Kobercové – Terry Pratchett

Nakladatelství Talpress konečně vydalo další knihu Terryho Pratchetta. Jedná se o autorovu prvotinu Kobercové, kterou měl TP napsat už jako sedmnáctiletý mladík. Ve své době se nejednalo o žádný pozoruhodný úspěch, ale vzhledem k popularitě jeho dalších knih si čtenáři vynutili i další vydání tohoto titulu.

Terry Pratchett - Kobercové

Terry Pratchett  však nebyl s kvalitou své první knihy spokojen a proto ji z gruntu přepracoval. Původní děj zůstal pravděpodobně  z větší části nedotčen, spíše  bylo přidáno více humoru a situační komiky, kterou jeho zmlsaní čtenáři očekávají a milují.

Jak je  známo, má matka příroda velmi zvláštní smysl pro humor a evoluce se ubírá velmi podivnými cestami. Jen tak se mohlo stát, že se v jednom docela obyčejném koberci kdesi v obývacím pokoji či v ložnici (možná u Vás doma) zrodil inteligentní život. Na  povrchu  Koberce  žije  velké množství různých národů  a nárůdků v různém stupni rozvoje. Některé z nich jsou už docela  pokročilé, jiné se živí lovem a pastevectvím. Na Koberci totiž žije a roste i množství více či méně bizarních zástupců flory i fauny.  Hlavními hrdiny této knihy jsou dva bratři z kmene Mizvoňů, Vzteklan a Nerudel. Jejich národ si v poklidu žije mezi vlákny Koberce a potíže mu dělají (kromě  výběrčích daní) jen útoky zákeřných tygraloků a záhadný Smet. Smet je zhruba ekvivalentem zemětřesení a tornáda a jeho původ je zahalen tajemstvím.  Potíže začnou v okamžiku, kdy se na scéně objeví nový nepřítel. Jsou jím podivní tvorové zvaní Pelicháni., kteří se spojí s tygraloky a přinutí kmen Mizvoňů k útěku ze svého starého území. Problém se ze začátku nezdá nijak vážný, při svém hledání nového území však Mizvoňové přijdou na to, že  na celé ploše Koberce vládne anarchie a postupující zkáza. Národy žijící na jeho území může před Pelichány zachránit jen společný boj proti nim. Tak začíná výprava ve stylu klasické hrdinské fantasy, jejíchž cílem je spojit obyvatele všech zemí proti společnému nepříteli. Není to ale nijak lehké. Nejoblíbenějším (a jediným) sportem je na Koberci boj všech proti všem…. Dobrá věc se ale naštěstí podaří a kniha končí v podstatě  happyendem.

Musím přiznat, že k této knize jsem přistupoval s jistou skepsí. Byl jsem však celkem mile překvapen, čte se velmi dobře a v ději nejsou žádné logické chyby . Tenhle titul sice nedosahuje úrovně většiny Pratchettových knih z prostředí Zeměplochy, je ale o hodně lepší než například Strata nebo Temná strana Slunce. Nejlépe  je asi srovnatelná s trilogií o Nomech, jíž je blízká i námětem. Překlad Honzy Kantůrka je tradičně dobrý. Více práce si mohlo dát nakladatelství s následnou korekcí, která mi připadá dost odbytá. Lze jen spekulovat, zda se na této skutečnosti nepromítl fakt, že kniha vyšla u příležitosti návštěvy Terryho Pratchetta v Praze a tak mohlo být nakladatelství tlačeno neúprosným časem. Obálku zdobí obvyklá vydařená kresba Joshe Kirbyho , které nelze nic vytknout.

Sdílet...Share on FacebookShare on Google+Tweet about this on TwitterPin on PinterestEmail this to someonePrint this page

Žádné komentáře

  1. FAKT DIKY za tuhle recenzi asi mi zachrani zivot ….diky, diky, diky

  2. hmmmm
    Tak tohle jse přečetla a musím říct,že to v jistých pasážích ztrácí “Pratchetovský šmrnc”. Rozhodně měl i mnohem podařenější díla….

  3. Knihy T. Pratchetta mám velmi rád, ale u téhle jsem místy usínal, a i přes to, že má necelých 200 stránek mi trvalo tři dny jí přečíst! Až na některé pasáže to byla obrovská nuda a s tvrzením recenzenta, že je lepší nežli Strata a Temná strana slunce (což byla skvělá kniha) vůbec nesouhlasím.

Zveřejnit odpověď