Kalužiny modré krve – Mark Stone 66 – Mostecký Jaroslav

Tak tu máme nového tuzemského Marka Stona. Tentokrát dostávají čtenáři do rukou klasický dobrodružný příběh od Jaroslava Mosteckého. Na první pohled se zdá, že jde o návrat ke “garénovskému” dějovému schématu, ve skutečnosti jde ale o příběh napsaný tak, aby si na své přišli jak konzumenti MS, tak “skuteční” čtenáři.

Mostecký Jaroslav - Kalužiny modré krve - Mark Stone 66V úvodní části příběhu se setkáváme s naším oblíbeným hrdinou na primitivní planetě Gatagéwa, kde je civilizace ohrožována obřími hlavonožci a, jak se posléze ukáže, také pozemskými výrobci drog. Marka při střetnutí s narkomafií zachrání křižník neznámé civilizace. Vzápětí se ukazuje, že Iladamanská říše Brusutcha V. udržuje sice čilé, leč ze strategických důvodů přísně tajné styky s Pozemskou unií. Dvanáctiletý panovník je navíc zarytý fanoušek Marka Stonea a dostává k dispozici všechny záznamy z jeho misí (je to jedna z podmínek spojenectví). Když byli zavražděni jeho děd a otec, požádal představitele Pozemské unie o pomoc v podobě svého favorita.

Mark má při jednání s vyslancem na palubě Brusutchova křižníku sice snahu tuto „misi“ odmítnout, případně ze svého šéfa vytlouci, co se dá. Vzápětí se z úst admirála Neumana dozvídá, že odmítnutí by znamenalo „padáka“ nejen pro Stona, ale i pro Khova (strategické spojenectví je nezbytně nutno udržet). Rozhodujícím momentem je ale vyslancova informace, že  vraždy se odehrály v harému a Mark má  mít coby vyšetřovatel (a zároveň uživatel) jako jediný kromě panovníka do harému přístup. Již na palubě křižníku dochází k několika mimořádným událostem, po přistání na centrální planetě Brusutchovy říše se teprve děj dostává do obrátek.

Klasické schéma  stounovského příběhu je zde podáno s nevšední elegancí a švihem. Reálie Brusutchovy říše mají svou inspiraci v Orientu, vztahy ve společnosti jsou dovedeny k dokonalosti tak, jak jen to omezený rozsah jednoho dílu seriálu dovoluje. Motiv dokonale informovaného a navíc vysoce postaveného (byť nezletilého) obdivovatele, postavení hlavního hrdiny do role skutečného detektiva, který je bez potřebné kvalifikace nucen vyšetřovat dvě vraždy, to vše promíseno s nutnou dávkou intrik, bojů a sexu tvoří podle mého názoru velmi kvalitní příběh, který by mohl být základem pro dobrodružný román většího rozsahu. Vítaným zpestřením jsou Rayovy technické nedostatky a závady (vysoká spotřeba energie atd.). Poněkud hůře je na tom autor s reáliemi stounovské řady (evidentní záměna pojmů „helijet“ a „výsadkový modul“, Swensonová/Swansonová apod.), na kvalitě příběhu to však pranic neubírá.

Redakční práci zde tentokrát nebudu hodnotit, pouze konstatuji, že stručný obsah díla na zadní straně obálky je poněkud zavádějící. Obálka Petra Bauera je tradiční a celkem k věci, když už ne lákavá.

Knihu doporučuji nejen sběratelům, ale i skutečným přívržencům dobré dobrodružné sci-fi.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

Zveřejnit odpověď