Pod tímto mírně exotickým názvem se skrývá poměrně povedený románový debut. Musím říct, že čeští autoři jsou mi den ze dne sympatičtější.
Benjamin Woodsley Chichester King je vládním agentem. Se svou vesmírnou lodí má prověřovat méně vyspělé civilizace na různých planetách. Jeho primárním úkolem je vést barbarské světy za ručičku k míru a demokracii. Není samozřejmě na škodu, když zaostalejší společnosti objasní výhody zavedení vlastní měny nebo soudnictví. Při tom všem nesmí nikomu prozradit, že je z jiného světa, to by mu jeho nadřízení v Houstonu pěkně zatopili.
Povinnosti jej tentokrát zavedou na Ramisu, místo, na nějž nemá nejpříjemnější vzpomínky. Při jeho poslední návštěvě tam totiž málem přišel o penis.
Jakkoliv se vám to zdá podivné, v zemi panovnice Haneletty je hlavní náplní náboženství uctívání falusu ve všech jeho podobách. Muži jsou násilím kastrováni, ženy odevzdávají své narozené děti do výchovných táborů. Celá společnost leží v rukou několika málo vyvolených v chrámu a v neposlední řadě také panovnice. K tomu všemu jsou všichni muži považováni za hříšné a tudíž méněcenné. Bydlí ve špinavých brlozích, vykonávají tu nejhorší práci a podrobují se pokořujícím trestům. Jsou to ženy kdo mají v zemi moc. Ani jim se sice nežije nejlépe, ale časem si všichni zvykli Vždyť absolutistická vláda panuje více než pět set let! Není divu, že obyvatelstvo za tak dlouhou dobu již zapomnělo na normální život, a proto jen dál a dál nastavují záda všudypřítomným bičům.
Pravým opakem Hanelettina panství je jeho západní soused. Tato horami oddělená, úzkými tunely přístupná, země se nazývá Lamerica. Žijí v ní převážně obyčejní lidé společně s několika málo přeběhnuvšími kastráty. Vychovávají vlastní děti, o vše se spravedlivě dělí a všichni jsou si rovni. Nelze ani vylíčit údiv běženců z východu nad místními poměry. Zatím nikdo, kdo okusil život v Lamerice, se nevrátil zpět.
Do takových končin přijíždí hlavní hrdina. Znovu se setká s kněžnou a přemýšlí, jak by nejlépe ukázal zabedněné Hanelettě správnou cestu. Až později se dovídá, že za dobu jeho nepřítomnosti porodila panovnice dva syny, s největší pravděpodobností jeho. Tomu na náladě také nepřidá. V momentě, kdy se dozví o plánované invazi do Lameriky, vydá se na cestu. Celou tu dobu mu pomáhají výdobytky moderního světa v podobě bezpečností víceúčelové vesty, výbušnin a kosmické lodi. Pomůže přeběhnout několika lidem na západ a pak už jen organizuje obranu proti valícím se hordám žen. Z kosmické lodi sleduje přesuny vojsk a podniká záškodnické akce hluboko do týla nepřítele. Poskytuje sedlákům účinné rady o vedení partyzánské války a nezáviděníhodnou situaci vylepší několika technickými vynálezy, které pomůžou ke skončení války. Kdo to nakonec vyhraje si už přečtěte sami.
Kniha byla zjevně inspirována Stasheffovým Čarodějem sobě navzdory, protože námět je hodně podobný. Autor se příliš nezaobírá psychologií postav, místo toho se soustředí na děj. Posunuje jej stále dál, nudných pasáží je velmi málo. Skoro polovina knihy vypravuje o boji obyvatelstva za svobodu. Nalezneme zde spousty textu o zrovna probíhajících rebeliích, vypalování kostelů a přípravách na válku. Nic není zbytečně rozvláčné a vše má náležitý spád. Kostiha nás líčením složitých příprav pomalu připraví na závěrečné vyvrcholení. Já osobně jsem čekal obrovskou bitvu na otevřeném poli, ale ouha – veškerý boj se sestává ze záškodnické války Lameričanů, což bylo zábavné také, ale i přesto jsem se v závěru cítil maličko ošizen. Deset tisíc žen na jedné a osm tisíc mužů na druhé straně fronty by mohlo být zajímavé, co říkáte?
Hvizd birny je důkazem o zvedající se kvalitě českých autorů a rád ji doporučím. Příběh je místy snad až moc přímočarý, ale to nic nemění na celkovém dojmu. Redakční práce je až na pár prominutelných překlepů také v pořádku.
