Horův vzestup – Abnett Dan

31. milénium. Císař lidstva vede své bojovníky a dobývá většinu známého vesmíru. Nesmrtelní Astartes drtí ocelovou pěstí veškerý odpor. V čele tažení stojí vojevůdce Horus – Císařův oblíbenec, první mezi prvními. Dokonalý polobůh, jehož osud ale nebude tak zářivý, jak se na první pohled zdá.

Horův vzestup

Herní svět okolo figurkové hry Warhammer 40 000 se točí okolo jednoho ústředního příběhu, který se dá souhrnně nazvat Horovým kacířstvím. První díl, Horův vzestup, zavádí čtenáře na samotný začátek vyprávění o budoucnosti lidstva, a to do doby, kdy Chaos byl jen okrajový pojem, Císař byl na vrcholu sil a lidstvo si pod jeho vedením podmaňovalo velkou část galaxie.

Knihy, které nakladatelství Polaris již vydalo, ať již sérii Hvězdný vlk, Gauntovi duchové a další, pak popisují svět po ukončení veškerých zmatků, bojů a hrůz, které Horova vzpoura způsobila – Císař upoután na Zlatý trůn, Chaos požírající jednu planetu za druhou a spousty dalších veselých záležitostí. (Jen na okraj, příběhově to trvalo zhruba 10 000 let).

Co do originality není Horův vzestup nijak výjimečný. Působí jako klasický příběh o zradě, věrnosti a hrdinství, který již čtenář četl kolikrát. Ale autor jej zasadil do vynikajících kulis temné budoucnosti lidstva, které právě začalo za pomoci nadlidských bojovníků Adeptus Astartes dobývat celý známý vesmír. Tím mu dodá potřebnou šťávu, aby se čtenář zabral do čtení a nepřestal, dokud mu nedojdou stránky.

Česky o Astartes vyšlo jen velmi málo knih. V podstatě se objevují jen v povídkové sbírce Do Maelströmu a v sérii o Ragnarovi. Tam však William King a jeho pokračovatel popisují jen jednu kapitulu – Hvězdné vlky, kteří se, upřímně řečeno, trochu vymykají. V Horově vzestupu se čtenář dostane k základním kapitulám hvězdných pěšáků, které vede dvacet Císařových synů – primarchů, které si vyrobil sám Císař.

Fanoušci a hráči figurkové hry Warhammer 40 000 moc dobře ví, jak celý příběh dopadne. Ví to i autor, Dan Abnett, který s tím faktem počítá a používá ve svůj prospěch. Píše neuvěřitelně hravě, už na první stránce se čtenář dostane k prvnímu z jeho šprýmů: „Horus zabil Císaře“. Do konverzací pak vkládá drobné hříčky, které vysloveně počítají s tím, že čtenář již zná pozadí celého příběhu. Pro znalého to bude vynikající vtip, pro laika pak základ velmi dobré pointy, takový první kousek skládačky, které do sebe zapadnou, až dočte zbytek trilogie.

Horův vzestup je totiž první kniha ze tří. V následujících dílech (v originále False Gods, Galaxy in flames) se odehraje zbytek Abnetttem nastartovaného příběhu. Další díly série Horova kacířství pak již volně navazují. Tento fakt může mnoho čtenářů zmást. Autor totiž v knize neudělal nic jiného, než že představil svět, popsal hrdiny a naznačil jejich směřování. Upřímně, těch postav je tolik, že první kniha vypadá skutečně jako taková warhammerová předváděčka. Hlavní hrdina Loken působí jen jako příběhový vozíček, který pomáhá autorovi projíždět důležitými zastávkami a na základě sice jednoduchého, ale čtivého a zábavného příběhu tak představí vše potřebné.

