který by Dana „hodil“ zpátky, je tak sice v textu dost berličkoidní, ale zas na druhou stranu obsahuje výtečnou pasáž na téma „jak vydráždit chorobně sebestředného exota“. Navíc je celý text prodchnut jemným a milým slovním humorem, který vám rtíky na pár místech stoprocentně rozvlní. ¨

Příběh je tak příjemně civilní a víceméně odráží skromné cíle nás obyčejných smrtelníků, kdybychom tuto šanci dostali – postarat se o své milé tak aby je osud zavedl k nám, a zvlášť, chtějí li to oni také tak. Dveře do léta jsou romantika, k ničemu jinému než ke „šťastně žili až do smrti“ nespějí, ale pokud je kniha tak půvabně a mile napsána, jako tato, je fuk, že od jejího vzniku uplynulo padesát let, a když má člověk na duši splín, bude stát za to se k ní zase vrátit. Ještě stále totiž zraje jako dobré archivní víno.

Elektrotechnický inženýr Dan Davis konečně sestrojil největší vynález svého života: domácího robota, který zvládne téměř cokoli. Fascinující úspěch měl přímo na dosah, ale přesto se jeho život ocitl v troskách. Chamtivý obchodní partner a ještě chamtivější snoubenka ho podvodně připravili o firmu a navíc jeho tělo uložili k „dlouhému spánku“. Ovšem když se Dan po třiceti letech probouzí z hibernace do zcela odlišné budoucnosti roku 2000, záhy učiní úžasný objev. Existuje možnost, jak se i přes propast uplynulých desetiletí pomstít! * Pravděpodobně nejpůvabnější kniha velmistra žánru Roberta A. Heinleina stále zůstává čtivým dobrodružstvím a je po právu řazena mezi klasiku žánru science fiction. (anotace)

• Dveře do léta
• Autor: Robert A. Heinlein
• Překlad: Pavel Medek
• Série: –
• Forma: paperback
• Počet stran: 256
• Cena: 219 Kč (v našem e-shopu již za 186 Kč)
• Vydal: Laser-books, 2012

Četli jste tuto knihu? Nezapomeňte ji u nás ohodnotit a napsat k ní komentář!

Vendula Brunhoferová (redaktorka)

vendula.brunho­ferova@fantasy­planet.cz

Další články redaktorky