Hvizd birny
Je to konina. Kupte si Ramax, tam mam na to recezni. Bes Bes Bes.
Re: Hvizd birny
Jo, já bych ji tam měl mít taky. Pročpak je to konina? Jen protože je myšlenka zabíjení žen tobě odporná, tak jen proto je kniha špatná? A že je to nerealistické? Tak odčeho je pak fantasy…
Negativní reakce
Rád bych se vyjádřil k nesouhlasným reakcím, které občas zaslechnu. Je tato kniha odporná? Dost možná, ale rozhodně není špatná. Vím, že myšlenka násilné kastrace můžů a násilné masturbace žen (o té jsem se v recenzi záměrně nezmínil) je přímo odporná, ale jedná se proto o špatné dílo? Co když šlo o umělecký záměr autora, znechutit nás? Nepodařilo se mu to? Jak čtu komentáře na jiných serverech tak myslím, že ano. Nezapomínej Kristýno, že recenzent by se měl snažit být maximálně nestranný. Myšlenka vybíjení žen je hnusná, souhlasím, ale od toho tu přece fantasy je, aby rozprávěla o nelogických, fantastických věcech. No ne? Hvizd birny je dobrá kniha, konečně jiné téma než Čaroděj, válečník a zloděj jdou do jeskyně pro kouzelný prsten. Více takových neopakovatelných knih, které v nás probouzejí emoce. Kostiha (alespoň u mne) zaválel.
Fantasy zcela určitě není o nelogických věcech. To pak nemá cenu číst a je lepší dívat se na videoklipy.
k recenzím
Se zájmen sleduji názory recenzentů na můj HVIZD BIRNY.
Jak jsem očekával, někteří se upjali na určitý fragment díla a unikl jim základní smysl – diktatura zatažená ad absurdum.
Lidská sexualita je stejně silným hnacím motorem jako hlad nebo touha po moci. Každá diktatura degraduje svobodu člověka v jedné nebo více z těchto oblastí. Psal jsem HVIZD BIRNY s vědomím, že nepochybně podráždí lidi, kteří jsou spoutání různými dogmaty.
Čtenáře s otevřenou myslí tedy můj román upoutá a pobaví. A feministky mužského a ženského rodu? Koneckonců – byli na obálce varováni, není-liž pravda?
Volné pokračování Hvizdu birny bude v některých aspektech ještě otevřenější a recente budou ještě rozpornější. KŘIK ĎORKA mám hotov, provádím poslední úpravy textu. A tím dobrodružství Bena Kinga nekončí – bude dále létat po vesmíru a hledat svůj ideál ženy a vždycky se přitom nechtěně do něčeho zamíchá.
Hezké pozdravy těm, kterým se HVIZD BIRNY líbil, i těm, kteří mě za to poslali do horoucích pekel. Možná při druhém nebo třetím čtení pochopí, co jsem chtěl tímto dílem říci. Nebo až na toto dílo dozrají. Vždycky budu ve svých dílech říkat, co si myslím, a vím, že vždycky se najde moc lidí, kterým se to nebude líbit.
Vladimír Kostiha
Re: k recenzím
Ale pane Kostiho… využívat dobrého jména Fantasyplanet k propagaci svého dalšího díla? Ts ts ts. Dovolte nám udělat exkluzivní interview, menší finanční podporu, eventuelně mi poskytněte první čtení :)))) a pak se domluvíme. Vím, že reklama musí být, ale není to trochu nedůstojné? :-))
Re: Re: k recenzím
Buď rád, že ses to dozvěděl, vole 🙂
pane Kostiho, ono varování není varováním, ale promysleným reklamním tahem, který na me, uprísmne receno, zabral.
Clovek si rekne – tak co, jsem feministka nebo nejsem? Dostanu ten zachvat hysterie nebo nedostanu?
To, co jsem dostala, nebyl zachvat hysterie. Spis se tak nejak nad Vasi knihou priblble usmivam a rikam si, ze je to volovina a ze jsem naletela.
Nevadi mi ani kastrace muzu,a ni masturbace zen, ostatne vseho je dneska v soudobe literature a filmu prehrsel.
Ale kdyz ono je to cele takove nejake hloupe a bez napadu. A taky uprimne receno nerealne. Prominte, ale jak ty zeny dokazaly udrzet nekolik set let nadvladu nad muzi, kdyz se chovaji jako slipky a sotva uvidi muze s penisem, hned se rozplyvaji stestim a podklesavaji jim kolena?