O to více vynikne nejdůležitější postava celého příběhu Horus – první mezi primarchy a vojevůdce celé Velkého křížového tažení, které má za úkol dobýt celou galaxii. Horus vystupuje jako dokonalý velitel: vždy laskavý, milý a moudrý, ale zároveň prohnaný a nesmlouvavý. Krom něj se v knize objeví i další velmi důležité postavy, které zde sice nemají žádnou významnější roli, ale v dalších dílech už budou hrát prim. Jsou to například Rogal Dorn (navždy věrný primarcha Imperiálních pěstí) či možná ještě důležitější Sanguinius (andělský primarcha Krvavých andělů) a v dialozích se zmíní i další. Krom Hora se také poprvé objeví Chaos, démoni a první, leč prakticky neznatelné zmínky o tom, že vojevůdcův osud nebude tak jednoznačný

V bojových scénách konečně čtenář zažije Astartes naplno v akci, což je zcela jiný zážitek než sledovat boje obyčejných gardistů. Masivní zbroje a sofistikované zbraně dávají legiím obrovský ničivý potencionál. Neznají strach, neustupují a drtí nepřítele silou svých zbraní, neustále trénovaným tělem a houževnatostí, která nezná mezí. Boje na planetě Smrt tento styl boje krásně ukazují. Z celé roty zbude jen několik málo vojáků, ale přesto nikdo neustupuje, nikdo nekřičí na velitele, ať se okamžitě stáhnou, že tu jinak chcípnou, jak to čtenář zná z příběhu o imperiální gardě.

Jako první díl trilogie a úvodní instruktáž působí Horův vzestup dobře, Abnettt píše kvalitně a čtivě. Čtenáři řekne velice jemnou a nenásilnou formou vše potřebné, aniž by kniha vypadala jako prostoduchá encyklopedie. Započal zde velký příběh, na jehož konec budou čtenáři netrpělivě čekat. A odpustí i úvod, který je skutečně velice zmatený. Autor připravil půdu pro mnohem masivnější, drsnější a mnohem, mnohem víc epičtější bitvy, které teprve přijdou. Čtenář se tak má na co těšit.

Po tisících let expanzí a konkvist je lidské Impérium na vrcholu. Císař, který dosáhl svého snu pro lidstvo, předá otěže moci svému vrchnímu veliteli Horovi a zamíří zpátky na Terru. Je ale Horus dost silný, aby ovládl svoje velitele a pokračoval v císařových velkých plánech, nebo dopustí, aby ho moc zkorumpovala? (anotace)

  • Horův vzestup
  • Autor: Dan Abnett
  • Série: Horovo kacířství 1
  • Překlad: Vojtěch Dušek
  • Forma: paperback
  • Počet stran: 352
  • Cena: 279 Kč
  • Vydal: Polaris, 2011

Lukáš Vaníček (redaktor)

lukas.vanicek@fan­tasyplanet.cz

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

3 komentáře

  1. Souhlas s recenzí…kniha nepřináší nijak převratný příběh, ale je to kus historie. A vtípek na začátku se zabitím Císaře je opravdu povedený 🙂

  2. Zatím to nejsem schopen přečíst…
    Už 3x sem to rozečetl a po cca 50 stranách odložil, nejsem schopen se do toho zakousnout :(. Možná je to množstvím práce a plnou hlavou kam se čtení už nevejde, možná tím, že mám raději WFB, možná tím, že raději čtu knížky, kde to odsejpá. Každopádně to přečíst chci, takže to nechám odležet a zkusím znovu.

    Množstí postav je skutečně “šílené”. Velkou radost mi dělá jejich seznam s popisem na začátku knihy, který si u knížek dělám sám vědle na papír, protože mi dělá problém si je pamatovat. Super.

  3. Osobně bych preferoval všechny tři knihy najednou. Neurčitost příběhové linie mi připomíná Eriksona, i když určitě ne tak propracovaně. Příběh zaujme, vysvětlí nejakou tu historii a navíc považuji Abnetta za jednoho z nejlepších warhammer autorů. Pro mě je to to nejlepší, co za poslední rok/půl rok ve warhammeru vyšlo (česky). Naopak první kniha o Sigmarovi mě téměř nezaujala a nebýt fandou warhammeru asi bych zahodil.

Zanechat odpověď