Justin Time 1, 2, 3

I přes otřepaný námět jde totiž o příjemně čtivý příběh zasazený do Anglie 24. století. Zde vyrůstá v internátní škole třináctiletý Justin, který před sedmi lety ztratil při experimentu s cestami časem rodiče. Nikdo je nikdy nenašel, a tak se tvrdí, že zemřeli. Justin si nemá důvod myslet něco jiného… až do léta roku 2385, které má opět strávit ve škole v nudném Brightonu. Tentokrát to ale vypadá, že může být všechno jinak. Justin na začátku prázdnin dostane dopis od strýce Chestera s pozvánkou na společně strávené léto. Když se však na adresu uvedenou v listě dostaví, ke svému překvapení zjistí, že se tu zrovna koná slavnostní otevření první kanceláře pro cesty časem, Chrono Travel, jejímž zakladatelem je právě jeho strýc. Ten nejenže je zděšen synovcovou přítomností, ale navíc tvrdí, že žádný dopis nenapsal. Než však stihne Justina poslat zpátky do školy, objeví se komplikace s prvním zákazníkem, který zřejmě odcestoval úplně někam jinam, než chtěl. A navíc provedl něco, co může změnit dějiny – a to Chester Time, který je pod přísným dohledem Úřadu pro kontrolu času, rozhodně nemůže připustit. Jenže to vypadá, že jediný, kdo je schopný dát všechno do pořádku, je právě Justin. A tak se zrzavý „sirotek času“ vydává na svůj první výlet do minulosti…

…ze kterého se sice brzy vrátí zpět do přítomnosti, ale nebojte se, tentokrát jen na chvilku. Výprava do 19. století na palubu lodi, kterou cestuje mimo jiné i mladý Charles Darwin, je totiž jen úvodem k mnohem složitějším a propletenějším událostem, na nichž německý autor Peter Schwindt staví svou sérii. V prvních třech dílech, jež u nás zatím vyšly, se zdaleka nic nevyřeší, právě naopak. Úvod první knihy (Do hlubin času) je sice poněkud rozvláčný, ale s přibývajícími stranami do děje vstupují nové a nové postavy, zápletka se zamotává, zvyšuje se počet na první pohled nedůležitých, ale ve skutečnosti významných odboček… a lze jen doufat, že autor má příběh pevně pod kontrolou a zvládne ho ve čtvrtém a pátém dílu dovést do logického konce. Hlavní dějová linka prochází všemi knihami, části se od sebe liší jen prostředím, kam autor hlavního hrdinu strojem času pošle. A tak se v prvním díle setkáváme s Londýnem 19. století, na jednu stranu vyspělou metropolí, jež se připravuje na světovou výstavu, na druhou labyrintem špinavých uliček, kde v nelidských podmínkách pracují děti z ulice. Zde se Justin setkává s druhou hlavní postavou série, dívenkou Fanny. Zatímco on je dítě zhýčkané vymoženostmi daleké budoucnosti, Fanny se naučila starat sama o sebe, a to někdy poněkud svérázným způsobem (Večeře probíhala sice mlčky, nikoli však zcela mírumilovně a klidně. Silnější okrádali slabší o jídlo. Justin se stáhl do kouta a s úžasem přihlížel, jak se děti mění ve zvířata. O chvíli později si i Fanny vyzvedla svůj příděl a posadila se vedle něj na podlahu. „Copak, copak? Nechutná?“ „Mám pocit, že mě přechází chuť.“ Fanny nehnula ani brvou, sebrala mu brambory a snědla je, jak nejrychleji mohla. „Hej! Co to má znamenat?“ „Člověk, co žije nebo žil na ulici,“ vysvětlovala Fanny s plnými ústy, „ze všeho nejdřív odloží zbytečný ostych. Nechtěl jsi jídlo, tak jsem si je vzala. Jiný by se tě ani neptal.“ Do hlubin času, s. 120-121). Kromě nich se v knihách samozřejmě objevují i další postavy, včetně těch historických, jež autor, podobně jako prostředí, vykresluje pečlivě a uvěřitelně. Samotný Justin je sympatický hrdina, se kterým se lze snadno ztotožnit, poměrně často je však zastíněn dalšími postavami, což na jednu stranu brání příběhu upadnout do monotónnosti a stereotypu, na tu druhou by ale Justin měl dostat o trochu více prostoru. Příjemně překvapí, že ačkoliv se jedná o literaturu pro dětské čtenáře, hrdinové mají své stinné stránky, dělají chyby a často dokážou překvapit, když se ukážou být někým úplně jiným, než jak je autor na začátku představuje.

Schwindt ve druhém svazku (Případ Montauk) Justina posílá do Ameriky osmdesátých let 20. století, kde se na bývalé vojenské základně dostane na stopu spiknutí a zjišťuje, že mezi bývalými členy projektu zabývajícím se cestami časem zuří válka o minulost a budoucnost. Najednou smrt jeho rodičů zdaleka není tak jistá a vůbec, stáli Avery a Annie Timeovi opravdu na straně dobra? Ale kdo je ve válce o minulost vlastně ten dobrý? Je lepší se s pomocí stroje času vrátit o desítky a stovky let zpět a změnit běh dějin, aby lidstvo už netrpělo válkami a pohromami, nebo se do minulosti raději zasahovat nemá, protože nevíme, nakolik tyto změny zasáhnou přítomnost? Tato otázka bude pro poslední dva díly klíčová, ve třetí části (Sibiřská brána) má totiž Justin ještě spoustu starostí se záchranou uvězněné Fanny. I v mrazivém Rusku počátku 20. století však přibývají dílky do skládačky i nové otazníky. Pro odpovědi se Justin ve čtvrtém díle musí vydat do renesanční Itálie, za mistrem Leonardem Da Vincim…

Série Justin Time v konkurenci dětské fantastiky tvoří lehký nadprůměr a může obstát i mezi knihami pro dospělé čtenáře. Ačkoliv její námět není kdovíjak originální (zkuste taky přijít na něco nového u motivu cesty časem), stále je to příjemně čtivé dílo se sympatickými hrdiny a dostatečně temným a bezcitným záporákem, který neurazí ani čtenáře z jiné cílové skupiny. Jejím hlavním kladem je jistě propracovaná zápletka a napětí, které se autorovi bez problémů daří udržovat po všechny tři díly. Bonusem navíc pak je atraktivní a realisticky vykreslené prostředí, jež je v každém díle jiné, a proto knížky neomrzí. Peter Schwindt si nastavil laťku na velmi slušnou úroveň, držme mu tedy palce, ať se mu ji ve čtvrtém a pátém dílu podaří udržet.

60%