A proc muzi v Lamerice nemaji radi tluste zeny – Tezke andelky?
muzu milujicich spise oble tvary je prece spousta.
a proc zena vidi takove stesti v denni tvrde drine a poddanstvi muzum (protoze v one vysnene Lamerice neni nic jineho, nez normalni patriarchat)? No nevim.
Kdo je zvedavy, at si to koupi. Ja bych to podruhe neudelala.
Zdravi
Kristyna
Sebechvála smrdí
Vážený pane Kostiho, vzhledem k tomu, co jste v Hvizdu birny předvedl po stránce formální (mám na mysli spisovatelské řemeslo jako takové, nikoliv obsah románu), mi některé vaše věty o dozrávání čtenářů připadají poněkud sebestředné. Nejdřív byste možná vy měl dozrát jako spisovatel a teprve pak totéž vyžadovat po čtenářích. Sám za sebe mohu zodpovědně prohlásit, že experiment s druhým, případně třetím čtením vaší knihy podstupovat nebudu. Jinak ale hodně štěstí do dalších pokusů o vytvoření skutečného literárního díla. S úctou Jiří Popiolek
Hm
Myslím, že tento poslední komentář jasně dokazuje, že KAŽDÉ literární dílo, si najde jak svého čtenáře, tak znechuceného kritika. Tím samozřejmě nechci zpochybňovat ničí názor, je to prostě tak.
Re: Hm
Jasně. Stoprocentně s vámi souhlasím, já bych se k Hvizdu birny vůbec nevyjadřoval, kdyby pan Kostiha nenapsal ten nabubřelý komentář, ve kterém pod povrchem probublává přesvědčení o vlastní genialitě a nedoceněnosti. Proč proboha dělat z akční sci-fi něco víc než prostou zábavu – někdy více a někdy méně inteligentní. A co se týče kvalitních děl o diktaturách, máme jich v české sci-fi literatuře poměrně dost (za všechny Utopie, nejlepší verze od Ivana Kmínka). Hvizd birny je ale podle mě o něčem zcela jiném.
Recenze z Ramaxu…
Jsou knihy, které přímo ponoukají k tomu, aby na ně byla napsána recenze. A jsou knížky, které přímo ponoukají k tomu, aby byla napsána úvaha o psyché jejího autora. Hvizd Birny – alespoň pro mě, patří do té druhé kategorie.
Posuďte sami. Benjamin Woodsley Chichester King (dále jen Číčestr) přilétá na planetu Ramisa, kde už prý jednou byl. Ona planeta je ovládána děsivým, zvrhlým režimem. Planetě vládnou – považte – ženy, které se navíc rozhodly poučit z historie plné válek a došly k názoru, že bude lepší, když muže vykastrují. Jejich uřízlé frantíky (výraz Kylea Broflovskeho ze South Parku)pak používají místo robertků (kouzelná hříčka) v rámci svého náboženství. Už v tomto místě psycholog či psychiatr, nejlépe freudovsky zaměřený, nadšeně zachrochtá. Zvlášť když se dozví, že postiženým jsou na inkriminovaná místa našívány (ó hrůzo) barevné záplaty. (Zda se vzorkem či bez se v knize nepraví.)
Poznámka psychologa: podvědomé obrazy a struktury z věku tak kolem tří let – dobře prokreslený motiv obavy z odnětí penisu coby trestu, v tomto případě za agresi: muži vedli válku)
Je však pozoruhodné, jak si v této bizarní situaci poradí náš hrdina Číčestr.
On je to totiž velmi čilý chlapík, který se hned tak nedá a když už jde přece jen do tuhého, tak ho zachrání bůh ze stroje – jeho bezpečnostní vesta, co má spoustu šikovných páček, knoflíčků a metá různé paprsky, co lidem (ženám) vymazávají mozek.
Kromě toho má neskutečné kouzlo osobnosti a velkou sexuální výkonnost. A tak se kolem vždycky najde nějaká žena, (posledně to byla kněžnina služka), která , okouzlena jeho výkonem v posteli, ho zachrání od useknutí jeho mužského příslušenství a pak na jeho naléhání prchne „za svobodou“ na druhý konec země, kde podle Číčestra panuje mezi muži a ženami rovnost, dle popisu však jde o úplně normální, umírněný a lehce diskriminační patriarchát evropského typu.
Číčestr se tedy rozhodne planetu osvobodit. Je načase, neboť kněžna chystá „falickou výpravu“ (můj termín vytvořený podle vzoru „křížová výprava“) proti těm, kdo vzdorují svaté víře v uříznuté penisy.
Náš hrdina se začne po planetě přemísťovat sem a tam, je všude a nikde, díky své vestě může mizet a dělat tak hlupáky ze všech kolem. Začne osnovat plány, které mu všechny vycházejí jako po másle, manipuluje se všemi a se vším.
Beztrestně. Dokonale. Je bůh. Je King.
Ženy, které dokázaly několik set let vládnout zemi, se náhle chovají jako slepice. Bezmyšlenkovitě skočí na kdejakou léčku, jsou zbabělé, ubrečené a sotva uvidí muže s penisem, zahazují všechno za hlavu. Ty, jenž k tomu nejsou ochotny, jsou zmasakrovány.
Velmi zajímavá role tzv. Houstonu. „Houston“ je to jediné, co Číčestra jakkoliv váže s mateřskou planetou. Jak lze však z hrdinovy reakce vyčíst, Houston naprosto nechápe situaci a svými požadavky jen překáží Číčestrovi v práci. Kdyby to šlo, nejraději by utrhl anténu.
Poznámka psychologa: motiv všemocnosti typický pro děti kolem 5-6 let kombinovaný s fantaziemi počínající puberty a okořeněný frustrací z toho, že ačkoliv je žen kolem spousta, soulož je pro chlapce prakticky nedostupná. Frustrace se vzápětí mění v agresi: ženy, jenž se k souloži nehodí, či k ní nejsou ochotny, jsou zabíjeny. Planeta je šťastně „osvobozena“, ženy rozděleny mužům, aby jim vařily a praly a Číčester odlétá na další planetu. Na první pohled je krásná, ale sotva na ní přistane – ó hrůzo, tato planeta je druhá Ramisa! Muži a ženy zde žijí odděleně! Na našeho hrdinu čeká zase spousta práce…
Poznámka psychologa: chlapec reflektuje skutečnost, že v předpubertálním věku tvoří děti skupiny odlišného pohlaví. Uvědomuje si nutnost změny tohoto stavu s přechodem do puberty.
Co k tomu víc dodat? Kdo má chuť podniknout exkurs do páně Kostihova psychosexuálního vývoje, nechť tak učiní. Já osobně se domnívám, že autor jakéhokoliv díla by měl nabídnout víc než pouhý průplach svého podvědomí.
Rozhodně bych však ráda pogratulovala nakladatelství k skvělému reklamnímu tahu. Věta uvedená na zadní stránce obálky varující feministky, že jim při četbě hrozí nekontrolovaný záchvat hysterie, fungu
Kniha
Hm… ako reklamný řah je to dobré. Som si istý že tá kniha sa mi nebude páčiť (poznám svoj vkus)… ale po takejto diskusii som zvedavý o čom to môže byť… ale čo, asi odolám 🙂
V životě jsem nečetl tak krásně rozporuplnou knihu. Skoro neexistuje čtenář, který by knihu odložil s pocitem “Fajn.” Je to buď “Supéér” nebo “Ježišikriste!”
Milá Kristíno, pročpak jsi neposlechla varování na obálce. Jak tak čtu tvoje komentáře říkám si, že..kdepak to nebyl reklamní tah, to bylo dobře myšlené varování :-)Jak by sis ušetřila tolik rozčilování a hanění tohoto skvostného dílka 🙂 nic ve zlym..
*ps:já jsem se u knížky moc dobře pobavila a velice oceňuji, že autor dokázal v tomto žánru vymyslet ještě něco nového a zároveň si z toho všeho dělat srandu , a take popíchnout, a pobouřit, a pobavit, a i vážným věcem se věnovat, moc hezké :-)))
omfg!
Knihu jsem nečetl a po recenzi a komentářích tady ani nebudu. Ale ta obálka, to je hnus, velebnosti. Divím se, že to vůbec prošlo do tisku, někdo v Leonardu by potřeboval silnější brýle. Tak zhovadilou mazanici by dodal i žák sedmé třídy posazený na dva dny k Malování. No. 🙂 Nic proti autorovi, ale měl by hodně trénovat a třeba si přečíst nějaký tutorial k Photoshopu.
Téma zajimavé, zpracování nudné a omšelé.
Nereálné dialogy a nelogické chování postav.
Hlavní hrdina přespříliš silný, všemocný a neporazitelný. Bez výrazného charakteru, jako všechny ostatní postavy.
Nedočetl jsem, odložil jsem…. na půdu